Knihovny a Facebook

Průzkumu knihoven v souvislosti se sociální sítí Facebook se věnoval David Xia, působící na Kelly Business School v americké Indianě. Zmíněný průzkum byl zaměřen na marketing knihovních služeb prostřednictvím skupiny v síti Facebook a orientoval se na americké akademické knihovny.

Akademická půda byla pro Facebook jakousi základnou. Dnes nejpopulárnější sociální síť vytvořil začátkem roku 2004 student Harvardu. Původně vznikla jako webová stránka umožňující studentům zůstat v kontaktu. V průběhu prvního měsíce se registrovanými členy stala více než polovina studentů zmíněné univerzity. Síť se postupně rozšířila na další školy a následně se otevřela veřejnosti. Počet uživatelů vzrostl na desítky milionů aktivních členů.

Možnost vytvářet skupiny byla na Facebook přidána po několika měsících od vzniku sítě. Jejím účelem je umožnit členům skupiny (tzv. fanouškům) sdílení podobných témat. Po zaregistrování může kterákoliv osoba vytvořit skupinu a pozvat do ní členy, kteří jsou buď přáteli samotného tvůrce skupiny (tzv. administrátora), členy nějaké sítě (kupř. konkrétní škola nebo knihovna) anebo jde o kohokoliv, kdo si přeje být zapojen do skupiny (tzv. globálně otevřená skupina). Členové skupiny mohou přidávat fotografie nebo videa, diskutovat o různých tématech nebo psát na tzv. zeď / nástěnku (Wall), kde si tyto oznamy může přečíst každý. Členové skupiny mohou pozvat i další lidi, a tak skupinu rozšířit.

Od založení Facebooku vzniklo mnoho výzkumných výstupů zaměřených na neomezený potenciál této sociální sítě, pokud jde o komunikaci. Výzkumníci objevili důležitost některých aplikací sítě pro různé specifické oblasti, např. také pro knihovny. Byly publikovány články diskutující využití Facebooku v knihovním marketingu. Detailně byly v této souvislosti rozebrány např. aplikace skupina (Group) a události (Events). V době, kdy mnohé knihovny začaly experimentovat s využitím Facebooku pro účel reklamy knihovních služeb, soustředila se literatura na představování marketingových projektů. Mathews (2006) uskutečnil experiment, kdy rozeslal uvítací zprávu, ve které se představoval studentům vybrané katedry. Veřil, že jde o dobrý způsob, jak  zviditelnit knihovníky a rovněž i samotné knihovny. Pozdrav byl přijat s nadšením a mnoho studentů na něj odpovědělo. Někteří se dokonce s autorem zprávy setkali, aby mu sdělili, že si ho v síti Facebook všimli.

Objevily se ovšem také příklady dokládající problémy s využíváním této sítě. Seckerová (2008) zkoumala limity aplikace skupina a zdůraznila jejich neefektivnost, pokud  jde o udržení zájmu studentů v takové míře, aby se do skupiny vrátili také v budoucnu. Rovněž i zpráva OCLC (2007) analyzuje webová sídla sociálních sítí a tvrdí, že nejsou pro knihovny užitečné.

I když se počet členů některých skupin, zameřených na obecní nebo populární témata, zdá být vysoký, mnozí členové se nikdy nemusejí vrátit zpátky, začnou-li být diskuse ve skupině méně zajímavé. Někteří tvůrci skupin proto změnili taktiku a začali rozesílat všem členům do jejich e-mailových schránek (na Facebooku) zprávy, aby jim tak pravidelně připomínali nadcházející události nebo zajímavá témata. Dalším řešením je vedení užitečných diskusí ve skupině.

Způsob, jakým knihovníci využívají Facebook pro účely knihovního marketingu, se změnil také po zavedení změn v samotné sociální síti. Facebook začal v říjnu 2006 zavírat konta/profily, které byly vytvořeny pro knihovnu jako celek (kupř. Rutgers University Libraries) s tvrzením, že profily musejí reprezentovat jednotlivé lidi. Knihovny místo toho přesedlaly na skupiny a knihovníci si začali vytvářet své individuální profily. Tuto skutečnost okomentoval Breeding (2007), když napsal, že “může být nerealistické myslet si, že větší množství studentů by chtělo zařadit knihovníky mezi své přátele v síti Facebook.” Ukázalose, že studenti se zdráhají přijímat nějaké instrukce od knihovníků, což potvrdil i průzkum na University of Michigan, podle kterého většina studentů váhá s kontaktováním knihovníků prostřednictvím Facebooku. Na druhé straně je online přátelení se s knihovníky značnou výhodou pro ty studenty, kteří místo návštevy knihovny mohou si jednoduše prohlédnout osobní profil knihovníka a oslovit jej přímo na Facebooku. Jednoduché použití a přístup jsou základními faktory takového vztahu. (Xia, 2009)

Aktuální stav problematiky na Slovensku

Podle statistiky kultury za rok 2008, kterou zveřejňuje Ministerstvo kultury SR, působí na Slovensku témeř dva a půl tisíce knihoven. Převážnou část tohoto počtu tvoří obecné knihovny s neprofesionálními zaměstnanci. V tab. 1 se dále eviduje počet webových stránek slovenských knihoven (podle údajů ze statistiky MK SR). Tento  ukazatel je významný pro zjištění, zda knihovna využívá sociální síť Facebook. (MK SR, 2008)

Uvedenou neprofesionalizaci většiny slovenských knihoven můžeme považovat za jednu z příčin, proč mají své webové sídlo jen cca 4 % knihoven. Ve statistice kultury se neevidují akademické knihovny, jejichž zřizovateli jsou vysoké školy nebo univerzity a jejichž statistické výkaznictví v rezortu Ministerstva školství SR zabezpečuje Ústav informací a prognóz školství. Podle výkazu o školské a akademické knihovně působilo v roce 2008 na Slovensku 31 ústředních akademických knihoven. (Kadnárová, 2009)  Právě u akademických knihoven, jako důležitých orgánů univerzit a vysokých škol, můžeme předpokládat, že se stejně jako jejich zřizovatelé prezentují formou webové stránky. Důkazem je jejich zastoupení v našem průzkumu. Statistický údaj o webových stránkách akademických knihoven zatím chybí, neboť součástí výkazu se stává až v roce 2010. (Kadnárová, 2010)

Do průzkumu byla vybrána webová sídla 76 knihoven, v zastoupení vědecké (8), akademické (14), speciální (9) a veřejné (45), bez ohledu na rozsah působnosti (kraj, region, město, obec). Výběr webových sídel byl náhodný a vycházel hlavně z adresářů knihoven na webu SAK (Slovenská asociace knihoven) a na portálu Infolib. Webových sídel slovenských knihoven je 108. Vybraný vzorek představuje 57%, přičemž do výpočtu nebyly zahrnuty akademické knihovny, jejichž webová sídla nejsou statisticky podložena. S ohledem na uvedené údaje je třeba podobně přistupovat také k reprezentativnosti výzkumného vzorku.

Tab. 1 - Počet slovenských knihoven podle statistiky kultury za rok 2008

Průzkum slovenských knihoven v síti Facebook

V rámci rozsáhlejšího průzkumu identity knihoven a knihovníků v prostředí internetu nás také zajímalo, zda se kdekoliv na webu knihovny (zpravidla na domovské stránce) nachází aktivní odkaz na sociální síť Facebook. Knihoven, které splňovaly toto kritérium, jsme v dubnu 2010 našli 9. Abychom zjistili, zda počet knihoven využívajících Facebook stoupá nebo klesá, průzkum jsme zopakovali o půl roku později, v říjnu 2010, kdy počet knihoven stoupl na 13. Údaje o počtu knihoven v síti Facebook dle jejich typologického zařazení znázorňuje tab. 2.

Tab. 2 - Slovenské knihovny využívající Facebook

Cíl průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjištění, v jaké míře využívají knihovny svou skupinu (nebo konto) v síti Facebook a zda má její vytvoření nejakou souvislost s online identitou knihovny nebo knihovníků.

Objekt a předmět zkoumání

Objektem průzkumu jsou skupiny (nebo konta) slovenských knihoven působících v sociální síti Facebook. Předmětem zkoumání jsou vybrané ukazovatele aktivity knihoven v této síti. Zaměřili jsme se na sběr kvantitativních údajů v následujících ukazatelích:

• Afiliace – určení a otevřenost dané skupiny - kdo do ní může přispívat?
• Tvůrce – kdo skupinu vytvořil?
• Fanouškové – kolik fanoušků (Fans) má daná skupina?
• Diskuse – kolik diskusí se ve skupině realizovalo?
• Zprávy na nástěnce – kolik zpráv se objevilo na nástěnce od vzniku skupiny do doby realizace průzkumu (duben 2010 a říjen 2010)?
• První zpráva – kdy do skupiny přidala první zprávu knihovna a kdy její fanoušci?
• Poslední zpráva – kdy do skupiny přidala poslední zprávu knihovna a kdy její fanoušci?
• Fotoalba – kolik fotoalb je ve skupině?
• Videa – kolik videonahrávek je ve skupině?
• Události – kolik událostí je ve skupině?
• Odkazy – kolik webových odkazů je ve skupině?
• Poznámky (Notes) – kolik poznámek má skupina v Boxu?
• Informace/Profil – jaké informace se nacházejí v této části? Obecní popis, adresa, telefon, otevírací doba knihovny, URL adresa webové stránky knihovny.

Místo a čas realizace průzkumu

Průzkum Facebook skupin knihoven byl realizován v internetové síti pomocí webových prohlížečů Internet Explorer a Opera. Skupiny knihoven na síti Facebook byly navštíveny a pro účel průzkumu analyzovány dne 14. dubna 2010 a proces byl zopakován 30. října 2010. Jakékoliv změny, které se ve skupinách udály po tomto datu, nejsou zahrnuty do zpracování výsledků průzkumu.

Metodika

Prvním krokem přípravné etapy průzkumu byla selekce knihoven s vytvořenou skupinou (nebo kontem) v síti Facebook ze 76 knihoven, které byly zapojeny do našeho předcházejícího průzkumu identity knihoven a knihovníků v prostředí internetu. Identifikovali jsme 9 (duben 2010) a později 13 (říjen 2010) knihoven, které splňovaly toto kritérium. Umístění loga Facebooku na webu knihovny neznamená jen pouhou možnost překliknout z webu knihovny na tuto sociální síť. Uvedené knihovny, více nebo méně aktivně, využívají Facebook jako informační a komunikační prostředek  týkající se aktuálního dění v knihovnách, což vyžaduje aktivitu tvůrce skupiny sítě Facebook nebo její fanoušků. Následně jsme definovali zkoumané ukazatele. Dalším krokem bylo navštívení všech skupin a sběr potřebných dat. Zjistěné údaje jsme zaznamenali do tabulek vytvořených v programu MS Excel.

Výsledky a diskuse

První hypotézu, ve které předpokládáme vytvoření většiny skupin Facebook samotnými knihovnami nebo jejich pracovníky, se nám nepodařilo uspokojivě vyhodnotit. Jméno tvůrce své skupiny uváděla pouze jedna knihovna (tab. 3). Můžeme předpokládat, že administrátoři skupin jsou knihovny resp. někteří z jejich zaměstnanců, stejně jimi však mohou být i čtenáři nebo fanoušci knihoven. Zveřejnení tohoto údaje prostě chybí.

Tab. 3 - Slovenské knihovny v síti Facebook (1. část)

Druhá hypotéza, ve které zjišťujeme, zda množství zpráv na nástěnce souvisí s počtem fanoušků dané skupiny v síti Facebook, se potvrdila částečně. V dubnu 2010 měla nejvíce fanoušků (195) Univerzitní knihovna v Bratislavě (tab. 3) a počet zpráv na její nástěnce byl 21 (tab. 4). Nejvíce zpráv (173) bylo zveřejněno ve skupině knihovny P. O. Hviezdoslava v Prešově, která tehdy měla 187 fanoušků (druhý největší počet), čímž po přepočtu dosáhla nejlepší skóre (0,93) v počtu zpráv na jednoho fanouška. Naopak nejméně fanoušků (17) a rovněž nejméně zpráv (1) měla Slovenská knihovna pro nevidomé Mateje Hrebendy v Levoči. Nejnižší skóre (0,03) po přepočtu dosáhla Veřejná knihovna Mikuláše Kováče v Banské Bystrici.

V říjnu 2010 měla nejvíce fanoušků (416) Univerzitní knihovna v Bratislavě (tab. 3), což za šest měsíců představuje nárůst více než 100%, ovšem na její nástěnce přibylo pouze 6 nových zpráv (tab. 4). Nejvíce zpráv měla opět knihovna P. O. Hviezdoslava v Prešově (273), za šest měsíců jich tedy přibylo rovných 100, přičemž počet fanoušků stoupl na 259 (druhý největší počet). Tato knihovna dosáhla opětovně nejlepší skóre (1,05) v počtu zpráv na jednoho fanouška. Naopak nejméně fanoušků měla Slovenská pedagogická knihovna (25). Knihovnou s nejmenším počtem zpráv (1) zůstává Slovenská knihovna pro nevidomé Mateje Hrebendy v Levoči, jíž za půl roku nepřibyla na nástěnce žádná nová zpráva. Nejnižší skóre (0,03) po přepočtu získala Podduklianská knihovna ve Svidníku.

Tab. 4 - Slovenské knihovny v síti Facebook (2. část)

Třetí hypotéza, kdy se domníváme, že většina informací ve skupinách je totožná nebo podobná informacím zveřejněným na webových stránkách knihoven, se potvrdila. Knihovny užívají sociální síť zejména za účelem informování o událostech, které se v nich dějí, a rovněž je dokumentují fotografiemi v albech (tab. 3). Většinu knihoven je v síti Facebook možné identifikovat obecnými informacemi (dále se uvádí adresa, telefon a otevírací doba) a zveřejněním URL adresy, která je aktivním odkazem na webové sídlo knihovny (tab. 5). Všechny tyto informace dokáže uživatel najít také na webových stránkách knihoven. Jedinou výjimku tvoří skupina knihovny P. O. Hviezdoslava v Prešově. Postupně se v ní představuje osmnáct pracovníků (ředitelka, knihovnice, bibliografky, metodička, katalogizátorka, ekonomka, systémový technik a údržbář). Prešovští knihovníci zveřejnili kromě svých fotografií také stručný profil, ve kterém o sobě něco prozradili, čímž jejich využívání skupiny na síti Facebook demonstruje jakousi přidanou hodnotu oproti tradičnímu webu knihovny.

Tab. 5 - Slovenské knihovny v síti Facebook (3. část)

Ve čtvrté hypotéze jsme ověřili, že většina knihoven (9 ze 13) své logo užívá jako svůj identifikační prvek také ve Facebook skupině. Jednotná prezentace knihovny na různých místech v online prostoru vede k posílení její corporate identity. Ostatní čtyři knihovny si pro svou úvodní reprezentaci zvolily raději fotografii svých prostor nebo své budovy.

Závěr

První zpráva, kterou jedna z knihoven uveřejnila ve své skupině, je z května 2009. V následujícím roce, do dubna 2010, zaregistrovalo svou skupinu 7 knihoven, další 2 si založily konta. O půl roku později má svojí skupinu nebo konto na Facebooku již 13 knihoven. Celkový přírůstek představuje hodnotu 5 knihoven, neboť jedna skupina byla zrušena. Ve skupinách pěti knihoven jsme nezaznamenali žádnou aktivitu svých fanoušků (2, 3, 4, 9 a 11). V dalších třech skupinách přispěli fanoušci pouze jedinou zprávou (8, 10 a 12). Zcela samoúčelně působí skupina Slovenské knihovny pro nevidomé Mateje Hrebendy v Levoči (3), v níž se nachází jediné fotoalbum a jediná zpráva na nástěnce, kterou zveřejnila sama knihovna v březnu 2010. Potěšující je, že všem v dubnu identifikovaným sedmi skupinám stoupl počet fanoušků. Podstatně nevyužitý zůstává prostor v záložkách diskuse a videa. Všechny skupiny jsou globálně otevřené a rovněž všechny jsou vzájemně prolinkovány s webovými sídly svých knihoven. Vzhledem k nízkému počtu knihoven a k jejich aktuální činnosti předpokládáme, že vytvoření skupiny nebo konta v sociální síti nebylo pouze náhlým a nepromyšleným rozhodnutím způsobeným vlivem módního trendu sítě Facebook. Obzvlášť pozitivně hodnotíme knihovnu P. O. Hviezdoslava v Prešově, která tuto platformu užívá ve větší míře než své webové sídlo. Současně tím demonstruje smysl vytvoření skupiny knihovnou také za účelem budování online identity svých knihovníků. Slovenských knihoven v síti Facebook pomalu přibývá a tak zůstává jenom konstatovat, že se tím zviditelňují a poukazují na svou dostupnost, otevřenost, připravenost a ochotu vycházet svým stávajícím i potenciálním uživatelům vstříc.