Svět sportovního zpravodajství žije zimními olympijskými hrami v Nagano, fanoušci národních týmů chodí pozdě do práce, ti zapálenější si pro jistotu vzali dovolenou. Ačkoli neprožívám toto sportovní šílenství, zaujala mě prezentace OH v Nagano na Internetu jako informační zdroj. Více než 30 tisíc vzájemně provázaných stránek vytvořil The Organizing Committee for the XVIII Olympic Winter Games, Nagano 1998 (NAOC) , organizace odpovědná za řízení a uspořádání Olympijských her 1998 ve spolupráci s firmou IBM, která se stala oficiálním poskytovatelem internetovského informačního systému ZOH 1998.

Zajímavě byla vyřešena ochrana autorských práv. NAOC si podle zákona nárokovalo copyright na použité symboly, loga a terminologii včetně samotného obsahu stránek. Obsah sekcí Welcome, Venues, Sports a Nagano byl převzat z oficiálního průvodce OH Nagano Olympic Winter Games Official Guide Book a Media Update vydaného NAOC. Informace o zemích, regionech a držitelích zlatých olympijských medailích pocházely z World Book Multimedia Encyclopedia a World Book annuals. Digitální fotografie a další obrazové doplňky pocházely ze zařízení Kodaku a jejich komerční použití bylo opět podmiňováno souhlasem majitele práv. Kodak dodával denně čestvé fotografie z aktuálních soutěží a zápasů včetně snímků okolí, zákulisí a "náladových" fotek. Mapky zemí a regionů vytvořil GeoSystems Global Corporation. Videoklipy poskytly CBS Sports, Seven Network Limited, Fox Sports, China Central Television, Munhwa Broadcasting Corp., German TV & Radio-Networks ARD and ZDF, TV Asahi. Prezentace dokonce obsahovala ujištění, že obsah stránek není nebezpečný dětem a vyhovuje všem věkovým a sociálním skupinám.

Oficiální zpravodajství na Internetu běželo ve dvou jazykových verzích, anglické a japonské s tím, že u některých sekcí se objevila i nabídka informací ve francouzštině. Japonskou verzi jsem testovala pouze chvíli, ale zdá se, že obsahem i strukturou odpovídala té anglické. I s nastaveným kódováním japonštiny připomínaly totiž některé části stránky spíše čínský rozsypaný čaj. Tvůrci systému snad nezapomněli na žádnou důležitou informaci pro fanoušky a další zájmce o výsledky ZOH. Kromě aktuálního zpravodajství, které bylo aktualizováno v reálném čase (místní čas neustále poblikával na hlavní stránce), bylo možno ískat kompletní informace o národních týmech, medailistech, biografii sportovců (i s fotem), pro neznalé byla ke každé zemi nebo regionu připojena mapka, nechyběly klepy a vtipy. Aktuální dění bylo možno sledovat nejen v tabulkách výsleskových listin a v "News", které přinášely nejaktuálnější textové zprávy, ale zájemci si mohli prohlédnout rovněž obrázky a videoklipy. Marně jsem však hledala nějaký zajímavý vidoeklip z utkání ČR-Kanada, server v aktuálním čase nabízel pouze tři fotografie. Výsledky jednotlivých zápasů a soutěží se téměř okamžitě objevovaly v odpovídajících sekcích. Například během hokejového utkání ČR - Kanada, se výsledky jednotlivých částí zápasu a závěrečných penalt objevily přibližně s tříminutovým zpožděním po jejich oznámení v přímém přenosu komentátorem Českého rozhlasu. Následné nadšení z vítěztví Národního týmu se však rychleji projevilo na "neoficiálních stránkách" (a v ulicích Prahy) než na oficiálním serveru ZOH. Oficiální zpravodajové totiž mezi žhavé aktuální novinky dne, které prezentovaly nejdůležitější vítežství v různých disciplinách, do pozdních hodin pátečního odpoledne zařadili vítězství Rusky Tcepalové v běhu žen na 30 Km. Teprve odpoledne se bylo možno dočíst v "news" reakce našich hokejistů na vítězství s Kanadou.

Oficiální elektronické zpravodajtví ze ZOH přinášelo téměř vyčerpávající, dobře strukturovaný, přehledný a pomocí zabudovaných vyhledávačů také rychlý informační servis. Možnost pohodlně a přehledně vyhledávat informace na libovolné téma, v libovolném čase i pořadí je jasnou výhodou Internetu před ostatními médii, která se věnovala stejnému předmětu: Zimním Olympijským hrám v Nagano. Z hlediska technického i formálního zabezpečení lze na tento systém pohlížet jako na ukázku toho, jak lze provozovat profesionální informační služby na Internetu. Zároveň se však ukazuje, že v mnohém Internet (zatím) nedokáže plně nahradit tradiční mediální kanály, které mají nesporné přednosti v schopnosti přenášet obraz i zvuk v reálném čase, podat informace živěji (emocionálně) a autentičtěji. Je otázkou, zda se zdokonalováním telekomunikačních sítí a tím i přenosových rychlostí se přeci jen v budoucnu Internet nestane výraznějším konkurentem TV. Pokud by totiž jeden z budoucích internetovských informačních systémů Olympijských her dokázal zájemcům přehrát jednotlivé soutěže a zápasy, nabízel archív takových záznamů s možností si přehrávat vybrané momenty, výrazně by tak předčil možnosti "tradičních" médií. Otázkou by pak bylo, zda by takový servis zůstal i nadále zdarma pro všechny uživatele Internetu...