Spolupráce českých informačních pracovníků a odborníků egyptských regionálních univerzitních knihoven
Český egyptologický ústav má dvě sídla: v Praze a v Káhiře, takže většina z jeho stálých zaměstnanců realizuje část svých aktivit v Egyptě. V Káhiře navštěvují výborně vybavené knihovny zahraničních ústavů, založených koncem 19. a ve 20. století, v Alexandrii potom nově otevřenou Alexandrijskou knihovnu. Ta ovšem - co do fondu - zatím zdaleka nemůže dosahovat kvalit knihoven jako např. Institut français d’archéologie orientale, Deutsches Archäologisches Institut Kairo, Schweizerisches Institut Kairo a dalších. To jsou knihovny, v jejichž prostředí se odborní pracovníci-orientalisté pohybují v Egyptě nejčastěji, a jsou to také knihovny mezinárodně proslulé, přinejmenším v okruhu orientalistů. Nejsou to však, zejména co se uživatelské obce týče, významné knihovny uspokojující širokou čtenářskou obec s různorodými odbornými požadavky , snad kromě Alexandrijské knihovny, která toto obecné poslání nese.
V Egyptě však existuje celá řada knihoven dalších: muzejní knihovny, univerzitní knihovny, veřejné lidové knihovny a Národní knihovna.
Pokud fondy těchto knihoven v Egyptě využívá odborný knihovnický pracovník, musí se nutně začít zabývat myšlenkou, jak jsou organizovány a zda jejich fungování odpovídá nárokům na ně kladeným. V dalším textu se zaměřím na knihovny univerzitní, neboť ty patří nejen do kontextu světového knihovnictví, ale také do vzdělávací infrastruktury. Egyptské univerzity a tedy i jejich univerzitní knihovny mohou využít zkušeností evropských knihovníků a naopak. Představím zde projekt spolupráce pro egyptské regionální univerzitní knihovny.
Bližší podrobnosti o organizaci a působení těchto knihoven je možné si přečíst v publikaci Pražské egyptologické studie, sv. 2.
Univerzitní knihovny v Egyptě
Hovoříme-li o univerzitních knihovnách v Egyptě, musíme si nejprve udělat obrázek o jejich uživatelích. Egyptská vláda totiž přistupuje k otázce dostupnosti univerzitního vzdělání jinak, než jsme z našeho prostředí zvyklí. Na egyptské vysoké školy je každoročně přijímáno ca 80 % studentů z vyšších středních škol, kteří dostali ke studiu doporučení. Studium je tak skutečné masové, např. na Univerzitě Ain Šams, druhé největší univerzitě v Káhiře (založena v r. 1950), studovalo v akademickém roce 1997/98 141 440 studentů. V Egyptě je 19 státních univerzit, zvlášťní postavení má Univerzita al Azhar, kde se výuka soustřeďuje na studium muslimského náboženství a Univerzita 6. října, která je zčásti soukromá. Velmi významné místo zaujímá Americká univerzita v Káhiře, organizovaná z USA. Ta je ovšem vzhledem k výši školného přístupná pouze relativně malému počtu studentů.
Knihovny mají tedy nelehký úkol uspokojit velmi početnou čtenářskou obec, což se jim v jednotlivých případech více či méně daří. V materiálním zabezpečení univerzitních knihoven lze zaznamenat značné rozdíly. Měla jsem možnost seznámit se s fondy knihoven univerzit: Káhirské, Ain Šams, Heluán, Asjút, Mínija a Alexandrijské.
Pokud srovnáváme univerzitní knihovny celkově, nejpokročilejší byly ty knihovny, jejichž odborní pracovníci získali tituly MA nebo Ph.D. na zahraničních univerzitách (většinou v USA, několik absolventů ve Francii, Itálii a Španělsku). V Egyptě ještě více než v Evropě se možnosti rozvoje jakéhokoliv odvětví odvíjí zkušeností a osobních kontaktů.
Na každé jednotlivé univerzitě existuje ústřední knihovna zajišťující většinu služeb pro knihovny všech fakult příslušné univerzity. Neexistuje propojení elektronických knihovních informačních systémů. Jedinou knihovnou s plně automatizovaným systémem zpracování je knihovna Univerzity Ain Šams. Většina knihoven používá systém ALIS (Advanced Library Information System), a to arabskou verzi. Ukládají se především záznamy arabských knih, malé procento knih je anglických, minimum francouzských a německých. Knihovny spolupracující s knihovnou Americké univerzity v Káhiře užívají systém OPAC-MARC 21; stejný systém používá i Alexandrijská knihovna, veřejné knihovny a Mubarak Public Library.
Pokus o spolupráci s regionálními univerzitními knihovnami
V letech 2003-2005 došlo k vytvoření užšího kontaktu mezi odbornými knihovnickými pracovníky Univerzity v Miniji a členy Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Možnost spolupráce je zakotvena v právě vznikající Dohodě o bilaterální spolupráci mezi Univerzitou v Miniji a Univerzitou Karlovou. Jedním z bodů této dohody je i spolupráce v oblasti univerzitních knihoven. Spolupráce se soustředí na informační technologie a na knihovní systémy. Obojí znamená přínos pro uživatele, zejména v kontextu masivní uživatelské obce egyptských univerzitních knihoven.
Projekt o spolupráci v této oblasti byl mezinárodní odborné veřejnosti poprvé představen na 26. konferenci MELCOM (Organizace knihovníků pro oblast Středomoří) v Mnichově v květnu 2004 s cílem získat partnery pro podání žádosti o grant EU. Finance z tohoto grantu by měly být použity na zakoupení knihovního informačního systému pro nově vybudovanou Ústřední knihovnu na Univerzitě v Miniji (střední Egypt) a její postupné propojení se všemi nebo alespoň s většinou regionálních univerzitních knihoven v Egyptě.
Po počátečním nadšení a slibech zatím nedošlo k realizaci tohoto projektu, protože ani první (Holanďané a Němci) ani druhá dvojice partnerů (Švédové a Španělé) nakonec nebyla ochotna věnovat svůj čas a energii zpracování návrhu projektu, ať již pro výzvu programu Kultura 2000 či programu jiného. Trvá pouze nabídka ředitele Swedish Institute v Alexandrii uspořádat v prostorách ústavu workshop či jinou formu školení v případě úspěšného získání grantu Nadace Anna Lindh (ALF) či eventuální podpory ze strany některého soukromého sponzora nebo jiného grantu EU.
Členové týmu pracovníků, kteří výše zmíněný projekt formulovali, se v průběhu cesty po Egyptě v květnu roku 2005 snažili angažovat pro výše zmíněný projekt také zástupce egyptské odborné veřejnosti. Jednali s prezidentem Asociace egyptských knihovníků dr. Šaban Chalífou a jeho spolupracovníky na Káhirské univerzitě, s vedoucí katedry knihovnictví na Univerzitě Ain Šams, sešli se s poradkyní ředitele Alexandrijské knihovny dr. Serageldina, dr. L. Abd el-Hadyovou. Jsou v písemném kontaktu s děkankou pro knihovny Americké univerzity v Káhiře, dr. Sawiovou, která má velké zkušenosti s uživateli egyptských knihoven. Mají vstřícnou podporu guvernéra oblasti Minija a Asjút a všech funkcionářů univerzit obou oblastí. Informace o projektu byly zaslány i členovi egyptské sítě organizace UNESCO prof. A. as-Sáwímu.
V Praze byl o projektu informován velvyslanec EAR a konzulka, členové projektového týmu se sešli se zástupci velkých obchodních firem a konsorcií, jako je např. SIEMENS, v Praze, Egyptě a s dalšími firmami v Rakousku (rakouské firmy zprostředkovalo České kulturní centrum ve Vídni). Na výsledky jednání o marketingovém sponzoringu se zatím čeká.
V rámci ALF se členové týmu výše zmíněného projektu účastní coby členové sítě schůzek této organizace pořádaných na půdě Ústavu mezinárodních vztahů a pracují na odpovědi na výzvu některého z programů Evropské unie. Pokud se pro tento projekt podaří získat finanční podporu , budeme čtenáře Ikara o jeho realizaci informovat.
RŮŽOVÁ, J. Knihovny v Egyptě. In Pražské egyptologické studie, 2003, s. 155-158. ISSN 1214-3189.
SHABAN, A. Higher education in Egypt : a guide book. Cairo : Ministry of Higher Education, 2000. 175 s.