J. Horký nejdříve představil své spoluautory a jejich roli při přípravě příspěvku. Základem pro prezentovanou analýzu byly informační zdroje databázového centra STN International, které zpřístupňuje 220 databází, z nichž 77 obsahuje alespoň jeden záznam česky psaného dokument. J. Horký prezentoval statistický přehled těchto databází, a to z hlediska názvů databází, jejich tematického zaměření (chemie, agrochemie) a z hlediska chronologického. Ze statistiky vyplynulo, že největší počet českých dokumentů databáze zahrnuly v 70. a 80. letech 20. století. Přestože v některých databázích je relativně vysoký absolutní počet záznamů českých dokumentů, z hlediska podílu těchto záznamů na celkovém počtu záznamů v konkrétních databázích jde o promile až zlomky promile ve všech zkoumaných databázích. Klesající zastoupení záznamů českých dokumentů souvisí především s klesajícím počtem vydávaných odborných českých časopisů. Podstatný (téměř dvounásobný) kvantitativní rozdíl je mezi jazykovým (česky psané) a geografickým pokrytím (v Česku vydaných) českých dokumentů. Mezi v Česku vydané časopisy se ovšem zahrnují i zahraniční časopisy, ve kterých vycházejí články z konferencí konaných v ČR. Z hlediska zastoupení jazyků jasně převažuje angličtina (v řadě databází výrazně přes 90 %) doplněná dokumenty v němčině, francouzštině, čínštině a japonštině. Z analýzy vyplývá, že publikování v češtině není z hlediska citovanosti a celosvětového dopadu příliš perspektivní. Na závěr J. Horký prezentoval pohled na zpracování českých patentů (vč. patentů zahraničních subjektů) v zahraničních databází - vybrané databáze (Derwent, Inpadoc) zpracovávají patentové přihlášky i udělené patenty v podstatně v úplnosti, jiné databáze (Chemical Abstracts) zahrnují pouze udělené patenty.

(text přednášky)
(js)