V úterý 7. října 2003 proběhlo poprvé slavnostní předávání státní ceny Knihovna roku, a to ve dvou kategoriích - pro nejlepší základní knihovnu (směrováno především na veřejné knihovny v malých obcích) a za významný knihovnický počin. Akce se konala v Zrcadlové kapli pražského Klementina za přítomnosti manželky premiéra, paní Viktorie Špidlové, náměstka ministra kultury ČR Ing. Zdeňka Nováka, zástupců MŠMT ČR, MMR ČR, Svazu města a obcí, Spolku pro obnovu venkova, řady starostů, poslanců, ředitelů knihoven a dalších kulturních a vzdělávacích institucí, představitelů knihovnických spolků a odborné veřejnosti i zástupců hromadných sdělovacích prostředků. Slavnostní odpoledne zorganizoval SKIP ve spolupráci s Národní knihovnou ČR. Prvními nositeli státní ceny, kterou v zastoupení ministra kultury předal náměstek Ing. Z. Novák, se staly: Obecní knihovna v Jindřichovicích pod Smrkem (první kategorie) [pozn.] a Mgr. Milena Kodýmová, ředitelka Městské knihovny v Jindřichově Hradci a vedoucí obecní knihovny v Jarošově nad Nežárkou (2. kategorie). Zvláštní uznání obdržely Místní knihovna ve Valašské Bystřici a Místní knihovna v Horní Stropnici (1. kategorie) a Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích (2. kategorie). O akci přinesla zprávu celostátní periodika, rozhlas a Česká televize.

Touto obecnou notickou by pravděpodobně mohla informace o slavnostním odpoledni i o udílení státní ceny v oboru knihovnictví a informačních služeb končit. Mohla by snad být doplněna ještě přehledem nominací, jejich zdůvodněním a jmenovitým seznamem členů obou porot. To vše však najde každý potenciální zájemce na webových stránkách věnovaných této ceně.

Proč se tedy k této události vracet a věnovat jí více prostoru? Důvodů je několik, zmínit bych však chtěla alespoň dva:

Za prvé, schválením státní ceny i v našem oboru se konečně knihovnictví zařadilo oficiálně mezi ostatní oblasti kultury (umělecké obory profesionální i amatérské, ale i další oblasti resortu), v nichž stát oceňuje dosažení mimořádných výsledků a výjimečnou práci. Jakkoli můžeme mít na význam takového ocenění různé názory, jde o poctu významnou a i reakce hromadných sdělovacích prostředků (např. několikaminutová televizní reportáž) jasně vypovídá, že státní cena je prostě státní cena, a tu je třeba brát vážně.

Za druhé, cena Knihovna roku byla mezi státní ceny prosazena "zdola", díky iniciativě SKIP. Na počátku stála aktivita sekce veřejných knihoven SKIP, která se před několika lety rozhodla připravit dlouhodobou soutěž pro malé obecní knihovny a (po delších jednáních) ji propojit se soutěží Vesnice roku, pořádanou Spolkem pro obnovu venkova. V trvalé spolupráci se Spolkem, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem kultury ČR se postupně zrodila aktivita, která měla (má) trvale mimořádný význam pro zlepšování situace veřejných knihoven na venkově. Kvalita knihovny v obci se stala (a doufejme, že i nadále zůstane) jedním z řádných kritérií pro výběr té nejlepší "Vesnice roku" v krajích i v celostátním měřítku. Postupně se podařilo z každoročního komisionálního výběru nejlepších malých knihoven v jednotlivých krajích vybírat i nositelku titulu Knihovna roku. Když se začal připravovat Zákon o státních cenách, byl pak už jen krok k tomu navrhnout zařazení Knihovny roku mezi státní ceny, doplnit ji o kategorii "významný informační počin" (která otevírá možnosti i pro jiné typy knihoven). Pak už "jen" zbývalo prosadit rovnocenné finanční ohodnocení (původní návrh na cenu pro knihovny byl samozřejmě nejnižší ze všech schvalovaných cen), připomínkovat, oponovat a obhajovat. No, a ve finále už šlo pouze o to, sváteční odpoledne organizačně zvládnout tak, aby bylo srovnatelné s obdobnými slavnostními akty. Což se (i podle vyjádření donátora - MK ČR) podařilo - s přispěním vynikajících hudebníků: zaznělo Largo z opery Xerxes G. F. Händla a Koncert G dur G. P. Telemanna v podání Tomáše Dudy (viola) a Evy Matoškové (varhany a klavír) i slov J. Á. Komenského "Chvála knihy…" v přednesu Ilji Racka, profesionálních vystoupení předsedkyní obou porot, přirozených a příjemných projevů hostů i oceněných a v neposlední řadě s finančním přispěním MK ČR i sponzorských firem - SUWECO a GOPAS.

Občas slýchávám pochybnosti a otazníky nad aktivitami a výsledky práce SKIP. Udílení státní ceny není jistě nejvýznamnějším výsledkem jeho práce, mohli bychom mluvit o významnějších - programovém balíku VISK, iniciativách v oblasti legislativy, aktivitách na mezinárodním fóru a mnoha jiných. Přesto je třeba tuto úspěšnou iniciativu SKIP připomenout, zejména pro doby, kdy budeme všichni udílení státních cen v našem oboru považovat za samozřejmost, za "nárokovou" záležitost. Mimo jiné svědčí totiž o tom, že společným úsilím a spoluprací lze prosadit téměř všechno. A mimo jiné svědčí o tom, že právě o spolupráci, na jejímž konci je prospěch našeho oboru, Svazu knihovníků a informačních pracovníků jde.