Steampunkový CONiáš 2015
V sobotu 19. září se v prostorách Městské knihovny v Praze konal v pořadí již 9. ročník knihovnického conu CONiáš. Hlavním tématem letošního ročníku byl steampunk, literární žánr vycházející z období viktoriánské Anglie, pro který je typická pára a parní stroje, vzducholodě a další retrofuturistické technologie. Samotnému CONiáši pak předcházel steampunkový piknik, který se konal v pátek odpoledne v pražské Stromovce.
Steampunkový piknik
Páteční steampunkový piknik byl takovou malou ochutnávkou steampunkové atmosféry před samotným CONiášem a probíhal od 18:00 v pražské Stromovce ve spolupráci s Planetáriem hlavního města Prahy. A jak už název napovídá, jednalo se v první řadě o piknik – řada návštěvníků tak strávila páteční odpoledne na dece na trávě nebo v družném hovoru ve skupinkách mezi stromy a vzájemně si vyměňovala steampunkové zákusky či knižní tipy.
Kromě samotného "piknikování" a povídání s ostatními si mohli návštěvníci vyzkoušet třeba střelbu historickou pistolí na terč, navštívit pojízdnou knihovnu Oskar, která před Planetáriem parkovala, nebo se podívat na pravý a nefalšovaný parní válec ČKD Mamut z roku 1930, který v parku před Planetáriem jezdil a lákal pohledy kolemjdoucích (nesteampunkových) návštěvníků Stromovky.
Pár fotek ze steampunkového pikniku: parní válec Mamut, piknik na trávě a pojízdná knihovna
V sedm hodin piknik oficiálně zakončila přednáška Václava Štupalského na téma "Vynálezci a vynálezy slovutných zemí českých 19. věku", která se konala pod hvězdnou oblohou v hlavním sále Planetária.
Steampunkový CONiáš
CONiáš 2015 (s podtitulem "Pod parou") odstartoval v sobotu v 10:00 v Malém sále Městské knihovny v Praze a pokračoval až do večera. Program byl plný zajímavých přednášek na různá témata od steampunku ve filmu až po historický exkurz do viktoriánského Londýna či koloniální Indie. K dispozici byly deskové hry i bazar knih; o občerstvení se postaraly "maidky" z Maid kavárny. Proběhlo také slavnostní vyhlášení literární soutěže Rokle šeré smrti, fotografické soutěže Čtu si s fantazií a nechyběla ani přehlídka cosplayů, tedy kostýmů s viktoriánskou či steampunkovou tematikou.
Zajímavou přednášku si připravil například Leonard Medek, soudobý český spisovatel převážně žánru fantasy. Pan Medek se nepovažuje ani tak za "steampunkera", jako spíše "viktoriánce"; každopádně steampunk jako literární (či obecně umělecký) žánr má rád, a ve své přednášce nám nabídl alespoň stručný průřez nejvýznamnějšími autory a jejich díly – od žánrových klasik jako Jules Verne nebo H. G. Wells, až po autory méně známé.
Co se týče českého steampunku, jak pan Medek lakonicky prohlásil, už u nás vyšly asi tři romány, které o sobě shodně tvrdí, že jsou první. Míru "steampunkovosti" tedy nechť posoudí laskavý čtenář; nicméně jedny z prvních příkladů "českého steampunku" pan Medek spatřuje ani ne tak v rozsáhlých románech, ale paradoxně spíše v pohádkách, jako je Čtyřlístek nebo Pohádky o mašinkách.
Steampunk ovšem není nutně jen žánr literární, významnou osobností viktoriánské fantastiky byl například i francouzský ilustrátor Albert Robida, který se ve svých ilustracích snažil zachytit budoucí technologický rozvoj – a to od architektury až po různorodé létající stroje. Steampunk se samozřejmě objevuje i ve filmu; u nás zejména ve spojení s režisérem Karlem Zemanem (Ukradená vzducholoď, Na kometě) či Oldřichem Lipským (Adéla ještě nevečeřela, Tajemný hrad v Karpatech).
Pár fotek z CONiáše: Ústřední knihovna MKP, Leonard Medek a Martin D. Antonín, "maidky" z Maid kavárny
Mezi další zajímavé přednášky patřily například "Lokomotivy v džungli" Lucie Lukačovičové, která hovořila o motivech steampunku v prostředí koloniální Indie. Zaměřila se zejména na některé typické postavy této oblasti, jako jsou například thugové, indická sekta škrtičů, kteří přepadali karavany a uctívali bohyni Kálí. A nebo přednáška Daniela Tučka, který nám představil svůj chystaný steampunkový román Pelyněk a zmínil několik informací z průběhu jeho tvorby. A s Marií Michlovou jsme se pro změnu podívali do Londýna 19. století a porovnali jsme si reálné životní podmínky jeho obyvatel s jejich často idealizovanou literární podobou. Společnost byla tehdy velmi výrazně rozdělena do celé řady jasně vymezených sociálních skupin, které se často za celý život ani nepotkaly a měly společný v podstatě jen londýnský smog a závislost na alkoholu a opiu (byť o tom dobová literatura často taktně mlčí).
Vzhledem k tomu, že Malý sál MKP funguje také jako kino, nechybělo ani promítání několika krátkých filmů – návštěvníci conu tak mohli spatřit nezávislý fantasy film Kdo se bojí mauší, krátký film inspirovaný životem a dílem Tima Burtona Kniha života a v neposlední řadě i závěrečný "kinematograf", promítání dobového snímku "Mechanický muž" (L'uomo meccanico) z roku 1921 za doprovodu živé hudby (v podání kapely Iguana Bob).
Závěrem
Steampunkový CONiáš byl rozhodně velmi povedený a Městská knihovna v Praze si zaslouží velkou pochvalu za zajímavý program i bezproblémovou organizaci. A vřele doporučuji navštívit podívat se například na Facebook, kde dodnes neustále přibývají fotky z pikniku i CONiáše. Současně bych Vás také, společně s organizátory, rád pozval na jubilejního 10. CONiáše, který se bude konat příští rok. Jeho tématem by mělo být cestování časem.
Parní válec a ohlédnutí za steampunkovým CONiášem (zdroj: Instagram)