Úvod

COMMUNIA byla mezinárodní síť spolupracujících institucí zaměřených na teoretickou analýzu, promotérské aktivity a vytváření politických strategií pro oblast elektronických informací ve sféře public domain a souvisejících oblastí, jako jsou alternativní možnosti licencování digitálního obsahu, otevřený přístup k vědeckým informacím či problematika tzv. osiřelých děl. V době svého největšího rozkvětu měla síť 51 členů, mezi které patřily zejména univerzity, knihovny, archivy či neziskové organizace především ze zemí Evropské unie. Národní knihovna České republiky se stala členem projektu v roce 2009. Projekt byl financován z prostředků evropského programu eContentPlus a hlavním koordinátorem bylo Výzkumné centrum pro internet a společnost NEXA při Technické univerzitě v Turíně. Projekt byl spuštěn 1. září 2007 a skončil 28. února 2011.

Organizačně byla síť spolupracujících institucí rozdělena na několik pracovních skupin, které zkoumaly public domain v různých aspektech a kontextech. Konkrétně se jednalo se o tyto oblasti:

• vzdělávání a vědecký výzkum
• informační a komunikační technologie
• knihovny, muzea a archivy
• ekonomické analýzy o vlivu public domain na nové obchodní modely
• mapování velikosti a hranic public domain

Vedle samostatných dílčích úkolů se jednotlivé pracovní skupiny vzájemně podílely na realizaci hlavních výstupů projektu COMMUNIA. Mezi hlavní úkoly projektu patřilo nové vymezení pojmu public domain pro oblast informací v digitálním prostředí.

Co je to vlastně Public Domain?

Historicky se termín public domain poprvé objevuje ve Francii v první polovině 19. století, kde je používán ve smyslu uplynutí lhůty trvání autorských práv k dílu (Frosio, 2011, str. 72). Odtud pramení jeho vztah k autorskému právu, který platí dodnes. Mezi public domain a autorským právem existuje určitá symbióza: na jedné straně je soubor „uzamčených“ autorskoprávně chráněných děl, na straně druhé množina „odemčených“ děl k volnému užití. První skupina představuje dočasný monopol na kontrolu šíření díla, druhá neomezený prostor pro lidskou kreativitu. Jakékoliv kroky (např. prodloužení lhůty trvání autorských práv) ovlivňující velikost jedné skupiny, ovlivní taktéž velikost druhé skupiny.

Pojem public domain je nejčastěji chápan jako zastřešující termín pro díla, ke kterým se neváže ochrana autorských práv, a z tohoto úhlu pohledu je může kdokoliv volně využít pro jakýkoliv účel. Lze sem tedy zahrnout tzv. volná díla (tj. díla, u kterých uplynula lhůta trvání majetkových autorských práv) a nechráněná díla (tj. díla, která nesplnila kritéria pro přiznání ochrany autorských práv). V souvislosti s přesunem značného množství informací do digitální podoby přišla COMMUNIA s novým vymezením pojmu public domain pro oblast děl v digitálním prostředí. Změny oproti původnímu konceptu zachycuje obr. č. 1.

Obr.1: nové vymezení pojmu public domain pro díla v digitálním prostředí

Zatímco základní jádro pojmu public domain (tzn. volná a nechráněná díla) zůstává stejné, obsahově se pojem rozšířil o tzv. funkční vrstvu. Jedná se o oblast, ve které je možné volně nakládat s autorskoprávně chráněnými díly. Volná užití a zákonné licence představují výjimky a omezení autorskoprávní ochrany pro určité způsoby nakládání s dílem. Díla dobrovolně poskytnutá jsou zase předem daným souhlasem nositele autorských práv s veřejným užitím díla za dodržení určitých podmínek. Tato kategorie je tvořena autorskými díly vystavenými pod veřejnými licencemi. Nejvíce rozšířenými veřejnými licencemi v současnosti jsou licence Creative Commons.

Obohacení pojmu o funkční vrstvu vychází ze snahy projektu COMMUNIA definovat public domain v širším rámci v závislosti na nových zvyklostech při komunikaci a sdílení informací na internetu. Hlavní snahou je chránit obě vrstvy public domain před tendencí přesouvat stále větší množství informací do sektoru informací, které podléhají výlučné kontrole držitelů autorských práv. Nejnovější tendencí v tomto směru je tzv. hnutí kulturního environmentalismu[1] (Frosio, 2011, str. 55). Ideologicky navazuje na ekologický environmentalismus, pouze myšlenku ochrany životního prostředí směřuje do kulturní sféry: tak jako je potřeba pro naše biologické přežití ochrana společných přírodních zdrojů, tak je v kontextu globálně propojené informační společnosti nezbytné zasadit se o udržování volných informací za účelem jejich sdílení a využívání.

Kulturní environmentalismus je reakcí na proces, který COMMUNIA nazývá jako „uzavírání kultury[2]“(Frosio, 2011, str. 84). Označuje tak mechanismy, které budťo na legislativní úrovni (např. rozšiřování a prodlužování autorských a jiných souvisejících práv na kontrolu intelektuálního vlastnictví) nebo na technické úrovni (např. používání prostředků technické ochrany, které zamezují kopírování digitálního obsahu) negativně působí na množství informací v oblasti public domain. COMMUNIA nejčastěji v tomto ohledu uvádí pojem „komodifikace informací[3]“. Jedná se o využívání nových digitálních technologií pro získávání dříve volných informačních zdrojů za účelem jejich následné distribuce dle ekonomického modelu. (Frosio, 2011, str. 20). Moderní informační a komunikační technologie učinily z původně volných informací (např. fakta, genetická a osobní data, myšlenky) výhodný obchodní artikl, který je často předmětem „monetizace“. Jedná se o privatizaci původně společných informačních zdrojů, která zásadným způsobem narušuje dostupnost informací  ve sféře public domain.

Výstupy projektu

Výstupy projektu COMMUNIA lze ilustrovat v několika rovinách. V první řadě jde o vytvoření souborů doporučení strategického charakteru pro Evropskou komisi a státy Evropské unie při formování politiky v oblasti přístupu a využívání digitální informací ve sféře public domain. Ve 14-ti formulovaných doporučení jsou pokryta následující témata (Frosio, 2011, str. 35):

• Doba trvání autorských práv
• Otázka harmonizace autorského práva
• Výjimky a omezení autorského práva
• Problematika přisvojení si public domain materiálů
• Prostředky technické ochrany proti kopírování materiálů
• Systém registrace autorských děl
• Sirotčí díla
• Paměťové instituce a projekty digitalizace
• Otevřený přístup pro výzkum
• Sektor veřejných informací

Jednotlivá doporučení, včetně podkladových informací a argumentů k jejich vytvoření, jsou součástí finální zprávy projektu COMMUNIA (Frosio, 2011). Pro informační účely tohoto článku zde uvedu pouze jejich výčet:

• Délka trvání majetkových autorských práv by měla být zkrácena.
• Návrh na prodloužení lhůty trvání práv výkonných umělců ke svému výkonu a výrobců zvukových záznamů k jejich záznamů poškodí public domain a jako takový nesmí být implementován.
• Harmonizovat výjimky a omezení ochrany autorských práv mezi evropskými státy.
• Proces určení, zda-li je dílo součástí public domain, by měl být snazší a méně nákladný na základě harmonizace principu teritoriality autorského práva a lhůty trvání autorských práv.
• Digitální reprodukce díla, které se nachází v public domain, musí být rovněž k dispozici v public domain.
• Jakýkoliv neoprávněný nebo zavádějící pokus přisvojit si public domain materiály musí být prohlášený za protizákonný.
• Public domain musí být chráněna proti nepříznivému vlivu prostředků technické ochrany.
• Majetková autorská práva by měla být přiznána pouze dílům, která jejich autoři oficiálně zaregistrují. Díla, která nebudou registrována, by měla užívat pouze účinků ochrany osobnostních práva autora.
• Evropa potřebuje jednotný systém, na základě kterého bude garantován plný přístup k osiřelým dílům.
• Paměťové instituce musí plnit svou tradiční úlohu v oblasti poskytování přístupu ke znalostem a kulturním hodnotám i v digitálním prostředí.
• Projekty na digitalizaci financované z veřejných prostředků musí alespoň v minimální míře zajistit veřejný přístup online ke zdigitalizovaným materiálům.
• Přístup k autorským dílům pro vzdělávací a výzkumné účely musí být formalizován na základě posílení stávajících výjimek a omezení autorského práva, které by umožnily přístup k dílům i mimo prostory vzdělávacích institucí.
• Evropská směrnice č. 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru by měla být rozšířena tak, aby se vztahovala i na veřejně financované paměťové instituce, jako jsou knihovny a muzea, a aby informace veřejného sektoru byly volně dostupné pro všechny bez jakéhokoliv omezení pro jejich opakované použití.
• V kontextu tendence sdílení autorských děl by měly být vytvořeny nové modely pro odměňování za autorskou tvorbu.

COMMUNIA výsledky svého výzkumu nesměrovala pouze do oblasti evropské politiky. Public Domain Manifesto (v čestině Manifest o volných dílech) je veřejnou výzvou obsahující základní teze o úloze Public Domain v dnešní digitální společnosti a navržené kroky k její ochraně. V roce 2010 vyšel v červnovém čísle časopisu Ikaros článek věnovaný tomuto dokumentu.

Pro účely propagace public domain COMMUNIA každoročně koordinovala Public Domain Day. Jedná se o akci pořádanou vždy k prvnímu dni nového kalendářního roku za účelem seznámení veřejnosti s autory, jejichž díla vstupují v daný rok do public domain. Jedná se o díla, u kterých uplynula lhůta trvání autorských práv. Oslavy jsou pořádány jako workshopy, během kterých jsou představováni jednotliví autoři, probíhá předčítání z jejich děl a veřejnost je seznamována s konceptem Public Domain. V letošním roce byly oslavy Public Domain Day organizovány v Polsku, Švýcarsku, Německu, Itálii a Izraeli (Frosio, 2011, str. 46). COMMUNIA za účelem koordinace jednotlivých národních oslav a jejich zviditelnění provozuje webovou stránku Public Domain Day.

Závěr

Neustále se zvětšující dostupnost informací v elektronické podobě s sebou přináší otázku, zda-li je možné na distribuci informací v síťovém prostředí (online) aplikovat stejná pravidla jako na cirkulaci informací v tištěné podobě. Problematika porušování autorských práv na internetu je jednou z nevyřešených otázek, které se tohoto tématu bezprostředně dotýkají. Oblast public domain informací na internetu se v tomto kontextu dostává do popředí díky alternativnímu licencování nově vzniklých autorských děl a digitalizačním projektům na převod volných děl do digitální podoby. Uchování a ochrana public domain informací před nárokováním exkluzivních práv na jejich kontrolu by měla být snahou každé společnosti za účelem zabezpečení volného přístupu k informacím a podnětům pro digitální kreativitu. Projekt COMMUNIA na evropské úrovni otevřeně upozornil na klíčovou roli, jakou hrají public domain informace v digitáĺní sféře v kontextu dnešní společnosti založené na dostupnosti informací.