Veterinární a farmaceutická univerzita Brno se od 8. března pyšní novým Studijním a informačním centrem. Poskytuje inspirativní prostor pro studium tradičních tištěných materiálů a také umožňuje přístup k nejnovějším informačním technologiím. Moderní univerzitní kampus zvyšuje prestiž a kvalitu české veterinární medicíny a farmacie.

Moderní čtyřpatrová budova, jejíž užitková plocha činí něco přes 6 900 m2, vyrostla v centru areálu VFU Brno a je provozně a dispozičně rozdělena na tři bloky, mezi nimiž se nachází dvě vnitřní atria. Všechna podlaží budovy jsou koncipována také pro bezbariérový přístup. S výstavbou Studijního a informačního centra se začalo v září 2010. První podlaží komplexu zcela naplňuje účel využití pro studentské aktivity v době mezi výukovými bloky. Každý všední den je zde otevřena počítačová místnost se 47 terminály, v celé budově se lze připojit i na wi-fi. V přízemí se také nachází prostory s občerstvením, foyer designově doplňují atypické sedačky ve tvaru molekul. Za teplejšího počasí bude foyer otevřeno a venku budou umístěny stolky se židlemi pro využití ve volném čase studenty. Ti nové podmínky kvitují, univerzita doposud prostory pro jejich sdružování nedisponovala. Právě naproti počítačové učebně je místnost, kde se už teď konají zkoušky divadelního kroužku.

V novém Studijním a informačním centru našly zázemí děkanáty všech tří fakult, studijní oddělení, Ústav cizích jazyků a dějin veterinárního lékařství, a v suterénu pak univerzitní archiv

Druhé nadzemní podlaží slouží administrativnímu zázemí studijních oddělení fakult a děkanátů. Ve 3. NP nového objektu je umístěn Ústav cizích jazyků a dějin veterinárního lékařství. Každá učebna je zde vybavena audiovizuální technikou. V tomto podlaží se nachází i depozitář knihovny. Ve čtvrtém podlaží, které propojuje všechny bloky a zastřešuje atria, je umístěna univerzitní knihovna, která čítá 47 921 svazků. Velká centrální studijní plocha s možností zapůjčení množství odborné literatury je doplněna sedmi malými, oddělenými studovnami s žaluziemi na oknech a dveřích, kde se mohou studenti individuálně či v malých skupinkách věnovat samostudiu. Nachází se zde také počítače, kopírky, skenery a zařízení na dobíjení studentských karet pro tisk a kopírování. Je to nejklidnější část budovy, kde mohou návštěvníci studovat a bádat. Přínos oproti původním podmínkám a působení knihovny ve staré budově spatřují studenti i zaměstnanci především v nárůstu počtu studijních míst, počítačů, nové prostory jsou klimatizovány, odbavování studentů je rychlejší, dobíjení karet je už nyní samoobslužné.

Zaměstnanci mají díky architektonickému řešení knihovny lepší přehled o studentech. Výrazně se rozrostly úložné prostory v depozitu i pro rezervované knihy. Nově si bude moct univerzitní knihovna také sterilizovat dokumenty. Dalším pozitivem je i prostor pro konání akcí (prodejní výstavy, semináře, konzultace, školení, výstavy novinek). Po měsíci fungování lze říci, že studijní prostory knihovny nejvíce ocenili zahraniční studenti, kteří zde našli reprezentativní zázemí pro společné studium.

Univerzitní archiv, v němž jsou uchovávány archiválie až z 19. století, byl přestěhován do suterénu. Obsahuje na 2000 archivních krabic, kde najdeme studijní spisy, fond rektorátu, fondy Vysoké školy zvěrolékařské, osobní fondy, imatrikulační knihy, filmový fond a fond fotografií se skleněnými negativy z poloviny 19. století. Vedle depozitáře mu nyní nebude chybět ani spisovna a badatelna s počítačem, která v dřívějších prostorách nebyla. Archiv také disponuje unikátním sterilizačním přístrojem pro péči o archivní materiál citlivý k teplotám nad 60°C a vysoké vlhkosti. Byl pořízen za 8 milionů korun a zajišťuje odvlhčení a likvidaci plísní ve fondech univerzitního archivu. Pro univerzitu je to obrovský skok kupředu, protože kvůli předešlým nevhodným podmínkám skladování v neodpovídajících depozitářích (budovy č. 1 a č. 33) došlo k závažnému poškození většiny fondu univerzity jednak vlhkostí (následně dochází ke křehnutí papíru a jeho lámání) a pak i bakteriologickým napadením plísněmi. Postižené písemnosti je tedy nutné vysušit a pak zničit veškeré zárodky ohrožující zdraví člověka.

Sterilizátor bude využíván zejména pro sterilizaci 65 – 70 % fondu univerzity (asi 600 – 800 evidenčních jednotek – archivních krabic). Tato nejakutnější péče zabere podle předběžných odhadů asi 2-3 roky a pak se bude aplikovat tzv. udržovací péče o archiválie, které nebyly viditelně postiženy, ale projdou sterilizátorem z důvodu prevence. To se týká se hlavně fondu studijních a osobních spisů, které vykazují velkou využitelnost a četnost zápůjček studijním oddělením (pracovníci jsou si vědomi, že změna prostředí může započít některé nežádoucí procesy). Dále budou sterilizátorem ošetřeny archiválie Ústavu dalšího vzdělávání veterinárních lékařů (asi 500-800 evidenčních jednotek), které jsou ve velmi špatném stavu. V určitém režimu bude sterilizátor využíván i univerzitní knihovnou, ale to bude tvořit jen asi 25% objemu. Na jižní Moravě podobným zařízením disponuje pouze Moravský zemský archiv v Brně. Celková cena investiční akce dosáhla 307 miliónů korun, z toho univerzita poskytla z vlastních prostředků 3,1 mil. Kč.

Studijní a informační centrum VFU v Brně