Úvod

Již celý rok 2012 se mohli cestující, kteří využívají k cestám do zahraničí mezinárodní letiště Václava Havla Praha (dříve Letiště Ruzyně), setkat s novým způsobem hraniční kontroly. Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 resp. na vzdušných hranicích dne 30. března 2008. Od této doby se provádí hraniční kontrola pouze na mezinárodních letištích, a to pouze v případech, pokud osoby cestují do nebo ze zemí mimo Schengenský prostor.

Hraniční kontrola se na mezinárodním letišti v Praze provádí především na Terminálu 1, a to jak při výstupu z území, tak jako procedura ověření podmínek vstupu na území Schengenského prostoru. A právě tady se cestující mohou při vstupní hraniční kontrole nechat odbavit automatickým biometrickým systémem. Systém je provozován Policií ČR, Ředitelstvím služby cizinecké policie pod názvem „EasyGO“. I přesto, že systém lze označit jako automatický, je nepřetržitě dozorován minimálně jedním policistou.

Logo systému zřetelně vyznačuje možnost odbavení pro cestující s biometrickým pasem

Komu je systém určen

V současné době jsou na Terminálu 1 provozovány 3 brány (tzv. eGaty). Ne každý cestující však může takovouto hraniční kontrolu využít. S ohledem na podmínky, které stanovují zejména právní předpisy Evropské unie, mohou využít systém pouze osoby s právem společenství na volný pohyb osob (tj. EU/EHP/CH), a to starší 18-ti let. Další, avšak s ohledem na způsob provádění hraniční kontroly, klíčovou podmínkou je podmínka vlastnictví elektronického/biometrického cestovního dokladu (tj. cestovního dokladu, který má na elektronickém nosiči uloženy biometrické údajů, dále jako ePas).

Po roce úspěšného provozu se počet brán EasyGo na pražském letišti rozrostl na tři

Celý proces biometrického odbavení se skládá z na sebe přesně navazujících kroků kontroly cestovního dokladu a osoby. Cestující, který má v úmyslu využít systém, musí vlastnit ePas obsahující bezkontaktní (RFID) čip vydaný dle standardů ICAO[1]. Česká republika v současné době vydává 5 druhů těchto dokladů (cestovní pas, diplomatický pas, služební pas, cizinecký pas a cestovní doklad vydávaný podle Úmluvy z 28. července 1951). Poslední dva jmenované doklady jsou však vydávány cizincům, tudíž jejich použití v EasyGO není možné s ohledem na jejich státní příslušnost. Využití nového českého občanského průkazu s elektronickým čipem také není možné, jelikož obsažený čip není bezkontaktní a hlavně tento čip neobsahuje biometrické údaje.

Otisků prstů netřeba

Poté co cestující úspěšně vloží cestovní doklad do čtecího zařízení, je zařízením naskenována datová stránka cestovního dokladu (strana, kde jsou uvedeny osobní údaje a strojově čitelná zóna dokladu). Správné vložení cestovního dokladu je jedním z klíčových momentů pro cestujícího, jak úspěšně využít systém. I když systém využívá ke komunikaci bezkontaktní čip, je nutné otevřený doklad přiložit datovou stranou na plochu čtecího zařízení a zde ho po dobu komunikace dokladu se systémem ponechat, což může trvat cca 4 až 10 sec. Cestující však mnohdy vkládají cestovní doklad do čtecího zařízení zavřený nebo otevřený na špatné straně. V některých případech s cestovním dokladem dokonce před čtecím zařízením jen „mávají“.

 Po korektním načtení strojově čitelné zóny cestovního dokladu (MRZ zóny) je provedena elektronická kontrola čipu. Tato kontrola se skládá z následujících kroků:

1. kontrola integrity datových skupin (DG) – výpočet hodnoty HASH objektů a porovnání s hodnotami v SOD objektu (Security Object Directory),
2. kontrola elektronického podpisu SOD objektu,
3. provedení PA[2] - kontrola úplnosti řetězce certifikátů (DS[3] a CSCA[4]),
4. provedení BAC[5] umožňující přístup k DG1 a DG2,
5. provedení CA[6] a AA[7] (pokud to typ čipu v cestovním dokladu umožňuje).

K biometrické verifikaci se využívá aktuálně sejmutého obličeje osoby a fota uloženého v čipu dokladu, tudíž není prováděna EAC[8] a k otisku prstu EasyGO nepřistupuje.

Podobizna také v infračerveném spektru

Kontrola cestovního dokladu se skládá nejen z kontroly elektronické části dokladu, která je klíčová, ale i kontroly optických prvků dokladu vůči databázi referenčních prvků (optická kontrola se provádí jak ve viditelném spektru, tak v UV a IR spektru světla).

Po úspěšném provedení kontroly dokladu umožní eGate cestujícímu vstup a následně je provedena biometrická verifikace obličeje. Pro verifikaci obličeje využívá policie algoritmus s přesně definovanými parametry shody. Za období prvního roku provozu bylo dosahováno průměrné hodnoty False Rejection Rate (FRR) ve výši 3.58 %. Tato hodnota sděluje, že pouze 3,58 % oprávněných uživatelů nebylo správně identifikováno. Systém je nastaven tak, aby výše False Acceptance Rate (FAR) nepřesahovala 0,1 %. V uvedené míře FRR jsou rovněž započteny případy, kdy cestující neposkytl systému podmínky pro pořízení kvalitní fotografie pro následné porovnání.

Poté, co je obličej cestujícího systémem vyhodnocen jako shodný, je cestujícímu umožněn vstup na území Schengenského prostoru. V opačném případě je konkrétní „problém“ zobrazen dohlížejícímu policistovi na monitoru k řešení. Osoby mohou být na základě rozhodnutí policisty samozřejmě také prověřeny v národních a evropských systémech využívaných při hraniční kontrole (jedná se především o Schengenský hraniční systém).

Popis funkcionalit systému EasyGo

Základem je správná fronta

Systém EasyGo je provozován Policií ČR, konkrétně Ředitelstvím služby cizinecké policie, za podpory společností Vítkovice IT Solutions a.s., která dodala veškerou technologii včetně podpory, a Letiště Praha a.s. již rok a podle míry jeho využívání a hlavně kladné odezvy cestujících lze konstatovat, že velice úspěšně. O tom svědčí také následující data. Za jeden rok úspěšně odbavil jeden eGate téměř 111.000 cestujících. Nejvíce byl systém EasyGO využíván zejména v letním období, kdy jím v jeden den prošlo i 671 cestujících.

Ne každý, kdo chtěl systém využít, uspěl. Systém EasyGO byl za pomoci Letiště Praha a.s. doplněn také několika velkoplošnými plakáty, které obsahují informace o podmínkách jeho využití. Plakáty lemují přístupovou cestu od letadel k hraniční kontrole. Každý eGate, také sám zobrazuje na svém vnějším monitoru v jednoduchém grafickém zobrazení jak správně eGate použít. I přes tato informační sdělení bylo systémem pro nesplnění podmínek odmítnuto více jak 30 tis. cestujících. Toto může být přičítáno zejména lidské povaze. Jako případ lze uvést situaci na běžných odbavovacích stanovištích. Občané s právem na volný pohyb mají právo využít při hraniční kontrole vyčleněné stanoviště hraniční kontroly, avšak cestující, vidící se už na „pláži u moře“, se zařadí do libovolné fronty a mnohdy do té nejdelší, kde se však odbavují osoby z třetích zemí. Takovíto cestující si pak stěžují na zdlouhavost hraniční kontroly, bohužel převážně neoprávněně.

Pro rozšíření povědomí cestujících o podmínkách a způsobu využití systému EasyGo Ředitelství služby cizinecké policie ve spolupráci s dodavatelem systému Vítkovice IT Solutions a. s. připravuje vytvořit instruktážní film, který by mohl být prezentován na palubách letadel před přistáním na pražském letišti.

Hračka i pro seniory

Dalším z parametrů, kterým lze hodnotit úspěšnost automatické biometrické hraniční kontroly, je čas potřebný pro provedení hraniční kontroly. Tady lze říci, že doba odbavení nejvíce závisí na cestujícím a jeho chování. Do času potřebného pro odbavení je nutné započítat jak dobu před otevřením eGate, kdy cestující vkládá cestovní doklad do čtečky, dobu potřebnou pro biometrickou verifikaci, tak i čas pro následné opuštění eGate. Aby byla biometrická verifikace provedena úspěšně, musí systém pořídit kvalitní foto celé tváře tj. všech referenčních prvků, které jsou následně ověřovány. A tady je mnohdy kámen úrazu. Cestující vstupují do eGate často nepřepraveni tj. v čepici, s nasazenými slunečními brýlemi s tmavými skly, telefonují, jejich „moderní“ účes jim zakrývá podstatnou část obličeje nebo do kamery vytvářejí různé „grimasy“. I přes tyto nástrahy je 90 % cestujících odbaveno od 15 do 24 sec. To, že tento způsob hraniční kontroly není určen pouze pro nadšence v oblasti informačních technologií, dokazuje i poměr využití pohlaví a jejich stáří. Muži systém využívají nepatrně více než ženy a systém také využilo i více jak 100 osob starších 80 let.

Nejvýznamnějším ukazatelem oblíbenosti systému je však hodnota opakovaného použití. Přes 10.000 cestujících systém EasyGO využilo více než jednou a z toho 330 cestujících více jak 10krát. Zajímavou informací je také zastoupení uživatelů podle národnosti. Za dobu jeho využívání jím prošel minimálně jeden cestující z každého státu EU/EHP/CH. Systém tak byl využit i jednou osobo z Lichtenštejnska a 5 osobami z Lucemburska. Samozřejmě největší zastoupení uživatelů se etabluje z uživatelů české národnosti následované cestujícími s britskou, slovenskou, irskou a německou národností.

Česká republika pokroková

Velké zastoupení uživatelů z Velké Británie lze přičítat značnému rozšíření biometrického odbavení na ostrovních letištích, a tudíž cestující disponují i určitou zkušeností při jeho využívání. Zde lze určitě zmínit, že i výrobci a dodavatelé těchto zařízení se snaží o určitou uniformitu řešení tak, aby cestující, který nabyl zkušenosti s tímto druhem hraniční kontroly, ji mohl využít i v jiných státech. Tato snaha je také výrazně podporována Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX). Agentura FRONTEX se také podílí na stanovení bezpečnostních pravidel využití těchto systémů na hranicích Schengenského prostoru. V Schengenském prostoru se lze setkat s eGaty nejen na vzdušných hranicích, ale také i na pozemních a námořních hranicích. V současné době je eGate využíván v 9 státech Evropské unie. Česká republika však získala prvenství v rámci států střední a východní Evropy.

I přesto, že systém EasyGO využilo více jak 110 000 cestujících, z celkového pohledu všech osob, kteří ročně prochází hraniční kontrolou (4 až 5 mil. ročně), je to však jen malá část. Z těchto důvodů se Policie snaží, aby byl systém dále rozvíjen a cestující se s ním mohli setkat nejenom na příletu, ale i na odletu a při tranzitní hraniční kontrole. Úplnému rozšíření systému využitelného pro všechny cestující však v současné době brání legislativně - technické podmínky a možnosti. Schengenský hraniční kodex[9] ukládá povinnost provést u všech osob z třetích zemí další úkony hraniční kontroly, které zatím nelze provádět automaticky (např. označit cestovní doklad přechodovým razítkem, provést pohovor s cestujícím o účelu a cíly jeho cesty atd.). Některé cestovní doklady nebudou vydávány jako biometrické ani v budoucnosti[10] (např. náhradní cestovní doklady, cestovní doklady rozvojových států). Z výše uvedeného vyplývá, že, nelze v dohledné době očekávat, že všechna odbavovací stanoviště budou nahrazena systémem automatické biometrické kontroly. Vždy zde bude existovat možnost „manuální“ hraniční kontroly prováděné policistou.

Závěr

Z pohledu Ředitelství cizinecké policie je tak využívání automatického biometrického systému historickou změnou ve způsobu provádění hraniční kontroly. Jeho využívání umožňuje zefektivnit a zrychlit proces hraniční kontroly při zachování či dokonce zvýšení všech bezpečnostních standardů. Dále také umožňuje přenést pozornost policistů na běžnou hraniční kontrolu a důkladně se zaměřit na rizikové cestující. O tom, že ne všichni cestující jsou bona fides, svědčí i to, že na vnějších hranicích České republiky jsou ročně zadrženy desítky padělaných nebo pozměněných cestovních dokladů.