Dosavadní bariéry přístupu občanů k údajům o činnosti státních a samosprávných orgánů, které nejsou předmětem utajení (např. výdaje z rozpočtů obcí, program a výsledky jednání rad a zastupitelstev atd.), by měly padnout na základě zákona o svobodě informací, který poslanecká sněmovna schválila 21. května. Podle ministra Vladimíra Mlynáře, který před několika lety - ještě coby šéfredaktor Respektu - vedl spor s Josefem Luxem o tom, zda má veřejnost právo dozvědět se, kdo obdržel státní dotace v resortu zemědělství, jde o jeden z nejdůležitějších zákon ů, který byl v tomto volebním období přijat. Vzápětí se však objevily skeptické hlasy, že i nadále bude do značné míry záležet na ochotě úředníka - navzdory dikci tohoto předpisu, že informace mají být poskytnuty do 15 dní. Jak jsme uvedli v minulém čísle, některé instituce aspoň část dokumentů určených ke zveřejnění zpřístupnily na Internetu.

Původní návrh dlouho očekávané normy, která by měla plnit roli "prováděcího předpisu" obecně formulované příslušné pasáže Listiny základních práv a svobod (článek 17, odstavec 5), je k dispozici zde. Jeho definitivní verze vyjde také na webovské podobě Sbírky zákonů.

(Problematikou přístupu k informacím jako produktům veřejné správy se v tomto čísle obšírnějí zabývá příspěvěk PhDr. Miroslavy Matoušové.)