nejpozdější
Ve dnech 14. až 17. dubna 2011 se v prostorách Národní technické knihovny v Praze (a také na několika dalších místech hlavního města) konal pátý ročník mezinárodního festivalu umění, vědy a technologií ENTER. Letošní ročník pravidelného pražského bienále nesl název "DATAPOLIS" a zaměřil se především na téma dat a informací v městském prostředí. Festival jako obvykle organizovalo Mezinárodní centrum pro umění a nové technologie, CIANT.
VíceVe středu 27.4.2011 se ve vsetínském kulturním domě mluvilo o ženách, o mužích a o rovných šancích. Probíhala zde totiž závěrečná konference k projektu Masarykovy veřejné knihovny Vsetín s názvem „Ženy a muži v komunitní knihovně“.
VíceUrčitě jste je také potkali: zvláštní černobílé čtverečky na plakátech. Možná jste přemýšleli nad jejich významem, možná jste je považovali za pouhé grafické zpestření reklamní plochy, možná vás ani nenapadlo nad nimi přemýšlet. Tyto magické obrázky jsou ve skutečnosti důmyslné informační zdroje, které zabírají minimum místa, ale jednoduše a rychle poskytnou zajímavou informaci například o výrobku. Je to však ve skutečnosti jenom další typ čárového kódu. Čtečkou je obyčejný mobilní telefon s fotoaparátem a nainstalovaným programem pro jeho dekódování.
VíceRegionální knihovna Karviná prostřednictvím kulturněvýchovných aktivit napomáhá vzájemnému poznávání, odbourávání předsudků a vžitých stereotypů pramenících z neznalosti tradic a kultur k vytváření vzájemné důvěry, porozumění a tolerance mezi občany romského etnika a majoritní společnosti.
Karviná je město, ve kterém se v současné době nachází dvě sociálně vyloučené lokality, a to Karviná – Nové Město a Karviná – Hranice, tzv. Vagónka. Většina dětí pocházejících z těchto lokalit navštěvuje dvě základní školy v blízkosti svého bydliště, kde ve větší míře tvoří dětský kolektiv právě děti romského etnika. Další škola, kterou navštěvují romské děti, je ZŠ pro žáky se specifickými potřebami. A právě na tyto školy se knihovna zaměřila při tvorbě cyklu besed o Romech.
VíceJedním z největších informačních problémů současnosti spočívá v samotném množství informací, které nás obklopují. Každý z nás je denně konfrontován s kvanty papírových a elektronických dokumentů, s audiovizuálními vjemy z internetu, televize a rádia, v práci i doma Mnoho z těchto informací je pro nás užitečných a jen několik málo opravdu cenných. Ale jak je můžeme v této záplavě vůbec rozeznat?
Pro textové dokumenty je jedním z řešení tohoto problému rychlé čtení. Mnoho z nás již má jeho základy zvládnuté, což je způsobeno prostě jen tím, že se musí denně vypořádat s množstvím psaného slova. Těm, kteří by se o něm chtěli dozvědět něco víc nebo by si chtěli zdokonalit své dovednosti v tomto směru, poslouží tento článek jako vodítko a poskytne jim základní přehled o tom, kam se podívat.
VíceMelvyn Bragg: Dvanáct knih, které změnily svět, přeložila Jana Jašová, Praha, Mladá fronta, 2011, 384 s.
Po starších knihách Martina Seymour-Smitha 100 knih, které otřásly světem. Historie myšlení od starověku po dnešek a Hany Primusové Sto nejvýznamnějších knih světové historie[1] letos vyšla další publikace, jež se snaží určit nejvlivnější knihy světa, Dvanáct knih, které změnily svět od Melvyna Bragga (1939), autora četných románů, scénářů, knih pro děti i non fiction.
Více