elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Ve čtvrtek 1. března se v pražském konferenčním centru City konala celodenní odborná konference "Trendy v internetové bezpečnosti". Jak již název napovídá, konference byla zaměřená na aktuální trendy v oblasti bezpečnosti uživatelů i počítačových sítí, zabezpečení elektronického bankovnictví a dalších kritických internetových služeb. Hlavním organizátorem konference byla společnost Internet Info, respektive sociální síť Tuesday a čtveřice odborných serverů: Lupa.cz, Měšec.cz, Root.cz a Podnikatel.cz. Šéfredaktor serveru Root.cz, Petr Krčmář, konferenci také zahájil a následně moderoval.
Konferenční centrum City na Praze 4
VíceLiterární archiv Památníku národního písemnictví na portálu badatelna.cz zveřejnil digitalizovanou bio-bibliografickou kartotéku jednoho z nejvýznamnějších představitelů české poválečné bibliografie Jaroslava Kunce. Kartotéka obsahuje přes 40 tisíc hesel publikačně činných osob – spisovatelů, vědců, umělců i “obyčejných lidí”, většinou s životopisnými daty a odkazy na zdroje informací. K získání dat a dalších údajů excerpoval J. Kunc v průběhu víc jak čtyřiceti let stovky svazků encyklopedií, tisíce periodik, a to i z doby první republiky, informace o úmrtí získal v mnoha případech z dnes nedostupné úřední evidence obyvatel. Zveřejněná kartotéka dobře poslouží všem, kdo hledají informace o zmíněných osobnostech.
VíceCelorepublikový Týden neklidu, během kterého se akademičtí pracovníci, studenti i veřejnost semkli a vyjadřovali postoje vůči plánovaným reformám školského systému, nadnesl na přelomu února a března hluboké úvahy nad smyslem, dopady a hodnotou vzdělání. A to v mnohem větší míře, než tomu bylo u předchozích debat o školném nebo hodnocení výuky a pedagogů. V míře takové, že mnohem více přemýšlíme o samotné filozofii vzdělání a vzdělanostní společnosti. Zvláště poté, co prezident republiky 8. března prohlásil, že vzdělání je soukromým statkem, za nějž studenti musejí zaplatit. Inu, ekonom se nezapře.
VíceKoncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 se připravovala hodně dlouho, ale letos v lednu nakonec doputovala do vlády a schválena byla. Když na podzim 2011 vypuklo připomínkové řízení, měli jsme obavu, aby v poslední fázi nakonec nedošlo k odmítnutí Koncepce ze strany knihovnické komunity, ale nestalo se tak. Připomínek přišlo velmi málo a měly spíše zpřesňující či formální charakter. Mezi připomínkami se objevila jedna, se kterou jsme si moc nevěděli rady a nakonec jsme ji po dohodě s ministerstvem kultury odmítli. Připomínka upozorňovala, že Koncepce je diskriminační. Úplně stejná námitka se nedávno objevila na internetu v příspěvku Vinohradské kočky, a tak si dovolím ji jednak zprostředkovat širší knihovnické veřejnosti, a také na ni reagovat.
VíceSurfujete často na internetu? Jste v kyberprostoru jako doma? Možná si každý den prohlížíte desítky webových stránek a serverů. Nebo stahujete soubory z různých úložišť. A co sociální sítě? Na kolika z nich máte vytvořený profil, kde se bez obav prezentujete? Pokud jste až doposud odpovídali kladně, položte si ještě otázku… Jste v bezpečí? Napadlo vás někdy, jaké nebezpečí se může skrývat za každým přeneseným bajtem, za každým obrázkem, nebo zveřejněným statusem na sociální síti? Pokud nikoliv, možná byste se měli seznámit s projektem Informační (ne)Bezpečí.
Více22. února 2012 se v klubu knihovny VŠE v Praze uskutečnila prezentace centralizovaného vyhledávače (EDS) od firmy EBSCO. Za EBSCO se zúčastnili pánové Claus Wolf, Jan Luprich a Pavel Synek.
EBSCO s projektem začínalo jako agregátor periodik a poskytovatel oborových bibliografických databází, mělo tedy poměrně dobrý základ dat k integraci. Na trh přišlo až s ročním zpožděním oproti konkurenčním centralizovaným vyhledávačům, nechtěli zbytečně spěchat s vývojem, což jim umožnilo i vyvarovat se některých chyb. Do vývoje například zapojili až 200 odborníků z MIT. V současné době má EBSCO cca 1100 implementací po celém světě, v provozu je EDS např. v Bibliothèque nationale de France.
VíceProjekt Digitalkoot[1] je produktem Finské národní knihovny a firmy Microtask. Jeho účelem je za pomoci dobrovolníků zlepšit kvalitu digitalizovaného finského kulturního dědictví a tak jej zpřístupnit široké veřejnosti. V současnosti se opravují finské noviny Aamulehti z 19. století (1; 2).
Finská národní knihovna od roku 2010 zdigitalizovala a metodou OCR zpracovala na 4 milióny stran textů. Činnost knihovny v oblasti uchování kulturního dědictví je zakotvena ve strategických dokumentech už od roku 2006. Strategie Finské národní knihovny v letech 2006-2015, si za cíl klade právě zachování finské tištěné i elektronické produkce pro budoucí generace (3). Více