nejpozdější
V pátek 26. října 2012 jsem se účastnil panelové debaty o knihovnách na In Re Books, konferenci o právu a budoucnosti knih, kterou pořádala Právnická škola města New York (New York Law School). Hovořil jsem o tom, jak digitalizace knih škodí studiu. Zmíněná škola bude zřejmě publikovat odkaz na videozáznam, ale níže předkládám verzi mé řeči.
VíceMěstská knihovna v Praze je díky své síti 46 poboček a specializovaných pracovišť největší a nejnavštěvovanější knihovnou u nás. Však ji také každým rokem navštěvuje zhruba 2,5 milionu čtenářů, kteří si třeba jen v roce 2011 vypůjčili více než 7 milionů knih, map, CD/DVD, či obrazů. Jako každá moderní knihovna se i Městská knihovna v Praze (MKP) vyvíjí a přináší svým uživatelům různé změny a novinky. V tomto článku se podíváme na některé z nich.
VíceVe čtvrtek 8. listopadu se v Ballingově sále Národní technické knihovny v Praze konala konference Strategické plánování v knihovnách v ČR a zahraničí. Konference byla součástí projektu EFI (Efektivní informační služby) a navázala na březnovou konferenci Efektivní informační služby v NTK a dubnovou konferenci Strategické plánování a informační struktury v knihovnách ČR, kterým jsme se v minulých číslech věnovali.
VíceWebové sídla vznikajú za účelom ich využívania používateľmi. Aby webové sídlo mohlo byť používateľmi využívané, musí byť použiteľné. Použiteľnosť, ako základný kvalitatívny atribút webových sídiel je úzko prepojená s problematikou interakcie človeka a konkrétneho webového sídla. Webové sídlom by malo byť navrhnuté tak, aby túto interakciu podporovalo. Zo strany používateľa interakcia vyžaduje jeho aktívnu pozornosť. Pozornosť človeka, ako používateľa internetových stránok, je veľmi zaujímavá oblasť a preto sa ňou budeme v tomto príspevku zaoberať. Poznanie jednotlivých charakteristík používateľovej pozornosti umožňuje tvorcom webových sídiel s ňou pracovať a usmerňovať ju žiaducim smerom.
VíceDigitalizace kulturního dědictví a otázky spojené s jeho zpřístupněním v prostředí internetu jsou od druhé poloviny 90. let 20. století oblastí teoreticky diskutovanou a prakticky čím dál tím více rozvíjenou. Výrazné změny, které umožnil vývoj informačně-komunikačních technologií v oblasti zpřístupnění a prezentace hmotného kulturního dědictví ve webovém prostředí, daly vzniknout periodicky narůstajícímu množství digitalizačních aktivit v paměťových institucích na všech organizačních úrovních. Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů těchto aktivit, jejich trvalé udržitelnosti, zvyšování kvality digitálních reprodukcí kulturního dědictví a jejich zveřejnění.
VíceSlovo za slovem: s překladateli o překládání se jmenuje kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920–1935) našich překladatelů (mezi jinými Josef Čermák, Josef Forbelský, Ludvík Kundera, Vladimír Mikeš, Antonín Přidal či Josef Škvorecký), kterou připravili pracovníci Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Překladatelé odpovídají na otázky týkající se obecně jejich profese, i konkrétně působení překladatelů a nakladatelů před rokem 1989 a po něm.
VíceEkonomická krize trvá již několik let a její vliv na veřejné rozpočty je negativní. Omezování prostředků zřizovateli nebo propad objemu financí v grantových programech pocítily i knihovny. A příští rok pravděpodobně výrazně lepší situaci nepřinese. Jediná cesta jak situaci zvládnout je omezování nákladů. Pojem, který je pro některé knihovny novinkou, a může dokonce vzbuzovat obavy. Zkusme se však podívat na situaci optimisticky a pokusme se zvážit některé z cest, které mohou krize využít jako katalyzátoru ke změně.
Knihovny 21. století už umí kupovat knihy s nejvyšší marží. Umí si najít nejlevnějšího dodavatele IT i spotřebního materiálu. Umí vysoutěžit výhodnější podmínky u dodavatelů energií. Ale co software? Máme možnost vybírat a ušetřit i u něj?
Více