2013, ročník 17, číslo 8

Knihovnictví jako profese: Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. – život a dílo [3. část]

3. 5 Obecná charakteristika pojmu informace

Informace – tento pojem je užíván už ve středověku, především v obchodě, soudnictví a církevním životě. Slovo pochází z latinského „informare“, uvádět ve tvar, dodávat tvar, dodávat podobu, formovat, tvořit, zobrazovat, představovat si, vytvářet představu. S informací se setkáváme v dnešní době denně, patří k našemu běžnému životu a je spojována s živou i neživou přírodou.

Informace má velké množství definic, každý obor na ni pohlíží ze svého úhlu, a tak se nám předkládá pojetí informace filozofické, kybernetické, matematické, komunikační a mnohé další. „V nejobecnějším slova smyslu se informace chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících, snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému.“[1]„V knihovnictví a informační vědě se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi.“[2] „Informace zjednodušeně řečeno je to, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, který ho obklopuje, na člověka působí a formuluje ho, někdy je vykládána jako obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým chováním.“[3] Nejčastěji se podle Cejpka informace užívá v těchto čtyřech významech: