elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
V souvislosti se stoupajícím množstvím a zvýšeným zájmem stoupá i význam měření využívání elektronických informačních zdrojů. Měření je založeno především na statistikách, při jejichž zpracování je potřeba řešit problémy spojené s heterogenitou statistických dat, úplností dat apod. Tyto problémy řeší několik zahraničních projektů, z nichž B. Katolická velmi podrobně popsala projekt COUNTER, jehož cílem je vytvoření standardu pro měření využívání online informačních zdrojů.
VíceRozvoj citačních rejstříků je spojen zejména s osobnostmi Eugena Garfielda, Roberta Mertona a Joshuy Lederberga. Princip citování má dlouho tradici (Talmud, americká legislativa), první citační rejstříky vznikly v 60. letech 20. století (E.
VíceKatarína Kinčíková nejprve obecně představila Státní vědeckou knihovnu v Banské Bystrici, pak se zaměřila na její marketingový program a nástroje PR.
VícePetr Boldiš (Česká zemědělská univerzita, Praha) se nejprve zabýval terminologickými otázkami, které se týkají správy obsahu (content management), informační architektury (information architecture) či site design (u nás je chápáno jako struktura,
VíceMyšlenka pracoviště počítačové grafiky vznikla na LF UP v 2. polovině 90. let 20. století, základem se stalo zařízení Polaroid Digital Palette pro expozici barevných diapozitivů. Pracoviště bylo postupně vybaveno další technikou a také kvalifikovaným personálem, který poskytuje uživatelům komplexní grafické služby vč. školení. Od klasických diapozitivů se postupně přešlo k počítačovým prezentacím, pracoviště také začalo na základě potřeb uživatelů převádět do digitální podoby dokumenty různých formátů.
VíceSlužba Ptejte se knihovny byla poprvé otestována v r. 2002 v rámci BMI, kdy byl ověřen zájem o tuto službu, první verze služby byla pak byla na stránkách Národní knihovny ČR zpřístupněna v listopadu 2002. H.
VíceIng. Sklenák (VŠE, Praha) nejprve naznačil možné chápání termínu „metadata“. Zdůraznil, že metadata jsou metadaty jenom z určitého pohledu (záleží tedy na způsobu jejich použití). Problematická je také klasifikace metadat. Z hlediska úrovně abstrakce popisu obsahu je vhodné metadata členit na syntaktická, strukturální, sémantická a konečně na ontologie jako nejvyšší formu metadat a také klíčovou komponentu sémantického webu. Uživatelem webu nemusí být jenom člověk, ale také stroj. Webové služby se stanou prostřednictvím tzv.
VíceE. Lesenková shrnula aktuální stav informačních systémů a knihoven ve zdravotnictví. Výkonové ukazatele systému lze měřit na základě ČSN ISO 11620, v poslední době se začíná rozvíjet i management (řízení) kvality.
Více