Potřeba vyjádřit své názory, poznatky nebo i informace s potřebnou jednoznačností a přesností a přitom dostatečně srozumitelně pro ostatní účastníky diskursu je náročným úkolem pro každého příslušníka libovolného etnika používajícího daný jazyk, v němž jsou tyto komunikovány. Je nasnadě, že pozitivní vliv mají (rozsáhlé) vzdělání, (výrazná) sečtelost, autorská zběhlost a negativní opět běžný kolokviální (nekultivovaný) úzus, sledování (často pokleslých) médií a do jisté míry i (nezasvěceným nesrozumitelný) odborný slang. Pečlivý autor si často velmi bolestně uvědomuje, že dává z rukou (tiskárny počítače nebo e-mailové adresy) ještě velmi nezralý produkt, jehož znění by vyžadovalo ještě několikeré čtení a zvážení případné záměny některých slov nebo vybraných obratů a uváženější formulace některých soudů.

I pro zkušeného autora je vynikající pomůckou vhodná příruční knihovna v tištěné, nebo, dnes již raději, elektronické podobě. Vedle normativního a výkladového slovníku je nesporně nejpotřebnějším nástrojem dostatečná zásoba synonymních výrazů a obratů. Zde je vedle vlastní rozsáhlé (a vždy ne dost postačující až nedostatečné) slovní zásoby kýženým zdrojem dobrý synonymický slovník. Je až s podivem, jak je jich málo, jak hrozně jsou útlé a jak je jejich nabídka vždy nejslabší tam, kde ji potřebujeme nejvíc.

V české moderní lexikografii vznikla řada spíše stručnějších děl a ponejvíce s abecedním řazením slov doplněným kratšími nebo rozsáhlejšími řetězci synonym. Pro stručnost uveďme jenom tři významné zástupce této řady:

Prvním v moderní době byl Malý synonymický slovník J. Mašína a J. V. Bečky, vydaný v roce 1947 nakladatelstvím Mikuta v Praze.

Dalším je Slovník synonym a frazeologismů Josefa Václava Bečky, vydaný poprvé nakladatelstvím Novinář v Praze v roce 1977 v rozsahu 431 stran, a to v edici Knihovnička novináře jako její svazek 16. V roce 1979 následovalo 2. nezměněné vydání. 3., upravené a doplněné vydání z roku 1982 mělo 463 stran a představovalo 29. svazek edice Knihovnička novináře. Nakladatel jej charakterizoval jako slovník, který obsahuje slova a obraty, jichž se užívá ve spisovných projevech, hlavně publicistických, uvádí zvlášť synonyma a zvlášť frazeologismy, tj. frazeologické obraty zesilující, frazeologické obraty slovesné, rčení, ustálená spojení nefrazeologická a citátové cizojazyčné výrazy.

V současnosti je nabízeno dílo PALA, Karel; VŠIANSKÝ, Jan. Slovník českých synonym. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1994. ISBN 80-7106-059-3. To bylo první vydání o 439 stranách. Následovala další - druhé v roce 1996 a třetí doplněné v roce 2000 (dotisk vyšel letos). To na 479 stranách přináší více než 22 000 hesel a asi 40 000 synonym.

Abecední řazení má jednu nespornou přednost – hledáme jenom jednou. Pokud jsme spokojeni můžeme slovník odložit, pokud ne, jsme odkázání na vlastní představivost, protože slovník nemusí nabízet další možnosti právě tam, kde bychom je chtěli nebo zrovna potřebovali.

Vedle toho existují i slovníky poskytující stejnou službu, avšak s jiným typem řazení – hnízdovým. V domácím jazykovém prostředí byl již takový pokus podniknut v letech minulých. Jednalo se o dílo vedené pozoruhodnou osobností Jiřím Hallerem (1896-1971), českým jazykovědcem zaměřeným jednak na normativní příručky (např. Jak se dělí slova : Abecední seznam slov s naznačeným dělením a s úvodním výkladem o stavbě českých slov; Kapesní slovník cizích slov), ale také se zabývajícího česko-německými jazykovými vztahy a dalšími oblastmi kultury a života.

Jeho nejvýznamnějším dílem je Český slovník věcný a synonymický. Jeho první díl vyšel v tehdejším Státním pedagogickém nakladatelství v roce 1969 a měl 56 stran úvodu a 291 stran slovníkového textu. Druhý díl slovníku po autorově smrti zpracoval Vladimír Šmilauer (1895-1983). Má rovněž věcné uspořádání s dalším zpřesňujícím dělením a stylovou charakteristikou hesel. Jeho obsahem je člověk po stránce tělesné, a to s tímto hlavním rozčleněním tématiky: pohlaví; lidská plemena; tělo a údy; ústrojí a jejich činnost; ústrojí mluvení (mluvidla); ústrojí smyslová a jejich činnost; polohy a pohyby těla; spánek; zdraví a nemoc; lidský život obecně - narození - lidský věk; životní potřeby člověka. Byl vydán opět Státním pedagogickým nakladatelstvím, ale až v roce 1974 již v rozsahu 595 stran. Třetí díl slovníku, v němž byly při redakční úpravě po autorově smrti jen mírně omezeny doklady, obsahuje hesla vztahující se k člověku po stránce duševní, a to s tímto tematickým členěním: obecně čití, vnímání, vědomí, vybavování představ, paměť, obrazivost, myšlení, citová stránka duševního dění, vůle, mravnost. Rozsah svazku vydaného1977činil dokonce 709 stran. Rejstřík jako nezbytný doplněk ke svazkům 1-3 Českého slovníku věcného a synonymického představuje svazek 4. Svazek, jenž spatřil světlo světa až v roce 1987 a měl rozsah 983 stran, sestavili Ladislav Hradský a Vladimír Šmilauer (ten se vydání nedožil). Základními nevýhodami úctyhodné práce rozložené na 2634 stranách bylo vedle neúnosně dlouhé doby vydávání (18 let) také nepříliš kvalitní papír a úprava tiskové strany. I přes velký náklad (10 tisíc výtisků) je slovník raritou a jenom málo veřejných knihoven jej nabízí ve svých příručkách.

Současný knižní trh byl v posledních dnech obohacen jednou významnou publikací, jejíž příchod odborníci nejen z řad bohemistů již dávno právem netrpělivě očekávali a ostatní uživatelé jazyka by ji měli uvítat s nadšením. Jedná se o dílo KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Vyd. 1. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny 2007. 1189 s. ISBN 978-80-7106-920-1.

Práce je výsledkem dlouhodobého úsilí velmi široké skupiny českých jazykovědců a je velmi dobrým nástrojem pro každého uživatele českého jazyka vybaveného přiměřenou ctižádosti ke kultivovanému vyjadřování. Inspirace díla vychází z pojetí a struktury velmi rozšířené a příslušníky nebo uživateli anglického jazyka oblíbené pomůcky – Rogetova tezauru – dílo představuje jeho českou paralelu.

Význam díla se nedá docenit při povrchní prohlídce v knihkupectví a ani ne při letmém prohlížení v klidu domova, ale až při skutečné potřebě vyhledání přesných výrazů a jejich dosazování na příslušná místa v tvořeném textu, a to zejména odborném. Nabízený rozsah 885 tematických hnízd (proti Rogetovu tezauru byl rozsah zvětšen o tři) se může zdát ne první pohled nepříliš rozsáhlý, nicméně hloubka zpracování je přesvědčivá. Pro jedince bez předchozí uživatelské zkušenosti s jeho anglickou předlohou může být použitý způsob řazení poněkud překvapující, poměrně rozsáhlý úvod a návod k používání je více než postačující. Rozsah jednotlivých hesel a spoje jsou někdy překvapivé, vynikající je (poměrně) rozsáhlé uvádění frazeologismů. Jistou nevýhodou oproti abecednímu řazení je nezbytnost dvojího hledání – nejdřív v rejstříku a pak v příslušné stati. Toto vydání má jistou přednost – hledání v jediném svazku proti třem ve svém předchůdci. Jen stěží si lze představit uživatele vyhledávající a využívající uváděných 300 tisíc slov jiným způsobem. Pokud se zmiňuji o úvodu, mimochodem velmi přehledně a srozumitelně stylizovaném, pak mne (dosti nepříjemně) překvapil odkaz na straně 7, kde je zmínka o typologii slovníků Bo Svenséna, uvádějícího ve své Practical Lexicography (Oxford : Oxford University Press, 1993) při rozdělení onomaziologických slovníků ještě dva další typy, a to slovník synonymický a obrázkový slovník typu Duden. Zde pokládám za nezbytné poznamenat, že pro (vzdělaného) příslušníka německého jazyka představuje pojem Duden zcela jednoznačně především pravopisný slovník, s jehož koncepcí přišel Dr. Konrad Duden až v roce 1880. Je sice pravdou, že dnes je řada slovníků Duden obohacena o celou řadu typů, např. o slovník stylistiky, gramatiku, dále slovníky etymologický, synonymický, cizích slov, antonym a další, takže nabízený soubor má dnes dvanáct svazků, nicméně obrazový slovník nebyl jeho objevem, protože ORBIS SENSUALIUM PICTUS Jana Amose Komenského byl vydaný Michaelem Endsorem v Norimberku již v roce1658. Takže o vzdělání zahraničních teoretiků lexikografie a výsledcích českých i světových komeniologů to nedává nejlepší vysvědčení.

Slovník patří zcela nesporně do příruční knihovny každého vzdělance i cílevědomého autora o odborné instituci ani nemluvě a je nutno zdůraznit, že zejména je užitečná elektronická podoba, protože jednak rozměry 175x240x60 mm a zejména hmotnost téměř 2 kg nutí uživatele držet dílo na pracovním stole. Podotýkám, že daná velikost je asi optimálním kompromisem mezi snadnou čitelností a využitím v roli trvalé pracovní pomůcky (kvalita papíru slibuje odolnost proti např. tzv. bibliovému papíru). Slabinou bude asi vazba a slovník nemá ukazatele jednotlivých písmen nebo čísel hnízd, což při jeho charakteru není nedostatkem.