Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky svolal 4. valnou hromadu tentokrát do Brna. Její konání však letos zpestřil uspořádáním konference Knihovny pro každého, jejíž součástí se stala i zmíněná valná hromada. Účastníci tak mohli spojit svazové organizační záležitosti s možností vyslechnout odborné přednášky. V úvodu konference 21. června 1. náměstek primátora města Brna Rostislav Slavotínek s pýchou vzpomenul, že brněnské knihovny postupně získávají nádherné budovy. Před několika měsíci byla otevřena nová budova Moravské zemské knihovny a dokončuje se rekonstrukce paláce, v němž sídlí Knihovna J. Mahena. Také hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek vyjádřil svůj kladný vztah ke knihovnám a zmínil se o zálibě listovat v moravských zemských deskách, které se nacházejí v objektu patřícím nyní krajskému úřadu. Jako třetí vystoupil zástupce sponzora konference - Martin Knopp z Českého Telecomu. Knihovnám přislíbil výhodný cenový režim připojení na internet a odkázal na podrobnější materiály vložené do igelitových tašek pro účastníky.

Po přestávce se ujal řízení bloku "Informační společnost, veřejná správa a knihovny" Michal Hora. Po krátkém úvodu předal slovo Jiřímu Zlatuškovi, rektorovi Masarykovy univerzity, na jejíž půdě konference probíhala. Ten se zmínil o paralele mezi objevem knihtisku a internetu a připomněl, že čeští studenti ve středověku pod vlivem latiny vepisovali poznámky do žaltářů sice v češtině, ale bez diakritických znamének, podobně jako v současnosti při komunikaci s internetem. Mimořádně zaujalo vystoupení přednosty okresního úřadu v Děčíně Jiřího Benedikta. Připomněl, že již brzy se mohou objevit v knihovně čtenáři, kteří budou chtít vyplnit úřední dokumenty na internetu a připojit k nim svůj elektronický podpis. Ten si přinesou na disketách a budou očekávat, že knihovny budou na to připraveny.

Méně přínosné (aspoň z mého pohledu) bylo vystoupení Radima Jägra z Úřadu pro veřejné informační systémy, který měl hovořit o portálu veřejné správy. Více konkrétní byl další řečník - Tomáš Holenda z Ministerstva vnitra, který aspoň ke konci svého obecného vystoupení ukázal formuláře na výpočet životního minima vystavené na serveru ministerstva. Jan Savický poté představil portál územní samosprávy (http://mesta.obce.cz). Přednáška Renáty Hamplové o digitální knihovně Parlamentu ČR byla přínosná spíše pro předřečníky, kteří zřejmě na rozdíl od přítomných knihovníků do té doby netušili, jaké plné texty legislativních dokumentů se na serveru Parlamentu najdou. Závěrečnou přednášku v tomto bloku proslovil Josef Hajkr z firmy Český internet. Projekt této společnosti je velkolepý. Na letošním Invexu má být představen terminál vybavený čtečkou čipové karty, po novém roce se budou instalovat internetové a platební terminály po celé republice do veřejných prostor, šanci budou mít i knihovny.

Po přestávce proběhla další část bloku "Informační společnost, veřejná správa a knihovny". Jeho moderátorka Jarmila Burgetová v něm představila Claudii Luxovou z Ústřední zemské knihovny v Berlíně a Elke Beerovou z Městské knihovny v Chemnitz. Mne více zaujala první přednáška, v níž byly analyzovány mezilidské vztahy při slučování dvou knihoven ve východní a západní části Berlína po r. 1989. Zdůraznila, že vzniklé konflikty pomohlo řešit vedení z vnějšku, neutralita, stanovení dlouhodobých cílů, promíchání personálu, chování zaměřené na uživatele i jasná rozhodnutí. Ředitelka z knihovny v Chemnitz na závěr svého vystoupení požádala přítomné, aby se podívali do fondů svých knihoven, zda v nich nenajdou spisy G. Agricoly. V r. 2005 totiž chce knihovna uspořádat výstavu k 450. výročí úmrtí tohoto významného přírodozpytce, jenž působil i na území Čech.

Konference pokračovala 22. června odpoledne ve dvou paralelně probíhajících sekcích. Přebíhat mezi jednotlivými vystoupeními však na rozdíl od konference v Seči nebylo možné, protože druhá sekce se konala v novostavbě Moravské zemské knihovny. Do ní jsem se dostal až poté, co jsem si poslechl názory první pětice řečníků v sekci "Uživatel dnes a zítra".

V ní nejprve Miloš Kvapil (Městská knihovna Prostějov) vtipně charakterizoval uživatele, knihovnu, dnešek i zítřek. V žertovném tónu pokračoval Ivo Brožek (Ústřední knihovna Pedagogické fakulty UJEP), když recitoval básně J. Mahena o typech knihovníků. V závěru ukázal tabulku délky otvírací doby v jednotlivých státních vědeckých a centrálních odborných knihovnách. Upozornil, že se délka pohybuje mezi 39 až 75 hodinami týdně a že tři SVK nemají otevřeno v sobotu a neusilují tedy o blaho uživatelů. Je škoda, že nediskutoval o otvírací době českých univerzitních knihoven, které by studenti po vzoru amerických rádi využívali po celých 24 hodin. Marie Čadková (Městská knihovna v Praze) se pokusila vyřešit rovnici "čtenáři+návštěvníci=naši uživatelé" pomocí statistických grafů o složení čtenářů v Městské knihovně. Podobně názorné grafy si připravil i Hanuš Hemola (Národní knihovna ČR). I když přednášku nazval "Překvapení z Klementina", v jeho tvrzeních jsem nic neočekávaného nezaznamenal. To spíše poznatky z dotazníkového průzkumu uživatelů Okresní knihovny v Hradci Králové v podání Jana Pěty mohly mnohé překvapit. Aspoň tedy já jsem nečekal, že 60 % čtenářů si půjčuje knihy v knihovně nejen pro sebe, ale zároveň i pro své příbuzné a že 40 % čtenářů se dozvídá o knihách v knihovně od knihovníka a jen 20 % čtenářů z katalogů.

Do Moravské zemské knihovny jsem dorazil, když už pomalu končil Josef Vlček (SVK Hradec Králové) humorné líčení potíží se získáním 400 milionů Kč na výstavbu nové SVK. Na vystoupení Věry Vohlídalové (SVK Liberec) se mi nejvíce líbilo promítnutí videa, které ukázalo, jak liberecká knihovna nyní žije spokojenými čtenáři. Jaroslav Vyčichlo (SVK Plzeň) v poslední přednášce sekce "Knihovna a její uživatelé" upozornil na pokles dětských čtenářů v knihovnách Západočeského kraje za posledních 10 let. Na fotografiích, které pořídil při cestách po knihovnách v západní Evropě a USA, dokumentoval, jak tam jsou dětská oddělení vybavena a čím lákají nejmenší uživatele. Stoly na malování a modelování či místnosti na čtení pohádek a hraní divadelních her v těchto odděleních jsou spíše pravidlem než výjimkou. Tečku za touto sekcí učinil Milan Uhde, když prohlásil, že má radost, že české knihovny se nenechaly zahnat do kouta, že jsou budovány nové a stávají se pilířem vzdělání. Vyslovil přesvědčení, že stát má dost peněz na výstavbu nových knihoven. Od poslanců to chce jen mít dostatečnou odvahu a neprosazovat monstrózní výstavby průmyslových komplexů, ale výstavby kulturních zařízení.

Třetí den (23. červen) konference byl nazván "Knihovny v legislativní smršti". V jeho rámci se Ladislava Zemánková (Národní knihovna ČR) zabývala problematikou financování regionálních funkcí v celé České republice, zatímco Lea Prchalová (SVK Ostrava) pouze v Moravskoslezském kraji. Ji doplnila Eva Žáková informací o situaci v Karlovarském kraji. Co přinese nový knihovní zákon pro knihovníky, výstižně charakterizoval v dalším vystoupení Vít Richter (Národní knihovna ČR). Přednášku o nové směrnici o autorských právech i následující vystoupení jsem už bohužel nemohl vyslechnout do konce, protože jinak by mi ujel vlak.

Celkově hodnotím celou konferenci jako přínosnou, ale někdy méně znamená více. Zaznělo příliš mnoho přednášek a nezbyl čas na diskusi k nim, což obzvláště v případě sekce "Knihovna a její uživatelé" člověka zamrzelo.