Klikací mapa z pohledu nevidomých
Nehrabaný
Otesánek
Relevantní odkazy a doporučení Z pohledu nevidomých Pokud se dnes rozhodnete postavit školu, knihovnu, městský úřad nebo jinou veřejnou budovu, patrně se nebudete příliš pozastavovat nad požadavkem bezbariérového přístupu a postavíte nájezdové rampy, výtah, široké dveře atd. To, co je dnes už samozřejmé v architektuře, se ještě stále nedaří prosadit v oboru elektronických komunikací. Tak jsem například před nedávnem upozornil jednoho kolegu, že použitím klikací mapy na www stránkách právě postavil nepřekonatelnou bariéru pro všechny uživatele internetu s bílou holí. Dostalo se mi odpovědi, že nevidomí mají specifické nároky na úpravu www stránek vůbec, a proto nelze ty ostatní uživatele neustále omezovat, a sdělil mi, že nevidomí beztoho surfují takřka výhradně v Braillnetu.

Jaké jsou tedy ty "specifické nároky", které mají nevidomí na úpravu stránek? Dnes se budeme zabývat pouze problémem klikacích map, ale pokud se chcete přesvědčit, že nevidomí se nezdržují jen na bezpečných stránkách Braillnetu, ale že podnikají výpady i do rozbouřených vod internetu, pak vám velmi doporučuji on-line publikaci, která se právě nároky nevidomých na grafickou úpravu internetových stránek zabývá.

Nevidomí používají k prohlížení dokumentů world wide webu textové prohlížeče s hlasovým výstupem nebo výstupem na čtecí zařízení s reliéfními znaky Braillova písma. Klikací mapa, která je tvořena obrázkem, bude zobrazena stejně jako jakýkoli jiný obrázek, tedy jako alternativní text (samozřejmě pouze pokud jej prozřetelný webmaster vložil do atributu ALT značky IMG). Co udělá textový browser s klikací mapou, se můžete podívat třeba na stránce EuropeOnLine, kde klikací mapa slouží k nasměrování na jednotlivé jazykové mutace. Pokud textový browser nevlastníte, zkuste si ho emulovat tak, že svému prohlížeči zakážete načítat obrázky, obvykle zjistíte, že klikací mapa je bez obrázku velmi podobná ruské ruletě (snad jen bez těch špatných konců).

Atribut ALT je možné vložit i do obrázku, který slouží jako klikací mapa, ovšem ani HTML 4.0 nepodporuje vkládání alternativního textu do aktivních oblastí klikací mapy. Někteří autoři WWW stránek tuto nevýhodu odstraňují různými kouzli, kdy se snaží alternativní text obrázku prostrkat tak, aby byla klikací mapa použitelná i bez obrázku, tuto možnost však nemáme pokaždé, nehledě k tomu, že textovým browserům ani toto řešení nepomůže klikací mapy prostě textové prohlížeče nepodporují.

Není ovšem důvod vzdávat se v zájmu bezbariérovosti webu tohoto efektního grafického prvku úplně, postačí, když už při návrhu klikací mapy budete myslet na to, že celý obrázek nakonec rozřežete na pravoúhlé části, které na stránce umístíte do neviditelné tabulky. Každé z těch částí pak můžete nadefinovat vlastní alternativní text a všichni, ať už si nezobrazují obrázky kvůli tomu, že mají například pomalé připojení, nebo protože je stejně nevidí, budou spokojeni.

I přes toto šibalské řešení bych Vám ovšem doporučil navigaci pro jistotu ještě dublovat textovou navigační lištou tak, jak to na svých stránkách činí například i Euro News, které znáte z víkendových podvečerů na ČT2.

Neohrabaný

Druhým důvodem, proč si budete muset použití klikací mapy pořádně rozmyslet, je její malá variabilita. Podívejte se kupříkladu na stránku některého serveru s nabídkou software (http://www.download.com. V úvodu je software rozdělen do několika tříd, a jak serverem pronikáte stále hlouběji, objevují se stále nové a nové podtřídy. Podobná situace může nastat i u některých knihoven či složitých institucí, jako je třeba Univerzita Karlova. Pro tyto případy opět nelze klikací mapy doporučit, protože svou neměnností neumožňuje reflektovat pohyb po serveru. A pokud přece vytvoříte pro každou úroveň samostatnou klikací mapu, nebudou vás mít vaši návštěvníci právě rádi, protože každý nový obrázek si musí do počítače nahrát ze sítě a nemohou použít ani proxy, ani cache. Jako příklad, jak se to dělat nemá uvedu, ač nerad, domovský server Oddělení informační technologie katedry technické výchovy PedF UK.

Když jsem vám v oddíle věnovaném problému s klikací mapou z "pohledu" nevidomého uživatele internetu radil použít místo klikací mapy rozřezaný obrázek, asi jste si říkali, že to kvůli těm pár lidem ani nestojí za tu námahu. Pokud si ovšem uvědomíte, že můžete na tabulku na své stránce kdykoli změnit, nevhodné obrázkové odkazy zrušit a vložit nové podle kontextu stránky v hierarchii serveru, patrně právě nad tímto řešením začínáte uvažovat.
Pro inspiraci vám nabídnu server společnosti Aureate.

Otesánek

Nyní máme před sebou už jen poslední, třetí zastavení nad klikací mapou, které si ovšem můžeme vztáhnout vpodstatě na každé použití obrázku na internetové stránce.

Ať už se rozhodnete použít skutečnou klikací mapu nebo ji jen napodobíte tabulkou s rozřezaným obrázkem, měli byste pamatovat na to, že čím rychleji se bude vaše stránka stahovat v použitelné podobě, tím raději a častěji se na ni budou lidé rádi vracet. Ta věta platí především pro vstupní a navigační strany serveru. Osobně se držím zásady, že žádná taková stránky nesmí (včetně obrázků, skriptů a stylů) přesáhnout 40 kilobajtů.

Pokud budete používat mapu s převážně textovou informací, uložte ji jako GIF s co nejmenším počtem barev a obrázek orientujte podélně (GIF užívá řádkové komprese, tedy čím vice řádků, tím více kilobajtů). V jiných případech použijte progresivní JPEG. Snažte se vybrat motiv obrázků tak, aby jej bylo možno vícekrát zopakovat (tedy raději obecný výraz "zpět" než konkrétní "zpět na beletrii").

Jako ukázky špatného použití platí ukázky již zmíněné v předchozích dvou článcích (OddIT KTchV PedF UK a EuropeOnLine). Pro představu, jak se také dá pracovat s klikací mapou v kombinaci s rozřezáváním, jsem si pro vás připravil designerský skvost mezi www stránkami, prezentaci německé výtvarné skupiny Pixel Industries, která by snad ani bez rozřezávání nemohla fungovat.

Relevantní odkazy a doporučení

Pokud jste si přečetli všechny tři předchozí články o klikací mapě, nabyli jste pravděpodobně dojmu, že musím být buď potomkem Jacka Rozparovače, nebo klonem Střihorukého Edwarda. Až ale vyzkoušíte rozřezat svůj první obrázek, uvidíte, že pro mě získáte pochopení.

Software potřebný k rozřezávání obrázků najdete na svém oblíbeném serveru s freewarem (http://www.download.com, http://www.tucows.com atd.), ale chcete-li si užít skutečného rozřezávacího ráje, nainstalujte si zkušební verzi jednoho z následujících programů pro přípravu grafiky pro internet: Adobe ImageReady vám bude připomínat Photoshop a Macromedia Fireworks zase vychází z Freehandu, oba mohu po odzkoušení jen doporučit.

Klikací mapy se dnes dají vytvářet už přímo v každém lepším WYSIWYG HTML editoru (GoLive CyberStudio), ale existuje i mnoho freeware aplikací, které jsou opět dosažitelné přes různé servery. Nejznámějšími aplikacemi jsou ImageMap, MapEdit nebo MapIt. Další podrobnosti si můžete přečíst v článku Filipa Vojtáška v minulém čísle Ikara. Budete-li nějaký program pro klikací mapy shánět, vězte, že klikací mapě se v angličtině říká Image Map a v češtině má ještě mnoho ekvivalentů (obrázek s klikou, mapa odkazů, aktivní mapa).

Chcete-li se něco více dozvědět o potřebách nevidomých, navštivte stránky http://www.uzel.cz/webbariery.

A na závěr si vše ještě zopakujeme:
klikací mapa je sice efektním navigačním prvkem, neumožnuje však definovat alternativní text pro každou aktivní oblast, a proto je nutné každou mapu doplnit textovou navigační lištou.
Klikací mapa není variabilní, nereflektuje pohyb návštěvníka hierarchii serveru, je proto výhodnější jednotlivé oblasti mapy rozdělit do samostatných obrázků a skládat je na každé stránce do jednoho celku dle potřeby.
Ppři tvorbě klikací mapy volme motiv obrázku tak, aby jej bylo možno častěji zopakovat, aby jej browsery při dalším použití načítaly už z cache.
Podle motivu a orientace obráku zvolíme odpovídající grafický formát: pro text nebo podélnou orientaci GIF, pro ostatní JPEG.