Měsíce očekávání a spekulací týkajících se dalšího financování informačních zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje skončily 16. července, kdy - jak bylo s předstihem avizováno - ministerstvo školství vyhlásilo veřejnou soutěž na program "Informační infrastruktura výzkumu" (1N), který navazuje na obdobný program "Informační zdroje pro výzkum a vývoj" (LI). Grantové přihlášky lze podávat do 26. září, výsledky budou zveřejněny po 15. prosinci.

Z obsahového hlediska je pětiletý program 1N (2004-2008) strukturován do tří okruhů (zatímco v prvních dvou případech nejde o překvapení, totéž nelze říci o posledním z nich):

1. Informační zdroje pro výzkum (zaměřený především na nákup primárních a sekundárních informačních zdrojů, přičemž je opět kladen důraz na jejich konsorciální zpřístupnění, a dále na vytváření informačních zdrojů)
2. Infrastruktura výzkumu (tj. nákup a provoz hardwarového a softwarového vybavení sloužícího pro zpřístupnění informačních zdrojů, rozvoj výpočetních center, implementace nových technologií atd.)
3. Zvýšení hospodárnosti ve využívání veřejných prostředků na informační zdroje a infrastrukturu výzkumu (na prvním místě je uveden centrální portál, jehož základní funkcí je zpřístupňovat údaje o existujících informačních zdrojích, dále mají být podporovány oborové informační brány, retrokonverze katalogů a zpracování informačních zdrojů podle standardu Dublin Core)

Základní otázku, kterou si všichni kladli, zněla: Bude povinná finanční spoluúčast ze strany uchazečů o dotaci? Obavy vyvrátil odst. 5.7, který stanoví, že "... účelová podpora může činit nejvýše 100 % uznaných nákladů". Na druhé straně však mezi kritérii, která budou užita při hodnocení projektů, figuruje také "výše finančního podílu uchazeče na realizaci projektu" (viz odst. 7.8). V. Kubíková z MŠMT, která program 1N zajišťuje po administrativní stránce, v rozhovoru pro Ikaros řekla, že "v každém případě nebude absence spoluúčasti projekt diskvalifikovat", nicméně platí, že projekty budou posuzovány ve "všech souvislostech". Předsedkyně Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ) B. Ramajzlová považuje finanční spoluúčast za problematickou, protože by příslušná částka musela pocházet mimo příjmy vysoké školy ze státního rozpočtu - např. z doplňkové činnosti, ty ale pokrývají různé plánované výdaje. B. Ramajzlová se odvolává na oficiální stanovisko AKVŠ nazvané "Důvodová zpráva k otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje" (v PDF), které je však v tomto bodu poměrně vágní: "Finanční participace jednotlivých členů konsorcií na zpřístupňování daného informačního zdroje představuje jednu z nejzávažnějších otázek. Je pochopitelné, že její aspekty se mohou lišit případ od případu, ale rozhodně je žádoucí, aby celková koncepce a strategie financování byla v programu formulována. Je nutné zaujmout stanovisko k reálné situaci, kdy na jedné straně je informační zdroj poskytován komukoli zcela bezplatně a na druhé straně jsou za jiný zdroj bez zřejmého důvodu placeny účastníky projektu poměrně vysoké částky."

Celková výše dotace v programu 1N zůstává zatím neznámou (V. Kubíková slovo "zatím" zdůrazňuje). Podle ní je pro rok 2004 navrhována ve výši 130 miliónů korun, ve zbývajících letech po 200 miliónech s tím, že může dojít k navýšení, pokud koruna výrazně oslabí vůči západním měnám. Není rovněž určeno, jak velký podíl připadne na jednotlivé podprogramy, pořadí projektů se bude odvíjet na základě jejich hodnocení. Ikaros odhaduje, že pro informační zdroje bude nakonec uvolněno 50 až 60 procent rozpočtu. Podobný názor má např. M. Svoboda z STK, který považuje za rozumné rozdělení v poměru 70 - 50 - 10 (v miliónech - pozn. redakce) nebo "skromněji 65 - 50 - 15." (Připomeňme, že v rámci programu LI bylo v letech 2000-2003 investováno 600 miliónů.)

Mezi podmínkami podprogramu "Informační zdroje pro výzkum" (odst. 5.10-5.12) je zmíněna možnost rozšíření stávajícího konsorcia o další členy bez dodatečných nákladů, licenční smlouva by měla mj. vzít v úvahu právo přístupu do daného informačního zdroje i po ukončení projektu a zaručit poskytování statistických dat ve formátech ICOLC nebo COUNTER. Novinkou ve vyhlášení programu 1N je - ve srovnání s programem LI - doporučení, aby role dodavatelů (přesněji: zprostředkovatelů) byla omezena na administrativní či technické záležitosti spojené s vyjednáváním o licenci a realizaci projektu. V tomto směru byl nepochybně akceptován názor AKVŠ, že z hlediska vysokých škol-zákazníků je efektivnější uzavírání smluv přímo s producenty. Z toho ovšem vyplývá, že uchazeč je povinen doložit kapacity pro zabezpečení školení a propagačních služeb (viz rovněž hodnotící kritéria v odst. 7.10), které v minulém grantovém období někteří zprostředkovatelé poskytovali. Právě vhodný způsob propagace se ukazuje, jak bylo mnohokráte při různých příležitostech řečeno, jako důležitý faktor ovlivňující míru využití informačních zdrojů.

Složení hodnotící komise (odborný poradní orgán v úředním jazyce) nebylo dosud oznámeno. Podle nařízení vlády č. 461/2002, o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, se tak musí stát nejpozději v den vyhlášení výsledků veřejné soutěže. B. Ramajzlová Ikarovi sdělila, že AKVŠ požádala náměstka ministryně školství P. Koláře, aby do komise mohla nominovat svého zástupce - do uzávěrky tohoto čísla však AKVŠ nebyla oslovena.