V lidické knihovně
V prosinci 2002 jsem poprvé zavítal na stránky veřejné knihovny v Lidicích. První, co mne tehdy zaujalo, byl přívlastek „veřejná“ v označení této kulturní instituce. Ačkoliv dříve byl běžný, v současné době se v naší republice objevuje v názvu snad jen u vsetínské knihovny, kam se navíc připojuje jméno našeho prvního prezidenta. Aspoň mnou často užívaný přehled odkazů na knihovny na webu Jihočeské vědecké knihovny u všech ostatních institucí tohoto druhu uvádí adjektivum městská, místní nebo obecní, nikoliv však veřejná.
V současné době mou pozornost poutá i hezké logo lidické knihovny, kde název instituce a knihu doplňuje kresba růže. Zřejmě má připomínat Růžový sad, který je pro obec charakteristický, jak prozrazuje fotografie na stránkách Památníku Lidice. Autorkou loga je výtvarnice Hana Popelková, která je zdarma vytvořila i pro divadelní klub Íčko, jak se dozvíme ze stránek buštěhradské školy, kde klub působí.
Menu pod logem v levé části stránky nabízí vstup do 10 nabídek, kde vedle typicky knihovních (Výpůjční řád, Knižní novinky, Odkazy) je i několik nabídek dost neobvyklých. Pátá nabídka odshora se jmenuje Tajemství lidických ulic a vysvětluje názvy devíti lidických komunikací. Díky tomu již vím, že ulice, v níž se knihovna nachází a jejíž adresa je umístěna pod menu, nese název po slovenské obci Tokajík, kterou za 2. světové války potkal podobný osud jako naše Lidice. S vysvětleními původu názvů ulic jsem se dosud setkával jen na stránkách některých obcí. „Uličník“ města Hostivic je zatím rozpracovaný, takže spíše doporučuji „uličník“ Prahy 1, který je mnohem detailnější než ten lidický.
Ani další nabídka není na webech knihoven běžná. Nese název Cyklovýlety a popisuje exkurze na kole, které podnikl knihovník Zdeněk Fous se svými přáteli. Bohužel obsahuje spíše líčení pocitů než doporučení vhodných tras. Z toho pohledu je praktičtější rubrika Tipy na výlety, cyklovýlety na webu Veselí nad Lužnicí. Tu však nesestavují knihovníci, takže knihovnickou inspiraci pro výlety lze najít snad jen na stránkách knihovny ve Skutči. Jejich nabídka se jmenuje Region a obsahuje 25 vybraných tras.
Předposlední nabídka lidické knihovny má neobvyklý pouze název. Tvůrce webu pro ni zvolil označení Naši psavci. V podstatě je to místo, kde se uveřejňují články, postřehy a povídky občanů Lidic. Zatím toho využili jen tři obyvatelé, i když PhDr. Gustav Suchan hned několikrát. Ve větších městech je psavců více, a tak např. Městská knihovna v Českém Těšíně dostává tolik příspěvků, že z příspěvků sestavuje elektronický časopis Babylon.
Stránky lidické knihovny bohužel nemohu jen chválit. Co mi na nich vadí, je jejich aktuálnost. Naposledy byly totiž upraveny 7. února loňského roku. Jsou sice knihovny, které své stránky aktualizovaly ještě mnohem dříve – např. mariánskolázeňská knihovna jako aktualitu uvádí výsledky Března měsíce internetu z r. 2002, ale většina pečlivých knihovníků už upozorňuje na letošní prázdninovou výpůjční dobu. Z těch, co jsou nedaleko od Lidic, mohu uvést za příklad Knihovnu Václava Štecha ve Slaném.