V polovině srpna jsem chystal příspěvek na letošní konferenci Knihovny současnosti v Seči a musel jsem projít stránky stovek českých veřejných knihoven. Když jsem se dostal na stránky bibliotéky v Litoměřicích, zjistil jsem, že v průběhu letošního roku je oblékli do "nového kabátu".

Stránkám tak už nevévodí fotografie budovy, kde sídlí Knihovna K. H. Máchy, jak se tato instituce oficiálně jmenuje, a desítka nabídek v levé části stránky. Místo toho uvidí návštěvník stránek litoměřické knihovny hnědošedé stránky se spoustou textu v různobarevných panelech a s několika kmitajícími obrázky. Člověk zvyklý na střídmé stránky většiny knihoven bude jimi asi zpočátku zaskočen, než se v nich zorientuje. Posléze zjistí, že stránky litoměřické knihovny mají podobu rozevřené knihy se záložkami, které se mění podle toho, na kterou z pěti nabídek klikneme. Při kliknutí na šestou nabídku (online katalog) se však otevřou stránky typické pro stránky katalogu pracujícího v systému LANius. Litoměřický webmaster se tedy na rozdíl od webmastera v České Skalici nepokusil upravit je tak, aby se i stránky online katalogu co nejvíce podobaly ostatním stránkám.

Obsah nabídky "Aktuální informace" se ukáže vždy při prvním načtení stránek litoměřické knihovny. Je na ní čtveřice log, z nichž se lze dostat na stránky neziskových organizací, Zastoupení Evropské komise v ČR, souborného katalogu knihoven Lania a oficiálních stránek města. Podobně jako na stránkách hořovické knihovny, kde jsou dokonce jen dvě loga, nahrazují loga užitečnou nabídku Odkazy. Řešení litoměřické knihovny mi nepřipadá nejvhodnější. Domnívám se, že návštěvník ocení spíše stránky knihovny, kde najde 20-30 vhodně rozčleněných odkazů jako např. na stránkách jihlavské knihovny.

Pod logy je v srpnu návštěvník vyzýván, aby se zúčastnil nejen soutěže o nejlepší prázdninovou fotografii a soutěže Staň se spisovatelem, ale i dvou anket (Moje kniha a Co byste u nás rádi slyšeli). Dále je informován o změně otvírací doby v dětském oddělení v letním období a o možnosti klást dotazy, protože se litoměřičtí knihovníci zapojili do akce Ptejte se knihovny. Po vzoru britských, amerických či australských knihovníků tak i v Čechách a na Moravě lze prostřednictvím speciálního formuláře zadávat libovolné dotazy, které musejí být zodpovězeny do 48 hodin. Litoměřičtí si zaslouží pochvalu, že jsou tak 23. knihovnou a po Vyškově zatím knihovnou v druhém nejmenším městě, které tuto službu zavedlo. Další pochvalu si zaslouží za rozšíření otvírací doby v letních měsících. Zatímco v jiných knihovnách je zvykem v létě z provozních důvodů otvírací dobu v dětském oddělení zkrátit (např. v Kladně a Plzni), v Litoměřicích mohou být děti v knihovně každý týden o deset hodin déle!

Druhá nabídka nese název "Knihovna K.H.M.", přináší vyobrazení K. H. Máchy z r. 1860 od Františka Šíra a umožňuje vstup do čtyř podnabídek. Ty nesou názvy "Základní údaje", "Oddělení knihovny", "Historie naší knihovny" a "Výpůjční řád / Ceník / Penále". Mne zaujala hlavně poslední podnabídka kvůli výrazu "penále", s nímž se setkávám na stránkách knihoven jen ojediněle. Není ani v textu vzorového knihovního řádu kolegy Hemoly a znám jej jen ze stránek vědecké knihovny v Olomouci a knihovny Benátek nad Jizerou. Po kliknutí na podnabídku litoměřické knihovny se nicméně objeví vedle jednotlivých částí výpůjčního řádu i celý výpůjční řád, kde se však výraz penále nevyskytuje. Z toho důvodu bych ho ani v názvu podnabídky neužíval.

Oproti původním stránkám už na nových stránkách nenajdeme nabídku "Povodně a knihovny", kde byly zdokumentovány následky povodní v terezínské a štětské knihovně v roce 2002. Myslím, že by nebylo na škodu tyto fotografie zpřístupnit třeba ve stávající nabídce "Archiv informací" jako připomenutí, co velká voda dokáže a kolik obětavé práce museli knihovníci vynaložit, aby odstranili škody. Ostatně uherskohradišťští knihovníci na svých stránkách vystavují fotografie z povodní, které byly na Moravě již v roce 1997.

Při prohlížení stránek litoměřické knihovny se často můj zrak zarazil u loga knihovny. Nevím proč, ale hodně mi připomíná logo ústeckých pekáren Inpeko. Až když jsem se podíval na obě loga současně, zjistil jsem, že podoba je čistě náhodná. Obě jsou sice trojúhelníková, ale litoměřické zobrazuje hrad Bezděz, zatímco ústecké hrad Střekov, kam snad ani nikdy Mácha jako turista nezavítal...

V podnabídce "Základní údaje" jsem našel větu, která mne potěšila. Všechna slova z věty "Děkujeme za návštěvu našich internetových stránek" sice najdou vyhledávače na pěti stech českých stránkách, ale jako celou frázi snad jen na deseti (např. http://elektrohosek.tachov.cz). Takže dodávám: Není zač, jejich prohlížením jsem strávil příjemnou chvilku.