Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) je ojedinělý výkladový online slovník vysvětlující významy českých odborných termínů z oblasti knihovnictví, informační vědy a souvisejících vědních disciplín. Jedná se o jednu z databází Národní knihovny České republiky. Spravuje ji Knihovnický institut Národní knihovny. Databáze je dostupná na adrese: https://aleph.nkp.cz/cze/ktd.

Tento článek nabízí výběr zajímavých nebo zvláštních (a občas i vtipných) termínů, u nichž je mnohem více znám význam z jiného oboru než z knihovnictví, které zajímavě zní či jsou foneticky podobné jiným termínům mimo obor knihovnictví. V závorkách za termíny jsou uvedeny jejich ekvivalenty (synonyma) a poznámky.

Knihovní diskotéka

Začněme se tedy bavit! Pojďme to pěkně roztočit na diskotéce. Diskotéka nemusí být jenom v nějakém klubu, ale za diskotékou můžete jít i do některé knihovny, kde mají zvukové dokumenty. Ačkoliv člověk se musí chovat přeci jen o něco klidněji než v klubu.

Fonotéka (zvuková knihovna, diskotéka – zř.): Sbírka zvukových dokumentů obvykle uchovávaná a zpřístupňovaná ve speciálním oddělení knihovny.

Od léků k hračkám

Lekotéka nemá nic společného s léky (nebo lekáním), souvisí totiž s hračkami. V některých knihovnách si můžete půjčit dokonce i hračky. ☺

Lekotéka (hračkotéka – nespr., zř.): Knihovna nebo oddělení knihovny, které půjčuje hračky jak prezenční, tak absenční formou. Někdy je lekotéka spojena se vzdělávacím a informačním centrem pro děti se speciálními vadami (potřebami) a pro jejich rodiče. Fond je zpravidla rozdělen do kategorií podle věku dítěte a podle typu hračky nebo hry na hračky rozvíjející představivost, modely, hudební nástroje, stavebnice, hračky pro rozvoj tělesné zdatnosti, hračky pro nemluvňata, hry a puzzle, panenky atd. Orientaci ve fondu usnadňují obrázkové katalogy, které jsou doplněny popisem hraček a většinou jsou vystaveny i na internetu. Lekotéky spolupracují s lékařskými a rehabilitačními pracovišti a často jsou jejich součástmi.

Dřevěné knihy

Xylotéka neobsahuje xylofony, nýbrž zvláštní dřevěné knihy.

Xylotéka (dřevěná knihovna – zř.): Sbírka exemplářů různých dřevin ve formě knih umístěných ve skříni/ích s policemi. Desky knihy jsou vyrobeny ze dřeva a hřbet z kůry určitého stromu nebo keře, na hřbetu se nachází popisek s názvem dřeviny, uvnitř knihy jsou uchovány další části dané dřeviny (např. kořeny, větve, listy, květy, semena, plody), popř. popis dřeviny.

Léčba knihami

Víte, že pohádka může i léčit? Léčit může dokonce i poezie nebo náboženský text.

Fabuloterapie (léčba pohádkou, pohádkoterapie – nevh.): Typ biblioterapie, jejímž účelem je prostřednictvím četby určitých pohádek snížit hladinu úzkosti a strachu dítěte a seznámit jej s novými vzorci chování, které dosud nepoznalo.

Poetoterapie (léčba skrze poezii): Typ biblioterapie založený na četbě poezie.

Hagioterapie (léčba skrze rozbor náboženského textu): Typ biblioterapie, resp. forma existenciální psychoterapie, založená na četbě a rozboru náboženských textů a působící na duchovní struktury čtenáře (hodnotové, morální apod.). Využití této terapie nezávisí na náboženském vyznání pacienta.

Knižní vášeň

Lidé mají různé vztahy ke knihám, někdy v souvislosti s nimi dokonce trpí psychickou poruchou. Typy vztahů ke knihám jsou uvedeny níže:

Bibliofilie (bibliofilství, knihomilství – zř., zast.): Láska ke knihám, zaujetí pro sběratelství knih. Opak bibliofobie.

Biblioholismus: Vášeň pro knihy a jejich sběratelství. Jedná se o silnější lásku ke knihám než při bibliofilství, ale zároveň o mírnější lásku (vášeň) než při bibliománii.

Bibliománie: Psychická porucha projevující se jako přehnaná láska ke knihám a velmi vášnivé sběratelství knih, kdy člověk (tzv. biblioman či bibliomaniak) považuje knihy za pouhé hmotné objekty (tzn., že neposuzuje hodnotu knih, ani se nezajímá o jejich obsah) nebo k nim má estétský vztah, avšak bez hlubšího zájmu o obsah.

Zloději knih

Své pojmenování mají i kleptomani „specializující se“ na knihy.

Bibliokleptománie: Patologická a neovladatelná touha či nutkání krást knihy, které nejsou získávány ani pro osobní použití, ani pro finanční zisk. Knihy mohou být zničeny, odloženy nebo hromaděny.

Děsivé knihy

Opakem bibliofilie je bibliofobie. Lidi s tímto vztahem ke knihám pravděpodobně v knihovně nepotkáme.

Bibliofobie: Patologický odpor vůči knihám (opak bibliofilství). Osoba postižená bibliofobií (nazývaná bibliofob) se pokud možno vyhýbá knihám.

Knihožrouti

Podobně jako bakteriofágy jsou požírači bakterií, mohou se vyskytnout i „požírači knih“.

Bibliofág (knihožrout – 4. význam): 1. Vášnivý, náruživý čtenář, který "hltavě" čte knihy; metaforicky řečeno "pojídá či hltá knihy". 2. Autor nebo šiřitel zakázaných či neoblíbených spisů, který je přinucen sníst tyto spisy. 3. Člověk, který "pojídá" psaný text během daného rituálu, např. židovské děti při zahájení výuky čtení pojídají koláčky ve formě písmen. 4. Knižní škůdce, který ničí knihy (živočichové živící se papírem, pergamenem apod., hlodavci atd.).

Knihy si zaslouží úctu

Idolatrie (projevování náboženské úcty obrazům, sochám apod.) se může rozvinout i ve vztahu ke knihám. Opakem idolatrie je ikonoklasmus. Ten se také může podepsat na knihách.

Bibliolatrie: Přehnané uctívání posvátných knih a textů (např. Bible), ale také knih, jimž se přisuzuje magická, nadpřirozená síla.

Biblioklasmus: Ničení knih, např. veřejné pálení knih z morálních, náboženských nebo politických pohnutek, ale také ničení knih, kdy dotyčný vystřihává či vyřezává z knih jednotlivé listy, obrázky, iniciály apod. a přidává je do jiných knih nebo je shromažďuje do své sbírky.

Knihosysel a kniholistovač

Další u nás málo se vyskytující pojmenování nositelů „knižních úchylek“:

Bibliotaf: Člověk, který své knihy úzkostlivě schovává, zatajuje a nikdy je nikomu nepůjčuje.

Biblioskop: Někdo, kdo jenom prolistuje knihu, popř. si prohlédne obrázky, ale nezajímá se o její obsah.

Bi(bli)olit

Teď už se ale přenesme do zcela jiné oblasti. - Velmi vzácně můžete vidět bibliolit.

Bibliolit (zast. a zř.): Rukopis, který ležel mnoho let v zemi ve vulkanické lávě a během té doby získal podobu minerálie; tzv. "zkamenělá kniha". Příkladem bibliolitů jsou papyrové svitky z Herkulanea zasypané lávou při výbuchu sopky Vesuv roku 79 a nalezené v roce 1754.

Moralizující kniha

Bible moralisée, jak už název napovídá, moralizuje.

Bible moralisée (Bible historiée, Bible allégorisée, Emblèmes bibliques – ciz.): Typ ilustrované bible, která sestává z krátkých biblických pasáží a k nim se vztahujících moralizujících komentářů, doprovázených rozsáhlým cyklem ilustrací, převážně ve tvaru medailonů. Ilustrace představovaly páry typologických obrazů (biblický výjev a moralizující představa tohoto výjevu) uspořádaných většinou ve dvou sloupcích.

Ohlasy, poločasy a faktory

Existuje poločas fotbalového utkání, poločas rozpadu uhlíku a v knihovnictví se setkáme s poločasem citování.

Poločas citování: Počet let od běžného roku zpět k roku, kdy celkový počet referencí dosahuje 50 % referencí daného časopisu v běžném roce. Charakterizuje zastarávání informací v daném časopise.

V oblasti citování se lze setkat také s citačním ohlasem a faktorem obliby.

Citační ohlas (citační index – nevh., zast.): Počet bibliografických referencí, tj. dokumentů citujících daný dokument, za určité období. (Pojem „citační index“ se užívá ve významu „citačního rejstříku“. Ve smyslu „citačního ohlasu“ byl používán spíše v minulosti a v současnosti jej takto používá spíše starší generace.)

Faktor obliby (faktor popularity): Poměr počtu časopisů, které citovaly určitý časopis, k počtu časopisů, které byly určitým časopisem citovány v běžném roce.

Kruh života

V knihovně můžeme dokonce najít i mrtvý knihovní fond, ale zároveň také, pozitivněji znějící, živý knihovní fond.

Mrtvý knihovní fond: Nevyužívaná nebo velmi málo využívaná část knihovního fondu. Záleží na typu knihovny a na momentálních požadavcích čtenářů.

 

Živý knihovní fond: Velmi využívaná část knihovního fondu. Záleží na typu knihovny a na momentálních požadavcích čtenářů.

Knižní sirotci

Chudák – osiřelé dílo.

Osiřelé dílo (sirotčí dílo – zř.): Autorské dílo, jehož doba ochrany autorských práv dosud neuplynula, ale jehož autor nebo jiný nositel autorských práv není znám (protože např. autor nedal zaregistrovat svou práci nebo prodal autorská práva někomu jinému a nenahlásil tuto změnu), nebo je znám, ale nelze jej nalézt (neví se místo jeho současného pobytu), proto nelze získat od něj svolení k užití jeho díla v případech, kdy je tento souhlas nutný. V případě úmrtí nositele autorských práv nejsou známi ani jeho dědicové nebo je nelze najít, a tak není možné získat od nich souhlas. Skutečnost, že ještě neuplynula doba ochrany autorských, popř. souvisejících práv, lze dovodit např. na základě znalosti data úmrtí či narození autora, popř. data zveřejnění díla nebo stáří díla apod.

A další sirotek.

Sirotčí repozitář: Digitální repozitář sloužící k ukládání dokumentů v režimu zelené cesty otevřeného přístupu těm vědeckým pracovníkům, kteří nemohou využívat institucionální nebo oborový repozitář.

Vláknina je zdravá

S pojmem vláknina se setkáváme často v souvislosti se zdravou výživou. Často ji přijímáme v podobě potravy. Ale s vlákninou se můžeme setkat také při výrobě papíru.

Vláknina: Vláknitý materiál získaný chemickým a/nebo mechanickým způsobem především z rostlinných vláknovin, který je určen ke zpracování na papír.

Lu/ru-brikátor

Rubrikátor může někomu připomínat lubrikátor…

Rubrikátor: 1. Pracovník, který byl v písařské dílně pověřen doplňovat červeně psané zvýraznění části textu zvané rubrika k textu psanému běžným tmavým inkoustem, po vynálezu knihtisku též k černě tištěnému textu. Jen výjimečně působil rovněž jako iluminátor a doplňoval text výzdobou. 2. Seznam obsahující přehled rubrik jako elementů klasifikačního systému. Označení bylo používáno též pro nový typ systematického selekčního jazyka, který byl v zemích bývalého sovětského bloku zaváděn pro věcné pořádání informací v souvislosti se souborem selekčních jazyků Mezinárodního systému vědeckých a technických informací (MSVTI), zejména v pojetí univerzálního rubrikátoru systému i odvětvových rubrikátorů.

Knihy a pohostinství

Pohostinnost jistě patří k dobrým mravům knihovnic a knihovníků, ale ti se někdy setkávají také s pohostinností notace v souvislosti s klasifikačním systémem.

Pohostinnost notace (pružnost notace, rezervy notace): Schopnost notace umožňující vložení nových znaků.

Para (-dox, -graf, -text, -ořechy)

Paratext není paranoidní ani nesouvisí s paragrafem.

Paratext (sekundární text – nespr.): Prvky doplněné k (primárnímu) textu literárního díla, ovlivňující vnímání tohoto textu, umožňující reprezentovat jej jako knihu. Paratexty lze členit podle různých hledisek na: 1) verbální (např. název dokumentu, předmluva, doslov, poznámky) a neverbální (např. formát knihy, druh písma a papíru); 2) na vnější (viz termín epitext) a vnitřní (viz termín peritext); 3) na veřejné (např. název dokumentu, jméno autora, tištěné věnování, prolog, epilog, komentáře) a privátní (např. rukopisné věnování či rukou dopisované poznámky); 4) na autorské (např. autorská předmluva, autorská poznámka, motto) a vydavatelské (např. ediční poznámka, doslov, texty s technickými a vydavatelskými údaji).

Zvláštní skladby

Oikotyp – to je tajemně znějící termín.

Oikotyp: Regionální nebo národní verze folklórní skladby (pohádky, pověsti, písně atd.), vyznačující se relativní stejnorodostí a zvláštními rysy ve srovnání s jinými regionálními nebo národními verzemi. (Oikotypy se vyvíjejí působením krajových nebo národních činitelů geografických, hospodářských, etnografických, kulturních aj.)

V zajetí informací

Všude slyšíme jenom samé informace, informace, informace…, ale že může být i exformace? To je bývalá informace?

Exformace: 1. Užitečné a důležité informace, které sdílejí komunikující osoby, reálně je neříkají, ale mají je v mysli. Bez nich by komunikace nebyla možná, neboť pokud jedna osoba mluví s druhou o určitém objektu, musí mít druhá osoba představu, co je tím objektem myšleno. Tento sdílený kontext v komunikaci je principem efektivní komunikace. 2. Nadbytečné, nerelevantní a nepotřebné informace, které se nikdy nevyužijí. Někdy se pro tyto informace používá označení „informační smog“ nebo „datový smog“ (viz termín).

Pozor! Jsme zamořeni informačním smogem. Naše životní prostředí je zaneseno informačním znečištěním či informačním odpadem.

Informační smog (datový smog): Metaforické označení pro obrovské množství nadbytečných, nerelevantních a nepotřebných dat a informací, které jsou získány v celém informačním světě, především však prostřednictvím internetu, a které nikdy nebudou využity, např. reklamy na webových stránkách nebo spamy v e-mailové komunikaci. Někdy jsou ve stejném významu užívány termíny „informační znečištění“, „informační odpad“, „informační šum“ (viz termín), „exformace“ (viz termín).

Je třeba dodržovat informační hygienu.

Informační hygiena: Součást duševní hygieny. Preventivní opatření proti negativním až patologickým důsledkům informačního přetížení, a to na úrovni tvůrce, zprostředkovatele a příjemce informací. Cílem je vybírat nebo šířit pouze podstatné informace, např. e-mailové zprávy by se měly psát stručné a výstižné.

Korpulentní korpus

Dortový korpus je chutný, na rozdíl od toho knižního nebo jazykového.

Knižní korpus: Knižní blok opatřený deskami, jejich pokryvem a pokryvem hřbetu, případně dalšími ochrannými a druhotně výzdobnými prvky, jako je předsádka, kování, ochranné pouzdro, knižní přebal apod.

Korpus (jazykový korpus, textový korpus): Rozsáhlá kolekce digitalizovaných textů přirozeného jazyka sloužící k lingvistickému výzkumu. Texty jsou přebírány z přirozeného publikačního prostředí nebo vznikají přepisem záznamů řeči; doplňuje je bibliografický, strukturní a lexikální popis (lingvistické značkování), umožňující vyhledávání a zpracování (např. frekvenční analýzu) prostřednictvím speciálního programového vybavení. Rozlišují se korpusy obecné a speciální; synchronní (zachycují současný jazyk) a diachronní (zachycují jazyk za delší historické období); korpusy mluveného a psaného jazyka; korpusy jednojazyčné a paralelní (texty ve více jazykových verzích).

Indexace s kuchyňskou váhou

Indexace může být vážná, totiž vážená.

Vážená indexace (vážené indexování): Indexace, při které jsou všem významovým slovům z dokumentu (indexačním termínům) přiřazeny váhy, tj. číselné hodnoty, které vyjadřují relativní hodnotu jednotlivých výrazů z hlediska obsahu dokumentu (jejich selektivní sílu). Váha může být jednoduchá, stálá ve všech kontextech dokumentů, nebo je na kontextu závislá. Nejčastěji je posuzována frekvence termínů, umístění termínu ve specifické části dokumentu aj.

Papírový velitel

Velín (či můstek) je prostor, odkud se „velí“ (kontroluje, reguluje) a může se nacházet i v knihovnách. V nich se ale pravděpodobně vyskytuje spíše jiný velín:

Velin (velín): Původně označení druhu velmi jemného pergamenu, zhotoveného nejčastěji z usní mláďat. Později bylo označení přeneseno na mimořádně kvalitní druh papíru, svou hladkostí a stejnoměrností napodobujícího pergamen. Byl vyráběn na čerpacích formách s velmi hustým pletivem síta, které se do papíru neobtiskovalo, ale naopak vyrovnávalo jeho povrch. Poprvé byl použit pro tisk knih v polovině 18. století v Holandsku a Anglii, dnes patří k normovanému označení nežebrovaného papíru. Jeho opakem je papír veržé.

Vrzající žervé

Když slyším výraz „papír veržé“, něco tu vrže, mám však chuť na žervé a skládat verše.

Papír veržé (žebrovaný papír): Druh velmi kvalitního papíru s nápadným žebrováním a průsvitkou, které jsou zachovány i na strojově vyráběném výrobku. Je napodobením ručního papíru, od něhož se však liší rovným seříznutím okrajů a absencí drobných nepřesností, které jsou pro unikátní ruční výrobek typické.

Barevný Access

„Cestička k domovu známě se vine. Hezčí je, krásnější, než všecky jiné.“; „Všechny cesty vedou do Říma“ – známá básnička, známé přísloví, ale v oblasti open access najdeme zelenou a zlatou cestu.

Zelená cesta otevřeného přístupu (zelená cesta OA): Model otevřeného přístupu založený na zpřístupňování vědeckých textů, především preprintů a postprintů, prostřednictvím jejich uložení v otevřeném repozitáři, na webových stránkách autora nebo jeho pracoviště (tzv. autoarchivací). Otevřený přístup zajišťuje autor, který si musí počínat tak, aby nebyla narušena práva k dílu případných třetích osob (nejčastěji vydavatele).

Zlatá cesta otevřeného přístupu (zlatá cesta OA): Model otevřeného přístupu založený na publikování recenzovaných vědeckých článků v tzv. otevřených časopisech. Otevřený přístup je zajištěn ze strany vydavatele.

Bezbarvá literatura

Aby těch barev nebylo málo, v TDKIV najdete také šedou literaturu.

Šedá literatura (polopublikované dokumenty): Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem, a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).

Zrcadlo, zrcadlo..

Snad každý z nás se ráno dívá do zrcadla. Avšak zcela jiné zrcadlo můžeme najít i v některých knihách.

Zrcadlo: 1. U rukopisů se jedná o psací plochu a její rozvržení na stránce, zejména s ohledem na vnější podobu zápisu textu (linkování, počet řádků, dělení na sloupce). U tištěných knih se v obdobném smyslu hovoří o zrcadle sazby, které zahrnuje vlastní text nebo též vyobrazení, vytištěné na jedné straně, bez záhlaví, paginace, marginálií. - 2. Ve výzdobě knižní vazby se jedná o rozměrné pole ve středu kompozice, ohraničené bordurou a zdobené různými typy výplně.

(Z)lomené písmo

Fraktura (zlomenina) ruky nebo nohy je velmi nepříjemná, ale dříve se frakturou také psalo.

Fraktura: 1. Typ novogotického písma charakterizovaného jednoduchým nebo dvojitým lámáním tahů písmen. Je označována jako písmo kreslené, protože každé písmeno bylo sestavováno několika samostatnými tahy pera seříznutého do širokého hrotu. Písmena stojí samostatně, bez spojování obloučky, svislé dříky jsou dvakrát zalomeny. - 2. Druh tiskového písma, řadícího se mezi písma lomená. Charakterizuje jej protiklad rovných dříků s kvadrátními patkami a oblouky minuskulních písmen, u majuskul spojení zakulacených bříšek se dříky ve tvaru „sloních chobotů“.

Na rotundu se můžeme jít podívat např. na Říp, ale také do staré knihy psané tímto písmem.

Rotunda: Druh tiskového písma, řazeného mezi písma lomená, který vedle tiskové textury vycházel z psaného gotického písma. Je charakterizován jistou umírněností v lámání oblouků se zachováním výrazné horizontálnosti písmen.

Informační sklizeň

Sklízíme jablka, brambory, obilí atd., avšak knihovníci mohou sklízet i webové stránky.

Sklízení webu (sklízení webových stránek, sklízení webových zdrojů): Proces sběru dat z webu představující automatizované mapování, vyhledávání a stahování určitých webových stránek pomocí specializovaného softwaru na základě definovaných parametrů.

Silvestrovská zábava je již u konce. Do nového roku 2019 Vám přeji hodně štěstí, zdraví, dobré nálady, radosti a smíchu!

Zdroje: