72. výroční konference IFLA se letos uskutečnila 20.-24. srpna v hlavním městě Jižní Koreje, Soulu. V nabídce doprovodných akcí byl i seminář zabývající se praktickými otázkami doplňování, využívání a sdílení informačních zdrojů (Resource Sharing, Reference and Collection Development in a Digital Age: a Practical Approach , 16.-18. srpna 2006, National Library for Children and Young Adult, Seoul).

Seminář, který se uskutečnil v nově otevřené (červen 2006) budově Národní knihovny pro děti a mládež, byl organizován společně třemi sekcemi IFLA – Acquisition and Collection Development, Document Delivery and Resource Sharing a Reference and Information Services. Program semináře byl zaměřený na praktické potřeby pracovníků těchto oblastí a byl především určený knihovníkům regionu jako mezinárodní platforma pro sdílení informací, znalostí a zkušeností. Seminář byl prvním z plánovaných společných akcí sekcí, jedním z jeho cílů byla propagace a rozšíření informací o principech, doporučeních a dalších praktických dokumentech IFLA v tomto regionu.

Náplň programu odrážela všechny aspekty současného vývoje a možností v této oblasti. Z pohledu pracovníka služeb byla konference velmi podnětná a zajímavá. Všechny hlavní činnosti jednotlivých sekcí spolu vzájemně souvisejí, neboť z hlediska uspokojení potřeb a požadavků uživatelů je důležitá součinnost všech oddělení uvnitř knihovny, tedy nejen služeb, ale i akvizice a také zpracování.

Semináře se zúčastnilo 60 delegátů ze 17 zemí celého světa, více jak polovina z nich byla z regionu. Díky podpoře vedení a všech zaměstnanců Národní knihovny pro děti a mládež byly vytvořeny skvělé podmínky pro účastníky konference, včetně nabídky tlumočení jednotlivých přednášek a prezentací do korejštiny.

Pohled do přednáškového sálu

Program semináře

V den zahájení semináře vystoupil jako hlavní řečník bývalý předseda asociace korejských knihoven (Korea Library Association) Dr. Lee Doo Young, který se zabýval rozborem a definicí informačních bariér, které jsou zapříčiněny nejen rozvojem a dostupností informačních technologií, ale také znalostmi, kulturními a sociálními podmínkami každého jednotlivce.

První část semináře byla zaměřena na otázky akvizice, mimo prezentací aktivit a doporučení příslušné sekce se diskutovalo i o otázkách spojeným s plánováním, výběrem, nabytím a administrací elektronických zdrojů. Jednotlivé prezentace provedly účastníky možnostmi a nástrahami, se kterými se pracovníci doplňování setkávají při výběru, nákupu a vyjednávání licencí a také propagaci zdrojů. Problémy, kterými se zabýváme v českých knihovnách, jsou řešeny i v jiných zemích – z pohledu služeb jsou to především otázky spjaté s využíváním informačních zdrojů - jak zvýšit využívání licencovaných online zdrojů, jak správně vybrat a nastavit kolekce jednotlivých databází, jak vyhodnotit relevanci zdrojů, popř. periodik z hlediska informačních potřeb uživatelů konkrétní knihovny apod. Důležitým nástrojem hodnocení jednotlivých zdrojů jsou statistiky (v rámci semináře byl prezentován statistický systém COUNTER), které pomáhají v řídících a výběrových procesech, a dále i sofistikovaná správa požadavků a zpětná vazba uživatelů, pro které především zdroje získáváme.

Druhý den byl seminář věnovaný v dopolední části sekci dodávání dokumentů a sdílení zdrojů, kde po zaznění informací, doporučení a dalších aktivit této sekce byla prezentována domácí dodavatelská služba KISTI (Korea Institute on Science and Technology Information), která zabezpečuje dokumenty nejen pro oblast vědy, výzkumu a školství, ale také komerční sféru. Kopie z tohoto systému jsou dodávány třemi způsoby – faxem, e-mailem nebo vystavením na kontě instituce. Z pohledu pracovníka meziknihovních služeb zahraniční knihovny však služba zatím není nabízena mimo region, rozšíření se plánuje na začátek příštího roku. Tímto rozšířením by se systém mohl stát významným nástrojem pro získávání dokumentů z oblasti jihovýchodní Asie a Japonska. Další přispěvky byly již více teoretické, velmi mě zaujala prezentace nazvaná Interlibrary loan and open access přednesená Kay Vyhnanekovou z Washington State University, která jasně a přehledně shrnula možnosti, které pracovníkům knihoven nabízejí volně dostupné dokumenty na webu. Tato stále se rozšiřující část webu se stává významným nástrojem dodávání dokumentů pro uživatele, ale i významným nástrojem doplňování dokumentů. Velmi podnětný příspěvek přednesla Jo Kibbeeová z University of Illinois at Urbana-Champaign s názvem Opening Pandora Box? Negotiating the Intersection of Document Delivery and Virtual Reference Service. Na mnohých příkladech ukázala nutnost spolupráce jednotlivých oddělení, kdy jakýmsi jednotícím „prvkem“ je referenční knihovník. Služby referenčního typu, především virtuální, jsou stále více v současnosti spojovány nejen s pomocí při vyhledávání dokumentů, ale i při získávání (dodávání) plného textu (licencované zdroje, digitální knihovny a další volné zdroje), kdy je nezbytná spolupráce a koordinace s ostatními složkami knihovny, především s oddělením meziknihovních služeb.

Poslední část programu byla věnována referenčním službám. Byla představena kooperační referenční služba japonských knihoven, dále pilotní projekt korejských knihoven, který nabídl uživatelům online referenční službu formou chatu (tento projekt byl pro nezájem pracovníků korejských knihoven po zkušební době uzavřen). Z mého pohledu byl velmi zajímavý příspěvek členky příslušné sekce IFLA Bodil Wöhnertové z Central Library Esbjerg, která představila doporučení této sekce k zavedení virtuální referenční služby (IFLA Digital Reference Guidelines - dostupné na stránkách sekce na portálu IFLA). Toto doporučení obsahuje kroky, které musí jakákoli knihovna provést, pokud chce zavést virtuální referenční službu – plánování a administrace služby (cíl služby, kdo jsou naši uživatelé, obsah služby, spolupráce, financování atd.), výběr SW nástrojů a praktické zavedení (včetně vhodného grafického řešení rozhraní pro potencionální uživatele) a také, nebo především, marketing a propagaci jako nezbytného požadavku pro další rozvoj služby.

Seminář přinesl mnoho zajímavých pohledů na zdroje a služby knihoven. Při srovnání možností a současného stavu v českých a zahraničních knihovnách je třeba říci, že naše knihovny nabízejí mnoho - poskytují informační zdroje srovnatelné s kteroukoli jinou zemí, umí pro uživatele připravit řadu školení a dalších akcí, používají nástroje a portály srovnatelné s vyspělým světem . Co nám ovšem stále chybí, je umění „prodat“ svou práci, chybí nám účinná propagace všech našich aktivit, a dále i účelné používání metod a nástrojů pro statistické analýzy jako rozhodující činitele rozvoje všech služeb, a také, domnívám se, zpětná vazba od koncového uživatele.

Sekce, které byly organizátory tohoto semináře, nabízely i v rámci výroční konference IFLA své tematické programy. Program sekce dodávání dokumentů a sdílení zdrojů byl zaměřen na školení a další vzdělávání pracovníků meziknihovních služeb. Byly prezentovány příklady vzdělávacích programů z Austrálie, Nového Zélandu a USA. Všechna vystoupení měla společné téma – bez pravidelného a dobře organizovaného školení pracovníků meziknihovních služeb nelze zavádět nové technologie, nelze využívat možnosti, které mám nabízí internet a dostupné volné nebo licencované zdroje. Samozřejmě, že zkušenosti ze zemí, které prezentovaly své vzdělávací programy, nelze přebírat „doslova“, lze se však inspirovat a převzít metodologii dalšího vzdělávání pracovníků. Podmínky a možnosti v jednotlivých zemích jsou různé, ale zdroje a systémy, které využíváme, jsou v podstatě stejné, jsou založené na stejných principech.

Program sekce referenčních a informačních služeb v podstatě navazoval na výše uvedený seminář. Byly zde představeny příklady referenčních služeb v různých státech (Čína, Řecko, Keňa, Jižní Korea), a to z pohledu marketingu - podpory a rozvoje služeb na základě marketingových studií v jednotlivých zemí. Všechny příspěvky plně korespondovaly s doporučeními, které byly prezentovány na semináři – pokud zavádíme jakoukoli službu referenčního typu, je důležité a v mnoha aspektech i rozhodující vědět, komu je služba určena, co chceme nabízet, jakou formou a jaké cíle máme pro službu stanoveny – bez jasných odpovědí nemůže být žádná služba úspěšná.

Obě výše uvedené akce - seminář a tematické programy sekcí během výroční konferenci IFLA - byly, myslím si, velmi podnětné, vyvážené a inspirující. Prezentované systémy, náměty a doporučení lze aplikovat v různých typech knihoven, samozřejmě za předpokladu, že o nějakou změnu a další rozvoj usilujeme.