Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích

Autoři:

Vydání:

2009, ročník 13, číslo 7

Rubrika:

Poznámka redakce: Článek je zprávou z exkurze pražské organizace SKIP, která se uskutečnila 25. 5. 2009.

Průhonice jsou pro nás synonymem pohádkového zámečku a nádherného anglického parku s kvetoucími rododendrony a vonícími azalkami. Zakladatelem parku byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca. Pocházel z významného portugalského šlechtického rodu, jeho předek v 18. století pracoval v diplomatických službách císaře ve Vídni, později se Silva Taroucové usadili v Čechách pod Kosířem na Moravě.

Hrabě Arnošt Emanuel se do Průhonic „přiženil“, jeho ženou se stala Marie Antonie Nostitz-Rhieneck; průhonické panství bylo součástí jejího majetku. Po svatbě se novomanžel rozhodl pro svou milovanou ženu a rodinu přestavět starý zámeček v romantickém stylu (stavbu vedl tehdy mladý architekt Jiří Stibral) a na pozemcích kolem zámku nechal budovat park. S úžasnou invencí ve spolupráci s dendrologem Camilo Schneiderem využil zde rostoucí původní dřeviny, které doplňoval dřevinami převážně ze Severní Ameriky a z Asie.

Dalším z řady průkopnických činů bylo založení Dendrologické společnosti a spolkové zahrady. V Průhonicích se pak zkušebně pěstovaly rostliny z jižní i severní Evropy, ze Sibiře i z dálného východu a ze Severní Ameriky. Tato zahrada je dnes součástí Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Dendrologická zahrada prezentuje užití dřevin v sadovnické kompozici, je akreditovaným pracovištěm pro posuzování vhodnosti introdukce rostlinných druhů, poskytuje poradenskou činnost v oboru tvorby a ochrany krajiny. Krom rododendronů a azalek soustřeďuje zvláště méně vzrůstné druhy a kultivary borovice, smrku a s ohledem na rekultivace a využití v krajině též topolu a vrby. V oblasti květinářství rozpracovává technologie pěstování skleníkových rostlin, nezanedbává ani květiny – jarní cibuloviny, kosatce, pivoňky, letničky pro městské a balkonové výsadby.

Zahrada je přístupná veřejnosti, aktuality najdete na adrese www.dendrologickazahrada.cz a www.vukoz.cz

Nejen praxí živ je zahradník. Výzkumný ústav má od roku 2002 i veřejně přístupnou knihovnu. Problémem pro čtenáře může být otvírací doba – dopoledne. Knihovna je určena hlavně pracovníkům ústavu a spolupracujících institucí, kterých je asi 200; stejný počet je uživatelů z řad zájemců mimo ústav. Spolupracuje především s knihovnou Zemědělské univerzity v Suchdole, Masarykovy univerzity v Lednici a dalšími organizacemi v působnosti Ministerstva životního prostředí. Je v kontaktu i s knihovnami botanických zahrad a arboret a členem Mezinárodní asociace botanických knihoven a herbářových sbírek, jejímž prostřednictvím získává specializovanou literaturu.

Další cennou částí sbírek je historická část s fondem zhruba od 2. poloviny 19. století. Některé z těchto knih patřily hraběti Arnoštu Emanuelovi, jsou v nich i jeho osobní poznámky, některé jsou z knihovny rakouské a posléze i československé dendrologické společnosti. K historickým částem fondu by patřila i kartotéka památných stromů, budovaná na základě záznamů Okrašlovacích spolků ve válce. Historická část fondu není digitalizována, knihovna má k dispozici DVD Průhonický park na diapozitivech ze 40. let 20. století.

Velice důležitou částí fondu jsou odborné časopisy prakticky z celého světa – cca 100 titulů, z toho 40 českých. Důležitá jsou Acta Pruhoniciana, která vycházejí v několika řadách od roku 1961.

Knih je asi 20 000, získávány jsou nákupem převáženě z grantů, dary a výměnou. Perspektiva knihovny vychází z perspektivy zahradnického výzkumu. Katalog knihovny není přístupný prostřednictvím Internetu, knihovna užívá starý ISIS, nemá moderní program. Krom půjčování literatury poskytuje knihovna rešeršní služby z časopisů ve vlastním fondu.

Do Průhonic se dostanete autobusem z Opatova, výstupní stanice do knihovny stejně jako do parku na Květnové náměstí je v Průhonicích, do Dendrologické zahrady o zastávku dál (Česlice-Global).