Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Vzpomínka na Standu

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Vzpomínka na Standu

0 comments
Anglicky
English title: 
Remembering Stanley Kalkus
English abstract: 
A perfect Czech diction despite living abroad, a dream job of the head librarian of the U.S. Navy and a wonderful personality. Those are a few key elements in remembrance of Stanley Kalkus written by his colleague. While navigating through intricate world of politics and finance, dr. Kalkus was always apt to help the librarian community in his home land. In this article, we discover more of the personality of a true democrat and a great friend.
Autoři: 
Rubrika: 

Na své první setkání se Standou Kalkusem nikdy nezapomenu. Po dvaceti letech vynuceného vnitřního exilu jsem se v srpnu 1990 jako čerstvý šéf Parlamentní knihovny, tehdy ještě Knihovny Federálního shromáždění, ocitl na 56. Kongresu IFLA ve Stockholmu. Cítil jsem se zoufale. Nevěděl jsem, nemaje žádných zkušeností, jak se v mezinárodní společnosti chovat, sláma mi, jak se říká, čouhala z bot.

Navíc se ke mně kde kdo vrhal: Praha a sametová revoluce byly v kurzu, vyptával se na poměry, žádal názory a stanoviska nebo si chtěl jen přátelsky popovídat. A já zjistil, že mé znalosti němčiny a ruštiny jsou mi tu k ničemu a lámaná angličtina jenom pro ostudu. Takže když se druhý den náhle z davu knihovníků v kuloárech jednacího sálu vynořila postava se jmenovkou Stanley Kalkus a americkou vlajkou na hrudi a zjevně směřovala ke mně, hodlal jsem prchnout zhrozen z představy své další zmatené anglické konverzace a již několikáté propocené košile. Ještě že se mi to nepodařilo. Ze Stanleyho se vyklubal český Standa s neuvěřitelně nádhernou a vybranou češtinou a snovým povoláním ředitele všech knihoven válečného loďstva a námořní pěchoty Spojených států amerických.

Nabídl mi svoji pomocnou ruku, kterou jsem vděčně přijal. A nebyl jsem sám. Standa nabídl svoji pomoc všem, kdo o ni stáli a zanechal svoji nesmazatelnou stopu v mnoha sférách českého knihovnictví. Ve své vzpomínce se omezím jen na jeho spolupráci s Parlamentní knihovnou. Na samotném začátku 90. let se se svými bohatými profesionálními zkušenostmi neformálně podílel na přetvoření Knihovny Federálního shromáždění v moderní Parlamentní knihovnu a radil, jak efektivně využít velkou materiální, technickou i teoretickou pomoc Kongresu USA a Kongresové knihovny našemu federálnímu parlamentu a jeho knihovně. Po rozpadu československé federace to byl hlavně on, kdo mimo jiné přesvědčil zástupce Kongresu USA, že jejich pomoc naší knihovně i celému parlamentu nebude tímto aktem promrhána a že je v ní záhodno pokračovat.

Nejvýznamněji se ale do novodobých dějin Parlamentní knihovny zapsal jako externí člen Rady Parlamentní knihovny. Pracoval v ní téměř pět volebních období. Mezi poslanci a senátory, kteří se v Radě vystřídali, si získal postupně velký respekt, který knihovně nesmírně pomáhal a pomáhá dodnes. Málokdo ví, že za značnými obnosy peněz, které knihovna za posledních osmnáct let vynaložila na své digitalizační projekty (Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, Digitální knihovna České sněmy a Višegrádská digitální parlamentní knihovna), stály mimo jiné i jeho přesvědčovací schopnosti podložené neprůstřelnou a pádnou argumentací plynoucí z bohatých životních a pracovních zkušeností. Rád dávám při této příležitosti k dobru, že za první milion Kč, který jsme na rozjezd těchto programů dostali, měl být původně vybudován krytý bazén ve školícím a rekreačním středisku sněmovny v Lipnici nad Sázavou. Standa přesvědčil poslance, aby tuto sumu přesměrovali na digitalizaci, ti zase přesvědčili vedení Kanceláře, a my tak mohli začít.

Občas se stalo, že jeho přirozená snaha a chuť být užitečným a pomáhat překročila rámec knihovnických činností. Koncem 90. let se například s radostí ujal funkce tlumočníka a průvodce tehdejšího mladého poslance a dnešního předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, kterého vláda Spojených států pozvala na třítýdenní studijní pobyt v zemi. Vím z vlastní zkušenosti, že od té doby měl Standa u něj dveře kdykoli otevřeny a občas toho pro naše knihovnictví i využil. Zejména když byl Bohuslav Sobotka předsedou rozpočtového výboru a pak ministrem financí.

Na mysl mi v této souvislosti přišla i vzpomínka na dobu, kdy se profesionalizovala naše armáda. Branný a bezpečnostní výbor sněmovny usilovně sháněl zahraniční experty, kteří tímto procesem prošli a byli ochotni se s našimi poslanci podělit o své poznatky a zkušenosti. Člen Rady Parlamentní knihovny poslanec Karel Šplíchal, který znal Standovu vojenskou americkou minulost, ho pozval na slyšení do výboru, o kterém se pak jeho tehdejší předseda Petr Nečas a další poslanci vyjádřili jako o jednom z nejlepších, které k této problematice vůbec měli.

Ne vždycky však Standova nezištná snaha pomoci podle něho dobré věci vyšla. Jako aktivní členové IFLA jsme se Standou za dvacet let procestovali kromě Austrálie a Nového Zélandu všechny světadíly. Měli jsme srovnání a věděli že naše knihovnictví se nemá za co stydět. Proto jsme se dvakrát, koncem 90. let jen zkusmo a v první dekádě 21. století již zcela oficiálně, pokusili navrhnout uspořádání Kongresu IFLA v Praze. Naposledy se totiž IFLA sešla na svém 44. kongresu ještě v bývalém Československu v roce 1978 ve Štrbském Plese.

Vše bylo připraveno, IFLA souhlasila, chyběl jen souhlas vrcholného orgánu SKIP – a ten nepřišel. Jak je to možné, ptal se Standa? Proč jsme tak malodušní a malověrní? Vždyť jiné, daleko chudší země, se o takovou příležitost doslova perou. Zvláště, když nám agentura, která se hodlala organizace kongresu ujmout, spočítala, že při registraci jenom 2.500 účastníků by po odečtení jejího zisku a odvodu části peněz hlavnímu stanu IFLA do Haagu zbylo pro české knihovny tehdy ještě téměř 1 milion Kč. Myslím, že to bylo jedno z největších zklamání, které mu jeho upřímná snaha pomoci našemu knihovnictví přinesla. Jeho dobrá, laskavá a velkorysá povaha mu však pomohla se velice rychle přes toto rozčarování přenést. Standa totiž miloval společnost, byl rozeným, moudrým a vtipným diskutérem a na věci a lidi kolem sebe se díval vždy s jistým kritickým nadhledem. Přiznám se, že i pro mě byla radost, ba přímo rozkoš, mu naslouchat, debatovat a přít se s ním. A že těch debat nebylo málo. Pokud zrovna nepobýval v Americe, měli jsme spolu tzv. pracovní oběd v některé z parlamentních restaurací téměř každý týden.

Standu si zamilovala i celá moje rodina. Zvláště kluci, protože on dovedl být klukem a plnit klukovská přání i ve svém zralém věku. Ostatně jedno klukovské přání splnil i mně. Na 67. kongresu IFLA v roce 2001 v Bostonu mi náhle řekl. Poslyš, nebylo náhodou jedním z tvých klukovských přání a snů navštívit jednou atomovou ponorku? Přisvědčil jsem, Standa někam zavolal a za dva dny nato jsme již oba seděli v kajutě kapitána jedné s amerických atomových ponorek a připíjeli si kalifornským Chardonnay z českých křišťálových pohárů. Nemusím snad dodávat, že to bylo ještě před 11. zářím. Pak už byl, jak řekl Standa, s návštěvami cizinců na vojenských základnách šmytec.

Z nápojů nedal Standa dopustit na české pivo, ale nepohrdnul ani dobrým vínem. Ze všeho nejvíce upřednostňoval moselské, které si zamiloval, když v 50. letech pracoval na americké vojenské letecké základně poblíž Traben-Trarbachu. Na naše víceméně pravidelné výlety na Moselu – vyprázdnit vinařům sklepy, jak Standa s oblibou říkával, jsme se vždy velmi těšili a zároveň si je i velmi užívali. Shodou okolností to byla i první akce, kterou jsme si spolu letos naplánovali, až ho pustí z nemocnice domů… Závěrem bych chtěl říci, že jsem Standu poznal jako člověka s ušlechtilou duší, ryzího bytostného demokrata a pravého vlastence, který v poslední čtvrtině svého života přišel s pokorou pomoci a sloužit své vlasti, která ho předtím pronásledovala, zbavila všech statků a možností osobního rozvoje a nakonec i potupně vyhnala ze země.

Hodnocení: 
Průměr: 5 (hlasů: 2)
SOSNA, Karel. Vzpomínka na Standu. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 7 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-14115. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14115

automaticky generované reklamy