V depozitářích českých paměťových institucí jsou uchovány desetitisíce map starých až 500 let. Každá z nich představuje unikátní zprávu o stavu světa ve své době a nezřídka je i originálním uměleckým dílem. Historické mapy ovšem nejsou zasazeny do moderního souřadnicového systému, čímž se snižuje možnost jejich využití. Pracovníci z českých odborných pracovišť proto přizvali k účasti veřejnost a připravili software umožňující prakticky každému, kdo má přístup k internetu, snadným a intuitivním způsobem zpracovávat digitalizované staré mapy - umísťovat.

Do umísťování map se může veřejnost zapojovat prostřednictvím webového portálu www.staremapy.cz, kde se mj. nachází i instruktážní video s názorným postupem. Na obrazovce se vedle sebe zobrazují stará mapa a současná mapa. Prvním úkolem je rozpoznat shodná místa a označit je kliknutími myší. Následně je třeba jednoduchým posunem obvodové linie vymezit plochu mapového pole v rámci digitalizovaného listu. O zbytek se už postará aplikace samotná.

Koho baví porovnávat místa, objekty a ulice, jak je známe dnes, s jejich vyobrazením na digitalizovaných starých mapách, může poměřit svoje schopnosti s dalšími fanoušky.  Tři soutěžící, kteří v období od 27. listopadu 2014 do 31. ledna 2015 propojí nejvíce bodů, získají jedinečné odměny z oblasti historické kartografie - konkrétně dvě věrné faksimile starých map a výstavní katalog s mnoha barevnými reprodukcemi.

Umisťování bodů na starou a současnou mapu, ořez okrajů mapy a přiložení mapy na 3D snímek v Google Earth

První kolo soutěže proběhlo v březnu a dubnu roku 2013 a setkalo se s velkým zájmem veřejnosti. Vítězi se podařilo naklikat na mapách více než 20 000 bodů. Po uzávěrce soutěže ale zájemci v hledání pokračovali a k dnešku už ztotožnili dohromady víc než 450 000 bodů na 12 500 mapách! A protože i proces digitalizace map pokračuje nezmenšeným tempem, rozhodli se organizátoři vynulovat stavy všech uživatelů k 27. 11. 2014 a otevřít druhé kolo soutěže, aby motivovali veřejnost k ještě většímu zapojení. Do úložiště na www.staremapy.cz zároveň přibude dalších 17 000 digitalizovaných map ze všech zapojených českých institucí (jejich seznam viz dále).

Vypsány jsou tentokrát ceny pro tři nejúspěšnější uživatele, vysvětluje PhDr. Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. První cenou je mapa Evropy Everta Gijsbertsze z roku 1598, respektive její věrná kopie na plátně v poměru 1:1. Jde o unikát nalezený v loňském roce díky digitalizaci právě v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty UK. Druhou cenou je kopie mapy Moravy, jejímž autorem není nikdo menší než filosof a humanista Jan Amos Komenský. Ačkoliv se jedná o jeho jediné mapové dílo, získalo si ve své době mimořádnou oblibu. „Originál mapy byl vydán v roce 1624. Byla velice úspěšná, vycházela ještě dalších 100 let a je to jedna  z nejkvalitnějších map Moravy z tohoto období,“ říká PhDr. Eva Novotná. Třetí cenou je katalog letošní výstavy Poklady mapové sbírky. Výherce 3. ceny tak získá publikaci s 50 kvalitními vyobrazeními vzácných map s jejich podrobnými popisy.

„Veřejnost prostřednictvím georeferencování pomáhá doplnit nebo zpřesnit metadata, která instituce o dané mapě má,“ vysvětluje Ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny, hlavní řešitel projektu TEMAP. „Dosavadní georeferencovací nástroje byly založeny na relativně složitém software, který jste si museli nainstalovat do počítače, a jehož obsluha nebyla snadná. Naše nová aplikace vyžaduje na straně uživatele pouze webový prohlížeč, georeference samotná je potom intuitivní a snadná. Důkazem jsou tisíce map zpracované dobrovolníky během několika málo dní. Cílem projektu TEMAP bylo připravit takové nástroje, s nimiž může pracovat i laik.“ 

Vyhlášení výsledků prvního kola soutěže proběhlo 17. června 2013. Ředitelka Mapové sbírky v Praze Dr. Eva Novotná si pro návštěvníky připravila i krátkou exkurzi. (Foto: P. Farkas)

Projekt financovalo Ministerstvo kultury ČR v pětiletém grantu o celkovém rozpočtu 25 milionů korun. Byl zahájen v roce 2011 a skončí v prosinci příštího roku.

Předseda České kartografické společnosti doc. Ing. Václav Talhofer, CSc. velmi oceňuje skutečnost, že díky projektu TEMAP pomáhá s umisťováním starých map do současného souřadnicového systému laická veřejnost: „Lze díky tomu získat nadprůměrné množství identických bodů, které umožní zpřesnit vlastní lokalizaci staré mapy. Druhým významným efektem je podpoření zájmu o celou oblast kartografie. Veřejnost vždy zajímalo, jak to dříve vypadalo u nich doma a jak se krajina mění. Každá aktivita na tomto poli je velice vítaná a rád bych i z pozice předsedy Kartografické společnosti České republiky poděkoval řešitelům projektu zejména za to, že výsledky jejich práce umožní všem zájemcům přístup k historickému bohatství, které je ve starých mapách uchováno."

Pomoc veřejnosti má ještě jeden praktický dopad: mapa, která je díky nadšencům lokalizována může být poté snadno vyhledána i v mezinárodním prohledávači mapových sbírek www.oldmapsonline.org. Veřejnost takto pomáhá zpřístupňovat české sbírky v celosvětovém kontextu, díky čemuž mohou zahraniční odborníci mapy z českých fondů dále identifikovat a zpracovávat.

Ředitelka Mapové sbírky PhDr. Eva Novotná upozorňuje, že práce se starými mapami není pro laika vůbec snadná. Ne vždy je mapa psaná česky, historické místopisné názvy se navíc často liší od těch současných. Řada objektů v průběhu staletí zanikla, tvář krajiny se změnila. „Mapy jsou nepřesné a práce s nimi vyžaduje znalost historického kontextu. Je to často dobrodružná badatelská práce plná rébusů, které je nutné řešit. To je ale současně i hlavní přínos: veřejnost se prostřednictvím map zábavnou formou dozvídá víc o minulosti naší země i celého kontinentu.“

Ceny v soutěži

1. místo:

Název: Kaart van Europa
Autor: Gijsbertsz, Evert (činný 1598–1601)
Rok: 1598
Rozměry: 100 × 110 cm

Nizozemský kartograf a tvůrce rukopisných pergamenových map, pocházel z Edamu. Jeho životní osudy nejsou známy. Jeho nástěnné mapy zobrazují Severní moře, Indický oceán a Evropu a představují důležitou součást rané nizozemské námořní kartografie. Mapa byla teprve vloni objevena v Mapové sbírce PřF UK v Praze. Jde o světový unikát. Jsou známy pouze 4 signované rukopisy autora, a ty jsou uloženy v Sydney, Paříži, Florencii a v Praze na UK, ale mapa Evropy je jediným exemplářem.

2. místo:

Název: Moraviae nova et post omnes priores accuratissima delineatio
Autor: Komenský, Jan Amos, 1592-1670
Rok vydání: ca mezi 1680 a 1713
Rozměry: 44 x 54 cm, na listu 53 x 61 cm

Jedna z mnoha podob Komenského mapy Moravy tištěná z rytiny A. Goose v Amstrodamu. Kvalitní a populární kartografické dílo bylo pravidelně zařazováno do dobových atlasů, tento výtisk se objevoval v mapových souborech vydávaných Nicolausem Vischerem a Pieterem Schenkem. Vydání je velmi zdobné – vedle pásu vedut při horním okraji obsahuje například také dedikaci Komenského mecenáši, zemskému hejtmanovi vzbouřených moravských stavů Ladislavu Velenovi ze Žerotína.

3. místo:

Katalog výstavy Poklady mapové sbírky The treasures of Map collection: exhibition catalogue (anglicky s kvalitními barevnými reprodukcemi), která proběhla na jaře 2014 v Mapové sbírce PřF UK.

Katalog popisuje 50 exponátů výstavy Poklady mapové sbírky. Text je strukturovaný do čtyř oddílů: základní bibliografické údaje, o autorovi, o díle a bibliografie, doprovází vždy fotokopie mapy, atlasu, grafiky nebo glóbu s detailem objektu. Katalog obsahuje díla významná pro nejstarší historickou kartografii Evropy, například římské, arabské a nejrůznější středověké mapy. Zvláštní postavení zaujímají kartografická bohemika. Těžištěm jsou nizozemští mistři zlatého věku kartografie z přelomu 16. a 17. století. Jsou představeny nejslavnější atlasy. Vrcholem jsou nedávno objevené světové unikáty de Witova mapa Germánie, Camociův plán bitvy o Maltu a Gijsbertsonova portulánová mapa Evropy. Katalog představuje jedinečný výbor z Mapové sbírky UK v Praze.

Ceny pro nejaktivnější soutěžící: Kaart van Europa, Moraviae nova a Katalog výstavy Poklady mapové sbírky