Úvod

Když jsem si kdysi v květnu 2008 zakládal účet na Second Life (SL), neměl jsem ani ponětí, co se za půl roku stane. Nepřikládal jsem SL moc velký význam, dokonce jsem byl toho názoru, že SL je hra a jako hru jsem ho také zavrhoval a netušil, jaké možnosti přináší. Dnes už je vše jinak. Za sebou mám půl roku poznávání, krystalizování a tříbení názorů a pohledů, které vychází jak z diskuzí s kamarády a kolegy, tak z odborné i populární literatury. Stálo mě to někdy spoustu sil přesvědčit lidi, kteří na SL nejsou, že to hra není a že toto virtuální prostředí přináší novou formu komunikace, spolupráce a možnosti vzdělávání. Postupně jsem při návštěvách svých kamarádů tajně instaloval aplikaci na jejich PC (jinak bych jim to prostě nemohl ukázat) a následně demonstroval, co vše je na SL možné.

Zkrátka uplynulo hodně času, kdy jsem zkoušel, testoval, monitoroval a sledoval vývoj SL a jeho prostředí. Díky své RSS čtečce sleduji asi pět kanálů, které se zabývají virtuální realitou a virtuálními světy, a již dlouhou dobu taguji jednotlivé články, které by se mi v budoucnu třeba mohly hodit na přesvědčení zatvrzelých odpůrců nových virtuálních vzdělávacích prostředí (Virtual Learning Spaces).

Dnes se zdá být zcela jiná situace. Na Inflow je řada příspěvků v blozích, expreskách a komentářích, které zmiňují SL. Nejviditelnější událostí, která tomuto snažená nasadila korunu, se však stala Konferenc-party, která se konala 14. ledna 2009 ve virtuální knihovně Karviná. Ačkoli byla tato akce v počátcích zamýšlena jako soukromá výuka předmětu Informace, komunikace, myšlení na Filozofické fakultě MU, nakonec se rozrostla do obřích rozměrů. Výsledek, kdy bylo po celou dobu akce přítomno více jak osmdesát avatarů, je nevídaný. S těmito statistikami se Konferenc-party stala dosud největší akcí na českém SL. A jsem tomu velice rád.

V tomto článku bych chtěl přiblížit okolnosti, za jakých Konferenc-party vznikala. Obsah konference a její technické zázemí hodnotili její účastníci v dotazníku, který byl vystaven jak na Inflow, tak stránkách českého SL. Prezentuji zde klady i zápory, které uživatelé považovali za důležité zmínit.

Nic nebudu zastírat, celý článek je především propagací a základem pro další možné akce, které budou realizovány v tomto interaktivním prostředí v budoucnu.

Jak vše začalo

Na začátku byl nápad Petra Škyříka a Michala Lorenze, kteří si již delší dobu pohrávali s myšlenkou akce v SL. Michal akci zaměřil především na svoje studenty z předmětu Informace, komunikace, myšlení. Chtěl realizovat přednášku v nějakém prostředí MUVE (Multi User Virtual Environment), které dnes představuje nejdostupnější virtuální svět SL. Petrova idea byla uspořádat konferenci, kterou zaštítí Inflow a která by byla pro tuto cílovou skupinu také zpřístupněna. Byl jsem požádán zjistit, jestli je možné něco takového provést, a já souhlasil. V hlavě už mi vyvstávaly jednotlivé možnosti, kde, co a jak.

Po zvážení všech možností jsem se rozhodl prozkoumat dvě z nich. První možností bylo udělat soukromou Konferenc-party s podporou českého SL a města Bohemia, kterou spravuje firma beVirtual, s.r.o. Ing. Martina Dvořáka, Ph.D., v některých z prostor městečka. Druhou možností, knihovnictví více nakloněnou, byla realizace Konferenc-party ve virtuální Regionální knihovně Karviná, která již na SL stojí. Mimo jiné o ní píše Ing. Roman Rybický v článku uveřejněném na Inflow. Pustil jsem se do práce a maily oslovil obě strany. Odpovědi se mi dostavily záhy. Zápal pro věc, kterou jsem cítil z odpovědí Romana Rybického, však převážil vše a já se rozhodl dále počítat s touto variantou. Později bylo nutné spolupracovat samozřejmě i s Bohemií, neboť knihovna stojí a je realizována v tomto prostředí za přispění firmy Martina Dvořáka.

Bylo rozhodnuto a já se pustil do tvorby obsahu Konferenc-party. Jasné zatím bylo, že se svou přednáškou vystoupí Michal Lorenz. Bylo by však také přínosné slyšet praktické zkušenosti člověka, který stál u zrodu virtuální knihovny, kde měla být akce pořádána. A tak jsem oslovil pana Rybického. Souhlasil. Další meta představovala přesvědčit reálné a zároveň virtuální knihovnice z karvinské knihovny. Kontakt s nimi jsem navazoval v SL. Nutno dodat, že mi zprvu nevěřily. Důvěru mezi námi vystavěla až zmínka o panu Rybickém a informační mail, který jsem jim zaslal. Tím se naše vazby posílily a já mohl konstatovat, že zajímavý obsah Konferenc-party je zajištěn.

Čas testování, konfigurací a propagace

Aby vše proběhlo v pořádku, bylo nutné vyzkoušet všechny možné cesty komunikace v prostředí, ovládnout pohyb avatara a pohyblivou kameru. Také se trochu obléct a být zkrátka IN (jak technicky, tak vizuálně). Zkušenosti ze SL jsem získával po delší dobu, ale až teď jsem pronikl do voice chatu. Když jsem si chtěl koupit dredy v jednom obchodě, tak jsem mluvil se slečnou avatarkou-prodavačkou anglicky, sama však byla z Francie – úžasný zážitek. Potřeboval jsem také sto Lindenů ($L) na založení skupiny KISK, Inflow, Kwido group, a tak jsem nějaký čas kempoval (camping – rozuměj: vydělával peníze).

Vynikající zkušenost a příležitost k zjištění, jak taková akce může proběhnout, se naskytla 18. prosince 2008. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci se rozhodla postavit konferenční budovu přímo vedle knihovny. Na otevírací akci hovořil děkan fakulty spolu s proděkankou. Akce byla spojena s následnou party na blízkém kluzišti a soutěží. V průběhu konference přišlo také na dotazy avatarů, které byly realizovány prostřednictvím hromadného chatu, kdy je následně nahlas interpretoval Martin Dvořák. Počet avatarů však nepřekročil odhadem třicet. I přes relativně malou účast se v místě vyskytovali avataři, kteří v hromadném chatu spamovali, nebo jejich komentáře nebyly směřovány k tématu a tím „znečišťovali“ informační prostředí konference a přispívali tak k její nepřehlednosti. Dobrým nápadem jistě bylo moderování diskuze Martinem Dvořákem, což se nakonec potvrdilo jako správná volba a nezbytnost v případě Konferenc-party. Z této akce vyplynuly další zásady, které bylo dobré implementovat také na zamýšlenou Konferenc-party. Bylo nutné nějak zajistit osoby, které by celou akci monitorovaly a popřípadě z prostoru vykázaly problémové avatary. Takovou podporu poskytl tým kolem Martina Dvořáka.

Po prvních krůčcích v SL se na Inflow objevila oficiální pozvánka na Konferenc-party, která byla aktualizována v dalším příspěvku Hledání flow on-line a konferenc-party za dveřmi. Bezprostřední upozornění pak bylo publikováno den před akcí. Zmínka o chystané Konferenc-party se dostala také na stránky secondlife.cz a do časopisu Ikaros. Propagace významně přispěla k úspěšnému zvládnutí celé akce. Uživatelské prostředí v SL je značně komplikované a vyžaduje určitý nácvik a čas k zvládnutí nejdůležitějších funkcí. Jako dobrý tah se ukázalo také upozornění s dostatečným časovým předstihem na možné problémy s registrací a spouštěním aplikace.

Poslední detaily jsme dořešili na schůzce den před akcí. Sraz jsme měli naplánovaný v místě konání Konferenc-party se zástupcem knihovny – Romanem Rybickým, KISKu – Petrem Škyříkem a firmou beVirtual - Zuzou Ritt (avatar). Krátce nám byly vysvětleny potenciální problémy, které mohou nastat, a jak by byly řešeny. Prakticky nám bylo demonstrováno, jak se ovládají slidy na projekčním plátně. Slidy bylo nutné přivézt na obrázky a ty pak nahrát jako samostatné obrázky do SL. Posouvání slidů mohl provádět sám přednášející, ale nakonec jsme se rozhodli pro lehčí variantu s tím, že mu budou překlikávány některým z avatarů technického zázemí.

Tím byly přípravy dokončeny a Konferenc-party mohla proběhnout.

Zápis z konference

Obsah konference je dohledatelný, takže ho zde uvedu jen velice stručně. Technický tým celou konferenci nahrával. Pro zájemce je tak k mání audio a video:

Jako předřečník vystoupil před početné publikum PhDr. Petr Škyřík se svým zamyšlením nad možnou spoluprací mezi akademickou (KISK), firemní (beVirtual s.r.o) a knihovní sférou (RKK). Petr si všiml nových možností, otázek a problémů spojených s novou generací internetových služeb a nástrojů, pod které spadá také virtuální realita a její světy. Petr se zamýšlel nad několika oblastmi, které dnes vyvstávají spolu s rozšiřováním a užíváním virtuálních světů. První z nich je vzdělávání. Je nutná změna přístupu v tomto interaktivním prostředí ze strany tutora? Velké otázky můžeme spatřit také v ekonomické oblasti. Jaké příležitosti přináší virtuální světy pro firmy, jejich projekty, řízení lidí a týmů? Dalším okruhem je psychologie. Jací lidé do virtuálních světů chodí a proč? Poslední okruh je podle pana Petra reprezentován autorskoprávními aspekty, které doposud nejsou nijak řešeny.

PhDr. Petr Škyřík

První přednášející Ing. Roman Rybický sdělil, proč přišel s nápadem realizovat knihovnu ve virtuálním prostředí. Cílem bylo vytvořit další místo, kde by bylo možné propagovat RKK a město Karviná. Právě takové prostředí nabízel SL. Roman hovořil také o nových službách, které RKK poskytuje. V knihovně funguje informační služba, která je zprostředkovaná knihovnicemi avatarkami. Dále přednášející uvedl zajímavá statistická čísla. Knihovnu navštívilo od jejího vzniku v červenci do konce roku na 3 000 avatarů. Některé zajímavé informace se týkaly také zamýšlených služeb, které budou realizovány: např. knihovní 3D katalog, ve kterém budou kromě bibliografických údajů přístupny také obsahy, úryvky apod. Cílem takového katalogu by měla být lepší orientace. Knihovna také přemýšlí o pořádání virtuálních výstav obrazů, které jsou pořádány v kamenné RKK. Tato aktivita se zatím potýká s autorskoprávními problémy. Roman také připomněl problémy s hardwarem a pomalým internetovým připojením, které znemožňuje plynulé fungování SL.

Ing. Roman Rybický

Následoval delší blok Michala Lorenze, který konferenci obohatil tématem psychologie virtuálních světů. Michal představil historii a základní definice oblasti CSCW – Computer Supported Cooperative Work. Pod tento obor řadí problematiku T v T (F to F) - komunikace tváří v tvář - a její aspekty, které nelze využít v počítačově podporované komunikaci mezi lidmi (např. gesta). Dále GUI neboli grafický interface zaměřený na uživatele, GDSS - Group Decision Support Systems, GCSS – Group Communication Support Systems, což jsou nástroje pro podporu komunikace v týmu přes ICT. Dále prostředí MUVE - Multi User Virtual Environment - prostředí pro interakci skupiny uživatel ve virtuálním prostředí pomocí běžné komunikace, kterou je možné realizovat jak synchronně (hlasově), tak asynchronně (textem).

Dále Michal představil významné aspekty a rysy psychologie internetu neboli kyberpsychologie. Internet nabízí novou sociální skutečnost - kyberprostor, kde jsou uživatelé a jejich vztahy digitalizované. Funguje zde odlišná kvantita i kvalita psychologických vztahů. Michal uvedl nejzásadnější vlivy na komunikaci v takovémto prostředí. Některé z nich zmiňuji: písmo, omezené vidění a slyšení, nedostatek fyzické a dotekové interakce, experimentování s identitou, disinhibice, kdy uživatel ztrácí zábrany v oblasti společenského chování, síťová demokracie, závislost, překračování prostoru, sdružování, projevování antisociálních pohnutek, flexibilita času, zóna reflexe, kdy uživatel očekává odpověď, pohled na vztahy jako dokumenty a mnoho dalších.

Následně se Michal zaměřil na MUDy (Multi User Dungeons) - virtuální prostředí her a fantazie. Zrekapituloval historii těchto her. Uvedl deskovou hru Dračí doupě jako předchůdce dnešních MUDů a přes další prostředí se dostal až k virtuálním světům, které jsou dnes označovány jako MMORPG (Massive(ly) Multiplayer Online Role-Playing Game). Dále Michal zmínil pojem netizen – internetový občan. Zmínka padla také na román Neal Stephensona Sníh, ve kterém definoval autor virtuální prostředí jako sdílenou halucinaci.

Michal zmínil fenomén avatara. V tomto kontextu přednášející vyjádřil touhu udělat jakousi analýzu avatarů, kteří fungují v blogosféře na Inflow. Tyto by rozřadil do kategorií, které definovali přední psychologové a odborníci na danou problematiku. Vznikl by tak jakýsi kyberpsychologický profil komunity Inflow v časovém vývoji.

Řeč padla také na fenomén virtuálního znásilnění. Řečník si kladl otázku, jestli vůbec takovýto pojem v praxi existuje, zda lze někoho v prostředí internetu zneužít a jakým způsobem. Zamyslel se také nad problematikou zneužití avatarů.

PhDr. Michal Lorenz

Na závěr přednášky si Michal posteskl nad omezenou interakcí v tomto prostoru, neboť avatarů přišlo mnoho, a tak komunikace pomocí mluveného slova nebyla možná.

Dále vystoupily Míša Jabůrková a Bára Javorková, dvě knihovnice z RKK v jednom avataru. Společně posluchačům představily možnosti, které virtuální knihovna RKK skýtá. Např. je možné prohlédnout si časopis Sova, vyhledávat v katalogu, apod. Otázky, na které se příchozí avataři do knihovny ptají, nesměřují pouze ke knihovnictví, ale také k prostředí SL. Knihovnice poskytují informace ohledně půjčování knih, MVS, apod. Zajímavé bylo, že v průběhu doby, kdy knihovna RKK stojí, byli odhaleni uživatelé, kteří knihovně škodí nevhodným chováním. Ti byli z prostoru knihovny vykázáni, a tak zajištěn hladký průběh služeb. Pracovníky knihovny je možné ohledně dalších informací kdykoli kontaktovat v suterénu knihovny.

Míša Jabůrková a Bára Javorková

Na závěr dostal slovo opět Petr Škyřík, který nabídl posluchačům možnost zúčastnit se návštěvy různých prostor, která jsou nějakým způsobem v prostředí SL zajímavá. Vyslovil představu, že někdy v budoucnu by v SL mohl proběhnout celý předmět vyučovaný na KISKu. Těší se také na další spolupráci s RKK.

Účastníci Konferenc-party

Na úplný závěr zbyl čas na dotazy, které byly v průběhu Konferenc-party vkládány do společného chatu. Nejvíce otázek směřovalo na Romana. Uživatelé se ptali na budoucnost knihovních služeb, cenu celého projektu a na spolupráci s dalšími knihovnami a institucemi ve virtuálním prostředí SL.

Zpětná vazba aneb Reakce účastníků Konferenc-party

Protože by bylo škoda nemít v ruce po skončení konference nic, co by signalizovalo úspěch, propadák nebo nějakou jinou reakci od publika, rozhodli jsme se vystavit dotazník (viz příloha č. 1 a 2). Tento dotazník byl publikován na Inflow a secondlife.cz. Upozornil na něj také Petr Škyřík ve své úvodní řeči. Dotazník byl cílený především na technickou stánku Konferenc-party. Chtěli jsme zjistit, zda byl dobře slyšet zvuk, byl zřetelný obraz, popřípadě, jestli se celá akce účastníkům sekala. Je nutné poznamenat, že každý jednotlivý posluchač byl připojen z jiného počítače, a tak je nutné počítat s odlišnostmi. Samozřejmě počítač s lepší hardwarovou a softwarovou výbavou pracoval spolehlivěji než ten s horší. Jakýsi obraz skutečnosti a názorů účastníků jsme však dostali.

Účastníci Konferenc-party

Na dotazník odpovědělo šedesát respondentů. A zde jsou výsledky (viz příloha 3 a 4). 51 (85 %) respondentů uvedlo, že se Konferenc-party zúčastnilo, zbylých 9 (15 %) z nějakých důvodů nemělo tu možnost. Pojďme si nejdříve představit důvody, proč se nezúčastnilo akce těch 15 %. Nepřítomnost převážně zapříčinily technické potíže, a to v prvním případě potíže se softwarem. Nejčastěji respondenti uváděli, že se jim do SL vůbec nepodařilo nalogovat/přihlásit. Častý důvod pro neúčast byla také doba konání akce. Ti, co se na Konferenc-party měli možnost dostavit, ale celá akce nebyla podle jejich představ, uváděli nejčastěji za důvod technické problémy, malému procentu respondentů nevyhovoval obsah akce. Technické problémy, které se daly předpokládat vzhledem k nebývalé koncentraci avatarů na jednom místě, byly reprezentovány špatným vykreslováním obrazu a narušenou plynulostí (obraz se sekal) a špatnou kvalitou zvuku. Někteří uživatelé se setkali také s problémy v oblasti voice chatu, který jim nefungoval. Zajímavé je, že problémy se vyhnuly psanému chatu a instant messagingu.

Dotazník se také zajímal o celkový dojem z konference. Na škále od 1-5 (pět je nejvíc bodů – tudíž nejlepší známka) by ohodnotilo Konferenc-party druhou nejlepší známkou 21 (35 %) respondentů. Středně spokojených (známka 3) bylo 11 (18 %) respondentů. Známku 1 a 2 uvedlo shodně 10 (17 %) dotazovaných. Známkou 5 (nejlepší) pak jen 8 (13 %) respondentů.

Povzbudivé výsledky přinesla poslední otázka: pokud se bude v budoucnu konat podobná akce, zúčastníte se? Kladně (určitě ano) odpovědělo 38 (63 %) respondentů, spíše ano odpovědělo 20 (33 %) dotázaných. Striktně záporně se nevyjádřil ani jeden z dotázaných.

Výsledky dotazníku jsou pouze orientační. Technické problémy podle mého názoru pramenily především z pomalého připojení k internetu, popřípadě ze slabšího grafického vybavení PC. Tyto problémy budou v budoucnu odstraňovány souběžně se zvyšující se výkonností počítačů a informačních technologií. Úspěch Konferenc-party a její zajímavost dokládá 63 % respondentů, kteří by se rádi zúčastnili další podobné akce.

Závěr

Článek byl z počátku koncipován jen jako jednoduchý a standardní zápis z konference. Avšak prostředí, ve kterých byla akce pořádána, si zasloužilo nějaký širší komentář, který je v článku naplněn mou osobní zkušeností s virtuálním prostředím a interakcí v něm. V konečném ohlédnutí bych rád podtrhl zájem respondentů dotazníku, kteří by rádi nějakou podobnou akci přivítali i v budoucnu. V tomto ohledu přemýšlí také Petr Škyřík o možnosti vytvořit jakýsi Virtuální Informační Inkubátor (VII), ve kterém by bylo možné zkoušet, testovat a zdokonalovat spolupráci týmů pracujících na nejrůznějších projektech.

Účastníci Konferenc-party

Zmínku v závěru bych věnoval potřebě vytvořit jakýsi kodex chování účastníků podobných akcí, jako byla Konferenc-party. Takovéto výzvy se objevují na portále Secondlife.cz a odvolávají se na bezproblémový průběh konferencí v zahraničí.

A teď již na úplný závěr. Rád bych poděkoval všem zúčastněným stranám. KISKu za jeho iniciativu a zájem o nové možnosti a technologie, RKK za poskytnutí prostor a profesionální přístup a jmenovitě panu Ing. Romanu Rybickému za jeho vstřícnou komunikaci. V neposlední řadě také firmě beVirtual za plynulý a bezproblémový průběh celé akce.

Přílohy

Příloha č. 1: Dotazník k akci Konferenc-Party na SL – 1. část

Příloha č. 2: Dotazník k akci Konferenc-Party na SL – 2. část

Příloha č. 3: Výsledky – 1. část

Příloha č. 4: Výsledky – 2. část