V úterý 10. dubna proběhla na Ministerstvu kultury ČR tisková konference, která uzavřela letošní jubilejní desátý ročník "Března, měsíce internetu". Stejně jako každý rok se i letos konala celá řada zajímavých konferencí a akcí pro laiky i odbornou veřejnost. Tisková konference shrnula dění uplynulých několika týdnů, zabývala se také průzkumy současného stavu internetu v České republice. Ještě bych rád připomněl, že jednotlivým akcím se dopodrobna věnovalo minulé číslo Ikara.

Tiskovou konferenci moderoval předseda Sdružení BMI pan Jaroslav Winter. Kromě úvodního přivítání hostů si připravil i prezentaci, ve které letošní ročník zhodnotil a připomněl některé úspěchy a zajímavosti. A nebylo jich málo; aktuální "Březen" byl opět rekordní – co do účasti na konferencích (ISSS, Junior Internet, E-learning forum; vzhledem k letošnímu mottu "Internet – výhoda pro znevýhodněné" upozorňuji zejména na konferenci INSPO) i co do zapojení knihoven. Do Března se připojilo 384 knihoven, návštěvníků akcí bylo přes 100 000! A to nemluvím o úžasné (a také rekordní) Noci s Andersenem, která se konala na 590 místech a zúčastnilo se jí na 20 000 dětí.

Noci s Andersenem se na tiskové konferenci věnovala Zlata Houšková, která si připravila množství fotografií ze všech koutů České republiky a dalších zemí. A i když už vzhledem ke svému věku nepředstavuji hlavní cílovou skupinu Noci s Andersenem, na tuto akci jsem letos také vyrazil. A skromnou obrazovou reportáž si můžete přečíst v tomto článku. Posuneme se ale dál, protože paní Houšková měla ještě jeden zajímavý příspěvek, který se věnoval knihovnám a osobám se zdravotním znevýhodněním.

Národní knihovna ČR totiž provedla menší průzkum formou elektronického dotazníku, ve kterém zjišťovala, co knihovny svým handicapovaným uživatelům nabízejí. Otázky se týkaly zrakového, sluchového, fyzického i mentálního handicapu; 14 otázek (z celkového počtu 60) se zabývalo i elektronickými službami. V době konání tiskové konference ještě nebyly shromážděny ani vyhodnoceny všechny odpovědi, nicméně z předběžných výsledků vyplývá, že patrně nejhorší situace je pro neslyšící. Zřejmě se předpokládá, že sluch není ke čtení potřeba, a tak neslyšící nemohou mít žádné nesnáze. Skutečnost je samozřejmě mnohem složitější. Problémy jsou kupříkladu v oblasti jednání s uživatelem, kde znakový jazyk ovládají zaměstnanci málokteré knihovny a pouze tři využívají služeb tlumočníka. Specializované fondy, vzdělávání pro neslyšící, společenské akce – to vše se v nabídkách objevuje jen velice zřídka.

Ostatní oblasti už dopadly o něco lépe. Kupříkladu zaměření na zrakově handicapované uživatele má mnohem větší tradici, a tak existují zvukové fondy, knihy v Braillově písmu, speciální technické pomůcky (třeba počítače s hmatovým výstupem) a prosazují se zásady Blind Friendly Web (byť tyto podmínky většina knihoven stále nesplňuje). Pro osoby s tělesným postižením jsou připraveny zejména bezbariérové přístupy a donášková služba dokumentů (plus kurzy, přednášky apod.). Mentálně handicapovaní zase mohou navštěvovat řadu vzdělávacích a společenských aktivit. Knihovny také spolupracují s různými školami, ústavy sociální péče či občanskými sdruženími.

O úloze knihoven v rámci BMI hovořil i PhDr. Vít Richter, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. V první části své prezentace se zaměřil na různé akce, které v knihovnách proběhly. Pro zdravotně handicapované to byly kupříkladu kurzy ovládání internetu pro zrakově postižené nebo výuka znakového jazyka; pro seniory proběhla řada počítačových kurzů, kterých se často účastnili i se svými rodinami; pro matky na mateřské dovolené byly připraveny například přednášky o nakupování přes internet. Nezaměstnaní se mohli dozvědět, jak si nejlépe vyhledávat pracovní příležitosti, jak psát strukturovaný životopis atd.

Proběhl také další ročník soutěže Biblioweb. Za zmínku stojí zejména Městská knihovna Ústí nad Orlicí, která jednak ve své kategorii (měst od 10 do 25 000 obyvatel) zvítězila již pošesté. Navíc obdržela i zvláštní cenu za přístupnost pro zrakově postižené. Na závěr svého vystoupení se pan Richter věnoval i aktuálnímu stavu připojení knihoven k internetu. V roce 2005 jich bylo připojeno 2 710 a v loňském roce už 4 001. Situace se tedy neustále (a relativně rychle) zlepšuje, nicméně i tak zbývá ještě 1 663 knihoven, které jsou zatím nepřipojené. Je to číslo vysoké, jedná se zejména o ty nejmenší knihovny. V současné době 93 % obyvatel žije v místě, kde knihovna nabízí veřejný přístup k internetu.

Na tiskové konferenci byli přítomni i zástupci partnerů BMI, konkrétně paní Skučková a pan Toman z Ministerstva kultury ČR, pan Lux z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, a paní Králíková ze společnosti IBM. Hovořilo se například o projektu Univerzity 4G (tj. o projektu doškolování potenciálních zaměstnanců na konkrétní pracovní pozice) či o doporučení Evropské komise k digitalizaci kulturního dědictví. Ovšem pro zhodnocení uplynulých ročníků "Března, měsíce internetu" byly nejzajímavější příspěvky paní Jozífkové z agentury DEMA a pana Remra z agentury Markent. Obě společnosti totiž již dlouhá léta spolupracují s "Březnem" a provádějí pravidelné každoroční průzkumy týkající se internetu a informačních a komunikačních technologií.

Z výsledků agentury DEMA vyplývá, že 60% domácností má počítač a 46% přístup k internetu. Hlavními faktory, které využívání těchto technologií ovlivňují, jsou zejména vzdělání a ekonomická aktivita. Dle agentury Markent pracuje s internetem 47% obyvatel, přičemž byly také zjištěny značné rozdíly způsobené vzděláním (a kromě toho také věkem). Pozoruhodný je také fakt, že většina uživatelů internetu jsou uživatelé aktivní (tedy kdo už jednou „kouzlo“ internetu a jeho možností objeví, obvykle už ho začne používat pravidelně). Podrobnější výsledky následují:

Jak z přiložených grafů vyplývá, výsledky výzkumů obou společností vykazují stoupající tendenci – využívání internetu jednotlivci i domácnostmi se tedy rok od roku (pomalu, ale jistě) zvyšuje. K pozvolnému rozšiřování by asi docházelo v každém případě, nicméně je zřejmé, že aktivity v rámci "Března, měsíce internetu" tomuto šíření velice silně pomáhají. Navíc je příjemné sledovat, že i po deseti letech je zájem o akce BMI stále silný, de facto ještě silnější než v předchozích letech. Nezbývá tedy než se těšit, co zajímavého si přichystá rok 2008.