Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Znalostní technologie - teorie vs. praxe (Vilém Sklenák)

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Znalostní technologie - teorie vs. praxe (Vilém Sklenák)

0 comments
Autoři: 

Vilém Sklenák

Vilém Sklenák (Vysoká škola ekonomická v Praze) v úvodu svého příspěvku zdůraznil význam znalostí – jsou důležitější než informace, podstatnou roli hraje kontext. V posledních letech jsme svědky exploze až inflace termínů, v nichž se vyskytuje výraz “knowledge”. Mnohdy je výraz použit opodstatněně, mnohdy jde pouze o marketingový tah. Přednášející se vyjádřil také k různým překladům těchto výrazů, např. i v názvu katedry, jíž vede, se vyskytuje výraz znalostní inženýrství (v angl. knowledge engineering). Počátky znalostního inženýrství spadají už do 50. let; jedná se o disciplínu s přesahy do dalších oborů, zejména počítačových, ale také humanitních (zvláště v případě kognitivní vědy). Mezi problémové okruhy, jak jsou pojímány na Katedře informačního a znalostního inženýrství Vysoké školy ekonomické, patří dobývání znalostí z databází (knowledge discovery in databases), získávání znalostí a modelování (knowledge acquisition and modelling; jedná se nejenom o strojové získávání znalostí, ale i o získávání znalostí z hlav lidí; V. Sklenák zmínil mj. standard Topic Maps, který je založen na jazyce XML), dále sémantické značkování dokumentů a sémantický web (semantic mark-up, semantic web) či inteligentní agenty v prostředí internetu (intelligent agents for Internet access). Pro práci se znalostmi je používána množina různých nástrojů a technologií; mezi podstatné oblasti (V. Sklenák využil rozčlenění těchto oblastí od A do Z) se řadí např. umělá inteligence, řízení dokumentů, znalostní roboty, zpracování přirozeného jazyka, otevřené standardy, sémantický web či vizualizace. Přednášející také upozornil, že bez člověka jako nejdokonalejšího stroje (mozku) jsou technologie nevyužitelné. Přiblížil také možné překlady výrazu knowledge management: znalostní management, management znalostí, řízení znalostí. Hovoříme-li o managementu znalostí, myslíme tím správu znalostí jako objektů. V případě znalostního managementu je management ve smyslu řízení organizace založené na znalostech. Znalostní manaagement je systematický proces vyhledávání, výběru, organizace, koncentrace a prezentace znalostí ve firmě (organizaci). Mezi znalostním managementem a managementem znalostí lze vidět podstatné souvislosti – jde o doplňkové oblasti. V. Sklenák dále zmínil výraz knowledgebase – jde o strojově orientovanou bázi znalostí, využívající ontologie. Báze znalostí (nebo znalostní báze) může být i orientovaná na člověka. Existují tendence tyto dva přístupy propojovat. V závěru přednášející uvedl, že principy znalostního inženýrství budou stále více pronikat do systémů pro knowledge management; v aplikacích pro knowledge management jsou již často využívány ontologie.

(text konferenčního příspěvku)

(ls)

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
IKAROS, redakce. Znalostní technologie - teorie vs. praxe (Vilém Sklenák). Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2024-11-28]. urn:nbn:cz:ik-13125. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13125

automaticky generované reklamy