Zpráva o konferenci Znalosti 2003
Ve dnech 19. až 21. února 2003 se na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava konala konference Znalosti 2003 (plné texty příspěvků obsahuje bohužel pouze tištěný sborník). Konference Znalosti 2003 navázala na svůj první ročník uspořádaný před dvěma lety na Vysoké škole ekonomické v Praze (Znalosti 2001) a vytvořila tak již určitou tradici, která bude pokračovat i v budoucnosti (v roce 2004 bude konference pořádána v Brně, o rok později v Košicích).
Konferenci dominovaly dva tematické okruhy – na jedné straně data mining a knowledge discovery in databases, na druhé straně obecnější otázky související s automatizovaným zpracováním textů a využitím přirozeného jazyka. Většina příspěvků nicméně patřila do prvního tematického okruhu (data mining) s tím, že se zaměřovala především na část procedur data miningu, označované jako modelování. Značná část příspěvků prezentovala výsledky dílčích výzkumných projektů zaměřených na experimentální ověřování funkčnosti vybraných matematických, statistických a jiných teoretických modelů; nezřídka se jednalo o výsledky studentských prací realizovaných v rámci postgraduálního studia.
Vzhledem k množství prezentací (více než 60 dlouhých i krátkých referátů) není možné popisovat a hodnotit jednotlivé příspěvky samostatně, pokusíme se proto pouze stručně zrekapitulovat nejdůležitější otázky, které proběhly programem, diskusemi i kuloáry.
Jako nemalý problém se jeví takřka výhradně akademické zaměření celé konference: ze všech 98 účastníků pouze několik přicházelo z firemního či soukromého sektoru, resp. z veřejných neakademických institucí. Tomu odpovídala i určitá teoretičnost prezentovaných otázek a výsledků. Zprávy o testování různých systémů, metod či postupů ukázaly, že se tzv. znalostní bádání soustřeďuje zatím především na řešení situací poněkud fiktivních nebo nepřiměřeně zjednodušených a abstraktních. Projevilo se to v diskusích, které několikrát poukázaly na více méně úplnou odtrženost akademického bádání od praktického využití jeho výsledků, ať už se tím míní využití ekonomické, anebo prostě použití v rámci jiných oborů. Tento problém doložila i panelová diskuse zaměřená mj. na vztah teorie a praxe v oblasti výzkumu a implementace data miningu, kde se rozpor mezi prezentovanými teoretickými a experimentálními výzkumy a možností jejich rutinního využití v praxi ukázal v plné šíři. Přitom však je zřejmé, že tzv. znalostní bádání v současné době aspiruje na to, aby se stalo všeobecnou pomocnou vědou aplikovatelnou ve všech vědeckých a odborných disciplínách. Je téměř jisté, že zdrojem tohoto poněkud paradoxního stavu je sveřepé setrvávání na dnes již jasně překonaných objektivistických východiscích.
Jedním z konkrétních projevů tohoto rozporu mezi perspektivami oboru a jeho reálným stavem byla většina příspěvků týkajících se značkovacího (meta)jazyka XML. Jakkoli tento jazyk v důsledku své základní povahy umožňuje strukturální a dimenzionální přístup k různým aspektům jak skutečnosti, tak jejích reprezentací, referenti se obvykle soustředili na využívání tzv. stromových struktur, jež jsou ovšem strukturami pouze tehdy, pokud jim rozumíme výhradně formalisticky. Jelikož však je informace neodmyslitelná od svého obsahu, takové formalistické pojetí se jeví jako naprosto nedostatečné, nadto se z obsahového hlediska zřejmě ukazuje jeho skrytá lineární povaha. To ovšem znamená, že jazyku XML se obvykle rozumí v rozporu s jeho základním duchem a že je v důsledku toho prakticky používán poněkud protismyslně.
Něco podobného platí o dnes velice módním tématu tzv. ontologií, jež bylo na konferenci mnohokrát prezentováno v různých případových referátech. Přednášející zpravidla zdůrazňovali hierarchickou povahu ontologií, takřka úplně bez povšimnutí ponechali možný pohled na ně jako na síťové a dimenzionální struktury. Z toho zřejmě plyne, že módní téma ontologií zatím nedokázalo výrazně pokročit nad tradiční schéma indexace na principu selekčních jazyků. V tom se ukazuje, že znalosti se stále rozumí spíše jen jako prosté vědomosti než jako schopnosti práce s informací, s jejím doplněním metainformací a s tvorbou transinformace. Stále tu ještě dominuje kumulativní zřetel objektivního vědění, nikoli dynamický zřetel poznání uspořádaného do relativních horizontů. Jestliže se pak v této souvislosti hovoří o tzv. sémantickém webu (mj. téma jedné z hlavních, zvaných přednášek konference), je zřejmé, že věrohodná aplikace je možná pouze v případě elementárních osobních služeb, ne však v případě služeb symbolických a analytických. I práce s tzv. ontologiemi se tedy prozatím jeví spíše jako protismyslná.
Jakkoli lze v tzv. znalostní bádání, jak se prezentovalo na konferenci Znalosti 2003, shledat celou řadu dosud zcela neuspokojivě řešených problémů, je nutno ocenit, že se v ní prosazuje fórum, které vytváří předpoklady k žádoucímu interdisciplinárnímu přístupu. Lze jen doufat, že se to v příštích ročnících více projeví i na složení účastníků.
Máme zde 1 komentář
Z pohledu organizátora
Jako předseda programového výboru referované konference si dovolím na zprávu obsáhleji reagovat, a některé informace doplnit o souvislosti.
Především bych rád vyjádřil poděkování oběma autorům zprávy za jejich účast (dokonce aktivní - oba odprezentovali svůj vlastní referát!) na konferenci a za šíření informací o ní prostřednictvím Ikara.
Převážně akademické složení účastníků konference podle mě vyplývá jednak z novosti konference (informace o ní se šíří jen zvolna, a teprve hledá cesty, jak proniknout do mimoakademických kruhů), jednak i z tématiky, která přece jen trochu vybočuje z každodenní (např. firemní) praxe. To ovšem platí zejména u nás - ve světě už dnes jezdí na "znalostní" konference poměrně dost lidí z komerční sféry.
Konference by měla podle naší představy plnit několik funkcí: poskytovat platformu pro prezentaci originálního výzkumu (zejména doktorandů), přitáhnout špičkové zvané přednášející z tuzemska i zahraničí, ale také šířit informace o znalostních technologiích mezi širší (i neakademickou) veřejnost. Tento poslední cíl se prozatím příliš plnit nedařilo, doufám však, že v dalších ročnících se to zlepší. Třeba i díky zprávám v Ikaru a dalších médiích.
Dokážu pochopit, že situace řešené ve výzkumných projektech připadají mnohým lidem z praxe "fiktivní nebo nepřiměřeně zjednodušené" - určité zjednodušení je ovšem v počátcích řešení každého problému nutné, aby se "vyhmátlo jeho jádro". Dovolím si však tvrdit, že toto zjednodušování se rozhodně nevztahuje na celou problematiku konference. Možná to platí o sémantickém webu, který má za sebou jen několik let historie, ale "zralejší" dobývání znalostí z databází se v praxi rozsáhle uplatňuje.
Např. medicínské "data-miningové" projekty na konferenci prezentované plně vycházejí z reálných dat o pacientech, a mnohé takto nalezené vztahy byly praktiky-lékaři označeny za velmi zajímavé.
Nelze ovšem předpokládat, že čerstvé výsledky teoretického výzkumu půjdou okamžitě do rutinní praxe, a teorie nemůže praxi bezmyšlenkovitě nadbíhat.
Zjištění, že mezi teorií a praxí je určitý odstup, nebylo překvapivým výdobytkem panelové diskuse, ale východiskem, které se panelisté snažili analyzovat. Obdobně laděné diskuse (asi i na jinou než "dataminingovou" notu) budou jistě součástí i dalších ročníků.
Myslím, že mohu za všechny organizátory prohlásit, že konference se na jedné straně nezřekne snahy o postihnutí originálního výzkumu (byť tento může některým praktikům připadat zjednodušený, suchopárný a odtažitý), že však má na druhé straně velký zájem o příspěvky z praxe, referující o problémech "reálného života" a zkušenostech s jejich řešením. Proto byla také ve výzvě k zasílání příspěvků (viz http://www.cs.vsb.cz/znal2003/paper.html) obsažena formulace "Přednost bude dávána originálním pracím vycházejícím z aktuálního stavu výzkumu resp. praxe v dané oblasti, s výsledky podloženými matematicky, analýzou dat, nebo případovými studiemi z reálného prostředí". Tj. slovo z praxe nebylo rozhodně ze záběru konference vyloučeno, a naopak, mezi osmi nepřijatými příspěvky nebyl, pokud mi paměť sahá, žádný podaný z "neakademických" kruhů. Pokud je mezi čtenáři Ikara někdo, kdo by rád své praktické zkušenosti prezentoval na příští konferenci Znalosti formou příspěvku, rád bych ho k tomuto činu vřele povzbudil. Mám totiž pocit, že zpráva prezentuje konferenci s jakýmsi opatrným odstupem - zhodnocení co "oni dělají". Konference je ale velmi inkluzivní - neexistuje žádný jasně vymezitelný obor, označovaný jako
"znalostní bádání" - takový termín jsem po pravdě řečeno nikdy neslyšel. Pojem "znalosti" je jen volným zastřešením různorodých problémových oblastí, mezi které se určitě velmi dobře vejde i to, čím se zabývá velká část čtenářů Ikara -"zpřístupňování informací pro praxi z profesionálních zdrojů" (toto vymezení snad odpovídá tomu, o čem jsem se na konferenci bavil s dr. Papíkem, který je mimochodem také členem programového výboru).
Jistě i ze strany bezprostředních organizátorů lze udělat pro účastníky z praxe víc. Například tři ze čtyř tutoriálů byly letos svou tématikou přece jen orientovány spíše na akademickou sféru - počítáme do budoucna s tím, že bychom příště zařadili i nějaké "velmi praktické" téma.
Je jasné, že ze široké typologie nabízených přednášek (zvané přednášky, tutoriály, vybrané příspěvky, firemní prezentace, demonstrace, panelová diskuse) bude někomu lépe sedět to, někomu ono, doufám však, že jak teoretik, tak člověk z praxe by mohl ze Znalostí odjíždět nějak "znalostně" obohacen.
Pokud jde o druhou část zprávy, soustředěné na kritiku výzkumu v oblasti XML a ontologií, nejsem si úplně jistý, jak nejvhodněji zareagovat. Je totiž psána velmi abstraktním jazykem, kterému na řadě míst nerozumím (ač se hovoří o oblasti, které se aktivně věnuji), a docela by mě překvapilo, kdyby si na něj potrpěli "lidé z praxe". Snad jen k tvrzení, že "módní téma ontologií zatím nedokázalo výrazně pokročit nad tradiční schéma indexace na principu selekčních jazyků". Ontologie mají perspektivně velmi široké použití, a jejich nasazení pro zlepšení vyhledávání dokumentů představuje jen jednu z možností (vedle elektronického obchodování, organizačních pamětí, výukových systémů...). V této roli se dnes uplatňují tzv. terminologické ontologie (WordNet apod.), které se bohatstvím používaného formalismu jen málo liší od běžně rozšířených tezaurů. Odvozovat z toho, že práce s ontologiemi je prozatím "protismyslná" mi však připadá poněkud nezvyklé.
Rád přijmu jakékoli další náměty k dalšímu vývoji konference (adresovat lze také doc. Rauchovi rauch@vse.cz, který je předsedou stálého řídícího výboru).
V. Svátek