Zpráva o semináři "Pořádání znalostí 2000"
Seminář Pořádání znalostí 2000 se konal 18. 12. 2000 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jeho organizaci zajistila Parlamentní knihovna.
Seminář navazující na předchozí ročník akce byl letos zaměřen monotematicky na využívání a hodnocení selekčních jazyků. Příspěvky a diskuse se však týkaly i širších aspektů selekčních jazyků a pořádání znalostí a také praktických problémů při využívání selekčních systémů. Podstatným rysem některých příspěvků i diskusí byla úloha selekčního jazyka v transformujícím se informačním prostředím, zejména v souvislosti s technologickými (Jonák, Kocourek) nebo paradigmatickými (Uhlíř) změnami v oboru.
Seminář byl rozdělen na teoretickou a praktickou část, poměrně velký prostor byl vyčleněn pro řízenou diskusi. Vzhledem k tomu, že většina zásadních příspěvků je nebo bude publikována, následuje pouze jejich stručné shrnutí. Teoretická část zahrnovala následující témata:
Z. Uhlíř (Národní knihovna): Pořádání znalostí a otázky tzv. druhé informační krize. Autor se zabýval širšími filozofickými a epistemologickými otázkami zpracování informací včetně pořádání znalostí a selekčních jazyků, vyplývajícími z novodobé změny paradigmatu vědy (překonání pozitivismu a neopozitivismu) a technické změny (jsou definovány tři její stupně: automatizace, informatizace a elektronizace/digitalizace). Důsledky těchto změn nemají v žádném případě pouze technologickou povahu, ovlivňují nejen dosavadní metodologii ale i chápání vlastního předmětu zkoumání. Pořádání znalostí bude úspěšné a efektivní pouze tehdy, pokud bude tyto změny a jejich důsledky reflektovat.
Z. Jonák (Výzkumný ústav pedagogický): Širší filosoficko-lingvistický pohled na selekční jazyky s výhledem na možnost zvýšení jejich efektivnosti. Příspěvek byl zaměřen na možnosti využití statisticko-lingvistických analýz selekčního jazyka a jím popisovaného textu dokumentu pro zlepšení efektivity vyhledávání. Autor poukázal na to, že současné systémy používané pro vyhledávání informací na internetu jsou z hlediska selekčních nástrojů nedostatečné, k razantnímu zlepšení nepřispívají ani nové technologie jako XML založené na metatextových informacích. Pro skutečně efektivní vyhledávání je nutno rozvíjet systémy pracující s alespoň částečným porozuměním textu, které je realizováno např. pomocí technik vyhledávacích schémat nebo rámců (např. asociačních sítí a scénáře).
M. Balíková (Národní knihovna): Využitelnost tradičních pořádacích systémů při indexování a vyhledávání informací v současném informačním prostředí (příspěvek bude publikován v některém z příštích čísel). Zajištění efektivního vyhledávání dokumentů podle jejich obsahu předpokládá především kvalitní implementaci selekčních jazyků, která bude založena na jejich účelné kombinaci, unifikaci a propojení (kompatibilitě, harmonizaci). Z tohoto hlediska byly pojednány vztah a struktura systematického a předmětového selekčního jazyka a možnosti jejich propojování. Byly uvedeny příklady řešení problematiky v zahraničí (v lékařské oblasti - systém Healthgate), podrobněji autorka informovala o řešení zvoleném v Národní knihovně, které je založeno na souboru věcných autorit NK složeného z primárního selekčního jazyka, kterým jsou předmětová hesla NK, a sekundárního selekčního jazyka, kterým je MDT. Oba systémy jsou v současnosti již navzájem z větší části propojeny a připraveny k zajištění unifikace selekčních jazyků na národní úrovni.
P. Pálka (Ústav informačních studií a knihovnictví): Paralely přirozeného a selekčního jazyka při indexování. Příspěvek představoval průřez dílčími problémy, které vznikají v procesu věcného zpracování dokumentů, především ve fázi obsahové analýzy, identifikace pojmů v dokumentu a výběru termínů selekčního jazyka. Autor také poukázal na subjektivní a objektivní aspekty indexace, které je nutno brát do úvahy zejména při hodnocení informačních systémů. Práce indexátora je determinován řadou faktorů, které ovlivňují výslednou podobu indexace.
J. Schwarz (Parlamentní knihovna): Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Kvalita a konzistence indexace je nezbytným předpokladem úspěšného vyhledávání dokumentů. Autor stručně objasnil pojmy kvality a konzistence indexace, zmínil se o faktorech ovlivňujících kvalitu indexace a metodách pro hodnocení kvality indexace. Na konkrétních analýzách, provedených na základě dat z praxe, předložil příklady kontroly indexace, indexačních chyb, hodnocení práce indexátorů, konzistence indexátorů a konzistence dokumentů a naznačil možnosti využití těchto analýz pro praktickou činnost v oblasti věcného zpracování informací.
Praktická, odpolední část semináře zahrnovala prezentaci konkrétních systémů a diskusi, která byla zaměřena na sporné otázky dopoledního jednání. Jednotlivé systémy představili:
P. Kocourek (Incad, s. r. o.): Využití selekčních jazyků pro znalostní vyhledávání: Excalibur RetrievalWare. Prezentace systému Excalibur RetrievalWare se zaměřením na vyhledávání pomocí sémantických sítí a dalších lingvistických nástrojů, které jsou v rámci systému implementovány.
H. Slezáková (Ústav zemědělských a potravinářských informací): Simultánní česko-anglická indexace vstupních záznamů pro Českou zemědělskou bibliografii. Aktuální informace o tezauru Agrovoc spojené s praktickou ukázkou indexace záznamů v uvedené databázi.
M. Votípková, A. Šímová (Národní lékařská knihovna): MeSH-CZ - aktualizace 2000. Základní informace o systému MeSH v české verzi a detailní popis změn v jeho nejnovější verzi.
Závěrem je třeba uvést, že o seminář Pořádání znalostí 2000 projevilo zájem velké množství odborníků z různých institucí, některé z nich bylo bohužel nutné vzhledem ke kapacitním možnostem odmítnout. Celkem se semináře zúčastnilo téměř 70 účastníků, přibližně třetina z nich přijela na seminář z mimopražských organizací. Účastníci semináře měli kromě odborného programu i výjimečnou příležitost navštívit reprezentační prostory Poslanecké sněmovny včetně jednacího sálu sněmovny, většina účastníků tuto možnost využila.
Organizátoři semináře chtějí ještě jednou poděkovat všem za aktivní účast a spoluorganizátorům za pomoc při přípravě a realizaci semináře.
Rádi bychom také tímto vyzvali zájemce o organizaci semináře Pořádání znalostí 2001, aby se přihlásili o pomyslný štafetový kolík semináře, který letos - v případě, že bude zorganizován - vstoupí do neuvěřitelného pátého ročníku.