Ve dnech 27. - 28. 11. 2014 proběhla v Krakově III. Krakovská knihovnická konference, tentokráte věnovaná otevřenému knihovnímu systému Koha. V Polsku je aktivní komunita Koha a systém je využíván asi v 20-ti knihovnách. Konference se zúčastnilo asi 100 účastníků, uživatelů i zájemců o využití Koha v Polsku.

Konference se konala první den v aule Akademii Andrzeja Frycza Modrzewskiego, druhý den v posluchárně Krakovské polytechniky im. Tadeusza Kościuszki. Obě tyto školy spolupracují při rozvoji a implementaci systému Koha.

III. Krakovská knihovnická konference

Konference byla zahájena uvítacími projevy rektorů obou škol a poté prezentací obou vedoucích pořádajících knihoven, a to Anetou Januszko-Szakiel (Akademia A. F. Modrzewskiego) a Markem M. Gorski (Polytechnika).

Úvodní prezentace byla věnována společnému projektu obou krakovských škol. Projekt probíhal od dubna 2013 až do konce 2014. Cíle projektu zahrnovaly zavedení systému Koha v obou knihovnách a předání získaných znalostí a zkušeností pro další knihovny v Polsku. Obě knihovny vytvořily týmy pracovníků pro jednotlivé komponenty: Akvizice, Výpůjčky, OPAC, Revize, Periodika, Statistiky, spojení s NUKAT (obdoba českého souborného katalogu).

I. etapa probíhala od dubna 2013 do konce r. 2013 (testovací implementace, identifikace nezbytných úkolů, vytvoření týmů, rozdělení prací pro jazykovou lokalizaci do polštiny, zahájení programátorských úprav, budování infrastruktury.

II. etapa (celý rok 2014) sestává z implementace upravených programů, kontroly funkčnosti, korekce chyb, uspořádání konference a přípravy publikování výsledků.  Byly vytvořeny týmy pro jazykovou lokalizaci, programování změn, budování infrastruktury, testování a vývoj. Celého projektu se aktivně zúčastnilo zhruba 30 pracovníků z obou institucí.

Zahájení konference - Aneta Januszko-Szakiel (Akademie A. F. Modrzewskiego) a Marek M. Gorski (Polytechnika)

Sekce I

Následovalo několik prezentací týkajících pojmu otevřený a volný SW, licence GPL, pojem crowdsourcingu a jeho příklady, statistiky využívání FOSS a komerčních systémů v polských knihovnách, srovnání nákladů, otázka kvality a zodpovědnosti[1].

V prezentaci Janusza Kaczmarka"Koha v provozu: Zkušenosti s migrací a implementací" byla probrána historie vývoje systému, verze, způsob dalšího rozvoje a postup hlášení a odstraňování chyb.

Dále probral J. Kaczmarek postup migrace na Koha, oprava dat k importování, vytvoření autorit, využívání NUKAT při migraci, příklady migrace systémů MAK a Patron na zmíněný systém. Dále uvedl příklad vybudování Centrálního katalogu federace církevních knihoven v Polsku (FIDES) na tomto software.

V další prezentaci mluvila M. Janiak o používání FOSS v akademických knihovnách: Linux, Moodle, WinSCP, Putty, Kompozer (Web editor), Joomla, Liferay (Web portal), UnrealCommander, CamStudio, CDS ISIS, Koha.

Textové a grafické programy: Blender (3D modelování), Hugin (skládání panoramat), ScanTailor (úprava scanů), Openjpeg, RawTherapee (RAW pictures processing), XnView (úprava fotografií), Scribus (Desk Top Publishing), PDF Creator, PDFSAM.

Sekce II

Tato sekce byla věnována konkrétním údajům o Koha. Zásadní informace přinesl Rafał Kopaczka a Jacek Ablewicz ve svém referátu Koha ze strany uživatele a informatika. Základní otázky související se systémem.

Systém Koha je založený na architektuře klient-server a využívá interní formát bibliografických záznamů a autorit MARC (MARC21 MARCXML). Co se týče záznamů exemplářů, zdroje jsou uložené odděleně v databázi a tam, kde je to nutné pro serializaci "On the fly" (ve výměně, v importu a exportu dat).

Co se týče uživatelského rozhraní, primární (a v podstatě jediná) přístupová cesta pro uživatele i knihovníka je webový prohlížeč. Všechny softwarové součásti knihovního systému (stejně jako vše, co obvykle vyžaduje provoz v praxi), jsou založeny na "volné" licenci a/nebo licenci typu open-source (GPL 2/3, BSD, MIT, Apache 2.0, Creative Commons, apod.).

Co se týče požadavků na programy serveru, defaultní operační systémem je Unix; resp. v praxi Linux (nejčastěji Debian nebo Ubuntu LTS, což je nejpopulárnější a nejjednodušší řešení z hlediska snadnosti instalace a pokračujícího vývoje).

Dalším požadavkem je interpretovaný programovací jazyk Perl verze 5.10 nebo vyšší + mnoho různých modulů perlu od 3. stran (z CPAN), dále webový server (Apache, Ngnx,…), CGI/fastCGl; RDBMS (databáze): MySQL5.5 + (resp. MariaDB.). Jako vyhledávací motor se doporučuje IndexData Zebra + YAZ Toolkit (anebo volitelný Z39.50 server).

V referátu také zazněla případová konfigurace knihovny Krakovské polytechniky, která obsahuje asi 130 000 bibliografických záznamů, 90 000 autoritních záznamů, 300 000 exemplářů, a 30 000 čtenářů (přičemž více než 40 - 50% z nich je aktivních).

Aktuální velikost dat po migraci je u MySQL asi 2,5 GB (+ 1 GB souborů ib_logfile* InnoDB), přičemž očekávaný nárůst je v řádu 0,5-1 GB za rok (v závislosti na tom, co a jak daleko do minulosti budou uchovávat archivní data). Indexy Zebry zabírají přibližně 4,5 GB.

Možné volby instalací jsou následující:

1. Privátní server, fyzický nebo virtuální (do jisté míry optimálně dedikovaný pro knihovní systém)
2. Společný server (nebo servery - speciálně MySQL i Zebra mohou být umístěny na jiných počítačích než vlastní Koha) může být současně využíván pro více organizačních jednotek, institucí apod. (v různých variantách privátní/společné a částečně společné jednotlivé moduly) v případě institucí je lepší privátní server pro svou databázi.
3. Zakoupení provozu serveru jako externí služba, včetně všech otázek týkajících se poskytování přístupu, aktualizace a údržby knihovního informačního systému;
4. Další rozličné varianty jsou kombinací tří výše uvedených řešení

Podporované protokoly v Koha

1. Ověřovací protokoly, centrální k přihlášení: LDAP, CAS,  Shibboleth, Mozilla Persona
2. Protokoly pro obsluhu uživatelů a výpůjček: ILS-DI (ILS Discovery Interface),  SIP2,   OAI-PMH,  Z39.50 a SRU - pomocí Zebra

Co se týče výhledu do budoucna, mezi zásadní změny očekávané verze 3.20/3.22 (v příštím roce) patří podpora pro nový vyhledávací engine ElasticSearch, přidání rozhraní odborného katalogizátora, přidání obsluhy RDA, přidání OAI-PMH jako klienta a zrychlení rozhraní knihovníka pomocí PLACK, mod_perl.

Agnieszka Łabędzka, Ilona Szczudło: Implementace a použití otevřeného knihovního systému v knihovně Krakovské polytechniky.

Systém Koha je poměrně flexibilní a nabízí všechny podstatné moduly jako Akvizice, Periodika, Čtenáři, Výpůjčky, Kniha přírůstků, Revize, Kniha úbytků.

Jak již zaznělo v předchozím referátu, v knihovně Krakovské polytechniky je zhruba 60 tisíc periodik, cca 240 tisíc exemplářů, 93.908 autorit, 120 tisíc bibliografických záznamů a 30.400 čtenářů. V knihovně byla také zavedena nová autorita"Klasifikace MDT" (4347 hesel).

Autorky se věnovaly také bližší definici výpůjček a pohledávek, které obsahují kategorii čtenáře, typ dokumentu (kniha, časopis), maximální počet výpůjček, výpůjční dobu a koncové datum pro vrácení. Nechybí ani místa výdeje a umístění exempláře.

Zmínily také integraci katalogu Polytechniky s fulltextovým repozitářem Polytechniky – viz např. http://suw.biblos.pk.edu.pl/resourceDetails&rId=5162.

Luiza Stachura: Koha mluví polsky – překladové práce

Překladové práce probíhají od začátku roku 2013.Překlad probíhá pomocí nástroje Pootle. Přeložený je též manuál UsersGuideKoha 3.12, polsky INSTRUKCJA UŻYTKOWNIKA KOHA 3.12, včetně screenshotů v polštině, který byl rozdán na konferenci na DVD (polský překlad je zatím do strany 791 z celkem 966 stran, zbylé nepřeložené stránky jsou spíše programátorské údaje.)

Olga Rosek, KatarzynaStachnik: Využití modulu Akvizice v procesu budování fondu na příkladu knihovny Akademie A.F.Modrzewskiego

Autorka ve své prezentaci představila funkcionalitu modulu Akvizice, nastínila cestu knihy v knihovně, registraci objednávky, předpoklady procesu odběru výtisku, i vybrané sestavy pro modul Akvizice.

Co se modulu Akvizice týče, modul umožňuje registraci a řízení objednávek, kontrolu nákladů a správu rozpočtů, správu databáze dodavatelů, tvorbu sestav a statistik, a v neposlední řadě i integraci modulu Akvizice s ostatními moduly systému.

Anna Kraus, Renata Wilczek: Od Tinlibu na Koha - sladění zásad zpracování výpůjčních fondů v knihovně Krakovské univerzity s požadavky nového knihovního systému

Tinlib byl v knihovně používán v letech 1994-2014 (později pod názvem TSeriesv.300). Byl to systém modulární, ale nepodporoval MARC21. V letech 2013 až 2014 probíhala příprava na přechod na Koha, a samotné spuštění Koha do provozu proběhlo v roce 2014, stejně jako zahájení spolupráce s polským souborným katalogem NUKAT.

AgnieszkaBogusz, Urszula Matoga: Oddělení výpůjček časopisů v Koha - nové možnosti

Prezentace se zaměřila na OPAC a jeho prvky; v krátkosti byly předvedeny různé části systému, jako konto uživatele, záložka výpůjčky, možnost prolongace čtenářem, pohledávky vůči čtenáři, štítky zadané čtenářem (aneb jakási privátní klasifikace čtenáře), historie vyhledávání čtenáře, datum a čas předchozích hledání, či návrhy na nákup (dezideráta).

K dispozici jsou také seznamy. Ty slouží k vytvoření bibliografických sestav a to privátně na jméno čtenáře nebo veřejné, tedy přístupné všem. Veřejné seznamy slouží k tvoření tematických seznamů - např. seznamů publikací v čítárnách.

Schránka (košík) je čistě privátní, slouží pro uložení nalezených záznamů pomocí tlačítek „ulož do košíku“, a je platná pouze po dobu, kdy je uživatel přihlášen (poté se vymaže).Jinými slovy, slouží k dočasnému výběru pro objednání.

V systému samozřejmě nechybí ani hledání (jednoduché, pokročilé i v autoritách) a celá řada dalších prvků, např.: datum ukončení platnosti výpůjčky, pozastavení smlouvy na dobu neurčitou, nebo až do data uvedeného uživatelem, výběr konkrétního exempláře uživatelem, samoobslužné zřízení účtu čtenářem, úprava svých osobních údajů od uživatelů, záložka Soukromí (Privacy) v uživatelském účtu (možnost rozhodnout, jak ukládat data z historie výpůjček), či oznámení prostřednictvím SMS.

Rafał Kopaczka, Jacek Ablewicz: Statistiky i raporty v systému Koha

Tento příspěvek se věnoval tvorbě raportů, představení nástroje Tvůrce raportů, možnosti tvorby příkazem SQL a nechyběly ani konkrétní příklady.

III. sekce

Jarosław Poziemski, Wojciech Zatorski: Koha v hlavní knihovně Univerzity Štetín

Další case study se týkala univerzity Štětín, kde do roku 2005 používali proprietární systém v DOSu. Hned po roce 2005 už ale začali zkoušet a využívat systém Koha 3.08.

Další vývoj rychle následoval: od překladu rozhraní do polského jazyka, až po zlepšení výkonu IT infrastruktury (v současné době servery s procesorem Intel Xeon a 16 GB paměti).

Došlo také k přizpůsobení reportů, které dokáží tisknout zprávy pro statistický úřad, výroční zprávy, zprávy o výkonu knihovny a další práce. Dále došlo ke sjednocení čárových kódů a k rozšíření celého spektra aplikací, které mohou být integrovány s Kohou.

Systém dále umožňuje i vzdálený přístup k cizím databázím pomocí proxy a 24 hodin denně s generovaným heslem v OPACu. Plus přístup do knihovny prostřednictvím Wi-Fi, které je k dispozici v hlavní budově. V neposlední řadě byl přestavěn celý modul akvizice podle konkrétního požadavku polských knihoven s více než tuctem rozpočtů.

Michał Dudzik: Koha – stojí za to? Krátka historie implementace v knihovně Politechniki Koszalińskiej

Poslední příspěvek na konferenci se věnoval implementaci systému Koha v knihovně Politechniki Koszalińskiej. Zde nejprve používali systém MAK (DOS) se špatnou technickou podporou. Následně zkoumali využití systémů FOSS (NewGenLib, Koha, Evergreen, Emilda), přičemž nejlépe vyhovovala právě Koha (systémové předpoklady, implementace v Polsku, tuzemská technická podpora, uspokojivá činnost v akademických knihovnách).

Implementace byla rozdělena do několika etap: příprava na MARC21, zakoupení a instalace serveru (Intel Xeon 2,93 GHz, RAM 16GB, disk 2x 1TB RAID, rack), OS Debian, Koha 3.08, překlady do polštiny, konverze a implementace databází, přizpůsobení a nastavení, koncové testy. Na závěr došlo k přidání polí 942 a 952 (informace o exempláři) a samotné implementaci.

Další část příspěvku se opět věnovala dílčím prvkům a funkcionalitám, jako jsou databáze, typy dokumentů a autorizované (ověřené)hodnoty, kategorie čtenářů, pravidla výpůjček a nastavení pokut, nastavení atributů protokolu Z39.50 a OAI-PMH, rozpočty spolu s prostředky, typy oznámení a jejich spouštění (a jejich aktivaci na termíny akcí), jazyky v rozhraní, parametry linkerů v autoritách, stylesheety XSLT, nastavení indexace pro vyhledávání, obsah záznamů MARC21 pro jednotlivé typy dokumentů atd.

Co se týče překladu do polštiny, nejprve přeložili samotný OPAC, poté intranet, následovala terminologie MARC21. Překlad zpočátku probíhal v systému KTP, později offline v nástroji POEDIT.

Mezi další postupně doplňované funkce patřil tisk dokladů, registrace přesunů (posílání), dodatková pole do MARC21 v akvizici, nové kritéria vyhledávání čtenářů, reporty, Koha offline výpůjčky, server Z39.50 a OAI-PMH. A nechybělo samozřejmě ani průběžné testování všech modulů (Akvizice, autority, objednávky), opravy chyb, linky na služby knihovny atd.

Co se týče plánovaného rozvoje knihovny v roce 2015, knihovna se chystá na migraci katalogu do novější verze systému, zprovoznění modulu registrace online, vylepšení řešení pro handicapované osoby (zkratky a syntetizátor TTS), a aktivnější zapojení do rozvoje Kohy.

Slovo závěrem

Konference v Krakově o systému Koha byla zajímavým zdroje technických a provozních informací o systému a jeho implementaci. Nechyběly ani konkrétní podrobné případové studie z jednotlivých knihoven. Jazyková a geografická blízkost také dává českým zájemcům o systém Koha možnost inspirovat se polskými zkušenostmi.