17. října 2005 se v pražském Šporkově paláci konala konference Čeština na internetu, kterou uspořádali Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR a Ústav českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Konferenční příspěvky budou publikovány ve zvláštním čísle časopisu Čeština doma a ve světě. Pořadateli i aktivními účastníky konference byli učitelé a studenti. Konferenci slavnostně zahájili proděkanka FF UK Jana Králová a ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva.

Program konference byl rozčleněn do pěti bloků, z nichž první tři nesly název Specifičnost e-komunikace a jejich moderátory byli Jan Táborský, Martin Prošek a Eva Lehečková. Poslední dva bloky byly pojmenovány Internet a..., rolí moderátorů se ujali tentokrát Jan Chromý a opět Jan Táborský. Nyní se již stručně podívejme na obsah jednotlivých přednesených příspěvků.

e-Čeština (Světla Čmejrková)

S. Čmejrková se zabývala zejména lokálními diskusními praktikami na internetu, konkrétně fenomény chatu a blogu. Upozornila, že chat je vlastně formou zapisované mluvenosti, jedná se o zárodečné a needitované psaní. Je pro něj typická nadprodukce grafických znaků, která slouží jako kompenzace nepřítomné neverbální komunikace. Účastníci chatu se záměrně vzpírají používání zavedených pravidel pravopisu a vytvářejí si naopak pravidla nová. Přednášející také zmínila výskyt tzv. lokální gramotnosti, která se uplatňuje například ve známém blogu neznámého "Ostravaka", jenž využívá opozičního diskurzu jako formy ironického náhledu na skutečnost.

Ironický rozměr stylu internetové komunikace (se zaměřením na intertextovou signalizaci ironie (Jana Hoffmannová)

J. Hofmannová zkoumala využití ironických prvků při chatování a v textových zprávách (sms). Nejprve uvedla různé definice ironie, následně na základě konkrétních příkladů přiblížila použití tohoto výrazového prostředku v chatu. Často se jedná o narážky intertextového charakteru. Přednášející také upozornila na ten fakt, že se ironie typicky objevuje u mladých lidí, kteří jsou na jednu stranu spontánní, na druhou stranu se pak rádi stylizují.

Chatbot aneb Before chatting, type RULES (Eva Lehečková, Markéta Pytlíková)

E. Lehečková a M. Pytlíková přiblížily problematiku tzv. chatbotů, jejichž cílem je pokud možno co nejlépe simulovat lidskou komunikaci (chatbot zkrácený výraz pro chatter bot). Chatbot má bavit člověka, s nímž rozmlouvá, případně ho přesvědčit, že je také člověk; může být tedy použit Turingův test. K nejstarším chatbotům patří ELIZA, vytvořená Josephem Weizenbaumem v roce 1966. Rozmach chatbotů nastal však až v 90. letech 20. století, o čemž svědčí také zvláštní cena The Loebner Prize, která je vypisována od roku 1991 (hlavní cena však doposud nebyla udělena). Nejdůležitějším kritériem, které je hodnoceno porotci soutěže, je schopnost chatbota vést koherentní konverzaci, dále je kladen důraz např. na relevanci odpovědí. Hlavními pilíři chatbotů jsou zpracování přirozeného jazyka (natural language processing, NLP), case-based reasoning, krátkodobá paměť, vědomostní databáze (pro dotazy encyklopedického charakteru) a sémantické kognitivní sítě. Mezi nejznámější chatboty patří ALICE, Jabberwacky či Snapeybot.

Iniciální repliky při komunikaci na WWW chatu (Eva Jandová)

E. Jandová seznámila účastníky konference s výsledky analýzy souboru záznamů získaných ze serveru Xchat.cz, které odpovídají texty o délce přes 500 normostran. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakými způsoby zahajují účastníci chatu konverzaci s ostatními. V celkovém souboru mírně převažovaly repliky žen. Bylo zjištěno, že prostřednictvím chatu spolu komunikují často lidé, kteří se spolu znají, mnohdy i v reálném životě. Pro nečleny takové komunity je proto velmi důležité, jakým způsobem se poprvé prezentují neboli jakou úvodní repliku použijí. Nejjednoduššími replikami jsou repliky bez textu, které obsahují pouze nick (přezdívka, pod nímž chatující vystupuje), některé repliky obsahují jenom pozdrav, často se vyskytuje kombinace pozdravu s oslovením či je formulována konkrétní žádost. Repliky jsou většinou neosobní (resp. osoba autora ustupuje do pozadí) a jsou orientovány na příjemce.

"hele vis ze mas dobrej nick?" (Jaroslav David)

J. David se zaměřil na další důležitou součást komunikace pomocí chatu, a to na problematiku nicků chatujících. Nick tvoří na jednu stranu důležitou součást identity účastníka chatu, na druhou stranu se však jedná o pouhou proměnlivou značku. Samotný nick se často stává také námětem chatové komunikace, výraz nick je rovněž využíván k jazykovým hrám (např. nick Dominick). Někdy dochází k vysvětlování nicku již při zahájení komunikace, místo odpovědi však bývá položena další otázka. Můžeme se setkat i s termínem nickovec, který je přibližnou analogií jmenovce v reálném světě. Nickovcem je totiž člověk s nickem, který se podobá jinému nicku (není s ním však totožný, to v rámci jednoho chatovacího serveru z technických důvodů nelze). Zejména v seznamovacích chatovacích místnostech dochází k problému tzv. gender switching, kdy osoba jednoho pohlaví předstírá, že je osobou jiného pohlaví.

Hypertext v prostředí českého internetu (Hana Marešová)

H. Marešová prostřednictvím svého příspěvku seznámila posluchače s historií hypertextu, která je spojena zejména s osobnostmi V. Bushe a T. Nelsona, i s tím, že jeho principy sahají velmi daleko do minulosti (jsou použity např. v Bibli či Knize proměn). Dále se přednášející podrobněji zmínila o strukturách hypertextu a o typech hypertextových struktur a dokumentů a uvedla některé hypertextové umělecké projekty (Superbad B. Benjamina, Boyfriend is coming to war od O. Lialiny, kolaborativní texty D. Kery či City M. Baňkové). Hypertext podle H. Marešové sice přináší autorovi i čtenáři větší volnost, avšak naopak vzrůstá náročnost mentálního zpracování textu.

Vachkovo pojetí psaného jazyka v kontrastu s běžnou (nejen) internetovou komunikací (Jan Chromý)

J. Chromý se ve svém vystoupení zamyslel nad vztahem psaného a mluveného jazyka v pojetí J. Vachka a jeho uplatnitelnosti v současné době. J. Vachek pokládá psaný a mluvený jazyk za dva odlišné systémy, které na sebe vzájemně působí, avšak ani jeden není podřízen či nadřízen druhému. V dnešní době, pro níž je typické pronikání mluveného jazyka do psaného, by však bylo potřeba Vachkovo pojetí revidovat. Přednášející za tím účelem navrhl metodologii, z níž by bylo možno při této revizi vycházet.

Specifika komunikace prostřednictvím internetu pohledem psychologie (David Šmahel)

D. Šmahel prezentoval vybraná specifika komunikace pomocí internetu, a to na základě dat ze tří výzkumů (mj. Světový projekt o internetu - Česká republika) a s využitím kontextových modalit v pojetí Z. Vybírala. Zdůraznil, že percepce virtuální komunikace výrazně závisí na věku. Pro adolescenty a pro sociálně handicapované například představuje příležitost učit se komunikovat. V závislosti na věku a pohlaví panují také odlišné názory na chybějící neverbální složku komunikace na internetu (nejmladším respondentům z výzkumů chyběla nejméně, více chyběla ženám než mužům). K dispozici je prezentace příspěvku ve formátu PDF.

Cestina horka a studena (Josef Šlerka)

J. Šlerka se ve svém referátu zabýval vztahem internetu jako média a jazyka. Důraz kladl zejména na samotnou matérii komunikace. Upozornil na metatextvou povahu grafických i textových emotikonů. V závěru navrhl označovat tento proces za karnevalizaci jazyka, která vede jeho uživatele k hravosti se samotným médiem.

K uplatnění slovotvorného způsobu kompozice v komunikační oblasti IT (Růžena Písková)

R. Písková na základě vzorku slov a slovních spojení (2500 výrazů) získaného z různých materiálů (články, odborné monografie, webové dokumenty aj.) ukázala, jak se čeština vyrovnává s novými termíny a slovy z oblasti informačních technologií a internetu, kde je patrný velký vliv angličtiny, a to ve slovní zásobě i větné kompozici. Více než 70 % excerpovaných výrazů mělo povahu afixoidních kompozit, jejichž reprezentanty jsou např. složeniny typu kilobajt, videohra, freetext nebo webkamera. Zbývajících 30 % výrazů je tvořeno různými typy modifikačních determinativ (např. rychloposun, dvojstisk, maloformátový, jednoprocesorový aj.), ve kterých je patrná snaha o užívání českých výrazů. Ta se prosazuje zejména v publicistickém stylu, kde vznikají i různé novotvary (např. "světosíť" jako výraz pro internet), zatímco terminologie odborného stylu se přidržuje spíše mezinárodních výrazů. Vliv angličtiny na odborný i publicistický styl byl patrný zejména na počátku 90. let, kdy platilo - čím více anglicismů, tím lépe. Dnes panuje opačný trend, ke kterému přispívá i existence řady slovníků - kdo používá přemíru anglicismů, je považován za nevzdělance nebo mentálního lenocha.

Zkratky na internetu (Natalie Kalajdžievová)

N. Kalajdžievová se věnovala typologii zkratek používaných v prostředí internetu, a to především akronymům, emotikonům a smajlíkům. Akronymy rozdělila na anglické (např. ADSL, HTML, FYI, IMHO) a české (např. mmt, ď, o5z5), další dělení však už nebylo příliš konzistentní. Rovněž nad předloženými definicemi emotikonů a smajlíků se rozvinula živá diskuse, která autorčin přístup zpochybnila. N. Kalajdžievová za emotikony považuje textové zkratky, vytvořené interpunkčními znaménky a dalšími znaky a vyjadřující náladu, pocity, ale i další skutečnosti. Smajlíci jsou podle ní obrázků obličejů, ale v poslední době stále častěji i jiných objektů, které vyjadřují náladu a pocity pisatele. Emotikony a smajlíci se používají tam, kde se v běžné komunikaci vyskytují extralingvistické znaky (mimika, tón hlasu apod.); mají symbolický charakter a jsou mezinárodní.

Čeština na internetu?! (Mychajlo Fesenko)

M. Fesenko se zamyslel nad současným stavem spisovné češtiny z hlediska dostupnosti seriózních informací na internetu a srovnal jej s aktuální situací ruštiny. Na internetu existuje řada stránek, které se různým způsobem spisovné češtině věnují (např. Ústav pro jazyk český AV ČR, jazyková poradna téhož ústavu, Český národní korpus, řada překladových slovníků), citelně ale chybí online zdroje spisovné češtiny, např. výkladový slovník nebo pravidla. Stránku www.pravidla.cz neprovozuje Ústav pro jazyk český, ale firma Zásobování, a. s. Naproti tomu v ruském prostředí existuje portál www.gramota.ru, který vznikl v roce 2000 na podnět a za finanční pomoci ruské vlády a který má podporovat užívání spisovné ruštiny. Součástí portálu je i soubor online slovníků, od etymologických až ke slovníkům zkratek.

Normotvorná funkce internetových textů (Martin Prošek)

M. Prošek předložil otázku normy spisovné češtiny z hlediska textů publikovaných prostřednictvím internetu. Zatímco ve 30. letech 20. století vznikala kodifikace češtiny na základě kvalitních textů tzv. dobrých autorů, pro současnou normu není takové východisko použitelné, protože dochází k ústupu spisovného jazyka (destandardizaci) dokonce i z oficiální komunikace a tento proces je společensky tolerován. Rozšiřováním internetu dochází i k (neuvědomělému) jazykovému i hodnotovému (normotvorného) působení na uživatele a jeho dosah je tím větší, čím větší je dosah použitého média. Na příkladu vybraných zpravodajských serverů M. Prošek ukázal hlavní rysy internetového zpravodajství, ke kterým patří dynamičnost, nerespektování základní standardizace a nerespektování stylů (reklama se mísí se zpravodajstvím apod.). V diskusi prof. Uličný navrhl, že normotvorným vzorem by dnes mohl být elitní mluvčí, který má smysl pro přesah, to však jiní diskutující zpochybnili.

Východomoravský dialekt na internetu (Hana Goláňová)

H. Goláňová se věnovala pronikání východomoravského nářečí (Valašsko, Kelečsko, Slovácko, Hranicko, dolská nářečí, kopaničářská podskupina) do webových dokumentů. V oficiální komunikaci (např. weby oficiálních institucí, zájmových organizací, firem apod.) je dialekt potlačen, v neoficiální komunikaci (např. blogy, weby neoficiálních zájmových skupin, chat apod.) se v některých případech používá, ale ve stylizované podobě. Takovým příkladem je vysoce stylizovaný text úvodu ke Slovníku jazyka valašského na webu Valašských Athén, který využívá starších jazykových struktur dialektu, protože jsou na rozdíl od současné rozkolísané podoby nářečí ustálené. Naproti tomu na stránkách Valašského království se dialekt vůbec neprojevuje. Nářečí však zasahuje do písní (např. skupina Čechomor) a do jídelních lístků, kde se však opět objevuje ve stylizované podobě.

K jazyku webmasterů a správců počítačových sítí (Helena Chýlová, Jitka Málková)

Autorky prezentovaly výsledky průzkumu, který formou řízeného rozhovoru provedly v Plzeňském kraji. Zajímaly je nové výrazy v mluvené češtině tak, jak je užívají tvůrcové i uživatelé v oblasti ICT. Získaný materiál autorky rozdělily do čtyř oblastí. K oblasti nejproduktivnější z hlediska tvorby nových termínů patří kategorie činností a aktivit, kde vznikají a používají se výrazy jako vygooglit, uploudnout, mejlovat, hacknout, pinknout, forwardovat apod. Druhou oblastí jsou výrazy označující věci, prostředky a nástroje, např. sajty, fleška, hubík, mikrovlnka, ajpina, džejpegy. Méně se vyskytují označení osob (např. chatař, admin, ajtík, lamy), minimálně označení prostor a prostředí (např. serverovna). Pro mluvenou češtinu v dané oblasti je charakteristická hybridnost (anglický základ, česká přípona), zkratková slova, metaforická vyjádření (např. brouzdat), užívání interslangových výrazů a malá synonymičnost a polysémičnost. Dochází zde k dvěma procesům: determinologizaci, kdy se odborné termíny dostávají do obecné mluvy, a profesionalizaci, kdy jsou naopak výrazy obecné mluvy povýše na profesionalizmy, resp. slangové termíny.

Medium aevum redivivum (ke středověké komunikační mentalitě uživatelů webu) (Petr Peňáz)

P. Peňáz se pokusil o provokující intelektuální hříčku, když srovnal současnou dobu internetové komunikace s krizovou dobou konce antiky. Podle P. Peňáze se dnes nacházíme v troskách moderní kultury, které evropská civilizace budovala po staletí - ze spisovného jazyka zbyly trosky, protiklad spisovnosti a nespisovnosti se stírá, vytvářejí se lokální (žánrová) pravidla a dnešní mladá generace se - s telefonem v jedné ruce a s počítačovou myší v druhé - mentálně ocitá ve středověku. Tento stav se P. Peňáz pokusil doložit pěti rysy současné situace: 1) Unum necessarium (jediné potřebné) - dříve bible (kniha knih), dnes internet (sít sítí). Generace 80. let 20. století už dnes nemá zkušenost s kamennými knihovnami. Co není v internetu, vzbuzuje nedůvěru. 2) Latinitatem colamus - latina jako jazyk bible, angličtina jako jazyk sítě. Většina lidí ovšem zná angličtinu pouze povrchně, lid vůbec. 3) Aspicientes in auctorem fidei - nezájem o autorství díla. 4) Centrum securitatis - hradbám dřívějších klášterů, které byly ostrůvky kultury v okolním barbarském světě, se dnes podobají pouze weby velkých firem, univerzit a státních orgánů, všude jinde nelze spoléhat na serióznost a ověřenost informací. 5) Salax taberna - internet jako zdroj vypjaté živočišnosti a erotiky.

Postoje k pravopisu v diskusích na internetu (Hana Mžourková)

Metodicky zajímavé výsledky průzkumu internetových diskusí o pravopisu prezentovala H. Mžourková. Pravopis je veřejnosti bedlivě sledován a vzhledem k tomu, že se jedná pouze o konvenci, klade se na něj až příliš velký důraz, k čemuž přispívají i všechny pravopisné publikace. Tři měsíce sledování internetových diskusí na serverech iDnes, Právo a Super dovedly autorky k typologií postojů, které vyjadřovali uživatelé, pokud se ve zveřejněných textech setkali s pravopisnými chybami. Uživatelé nejčastěji kritizovali chyby vyskytující s v článcích; druhá skupina reakcí se týkala kritiky chyb, které v rámci diskuse udělal jiný doskutující. Třetí skupina jsou uživatelé, kteří záměrně porušují pravopisnou normu, aby svým chybným pravopisem provokovali ostatní uživatele.

Čeština pro cizince na internetu (Marie Hádková)

Podle M. Hádkové lze oblast rozdělit na dvě kategorie: čeština pro cizince a čeština jako výuka cizího jazyka. Existující weby a portály tedy přinášejí užitečné informace dvěma skupinám uživatelů, frekventantům kurzů češtiny pro cizince i jejich lektorům. M. Hádková některé systémy představila. Stránky Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka jsou určeny především pro učitele a lektory a zpřístupňují informace o didaktice, dostupných učebnicích, konkrétní návody a doporučení apod. Pro cizince jsou naopak určeny např. stránky Bohemica.com, které obsahují i praktické informace, diskusní fórum, na kterém se řeší jazykové problémy uživatelů apod. V diskusi pak byla zdůrazněna problematika velké skupiny "jiných cizinců", ke které patří primárně neslyšící.

Časopisy pro děti a mládež na Internetu (Lenka Müllerová)

L. Müllerová se systematicky věnovala internetovým časopisům pro děti a mládež. V 90. letech došlo v oblasti tištěných časopisů k výrazným změnám: zanikly prorežimně orientované časopisy (např. 7 pionýrů), s problémy se potýkaly literárně zaměřené časopisy (např. Sluníčko, Mateřídouška), na trh se dostaly (často méně kvalitní) časopisy nadnárodních korporací pro děti (např. Méďa Pusík) a dospívající (např. Bravo, Cosmogirl). Velký boom nastal ve školních časopisech, které jsou nezmapovanou oblastí. Internetové časopisy lze rozdělit podle jejich dostupnosti na pouze internetové (např. Zavináč), paralelně tištěné a internetové (Např. Setkání, Moje 1. noviny) a informativní texty, které podporují prodej tištěné podoby (např. ABC, Čtyřlístek). Dále lze časopisy rozdělit podle podílu grafiky a textu, tematiky nebo toho, zda dávají prostor pro tvůrčí psaní dětí. Samostatnou kategorií jsou časopisy tvořené dětmi (např. Mazlíček), ke kterým patří i školní časopisy (např. Echo, Mišmaš). Ty nabývají na důležitosti v souvislosti s tím, že zasahují stále více uživatelů, nicméně strukturálně a obsahově jsou odlišné od výše uvedených typů. Na internetu chybí časopisy pro dospívající, to je však dáno tím, že uživatelům v daném věku už více vyhovují fóra a chaty, kde je možní bezprostřední komunikace. Na závěr se L. Müllerová zmínila o problémem internetových časopisů, ke kterým řadí neexistenci archivu, dynamičnost a anonymitu redakce.

Číst nemusíš, stačí stáhnout (?) (Kateřina Nogolová)

K. Nogolová se věnovala specifické oblasti internetových čtenářských deníků, jejichž využívání (tj. stahování předpřipravených textů, které pak prezentují jako svoje dílo) považují studenti za normální a běžnou věc. Existují tři kategorie těchto informačních zdrojů - stránky s kompletními službami, často tematicky zaměřené, čtenářské deníky zájmových skupin (např. studenti určité třídy, skauti apod.) a čtenářské deníky na osobních stránkách a v blozích. Praxi stahování zřejmě odstraní až odlišná forma výuky, která bude studenty nutit ke kreativní přístupu k přečtené literatuře.

K celkovému hodnocení a dojmu ze semináře lze uvést, že na akci se podařilo otevřít řadu důležitých témat, která si zasluhují interdisciplinární pozornost. Prozatím však většina přednášejících prezentovala popisné příspěvky bez hlubší analýzy a souvislostí. Některé podstatné otázky, které lingvistický metodologický aparát nedokáže generovat, zůstaly stranou pozornosti. Přes tyto dílčí výhrady lze konstatovat, že výsledky semináře byly pro jeho účastníky přínosné jak na úrovni prezentovaných poznatků, tak v podobě neformální komunikace.

Redakční poznámka: Na organizaci konference se významně podílela Michaela Lišková, doktorandka na Ústavu českého jazyka a komunikace FF UK, která se sice ze zdravotních důvodů konference neúčastnila, čtenáře Ikara tedy alespoň upozorňujeme na její diplomovou práci o počítačovém slangu z roku 2003.