Dne 12. června 2007 se v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem uskutečnil 17. ročník akvizičního semináře, který každoročně pořádá Sekce pro akvizici SDRUK. Pro letošní ročník bylo vyhlášeno téma aktualizace a vyřazování knihovního fondu, které proklamovalo, že základní činnosti knihoven, tj. akvizice a revize, jdou ruku v ruce.

Zahájení semináře se ujal jako již každoročně Ing. Aleš Brožek, ředitel SVK Ústí nad Labem, a předseda Sekce SDRUK pro akvizici. První příspěvek uvedla Mgr. Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví a zřejmě si inspiraci pro název svého příspěvku našla ve fejetonu Jana Nerudy „Kam s ním?“. V knihovnách ovšem nezabírají místo slaměné podhlavníky, nýbrž vyřazené knihy, takže název zněl: „Kam s nimi? Paradox akvizice a vyřazování.“.

Autorka příspěvku upozornila na systém akvizice, který nerespektuje profil fondu a tím zapříčiňuje zahlcení knihoven nerelevantní literaturou, jež se po letech vyřazuje ve prospěch nového vyprofilovaného fondu. Zároveň zmínila i častý problém knihoven, tj. obsahovou revizi ideologické literatury z 50. až 70. let, s nímž se potýkala i její domovská knihovna. Druhá část příspěvku oživila atmosféru v místnosti prodchnuté letním horkým počasím, Mgr. Petruželková dala slovo do auditoria, zástupcům různých typů knihoven celé republiky, aby i oni pohovořili o problémech, které mají s akvizicí a vyřazováním.

Semináře se zúčastnily jak městské knihovny, tak knihovny odborné. Pro každý typ knihovny je nutné nahlížet jiná pravidla, některé knihovny s vyřazováním teprve začínají a hledají inspiraci pro tuto práci, jiné již mají své zkušenosti. Zástupce Národní knihovny ČR (NK ČR), pan Mirko Šnýdr, zmínil, že pro NK ČR jsou vyřazované knihy zdrojem akvizice, kdy NK ČR doplňuje svůj fond, vybírá si z nabídkových seznamů a oceňuje kvalitu zpracování těchto seznamů kvůli identifikaci dokumentu (tj. pořadí vydání, rok vydání, nejen název a autora).

Přednáška Mgr. Anny Andělové ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje shrnula teoretické podklady pro provádění revize podle Knihovního zákona.

„Vyřazování – likvidace nebo recyklace?“, tak nazvala svůj příspěvek přednášející z Městské knihovny v Praze, Mgr. Zdena Prahlová. Ve své přednášce představila svou mateřskou knihovnu a poukázala na fakt, že akvizice a vyřazování jsou dvě strany téže mince a právě životnost knih v knihovně se dá ovlivnit již při nákupu do fondu. Apelovala na knihovnice, a to především na pracovnice veřejných knihoven, aby nepodléhaly tlaku čtenářů při nákupu knih, zejména v případech, kdy čtenáři mají eminentní zájem o právě „módní knihy“. Knihovnice tomuto náporu často podléhají, nakoupí velké množství svazků, které pak ovšem nemají uplatnění, a jsou tak nepřímo určeny k vyřazení. Doporučila proto sledování obratu výpůjček pro potřeby akvizice i revize a důrazně také varovala před tlakem nakladatelů a distributorů při nákupu knih.

Revize v Městské knihovně v Praze je v kompetenci jednotlivých poboček s univerzálním fondem (celkově 48, z toho ještě ne všechny jsou automatizované), ale některé se snaží nabídnout navíc úzce profilovaný fond (např. artotéka, šachová literatura atd.), který může zaujmout čtenáře z celé Prahy, nejen místně příslušné. Jednotlivé pobočky vyřazují literaturu, která neodpovídá zaměření jejich fondu, opotřebované knihy a multiplikáty. Nejprve jsou knihy nabízeny ostatním pobočkám, poté jsou nabídnuty ostatním knihovnám a informačním institucím prostřednictvím e-mailu.Všechny operace probíhají elektronicky, v souladu se zákonem.

Městská knihovna v Praze nabízí dávky knih (cca 70 kusů) z jednotlivých poboček za úplatu. Cena je stanovena za celou dávku, jednotlivé knihy není možné získat samostatně, vždy je nutný odběr celé dávky (Tento způsob byl z řad auditoria kritizován, protože knihovna tak odpovědnost za likvidaci knih tímto přenáší na ostatní knihovny, které si zpravidla vyberou pouze jedinou knihu. Přednášející zdůvodnila tento postup jako nevyhnutelný.) Podle zkušeností Mgr. Prahlové je největší zájem o naučnou literaturu, dále o dětskou literaturu a nejmenší o beletrii. Hudebniny Městská knihovna v Praze nevyřazuje. Dále přednášející pohovořila o kompetencích revizního pracovníka, na jehož osobním posuzování rozhodnutí o titulech k vyřazení zpravidla závisí.

Další příspěvek přednesl PhDr. Ivo Brožek z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho dílem je webová stránka http://vyrazene.ujep.cz/. Hlavním smyslem vytvoření této stránky bylo soustředění nabízených vyřazených knih z jednotlivých knihoven a informačních institucí na jedno místo na webu. Tuto stránku by měly ocenit především pracovnice akvizice, protože jim umožňuje na jednom rozhraní nalézt všechny právě vyřazované knihy. Nabídkové seznamy knihoven jsou v rozličných formátech a nabízejí různou kvalitu bibliografických záznamů. Pro akvizitéry je přijatelnější excelovský formát dokumentu, neboť mohou záznamy řadit např. podle roku vydání, názvů, autorů atd. Součástí této webové stránky jsou nejen nabídky, které knihovny zašlou přímo na e-mailovou adresu PhDr. Brožka, ale i ty, které jsou zaslány do elektronické konference Knihovna.

Ve svém čteném referátu knihovnice Dana Michnová z Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně přednesla údaje o revizi a úskalích, které přináší tato činnost pro tzv. pověřenou knihovnu (díky regionálním funkcím je MK Jičín pověřena správou 101 místních knihoven).

Součástí semináře byla i prezentace nakladatelství Thovt a Obchodní a propagační agentury.

Seminář uzavřela diskuse, kterou vedla opět Mgr. Petruželková. Vystoupila s progresivním návrhem pro příští seminář, tj. změnit jeho formu a rozdělit knihovny podle jejich zaměření, tedy alespoň na knihovny veřejné a odborné. Tyto dva typy knihoven mají rozličné problémy a ty by měly být řešeny v panelové diskusi. Iniciátorka diskuse vyzvala zúčastněné k návrhům na příští ročníky semináře – akvizice audio knih a elektronických dokumentů, akvizice deziderát a jejich získávání v antikvariátech (navrhla pozvání zástupce z řad antikvářů), problematika přebírání pozůstalostí, akviziční průzkumy cizojazyčných publikací, akvizice darů a problémy jejich oceňování atd.

Ze své zkušenosti s vyřazováním bych k námětům na témata přidala např. možnosti likvidace knih prošlých nabídkovou povinností, vzory tiskopisů použitých k revizi, jak najít instituce, které by měly o knihy zájem…

Námětů na další seminář je mnoho, proto příští ročník bude jistě zajímavý a získá si velké množství účastníků ochotných diskutovat a podělit se o své zkušenosti s ostatními knihovnami.

Příspěvek byl vytvořen podle podkladů ze zápisu 17. akvizičního semináře, který zapsala Marie Lichtenbergová z SVK Ústí nad Labem. Tento bude zveřejněn na stránkách Sdružení knihoven v odborné Sekci pro akvizici.