Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze 41. výroční konference IAMSLIC 2015

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Zpráva ze 41. výroční konference IAMSLIC 2015

0 comments
Podnázev: 
Zpráva z mezinárodní konference knihovníků z institucí zabývajících se vodním, mořským a rybářským výzkumem

Asociace IAMSLIC (International Association of Aquatic and Marine Science Libraries and Information Centers) sdružuje knihovny a informační střediska institucí zabývajících se výzkumem vod, oceánologií, ichtyologií, hydrobiologií, rybářstvím apod. Součástí celosvětové asociace IAMSLIC je i sdružení EURASLIC (European Association of Aquatic and Marine Science Libraries and Information Centers), které působí jako evropská regionální skupina IAMSLIC. Pobočka Akademické knihovny Jihočeské univerzity při Fakultě rybářství a ochrany vod (dále FROV) je členem obou sdružení.

Skupinové foto účastníků konference
Skupinové foto účastníků konference

41st IAMSLIC Annual Conference pořádaná Asociací IAMSLIC v Římě v sídle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se zúčastnilo kolem 80 informačních specialistů a knihovníků z celého světa. FAO hostila konferenci opět po deseti letech v termínu od 7. do 11. září 2015 a místem konání byl Iran Room ve druhém patře budovy B, která je součástí komplexu šesti budov sídla FAO v centru Říma nedaleko Circa Massima. Hlavním tématem konference bylo „Blue Growth“ (modrý růst) – motivované inovace v informačním managementu výzkumu vod a rybářství. Program konference byl nabitý a pestrý. Přednášky a příspěvky byly rozděleny do následujících sekcí:

  • Projects
  • Vendors & Posters
  • Open Source
  • Blue Growth FAO Invited Speakers
  • Fishing for Information Panel
  • Linked Repositories – Theme of the Day
  • Diversity in Practice

V rámci konference proběhla i zasedání First IAMSLIC Business Meeting a Second Executive Board Meeting. Jako členka evropské sekce asociace jsem se v pondělí zúčastnila Euraslic Business Meeting, kde byli jmenováni noví členové výkonného výboru a přednesena zpráva prezidenta. Členové z jednotlivých zemí si volí národního reprezentanta EURASLIC, který působí jako zprostředkovatel mezi EURASLIC a dalšími národními asociacemi a institucemi. Česká republika zatím národního reprezentanta nemá.

Úterní odpoledne bylo věnováno prezentaci posterů. Posterová sekce byla precizně zorganizovaná. Samotné prohlídce posterů předcházely pětiminutové příspěvky autorů v konferenční místnosti. Následoval přesun do knihovny FAO, kde byly postery vystaveny. K těm, které mě nejvíce zaujaly, patřil poster Elitsy Petrovy s názvem Sustainable information management by the Library of the Institut of Fish Resources-Varna, Bulgaria. V knihovně pracují 2 specialistky, vzděláním zooložky, knihovna je podobná knihovně FROV a otevřela se nám velmi reálná možnost spolupráce.

Carolina Monti z Institute of Limnology „Dr. Raúl Ringuelet“ v Buenos Aires představila vtipné shrnutí 10 kroků, které by měl udělat začínající knihovník po převzetí zanedbané knihovny. Poster nesl název: Keep calm and be a Librarian!: 10 steps to startup a specialized library (The case of an aquatic science library). Vedle zorientování se ve zdrojích a fondech Carolina zdůraznila i poznání uživatelů, cílové skupiny a síťování.

Vztahem čtenáře a knihovníka se zabývala i Malgorzata Grabowska-Popow z Gdyňského National Marine Fisheries Research Institute. Autorka zpracovala typologii čtenářů (uživatelů) s uvedením, jak k nim má přistupovat knihovník. Poster nesl titulek: Blue economy means also ekology. Let us develop a blue communication between librarians and readership.

David Lubin Memorial Library

Knihovna FAO nazvaná David Lubin Memorial Library byla založena roku 1952. Uchovává a zprostředkovává více než milion dokumentů. Sbírka časopisů obsahuje kolem 13 tisíc titulů, z nichž 1450 je elektronických. Jádrem knihovní sbírky jsou dokumenty a publikace z produkce FAO doplněné o speciální kolekce jako např. sbírka z rybářství a lesnictví či sbírky historických dokumentů IIA Institutional Memory.

Vybrané příspěvky

Na konferenci zaznělo 26 odborných příspěvků. Hlavními řečníky byli specialisté z FAO referující o Blue Growth. Další příspěvky vycházely z praxe jednotlivých knihoven a knihovníků. Vybírám tři, které mě nejvíce zaujaly a čtvrtý zaměřený na prostředí univerzitní knihovny:

Recent Development in European Copyright – Introducing TDM into Copyright Regulations

Marcel BrannemannAlfred Wegener Institute Helmholz Centre for Polar and Marine Research, Bremerhaven (Brémy, Německo)

Po několikaletém stagnování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES  ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti dochází k její revizi. Nová nařízení značně ovlivní užití získávání textů a dat „text a data mining“ pro vědecké účely. V prosinci 2014 Evropská knihovnická asociace povolala 25 expertů, aby sepsali The Hague Declaration on Knowledge Discovery in the Digital Age. Finální verze byla přijata v květnu 2015 (http://thehaguedeclaration.com/). Zajímavou studií na dané téma je zpráva od Julie Redy (Reda Report).

Doctor-Doc: An Open Source Tool to Handle Literature Request

Christina Fromm Media Unit, Leibniz Center for Tropical Marine Ecology, Bremen

Olivia DehrLeibniz Institute for Baltic Sea Research, Rostock Warnemuende

Doctor-Doc je nástroj s otevřeným zdrojovým kódem pro usnadnění vyřízení požadavků na knihovnu. Knihovny v Německu, Rakousku a Švýcarsku používají Doctor-Doc jako alternativu k SFX zejména k vyřizování meziknihovní výpůjční služby. Systém je kompatibilní s OpenURL, PubMed IDs, SICI-numbers a dalšími běžně používanými identifikátory. Systém je vícejazyčný (eng, ger, fre) a umožňuje jako ovládací tlačítko nastavit logo dané knihovny. Doctor-Doc umí generovat statistiky požadavků, což může být užitečné pro akviziční politiku knihovny. Knihovny zabývající se mořským výzkumem v Německu prostřednictvím tohoto systému spolupracují.

Corporate Librarianship in Terms of the ODINECET Group (EURASLIC)

Kateryna KulakovaSouthern Scientific Research Institute of Fisheries and Oceanography (YugNIRO), Krym

Olga AkimovaInstitute of Biology of the Southern Seas, Krym

Irina KrasenkovaAll-Russian Research Institute of Fisheries and Oceanography (VNIRO), Moskva

Příspěvek o spolupráci knihoven z oblasti Ruska, Ukrajiny a zemí bývalého Sovětského svazu v oblasti informační podpory mořského a rybářského výzkumu. Knihovny v rámci skupiny ODINECET budují a spravují dva institucionální repozitáře – IBSS (Sevastopol, Krym) a RuFIR (VNIRO, Moskva) a jeden korporátní repozitář CEEMaR e-Repository zaštítěný mezivládní oceánografickou komisí UNESCO (IODE). Do projektu je aktuálně zapojeno 18 knihoven z 5 zemí střední a východní Evropy.

Grow Your Knowledge Through Sustainable Collection Assessment

Michelle LeonardUniversity of Florida, Marston Science Library, Florida

Základem každé knihovny je její fond. Michelle Leonard představila hlavní cíle hodnocení a budování živého a pro uživatele užitečného fondu:

  • stanovení si, kdo je uživatelem knihovny a jaké jsou jeho informační potřeby
  • zhodnocení stávajícího fondu knihovny
  • pochopení a využití technik a nástrojů k hodnocení fondu, shromažďování statistik (ze souborných katalogů, OA repozitářů, databází…)
  • tvorba průzkumů spokojenosti uživatelů s fondem knihovny
  • tvorba zpráv o fondu pro uživatele a správce
  • vypracovat si politiku budování fondu pro zaměstnance knihovny
  • určit si spolehlivé open access zdroje a rozšířit tak fond knihovny
  • propagovat (brand & market) fond a podporovat výzkum uživatelů

Závěr

Účast na konferenci IAMSLIC/EURASLIC mi přinesla řadu nových podnětů a úhlů pohledu na informační podporu rybářského výzkumu na celém světě. Již samotné porovnání přístupů, úrovní a podmínek v jednotlivých zemích je zajímavým zjištěním. Zaujalo mě, jak kolegové ze Spojených států lpí na odlišování funkce knihovník a informační či data manažer, který spravuje digitální repozitář. Knihovny ve střední a východní Evropě na rozdíl od nich pracují na tvorbě elektronických katalogů a digitální repozitáře budují v konsorciích za finanční podpory UNESCO a FAO. Knihovny v rozvojových zemích bedlivě sledují vývoj v oboru, ale jak jeden z přednášejících uvedl, chybějí jim prostředky na technologie. Českým knihovnám se nabízí možnost využívat otevřené informační zdroje budované v rámci IAMSLIC a možnost zapojit se do jejich budování a správy.

Vedle konferenčních příspěvků oceňuji i možnost navázání kontaktů s kolegy z oblasti, v níž v České republice nemáme hojné zastoupení. Přispěly k tomu i úvodní síťovací setkání na střeše budovy FAO a čtvrteční banket. Vzhledem k rodinné atmosféře mezi členy asociace, kteří se navzájem znají, jsem byla jako nová členka velice vlídně přijata do IAMSLIC komunity.

Poděkování

Zahraniční cesta byla podpořena z prostředků Fondu pro podporu zahraničních cest Asociace knihoven vysokých škol a z prostředků Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Závěrečná poznámka: Text je upravenou verzí zprávy ze zahraniční cesty zveřejněné na webu Asociace knihoven vysokých škol.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BENDOVÁ, Vladimíra. Zpráva ze 41. výroční konference IAMSLIC 2015. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 10 [cit. 2024-11-14]. urn:nbn:cz:ik-17602. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17602

automaticky generované reklamy