Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze satelitní konference IFLA - Od uprchlíků k občanské integraci

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Zpráva ze satelitní konference IFLA - Od uprchlíků k občanské integraci

0 comments
Podnázev: 
Od uprchlíků k občanské integraci: strategie a aktivity kulturních institucí

Samotnému světovému knihovnickému kongresu IFLA, který se v roce 2017 konal ve Vratislavi, předcházejí takzvané satelitní konference jednotlivých sekcí. Trvají většinou dva dny a konají se v navzájem nepříliš vzdálených městech. Jedním z takových odborných setkání byla i konference Sekce knihovnických služeb pro multikulturní obyvatelstvo, která se konala ve dnech 16. a 17. srpna 2017 ve Státní knihovně v Berlíně. Tematicky byla konference zaměřena na roli kulturních institucí v integraci migrantů, především uprchlíků.

Přestože je v České republice v posledních letech jen nepatrný počet žadatelů o azyl, není pro nás toto téma irelevantní. S tzv. migrační krizí vzrostly ve společnosti nenávistné nálady a odmítavé postoje vůči příchozím z cizích zemí, především pak vůči lidem muslimské víry. Již dříve bylo běžné projevovat pohrdání a nepřátelství směrem k Romům. Umění soužití v různorodé společnosti je tedy v srdci Evropy stále velkou výzvou a každá instituce i jednotlivec v tomto ohledu může sehrát svou roli. Tím spíše knihovny, které jsou ztělesněním kultivovanosti, otevřenosti a demokratických hodnot.

Logo a promo-banner ke konferenci IFLA 2017 v polské Vratislavi
Logo a promo-banner ke konferenci IFLA 2017 v polské Vratislavi

První den konference: Jazyk je prvním krokem k integraci

Setkání byla zahájeno uvítacím proslovem Sebastiana Nixe, který vede oddělení služeb ve Státní knihovně v Berlíně. Následoval krátký příspěvek, ve kterém Adjoa K. Boateng zprostředkovala účastníkům základní organizační informace. Paní Boateng je vedoucí referenčních služeb Britské knihovny a zároveň informační koordinátorka pořádající sekce.

První prezentaci přednesly Anna BarckowMěstské knihovny v Hamburku a Alyssa Pierce z Univerzity Michigan. Společně pracují na rozvoji interkulturních služeb a posluchačům vysvětlily různé faktory, které ovlivňují potřeby migrantů, například rozdílné potřeby nově příchozích a usazených migrantů. Ti, kteří jsou v zemi nově, využijí spíše přístup k internetu nebo možnost dobít si baterii telefonu, z dlouhodobějšího hlediska je pro ně stěžejní osvojení nového jazyka. Ti, kteří již překonali první překážky, pak potřebují podporu například při hledání zaměstnání, jelikož mohou být proti místním uchazečům o práci různě znevýhodněni.

Účastníci satelitní konference IFLA před budovou Státní technické knihovny v Berlíně
Účastníci satelitní konference IFLA před budovou Státní technické knihovny v Berlíně (zdroj: webové stránky satelitní konference IFLA)

Prezentující dále ukázaly příklady toho, jak lze migrantům a zvláště uprchlíkům představit knihovny a zároveň jim dát najevo, že jsou v těchto institucích vítáni. Prezentující upozornily na výhodnou pozici knihoven při budování sociálních vztahů. Velmi inspirativní byly ukázky plakátů, letáků a krátkého filmu, které beze slov vysvětlují fungování veřejných knihoven. Pro stejný účel lze naopak použít i textové dokumenty v překladech do různých jazyků.

Zmíněny byly také projekty jako například ten nazvaný „A Million Stories“, na kterém spolupracuje knihovna v Kolíně nad Rýnem s knihovnami v Dánsku, Švédsku a Řecku. Cílem projektu je písemným či audiovizuálním způsobem zaznamenat a následně zpřístupnit životní příběhy uprchlíků, kteří se dostali do Evropy. Mimo to byl zmíněn také projekt „Silent Books“, v rámci něhož se sbírají knihy bez textu, které jsou dány k dispozici dětem migrantů na ostrově Lampedusa.

Plakát vítající návštěvníky ve Státní knihovně v Berlíně Plakát beze slov vytvořený ve spolupráci knihovnických svazů německy mluvících zemí
Vlevo: plakát vítající návštěvníky ve Státní knihovně v Berlíně; vpravo: plakát beze slov vytvořený ve spolupráci knihovnických svazů německy mluvících zemí

Ann Lunberg ze švédského regionu Skåne ve své prezentaci ukázala, jak může spolupráce různých institucí v jedné lokalitě vést k úspěchu. Kooperace při integraci migrantů, s důrazem na zprostředkování informací o zdraví, začala v roce 2010 a postupně byla prohlubována. Platforma „Partnership Skåne“ propojuje přibližně 50 různých organizací a zajišťuje komplexní přístup k integraci nově příchozích. Návštěvy muzea a knihovny se staly součástí povinného kurzu pro novopečené držitele povolení k pobytu.

Při návštěvě knihovny jsou migrantky a migranti informováni o aktivitách pro děti a dospívající, o možnostech jazykového vzdělávání a o knihách i novinách v různých jazycích. Názorně jsou jim také předvedeny dostupné digitální nástroje pro osvojení švédštiny. Evaluace ukázala, že 83 % účastníků považovalo návštěvu knihovny za přínosnou a 93 % se chystá knihovnu opět navštívit. Z dotazování například také vyplynulo, že v arabských zemích mají knihovny odlišnou funkci než ve Švédsku – jsou určeny výhradně akademické obci a intelektuálům.

Silný dojem zanechala prezentace Karen E. Fisher, profesorky z Univerzity ve Washingtonu, která působí zároveň jako konzultantka Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Profesorka Fisher prováděla výzkum v uprchlickém táboře Za´atari v Jordánsku, což je jeden z největších uprchlických táborů na světě. V prostoru tábora objevila několik knihoven bez zřejmého zřizovatele a podělila se i o velmi emotivní příběhy.

První den byl zakončen diskuzí, ve které jsme se vrátili k několika tématům z předchozích prezentací. Zajímavé bylo, že se kolegyně z německy mluvících i skandinávských zemí shodly na tom, že žadatelé o azyl, kteří do Evropy dorazili před dvěma lety, si již osvojili základy jazyka nové země a z velké části se integrovali. Nyní již potřebují jinou formu podpory.

Jedna z knihoven v uprchlickém táboře Za´atari
Jedna z knihoven v uprchlickém táboře Za´atari

Druhý den konference: Průvodcovství jako osobní příběh

Druhý den začal prezentací Prof. Dr. Stefana Webera, vedoucího projektu „Multaka: muzeum jako místo setkávání – uprchlíci jako průvodci v berlínských muzeích“. V rámci projektu pracují uprchlíci ze Sýrie a Iráku jako muzejní průvodci pro arabsky mluvící návštěvníky ve čtyřech institucích: Muzeu islámského umění, Muzeu Přední Asie, Muzeu byzantského umění a v Německém historickém muzeu.

Účastníci projektu jsou nejdříve seznámeni s obsahem jednotlivých sbírek a absolvují několik školení, například se učí, jak je možné vést muzejní prohlídku formou dialogu. Nejde o to, aby návštěvníkům předávali odborné znalosti o vystavených exponátech, vystavené předměty mají spíše sloužit jako podklad pro osobní příběhy. Cílem projektu je také umožnit výměnu různých kulturních a historických perspektiv a zkušeností.

Kolegyně Paz Zavala z chilské Nadace pro demokracii a rozvoj, bohužel nemohla osobně přijet. Projekt „Knihovny pro občanskou akci – soused migrant“ (Bibliotecas para tu acción ciudadana - Vecino Migrante) z veřejné knihovny Recoleta byl představen formou krátkého videa.

V Chile hrají veřejné knihovny velmi významnou roli v občanské společnosti, jelikož slouží jako otevřená komunitní centra. Vzhledem k faktu, že narůstá počet migrantů především z Latinské Ameriky a Karibiku, reagují na to knihovny podporou při zabydlování se v nové zemi. Knihovna Recoleta nabízí pro migranty například kurzy digitální gramotnosti, učí je znát svá práva, včetně účasti na volebním procesu nebo otevřela kurz španělštiny pro migranty z Haiti.

Dr. Benedicta Obodoruku z Univerzity Long Island se ze zdravotních důvodů konference také nemohla osobně zúčastnit. Prezentace o situaci uprchlíků v Tanzánii byla doprovázená nahrávkou jejího komentáře, bohužel tato forma nemohla nahradit kvalitu osobního přednesu.

Následně se posluchačky a posluchači konference rozdělili do tří skupin na prohlídku novější budovy Státní knihovny v Berlíně. Ta má má dvě budovy – starší z nich, která zpřístupňuje historickou literaturu, sídlí v centru vedle Humboldtovy univerzity; novější budova, otevřená roku 1978, se nachází v blízkosti Postupimského náměstí. Koncepce celé stavby reflektuje proces zpracování knihovního fondu – nově získaná publikace tak symbolicky putuje z jednoho konce protáhlé budovy na druhý.

Přestože základní registrační poplatek činí 30 Eur, což je v porovnání s českou praxí vysoká částka, nemá knihovna o uživatele nouzi, především je pak velký zájem o využití studijních míst. Samotné přednášky v rámci konference se konaly v sále Simóna Bolívara, který je součástí Iberoamerikanistického institutu. Nyní jsme se tedy mohli podívat i do ostatních prostor knihovny.

Prohlídka budovy Státní knihovny v Berlíně
Prohlídka budovy Státní knihovny v Berlíně

Odpolední blok zahájila Ursula Liebmann a Monika Kil, které nám přiblížily situaci v Rakousku. U našich jiho-východních sousedů je pouze 9 % pracovníků knihoven zaměstnáno na hlavní pracovní poměr, 86 % vykonává svou činnost v rámci dobrovolnictví. Monika Kil studuje na Dunajské univerzitě v Kremsu a vede obecní knihovnu, kde pořádá celou řadu aktivit pro integraci migrantů, například i předčítání v češtině.

Stěžejním bodem prezentace však bylo představení projektu „LIB(e)RO“, jehož cílem je vytvoření e-learningové platformy pro nezletilé uprchlíky. Přitom má být využit potenciál knihoven jako míst jazykového vzdělávání a mezikulturního porozumění. Knihovnicím a knihovníkům bude zároveň umožňovat propojení s oblastí sociální práce, další vzdělávání a získávání ověřených informací.

Na závěr shrnul ještě Jack Hang-tat Leong aktuální situaci v IFLA Sekci knihovnických služeb pro multikulturní obyvatelstvo. Následně se účastníci přemístili do zahradní restaurace, kde se téma konference přetavilo do neformální diskuze. 

Celá akce  byla velmi inspirativní. Především považuji za přínosné zjištění, jak odlišný může být diskurz v jiných zemích. Od zahraničních kolegyň a kolegů se lze dozvědět, jak efektivní může být pozitivní přístup k tématu, což se velmi liší od komentářů, které slýcháme v českém prostředí na nejrůznějších společenských úrovních.

Pozn.: Účast na konferenci byla finančně podpořena německým svazem Knihovna & informace (Bibliothek & Information Deutschland), kterému utork zprávy tímto děkuje.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
NEKOLOVÁ, Kateřina. Zpráva ze satelitní konference IFLA - Od uprchlíků k občanské integraci. Ikaros [online]. 2017, ročník 21, číslo 8 [cit. 2024-12-25]. urn:nbn:cz:ik-18150. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/18150

automaticky generované reklamy