22. září 2005 se v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Palachově náměstí uskutečnil již třetí ročník semináře IVIG (Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí). Seminář uspořádala Asociace knihoven vysokých škol ČR ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK a občanským sdružením SPRIG (Společnost pro rozvoj informační gramotnosti). K dispozici jsou prezentace ze semináře a také tisková zpráva vydaná po skončení semináře.

Účastníky semináře nejprve uvítala L. Tichá, předsedkyně Odborné komise pro informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách (Komise IVIG). Úvodní slovo přednesli B. Ramajzlová, předsedkyně Asociace knihoven vysokých škol ČR, a R. Papík, ředitel ÚISK FF UK, za občanské sdružení SPRIG dále vystoupil P. Očko.

Podpora a zavádění informační gramotnosti : perspektiva zemí Středoevropské iniciativy (Zdravka Pejova, Informační a knihovnická služba, Mezinárodní centrum pro podporu podnikání, Lublaň, Slovinsko)

Z. Pejova ve svém příspěvku zdůraznila, že informační gramotnost jako dovednost je nyní potřebná pro všechny občany, protože v dnešním světě hrají nejdůležitější roli informace a znalosti. Přetrvávajícím problémem je primární zaměření na počítačovou (digitální) gramotnost, nikoliv na informační gramotnost, je proto stále důležité připomínat rozdíl mezi těmito pojmy. Přednášející připomněla také nejdůležitější díla věnovaná problematice informační gramotnosti, která byla publikována v posledních patnácti letech, z poslední doby podtrhla Australský a novozélandský rámec pro informační gramotnost (Australian and New Zealand Information Literacy Framework). Věnovala se také hlavním národním, regionálním i mezinárodním organizacím, asociacím a jejich částem, které se zabývají informační gramotností, a jmenovala vedoucí země v oblasti informační gramotnosti (ze zemí Středoevropské iniciativy k nim patří i Česká republika). Pro země Středoevropské iniciativy by se v příštím roce měl uskutečnit workshop zabývající se informační gramotností, jehož cílem je sdílení zkušeností a návrhů, jak nejlépe ve státní správě, ve vzdělávacím sektoru, v médiích a v soukromých podnicích zvyšovat povědomí o důležitosti informační gramotnosti. Výsledkem workshopu by pak mělo být vypracování akčního plánu pro podporu informační gramotnosti. Česká republika by měla být jednou z hlavních zemí podílejících se na vypracování plánu. V rámci příprav na workshop byl iniciován průzkum situace v oblasti informační gramotnosti v zemích Středoevropské iniciativy. Přednášející také zmínila projekty založení fóra a repozitáře CoIL-LL (Clearing House on Information Literacy and Lifelong Learning) a Sítě pro podporu informační gramotnosti (Information Literacy Promotion Network). Přiblížila také výsledky průzkumu vzdělávání uživatelů a školení informační gramotnosti na slovinských univerzitách. 82 knihovnám byl poslán dotazník, bylo obdrženo 52 odpovědí, pouze 77 procent knihoven, které odpověděly, uvedlo, že pro své uživatele pořádají kurzy informační gramotnosti, 45 procent knihoven uvedlo, že ani v blízké budoucnosti neuvažují o pořádání těchto kurzů. Přitom právě tato oblast představuje ideální příležitost pro zdůraznění hodnoty a důležitosti knihoven, knihovníků a informačních profesionálů v informační společnosti.

Školení uživatelů na Lublaňské univerzitě (Alenka Šauperl, Filozofická fakulta Lublaňské univerzity, Andreja Grčar, Fakulta tělesné výchovy Lublaňské univerzity)

A. Šauperl nejprve stručně představila slovinské univerzitní prostředí. Uvedla, že ve Slovinsku jsou nyní celkem tři univerzity, z nichž je Lublaňská univerzita největší a nejstarší. Dále se již zaměřila přímo na školení uživatelů, zejména univerzitních studentů. Počátky školení o informačních zdrojích a jejich využívání na slovinských univerzitách spadají do 70. let 20. století, zasloužil se o ně dr. Stanislav Kos z univerzitní knihovny v Mariboru. Tehdy se jednalo o dvě či tři hodiny povinných přednášek, v roce 1873 byly integrovány do studijních programů na ekonomické fakultě univerzity v Mariboru.Ve stejné době začala organizovat kurzy pro všechny studenty také Ústřední technická knihovna Lublaňské univerzity. V roce 1974 byl uspořádán workshop o školení uživatelů, jehož výsledkem byly směrnice týkající se školení uživatelů, v nichž bylo zdůrazněno, že výuka zaměřená pouze na informační zdroje nepřináší mnoho užitku, pokud studenti nejsou schopni propojit si vyhledávání informací s řešením svých konkrétních problémů. Od roku 1989 je školení uživatelů součástí standardů pro akademické knihovny, v praxi se lze na různých školách setkat s různými výsledky. Jako příklady školení jmenovala přednášející kurzy pořádané pro studenty Fakulty tělesné výchovy a Filozofické fakulty Lublaňské univerzity. Přednášející konstatovala, že stále existuje prostor pro jejich zlepšení. Studenti si totiž často neuchovají dovednosti získané na předchozím vzdělávacím stupni a mají také problémy s výběrem a vyhodnocením zdrojů z bibliografických nebo plnotextových databází či z prostředí webu. Stále je potřeba dokazovat význam knihovníků v rámci univerzitní výuky i při individuálním učení studentů; samostatnost studentů je ostatně vyžadována i boloňskou reformou.

Pilotní průzkum IVIG II. : výsledky a závěry (Michaela Dombrovská et al.)

V příspěvku byly představeny výsledky druhého pilotního průzkumu stavu informační gramotnosti studentů na vysokých školách v ČR. První průzkum proběhl v loňském roce za účasti tří institucí, v letošním roce jejich počet vzrostl na pět. Koncepce průzkumu vycházela ze systémové definice informační gramotnosti; dotazník, který byl při průzkumu využit, obsahoval sady otázek ze všech složek informační gramotnosti (především literární a dokumentové gramotnosti) a byl speciálně zaměřen na služby knihoven. Letošní průzkum (stejně jako loňský) vycházel ze dvou hypotéz: 1) informačně gramotný student dosahuje alespoň sedmdesáti procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti, 2) kurzy práce s informacemi zvyšují úroveň informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Bylo zjištěno, že uvedených sedmdesáti procentních bodů dosahují studenti, kteří plánují získání doktorské hodnosti a jsou také absolventy kurzu práce s informacemi; ostatní skupiny se dosahují nižších hodnot. Index informační gramotnosti se zaměřením na služby knihoven se pohybuje na úrovni 53 procentních bodů, nejslabší složkou je přitom dokumentová gramotnost. Pokud se týká druhé hyptotézy, z průzkumu vyplynulo, že absolventi kurzu práce s informacemi mají vyšší informační gramotnost (u všech složek cca o deset procentních bodů vyšší). Prezentaci souhrnných výsledků doplnily B. Jankovská (Univerzita Pardubice), S. Esteřáková (Univerzita Tomáše Bati) a L. Bělohoubková (Centrum knihovnických a informačních služeb Vysoké školy ekonomické v Praze) jako zástupkyně tří zúčastněných vysokých škol. Podrobné výsledky průzkumu budou publikovány ve sborníku z konference Informační gramotnost - vědomosti a dovednosti pro život, která se uskuteční 24. listopadu 2005 v Moravské knihovně v Brně.

Moderovaná diskuse na téma Koncepce rozvoje knihoven na léta 2004 - 2010

Součástí semináře IVIG 2005 byla diskuse tematicky orientovaná na Koncepci rozvoje knihoven na léta 2004 – 2010. Téma tak navazovalo na panelovou diskusi uskutečněnou na loňském semináři, která byla věnována Státní informační a komunikační politice. Diskusi moderoval P. Očko a zúčastnili se jí R. Máca (MŠMT ČR), B. Skučková (MK ČR) a J. Vojtík (Národní institut pro další vzdělávání). První část diskuse byla věnována aktivitám jednotlivých institucí v souvislosti s usnesením vlády o přijetí Koncepce, dále se hovořilo o různých pojetí informační a funkční gramotnosti. B. Skučková představila grantové programy pro knihovny vyhlašované MK ČR. R. Máca hovořil o Státní informační politice ve vzdělávání, o potřebě integrovat ICT do běžné výuky a o novém školském zákoně (učitelé jsou podněcováni k vyžívání dalších zdrojů, nejenom klasických učebnic, proto je zřejmá snaha o rozšíření povědomí o informačních zdrojích, zejména elektronických, a o výraznější spolupráci škol s knihovnami, muzei apod.). Zmínil také tematicky rozčleněný Evaluační web. J. Vojtík stručně představil Národní institut pro další vzdělávání a jeho činnost včetně administrace evropských projektů Koordinátor, Brána jazyků a chystaného Úspěšného ředitele.

Možnosti grantových projektů pro rozvoj informační gramotnosti a činnosti knihoven (Petr Očko)

P. Očko seznámil posluchače s výsledky práce týmu pro grantové příležitosti Komise IVIG při AKVŠ. Upozornil, že finanční podpora z veřejných zdrojů není vždy dostatečně a efektivně koordinována a že právě Koncepce je krokem ke koordinaci výdajů veřejných rozpočtů na podporu veřejných knihovnických a informačních služeb a k dosažení jejich synergického efektu. Zmínil různé možnosti získávání grantových prostředků (mj. programy MK ČR, MŠMT ČR, měst, krajů, strukturální fondy EU a finanční mechanismy EHP/Norsko), doporučil také užitečné internetové adresy pro získávání aktuálních informací (mj. http://www.esfcr.cz/, http://www.nros.cz/, http://www.nvf.cz/, http://www.eeagrants.cz/ či http://www.strukturalni-fondy.cz/). Při podávání žádostí o grantovou podporu je třeba si dát pozor zejména na reálnost projektu, nebát se konzultovat a věnovat dostatečnou pozornost formálním náležitostem žádosti.

Výsledky analýzy a hodnocení systémů podpory informačního vzdělávání (Petr Očko a pracovní tým Komise IVIG při AKVŠ ČR)

P. Očko prezentoval také výsledky analýzy a hodnocení zahraničních systémů podpory informačního vzdělávání, které slouží jako podklad pro koncepci podobné platformy v našem prostředí. Prvotní inspirací bylo představení francouzského systému FORMIST (Vzdělávání v oblasti vědeckých a technických informací) na semináři IVIG 2004. Analýza a hodnocení vybraných zahraničních systémů byly zpracovány v dubnu až červnu 2005 jako součást projektového semináře realizovaného na ÚISK FF UK.

Projekt online systému podpory informačního vzdělávání v ČR (Podpora informačního vzdělávání online = P.I.V.O) (Jakub Štogr, student ÚISK FF UK)

J. Štogr následně porovnal dva konkrétní systémy, a to LOEX a MERLOT. Každý z nich reprezentuje odlišný přístup (zatímco LOEX představuje vlastně nadstavbu fyzické instituce či její zrcadlo a poskytuje zejména seznam odkazů, MERLOT nabízí mnoho možností a funkcí, např. sdílení dokumentů po registraci či jejich hodnocení). Velkým přínosem zamýšleného projektu Podpory informačního vzdělávání online (P.I.V.O.) by bylo podle přednášejícího vytvoření tematické virtuální komunity, která však pochopitelně vyžaduje aktivní uživatele (zejména zpočátku je nutno získat kritické množství těchto aktivních uživatelů).

Podpora informačního vzdělávání na ČZU v Praze : výsledky grantu (Hana Landová, Studijní a informační centrum České zemědělské univerzity)

H. Landová ve svém příspěvku přiblížila výsledky projektu, který byl díky grantové podpoře z Fondu rozvoje vysokých škol realizován Studijním a informačním centrem České zemědělské univerzity. Díky získanému grantu byly vytvořeny studijní materiály a zpřístupněny online, dále byly připraveny tištěné materiály do studoven a na výuku a zlepšeno její technické zázemí. V budoucnu by měla být obohacena internetová prezentace informačního vzdělávání na ČZU, posílena propagace vytvořených materiálů mezi pedagogy a studenty, plánováno je také oslovení studentů kombinovaného studia prostřednictvím e-learningu a tvorba koncepce informačního vzdělávání na ČZU v souladu s novým dlouhodobým záměrem univerzity do roku 2010.

E-learningový kurz ÚK PdF : bilance ročních zkušeností (Petra Šedinová, Ústřední knihovna Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

P. Šedinová se podělila o zkušenosti s využíváním e-learningových metod při kurzech práce s informacemi v Ústřední knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o kurz Jak pracovat s odbornými informacemi, nově byl vytvořen také kurz s názvem RING (Rukověť informačně gramotného studenta PdF). Kurzy jsou zpřístupněny v LMS (learning management system) Moodle. Přednášející upozornila na některá specifika vytváření textů pro distanční vzdělávání a úskalí spojená s účastí studentů v těchto kurzech.

Informační gramotnost na středních školách : praktické zkušenosti z Obchodní akademie v Táboře (Martina Pfeiferová, absolventka ÚISK FF UK)

M. Pfeiferová se na příkladě Obchodní akademie v Táboře věnovala problematice informační gramotnosti na středních školách. Zdůraznila, že studenti by měli získávat zkušenosti s vyhledáváním informací nejenom na vysokých školách, ale i na nižších vzdělávacích stupních. Informační gramotnost studentů a učitelů na Obchodní akademie v Táboře byla zmapována prostřednictvím dotazníkového šetření, výzkumnou sondu tvořilo 80 studentů 3. ročníku (66 dívek a 14 chlapců) a 36 učitelů (22 žen a 14 mužů). Na základě výsledků tohoto šetření byla prostřednictvím svých typických činnosti popsána průměrná studentka Ivanka Gramotná. Prezentace používané při výuce informační výchovy, která probíhala v rámci Základů společenských věd, jsou k dispozici na webu Městské knihovny Tábor, s níž přednášející při výuce úzce spolupracovala. V závěru svého vystoupení shrnula možnosti realizace informačního vzdělávání na středních školách (ve všech učebních předmětech nebo v ucelené formě v rámci předmětu nebo bloku studia, v ideálním případě využitím obou metod); problematika začlenění informačních vzdělávání do výuky jednotlivých předmětů by se podle přednášející mohla stát námětem pro realizaci výběrového semináře na ÚISK FF UK.

Systém informačního vzdělávání na UNC – CH (Hana Landová)

H. Landová stručně představila systém informačního vzdělávání na Univerzitě v Severní Karolíně v Chapel Hill, s nímž se seznámila při svém téměř ročním studijním pobytu, který byl financován Fulbrightovou nadací. Informační vzdělávání na této univerzitě má na starosti koordinátor výukových služeb (instructional services coordinator), který na této pozici pracuje na plný úvazek. S ním spolupracují další tři lidé (rovněž na plný úvazek) a vždy cca deset studentů z knihovnické školy na univerzitě. Jsou využívány různé formy informačního vzdělávání (klasická výuka, materiály dostupné online), velmi dobře funguje také spolupráce knihovníků s vyučujícími. Pro studenty i vyučující jsou pořádány exkurze do knihovny a individuální konzultace, speciálně pro studenty jsou určeny online pomůcky dostupné v rámci internetové prezentace knihovny (viz blíže článek H. Landové v tomto čísle Ikara), pro vyučující pak nabídka vstupu knihovníků do výuky (tzv. course-integrated instruction), online informační podpora kurzu a semináře šité na míru. Univerzita v Severní Karolíně je státní univerzitou a úzce spolupracuje s veřejnými a školními knihovnami ve svém okolí.

V závěru semináře pozvala L. Tichá účastníky na další ročník akce, pro který se jako téma rýsuje informační gramotnost a pedagogická připravenost knihovníků.