Pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) společně s Národní knihovnou ČR uspořádaly 5. 5. 2015 v pořadí již třetí odbornou akci zaměřenou na genealogii, tentokrát seminář s názvem Jak se neztratit v předcích. Tradičně přednášela Věra Khásová (knihovnice na VŠCHT Praha, nyní na rodičovské dovolené).

První část semináře byla zaměřena na matriky a vyhledávání v nich. Na území dnešní ČR byly matriky přibližně od roku 1650 vedeny na farnostech, a to až do roku 1949, kdy přešly pod správu národních výborů. Matriky jsou uloženy v osmi archivech, kterými jsou:

• Moravský zemský archiv v Brně,
• Státní oblastní archiv v Litoměřicích,
• Státní oblastní archiv v Plzni,
• Státní oblastní archiv v Praze,
• Státní oblastní archiv v Třeboni,
• Státní oblastní archiv v Zámrsku,
• Zemský archiv v Opavě,
• Archiv hlavního města Prahy.

Většina matrik je již digitalizovaných a volně přístupných přes internet; v některých případech ovšem není možné online prohlížení, ale je nutné stáhnout celou matriku (jedná se např. o matriky z archivu v Zámrsku). Kvalita digitalizace matrik je různá, často se digitalizoval mikrofilm a snímky mohou být nečitelné. V digitalizovaných matrikách není možné fulltextové prohledávání. Farnosti vedly tři druhy matrik, a to matriky narozených, zemřelých a oddaných. Matriky byly psány česky, německy a latinsky, případně různými kombinacemi těchto jazyků. V matrikách se často vyskytují chyby v zápisu jmen, zejména příjmení. Velká chybovost je též v matrikách zemřelých u uvedeného věku.

V. Khásová doporučila při vytváření rodokmenu vždy začít s rodným nebo křestním listem. Pokud na rodném listě není dostatek údajů o prarodičích, je možné si vyžádat doslovný výpis z matriční knihy. Když zjistíme údaje o místech narození, vyhledáme podle oblasti příslušnou matriku. K matrikám jsou někdy dostupné indexy, ve kterých můžeme vyhledat příslušnou osobu. Je však třeba dát pozor na uváděné stránky (nemusí souhlasit se stránkováním skenů, někdy je více stránkování v jedné matriční knize).

K dalšímu studiu nám byla doporučena např. tato publikace: LEDNICKÁ, Blanka. Sestavte si rodokmen: pátráme po svých předcích. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 171 s., [5] s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4069-0.

Při vytváření rodokmenu je důležité mít především trpělivost, dostatek volného času a schopnost číst staré písmo. Matriky jsou často psány z dnešního pohledu nečitelným písmem, v různých jazykových kombinacích, často s pravopisnými chybami, někdy psané nekvalitním inkoustem, roztřeseným písmem, s kaňkami, s mastnými fleky, s popáleninami od svíček. V zápisech narozených se kromě rodičů a jejich prarodičů dají najít kmotři a porodní bába, zaměstnání rodičů, místo, kde rodiče a prarodiče žili. Někdy je od ostatních údajů těžké rozeznat vlastní jméno dítěte a jména rodičů, mnohdy ovšem tato jména bývají podtržena nebo zvýrazněna.

Na různých příkladech (viz obr. 1 a 2) jsme si mohli otestovat čtení matričních zápisů.

Obr. 1: Sken z matriky narozených, Hnátnice, 1833, údaje o matce, Státní oblastní archiv v Zámrsku

Obr. 2: Sken z matriky narozených, Hnátnice, 1830, Státní oblastní archiv v Zámrsku

Bylo nám doporučeno vždy citovat matriky, ze kterých máme údaje převzaté nebo oskenované. Další část semináře byla zaměřena na evidenci rodokmenu. Existují různé programy na zpracování rodokmenů; některé z nich umožňují vystavení rodokmenu na web. Nejznámější je pravděpodobně Family Tree Builder s internetovou prezentací MyHeritage, který je dostupný i v češtině. Z českých je to například program Ancestry. Je důležité vybrat program, který podporuje standard GEDCOM (Genealogical Data Communication).

Vždy je nutné dělat zálohy, a to na různých místech.

Další část semináře byla věnována tomu, jak postupovat při hledání předků v zahraničí. Přednášející zmínila i užitečné zahraniční informační zdroje, především databázi digitalizovaných matrik z celého světa budovanou Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů FamilySearch a databázi Passenger Search, jejímž prostřednictvím je možné vyhledat pasažéry na lodích do Ameriky (je však nutné zadat jméno v různých podobách včetně překlepů).

V poslední praktické části semináře Jak se neztratit v předcích jsme se snažili společně dohledat konkrétní předky. Při hledání předků nám kromě matrik byly doporučeny ještě další zdroje, např. školní výkazy, soupisy popisných čísel, kroniky obcí, soupisy poddaných podle víry, zpovědní seznamy, berní ruly, indikační skici stabilního katastru, sčítaní lidu, gruntovní knihy, ohláškové knihy či rodinné kroniky. Ukázalo se, že důležitým údajem je místo narození. Pro hledání místa v určitém období je dobré použít historickou mapu (např. mapu z 19. století na serveru Mapy.cz). V případech, kdy se nám nedaří v matrice dohledat předka, se obvykle vyplatí najít si na mapě nejbližší farnosti a hledat i v jejich matrikách. Při hledání předků je nutné dodržovat pravidlo, které říká, že předky nelze nikdy adoptovat.

Pro finální zobrazení rodokmenů existuje celá řada možností: strom, vějíř, ručně malované rodokmeny na dřevo apod. Vždy je však nutné počítat s tím, že se nám rodokmen nevejde na formát A4.

V. Khásová obohatila seminář vlastními zkušenostmi a vtipnými historkami vztahujícími se k hledání předků. Podle počtu účastníků semináře se dá usuzovat, že o téma je stále velký zájem. Nezbývá než doufat, že to nebyla poslední odborná akce pražské organizace SKIP a Národní knihovny ČR věnovaná genealogii. Poděkování patří též Lindě Jansové za uspořádání a hladký průběh semináře.

Podrobnosti o semináři (včetně odkazu na prezentaci a fotodokumentaci ze semináře) najdete na adrese http://www.skipcr.cz/regiony/01-praha/akce/skip-pro-praxi/jak-se-neztratit-v-predcich/. Část nákladů na seminář byla hrazena z prostředků Ministerstva kultury ČR, konkrétně z ‌‍⁢⁡grantového programu Knihovna 21. století.