Zpráva ze semináře ke zpřístupnění šedé literatury 2009
Dne 22. října 2009 se konal v aule Centra VUT v Brně již 2. ročník Semináře ke zpřístupnění šedé literatury, pořádaný Národní technickou knihovnou (NTK), Vysokou školou ekonomickou (VŠE), Ústřední knihovnou Vysokého učení technického v Brně a Českou informační společností, o. s. Cílem semináře bylo představit odborné veřejnosti výsledky projektu „Digitální knihovna šedé literatury – funkční model a pilotní realizace“ (NUŠL) a seznámit s novými trendy, které se týkají zpracování a zpřístupňování šedé literatury u nás i v zahraničí. Moderátorkou semináře byla – stejně jako v loňském roce - PhDr. Radka Římanová z NTK. Novinkou letošního ročníku semináře byly prezentace, které doprovázely přednášky v anglickém jazyce. Pořadatelé tím reagovali na doporučení oponentní komise projektu o nutnosti informovat o projektu i zahraničí. Navíc se letos semináře účastnili i dva zahraniční přednášející. Sborník ze semináře spolu s evaluací je dostupný na webových stránkách projektu Národního úložiště šedé literatury (ISSN 1803-6015).
Digitální knihovna šedé literatury NUŠL
V prvním příspěvku představila hlavní řešitelka projektu Petra Pejšová (NTK) aktuální stav projektu „Digitální knihovna šedé literatury – funkční model a pilotní realizace“, jehož hlavním cílem je vytvoření Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Projekt, který je podporován Ministerstvem kultury ČR, se v současnosti nachází v druhé etapě řešení – realizace modelové aplikace a její ověření (červenec 2009 – září 2010). Petra Pejšová v úvodu připomněla výsledky řešení z roku 2008 a posléze informovala o úspěšném řešení projektu v roce 2009, jehož výsledkem je beta verze 0.2 metadatového formátu NUŠL, výběr open source softwarového systému CDS Invenio a uživatelského rozhraní ESP Fast. V oblasti spolupráce byla zpracována právní expertiza, která objasňuje právní vztahy mezi NTK a spolupracujícími institucemi, uvádí příklady smluv a doporučení pro vysoké školy, jak uzavírat licenční smlouvy se studenty. Spolupráce byla navázána nejprve s Knihovnou AV ČR a s ústavy AV ČR a počátkem roku 2010 bude zahájeno jednání s vysokými školami. Výrazným impulsem pro projekt je zahraniční spolupráce s OpenSIGLE a GreyNet. Výsledky projektu jsou k dispozici na webových stránkách projektu NUŠL, k nimž přibyla rovněž anglická verze. Na závěr pozvala Petra Pejšová zájemce z řad odborné veřejnosti na 3. ročník Semináře ke zpřístupňování šedé literatury, který se uskuteční 8. prosince 2010 v NTK, a na 12. mezinárodní konferenci pro šedou literaturu (GL12), jenž proběhne 6. – 7. prosince 2010 rovněž v NTK.
(prezentace ke stažení, plný text ke stažení)
Petra Pejšová
Uživatelské rozhraní Národního úložiště šedé literatury
Následující přednáška Pavla Koucourka (INCAD spol. s.r.o.) blíže seznámila s uživatelským rozhraním ESP Fast, jehož úkolem je integrovat a zpřístupňovat data uživatelům. ESP Fast umožňuje sémantické vyhledávání (česky) a podobnostní vyhledávání neboli adaptivní metody rozpoznání (APRP).
NUŠL ESP POC Navigace:
- Organizace (zdroj)
- Typ dokumentu
- Datum zveřejnění
- Autor
- Deskriptory
Plánuje se rovněž využít vyhledávací strom Polytematického strukturovaného hesláře (PSH). Pro vizuální podobu uživatelského rozhraní byl použit design NTK. Zajímavým doplněním uživatelského rozhraní je grafická osa, kde se zobrazuje publikační činnost v jednotlivých letech. Uživatelské rozhraní NUŠL bylo zveřejněno koncem listopadu 2009.
České právo a šedá literatura
Velký zájem mezi účastníky semináře vzbudila přednáška Radima Polčáka (Právnická fakulta MU Brno), která se věnovala velmi aktuálním právním otázkám v oblasti šedé literatury. R. Polčák upozornil na specifické vlastnosti šedé literatury v prostředí stávajících českých právních předpisů – tj. zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon), zákona č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) a zákona č. 101/2000 Sb. (o ochraně osobních údajů). Toto specifické postavení šedé literatury vyplývá ze skutečnosti, že dokumenty šedé literatury jsou nekonvenčními publikacemi, které nemají svého vydavatele. Velký prostor byl věnován jednotlivým typům šedé literatury, kde bylo uvedeno rozdělení na šedou literaturu, která vzniká při plnění školních povinností (školní dílo), vědecké výstupy (zaměstnanecké dílo), dílo, které zpracovala třetí osoba (dílo na objednávku), konferenční materiály, technické standardy atd. Více informací o právních vztazích týkajících se šedé literatury zájemci naleznou v plném textu právní expertizy na webových stránkách projektu NUŠL.
(prezentace ke stažení, plný text ke stažení)
Radim Polčák
Nástroje pro dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů v důvěryhodných úložištích
Příspěvek Elišky Pavláskové a Andrey Fojtů (Ústav výpočetní techniky UK Praha) byl věnován procesu uchovávání digitálních i digitalizovaných objektů. Je žádoucí zachovat základní charakteristiky: autentičnost, srozumitelnost, životaschopnost, integritu, identitu a dostupnost. Celý proces by měl začít již u výběru úložiště, vhodných formátů, metod, softwaru, hardwaru, testování vybraných politik, certifikace a auditu. V prezentaci byla představena celá řada nástrojů, např. Plotter, Plato, DRAMBORA, Nestor, TRAC. Většina z nich byla testována a používána v Národní knihovně České republiky. Autorky informovaly o tom, že plánují pořádat vícedenní školení pro vážné zájemce o tuto metodu hodnocení úložišť digitálních dokumentů.
(prezentace ke stažení, plný text ke stažení)
Open Access and digital repositories: the role of the DRIVER project
Prvním zahraničním hostem na semináři byla Sophia Jonesová (Centre for Research Communications University of Nottingham, Velká Británie), která představila projekt DRIVER. Vize projektu DRIVER směřuje k tomu, aby všechny výzkumné instituce v Evropě a na celém světě zpřístupňovaly výsledky své práce v institucionálních repozitářích s otevřeným přístupem. Hlavním cílem projektu je vybudovat moderní evropskou infrastrukturu digitálních archivačních míst a Evropskou konfederaci digitálních repozitářů. V úvodu svého příspěvku Sophia Jonesová vysvětlila myšlenku „Open Access“ (otevřeného přístupu), objasnila význam institucionálního repozitáře a nastínila vývojové trendy v Evropě. Výstižně zde formulovala argumenty na podporu otevřeného přístupu. Například vědci poskytuje otevřený přístup centrální archiv jeho dokumentů, zlepšuje možnost vyhledání jeho prací a zvyšuje šíření a vliv jeho vědeckých výzkumů. Rovněž instituce, podporující otevřený přístup, zvyšuje svou viditelnost a prestiž před financujícími orgány a světovou výzkumnou komunitou.
"Grey publishing" and GreyNet's initiatives in this area
Následovala prezentace druhého zahraničního hosta, kterým byl Dominic Farace (GreyNet). Organizace GreyNet vznikla před více než patnácti lety a jejím primárním cílem bylo zachytit výsledky Mezinárodní konference o šedé literatuře, což vedlo k publikování široké škály dokumentů v tištěné i elektronické podobě – například programů a sborníků z konferencí, zpravodajů, newsletterů, memorand, průvodců, bibliografií, studijních materiálů apod. Dominic Farace ve své prezentaci ukázal, že cílem GreyNet je usnadnit komunikaci v oblasti šedé literatury, a připomněl, že publikování a zpřístupňování šedé literatury je nástrojem ke změně.
(prezentace ke stažení, plný text ke stažení)
Identifikátory pro digitální objekty a intelektuální entity – možnosti řešení
Následující příspěvek, který přednesl Jan Hutař (NK ČR), poskytl přehled o strategii v oblasti perzistentních identifikátorů v Národní knihovně ČR. Jan Hutař nejprve shrnul aktuální stav implementace perzistentních identifikátorů pro digitální knihovny v českém prostředí od roku 2007. Upozornil rovněž na některé problémy a úskalí, s nimiž se potýká pracovní skupina při řešení perzistentních identifikátorů pro digitální objekty. Novinkou v tomto směru je rozhodnutí o přidělování perzistentního identifikátoru do záznamů České národní bibliografie.
(prezentace ke stažení, plný text ke stažení)
PSH v licenci Creative Commons
Na závěr semináře zazněla přednáška PSH v licenci Creative Commons, kterou připravili Jindřich Mynarz, Kateřina Kamrádková a Kristýna Kožuchová (NTK). Autoři se ve svém příspěvku věnovali způsobu, jak mohou být systémy znalostí obecně a PSH konkrétně využity v kontextu šedé literatury. Prezentace byla rozdělena na dvě části. V první části Jindřich Mynarz hovořil o roli systémů organizace znalostí a linked data a jejich vztahu k šedé literatuře. Dále představil formát SKOS (Simple Knowledge Organisation System), do kterého byl PSH implementován. V druhé části prezentace se Kateřina Kamrádková věnovala nejprve stručnému představení Polytematického strukturovaného hesláře a licenci Creative Commons a poté zmínila klíčové faktory, které vedly k uvolnění PSH pod licencí Creative Commons. Prezentace byla doplněna ukázkou vyhledávání v PSH v rámci nového grafického rozhraní umístěného na stránkách NTK.
(prezentace ke stažení, plný text ke stažení)
Kateřina Kamrádková, Jindřich Mynarz a Radka Římanová
Účastníci semináře zhodnotili průběh semináře pomocí evaluačního dotazníku, který z 64 přítomných vyplnilo 34 účastníků. Celkově by seminář oznámkovalo 44 % účastníků školní známkou 1, 50 % účastníků školní známkou 2. Seminář by doporučilo 32 z 34 účastníků, což činí 94 %.
Z přednesených přednášek nejvíce zaujala účastníky semináře přednáška Radima Polčáka z Právnické fakulty MU v Brně, která vyvolala velmi živou diskuzi, a účastníci ve svých komentářích uvedli, že je toto téma i do budoucna zajímá. Dále posluchači kladně hodnotili příspěvek Sophie Jonesové a Petry Pejšové.
Seminář měl příjemnou atmosféru, po mnoha příspěvcích se otevírala diskuze a jednání probíhala i v zákulisí. Autorkou článku je sama členka tvůrčího týmu, tudíž není možné vysloveně pronášet pochvaly organizátorům, můžeme však konstatovat, že seminář splnil očekávání pořadatelů a potvrdil, že téma šedé literatury je stále ještě aktuálním problémem. Svým aktivním přístupem přispěli ke zdaru celé akce i účastníci semináře.