První zasedání nově konstituované Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) se konalo 6.-7. 11. 2006 v Paříži v zařízení UNESCO na rue Miollis. K 31. 3. 2006 skončila po více než 30 letech své působení ve Staatsbibliothek zu Berlin německá kancelář MA ISBN v čele s dlouholetým ředitelem dr. Harmutem Walravensem. Novým výkonným ředitelem (Executive Director) se stal Brian Green. Důvodem této zásadní změny byly finanční problémy, do nichž se tato kancelář dostala, a která souvisela se stále vzrůstajícími nároky na její činnost. Proto bylo třeba zřídit MA ISBN na nových principech, ustavit ji jako právní subjekt (podléhající podle stanov britskému právu) a finance získávat z ročních příspěvků od jednotlivých účastníků – národních či skupinových agentur ISBN. Tyto příspěvky jsou odstupňovány a propočteny podle hrubého národního produktu země (podle údajů Světové banky) a publikační činnosti (podle údajů Mezinárodního sdružení vydavatelů). Česká republika je povinna hradit 1500,- euro ročně.

Vzhledem k této významné změně v organizaci systému ISBN i vzhledem k tomu, že současně se změnou organizační dochází k dalším významným změnám v chodu systému, se zasedání zúčastnilo rekordních 80 delegátů z více než 60 zemí. (Zastoupeny byly i tak exotické země, které se zpravidla neúčastnily předchozích zasedání MA ISBN, jako Andorra, Haiti, Namibie, Tunisko, Bahrajn, Mongolsko či Indie.) Nový ředitel B. Green naznačil způsobem řízení zasedání i svým novým pojetím, že doba gentlemanských ústních dohod a bezplatného fungování systému ISBN je pryč a že nyní půjde o rychlou orientaci na širší komerční využití systému a větší důraz na aplikaci technického pokroku, zejména pokud jde o elektronický přenos dat a rychlejší přizpůsobování se všem změnám s tím souvisejícím. Těch bude více, než byli účastníci systému ISBN dosud zvyklí. O budoucnosti systému budou nadále moci rozhodovat víceméně pouze platící členové systému, a to pouze ti, kteří se budou účastnit výročních zasedání MA ISBN. Tento „tvrdší“ přístup k účastníkům systému se projevil již i při tak formální záležitosti, jakou je výběr míst konání jednotlivých zasedání. Jestliže dosud platil princip: každý druhý rok v Berlíně, mezitím jinde v Evropě, pak od nynějška platí princip: jednou v Evropě, jednou mimo Evropu. (Příští zasedání bude v Buenos Aires.)

Největší pozornost byla věnována přechodu z 10místného čísla ISBN (ISBN-10) na číslo 13místné (ISBN-13) a nové organizaci mezinárodního adresáře vydavatelů (Publishers´ International ISBN directory – PIID). Nutnost přechodu na ISBN-13 vznikla z toho důvodu, že v největších producentských zemích systému (Spojené státy, Velká Británie) se začal projevovat nedostatek čísel ISBN. Podle nového principu ISBN-13 – zakotveného v nové revizi mezinárodní normy ISO 2108 – bude ISBN-13 totožné s prezentací čísla ISBN v čárovém kódu EAN, takže všechna čísla ISBN budou začínat prefixem 978. Po jeho vyčerpání se začne používat prefixu 979 a tím se pro systém ISBN získá miliarda nových čísel. Jednotlivé země systému ISBN věnovaly celý rok 2006 instruování všech účastníků knižního řetězce, hlavně vydavatelů, ale i distributorů, agentur EAN (nově GS1), knihkupců, knižního velkoobchodu i knihoven v tom, co pro ně bude tato změna znamenat. Všechna dosud přidělená ISBN-10 zůstávají v platnosti, vydavatelé mají i nadále k dispozici původně přidělené bloky čísel ISBN a budou pokračovat v přidělování čísel z nich, jen rozšíří ISBN-10 na ISBN-13. Vedle změny v čísle ISBN samém dochází v České republice od 1. 1. 2007 k tomu, že se toto číslo bude přidělovat i knihám na CD-ROM (a jiných offline nosičích). Publikace na internetu (online knihy) nebudou ani nadále dostávat čísla ISBN.

Poslední vydání PIID vychází za rok 2006 naposledy péčí berlínské kanceláře MA ISBN jako tištěná publikace s verzí CD-ROM. Další osud této vynikající pomůcky není dosud jasný, protože londýnská kancelář MA ISBN nemá prostředky na ten způsob přípravy PIID, jaký byl prováděn dosud a který předpokládal i notný podíl „ruční práce“. MA ISBN stanoví nový formát, v němž budou národní agentury ISBN nuceny svá data zasílat, a je možné, že se jí podaří vyvinout takový software, který by umožňoval přímou komunikaci mezi webovými stránkami MA ISBN a jednotlivých agentur. Jakékoliv změny v každé z databází účastnických agentur by se přímo přenášely na webové stránky MA ISBN. Přístup k PIID by byl omezen pouze pro platící země systému ISBN (i ostatní zájemci o přístup k této databázi by museli zaplatit). Základním problémem bude převedení data ze „starého“ PIID do nového. Jde totiž o údaje o více než 500 000 vydavatelích z 209 zemí světa (tedy i těch, které dosud nejsou účastníky systému ISBN). Přitom data do berlínské kanceláře MA ISBN přicházela i v jiných abecedách než v latince. Transliterace těchto dat bude problémem. Londýnská kancelář MA ISBN nechce zbytečně přidělávat národním agenturám práci, ale přitom nemá finance ani personál na tuto práci. Rozhodnutí musí padnout do poloviny roku 2007, kdy by měl být problém PIID definitivně vyřešen.

Velká pozornost na zasedání byla také věnována příbuzným identifikačním systémům: ISSN (International Standard Serials Number) pro seriálové publikace (pokračující zdroje), ISMN (International Standard Music Number) pro hudebniny, ISPI (International Standard Party Identifier) – nově vznikající systém pro identifikaci osob a institucí, ISTC (International Standard Text Code) pro literární díla využitelný i pro účely ochrany autorských práv a DOI (Digital Object Identifier) pro internetové objekty a EPC (Electronic Produkt Code) jako kód elektronického produktu. U posledních dvou identifikátorů může být číslo ISBN jejich součástí, pokud je dotyčným produktem kniha. Dobře fungujícího a zavedeného systému ISBN se tak využívá i v jiných systémech komerčně využitelných.

Dalším důležitým tématem zasedání byly platby za přidělování čísel ISBN. Ve velkých producentských zemích (Spojených státech, Velké Británii, Francii, Německu, Španělsku ad.) jsou agentury výdělečnými institucemi a opustily postupně princip bezplatnosti přidělování čísel ISBN. Vybírají určité částky buď za blok čísel, za jednotlivé číslo, za vstup do systému, jako roční poplatek apod. Většina agentur ISBN (týká se to hlavně středních a menších producentských zemí) pracuje při národních knihovnách země a žádné poplatky nevybírá. MA ISBN nebude nikoho nutit k zavedení vybírání poplatků, ani se nechystá vydat v tomto směru žádné doporučení, ovšem implicitní novému trendu systému ISBN je, aby každý, kdo to tak již neučinil, poznal výhodu vybírání poplatků za ISBN. Produkce knih v České republice je vysoká - až neúměrně. S její výší stoupá i význam čísla ISBN zvláště v knižním obchodě. Vedle tlaků zvenčí (z MA ISBN a ze strany systému ISBN) budou na Národní agenturu ISBN v ČR jako provozovatele systému ISBN v České republice v budoucnu i různé tlaky zevnitř – od domácích vydavatelů. Bude patrně již úkolem nastupující generace vyrovnat se s těmito tlaky a rozhodnout se, zda se jim přizpůsobit, či odolat.