Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

39. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN a 19. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

39. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN a 19. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN

0 comments

Letos podruhé se konala obě výroční zasedání Mezinárodních agentur ISBN a ISMN na jednom místě – tentokrát v Pretorii v Jihoafrické republice. Osvědčil se loňský model, kdy se tyto akce poprvé konaly současně. Řadě delegátů, kteří mají zpravidla ve svých národních knihovnách na starosti obě agendy – ISBN i ISMN, se tak ušetřila jedna cesta a finanční výlohy na ni. Hostitelkou byla tentokrát Národní knihovna Jihoafrické republiky a jmenovitě její ředitel John Tsebe.

Íránský delegát Dariush Matlabi

Vstup do Národní knihovny Jihoafrické republiky v Pretorii, která byla slavnostně otevřena 1. srpna 2008. Na fotografii je zachycen íránský delegát Dariush Matlabi.

ISMN

19. výroční zasedání bylo zahájeno slavnostním podpisem vstupu Jihoafrické republiky do systému ISMN. Za velké pozornosti místního tisku, fotografů i dvaceti afrických zástupců z národních agentur ISBN jako pozorovatelů smlouvu podepsal ředitel Mezinárodní agentury ISBN (MA ISMN) dr. Hartmut Walravens a ředitel Národní knihovny Jihoafrické republiky (NKJR) pan John Tsebe. Jihoafrická republika se tak stala po Ghaně druhým africkým členským státem systému ISMN, jejichž počet tak stoupl na 53 zemí. Národní agentura ISMN bude pracovat v NKJR. Díky vysoké účasti afrických pozorovatelů se zasedání zúčastnil dosud nevídaný počet 36 delegátů.

Interiér knihovny

Interiér knihovny. Napravo ředitel Mezinárodní agentury ISBN dr. Hartmut Walravens.

Dalším novým členem systému ISMN se stalo Nizozemsko. Jeho plná účast v systému, včetně možnosti platit příspěvky, byla však hned v zárodku ohrožena tím, že nizozemská národní agentura pracuje v Muziek Centrum Nederland (MCN), které již – vzhledem ke snížení rozpočtu na kulturu země – nebude dostávat podporu od vlády. Ještě v tomto roce by měly vstoupit Spojené státy. Kongresová knihovna ve Washingtonu (kde bude agentura ISMN sídlit) již jmenovala pracovníky, kteří zde realizaci systému ISMN připravují. Pokroku bylo také dosaženo v jednání s Čínou, kde se již předkládá mezinárodní norma ISO pro ISMN, takže její vstup lze očekávat v brzké době.

Prohlídka budovy knihovny

Konference samozřejmě zahrnovala i prohlídku budovy knihovny. Velmi patrná je snaha poskytovat přístup k počítačům i lidem z ulice.

V září 2010 vystavila MA ISMN na svoji webovou stránku mezinárodní adresář hudebních vydavatelů-účastníků systému ISMN. Oproti tištěné verzi, jejíž vydávání muselo být z finančních důvodů ukončeno, jsou zde skutečně pouze vydavatelé, kterým byl přidělen jejich národní agenturou ISMN identifikátor s čísly ISMN. V tištěné verzi figurovali i vydavatelé, kteří se neúčastní v systému ISMN. Česká národní agentura zasílá do MA ISMN informace o nových vydavatelích nebo změny v údajích průběžně, nikoliv dávkově, jak tomu bylo dříve. Největšího rozvoje dosáhl systém ISMN v Německu a Británii, kde je již v provozu německo-britská databáze Music-in-Print (German/British Music-in-Print – IDNV). V současné době obsahuje více než 500 000 záznamů hudebnin vydaných v těchto zemích.

Centrální pult knihovny

Centrální pult pretorijské knihovny. Celá budova je velmi vzdušná, průhledy do čítáren v přízemí mají za úkol zvát veřejnost k návštěvě.

Zajímavá je také iniciativa australské národní knihovny Music Australia. Jedná se o informační systém pro hudebniny spojený se souborným katalogem a využívající čísla ISMN. Je orientován retrospektivně a jeho cílem je soustředit veškerou australskou hudební produkci do jednoho homogenního systému. Systém bude obsahovat nejen informace o hudebninách, ale např. dopisy skladatelů uložené v archivu knihovny, chystaná uvedení jejich skladeb, jejich krátké hudební ukázky apod. Norská agentura ISMN se zabývá možnostmi retrospektivního číslování norských hudebnin čísly ISMN.

Citlivá otázka řešení členských příspěvků byla odložena na rok 2012. Pro rok 2012 platí ještě staré příspěvky dohodnuté v Lisabonu na loňském zasedání. Problém je v tom, že německá agentura ISMN protestovala proti svým vysokým příspěvkům, propočteným ale podle skutečné produkce hudebnin v Německu a výší jeho hrubého národního produktu. Příspěvek Německa tak dosáhl 10 800 eur a ten se zdál německé agentuře ISMN příliš vysoký (druhý nejvyšší příspěvek činí 5000 eur). Požadovala proto stanovit strop, v jejím případě na 5000 eur. Pracovní skupina ustavená v Lisabonu se z různých pracovních důvodů ale nesešla a svůj návrh předloží až na příštím zasedání v r. 2012 na Maltě. Nový model propočtu příspěvků by ovšem znamenal značný zásah do současného dobře fungujícího systému. Pro srovnání: roční příspěvek České republiky je 675 eur.

Nástěnná malba od Tineke Meijerové

Ve střízlivě a moderně vyhlížející knihovně je také prostor pro umění. Na nástěnné malbě od Tineke Meijerové, která zobrazuje písmena abecedy, vidíme typické jihoafrické barvy užívané domorodci pro kresby na kameni. V Jihoafrické republice mají 11 oficiálních jazyků. Jejich symboly jsou na barevném obrázku. Angličtina je symbolizována portrétem Williama Shakespeara.

Nově byla upravena část „novinky“ na webových stránkách MA ISMN. Průběžně jsou zde doplňovány stručné informace nejen o akcích MA ISMN, ale o veškerých otázkách z oblasti hudebního průmyslu, které mají vztah k činnosti systému ISMN.

Zajímavý byl referát Paula Jessupa, výkonného ředitele Mezinárodní agentury ISRC (International Standard Recording Code – Mezinárodního standardního kódu zvukových záznamů) o vztahu standardních čísel ISMN a ISRC. Kód ISRC se řídí normou ISO 3901:2001. Hudební dílo má svůj počátek v mysli skladatele jako abstraktní entita. V této fázi by mu náležel kód ISWC (International Standard Work Code – Mezinárodní standardní kód hudebního díla jako takového). V další fázi jde o jeho zachycení – uložení záznamu na hudební matrici (tomu náleží ISRC). Vnější manifestace skladby se děje na hudebních nosičích, např. na LP nebo CD a notovým zápisem v hudebnině (té náleží ISMN). Takto je možno propojit cestu hudebního díla od skladatele po posluchače několika standardními čísly. Registrační agenturou systému je IFPI (International Federation of the Phonographic Industry). Databáze je velmi úsporná a obsahuje pouze referenční metadata nutná k odlišení jednotlivých zvukových záznamů. Těm se přiděluje kód ISRC. Kódy ISRC se přidělují též audioknihám či zvukovým efektům (zpěv ptáků apod.). Smyslem systému ISRC je snazší vystopování každého zvukového záznamu za pomoci příslušných identifikátorů.

Neformální setkání při slavnostní večeři

Neformální setkání při slavnostní večeři. Zleva: Julian Sowa (Mezinárodní agentura ISTC),Paul Jessop (Mezinárodní agentura ISRC), Stella Griffiths (výkonná ředitelka Mezinárodní agentury ISBN).

Dalšími příspěvky byly referát prof. Stephana Mullera o perspektivách obnovy hudebního archivu DOMUS a hudební prezentace a referát dr. Sella Galaneho o jihoafrické domorodé hudbě v moderním světě a jejím obtížném zaznamenávání v notách i na zvukových nosičích.

ISBN

39. výročního zasedání se zúčastnilo 55 delegátů ze 47 zemí (z toho 17 afrických) a zahájil jej též ředitel NKJR John Tsebe. Předsedající zasedání pan Piero Attanasio uvítal novou výkonnou ředitelku Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) paní Stellu Griffiths, která od letošního března převzala tuto funkci po panu Brianu Greenovi. Ta pak podala zprávu o činnosti MA ISBN za uplynulé období. Oznámila, že normu ISO 2108 uznává na 200 zemí a teritorií. 179 z nich se účastní systému ISBN, v němž je sdruženo ve 148 národních a skupinových agenturách. Novými členy se staly Omán, Myanmar (dříve Burma), zájem o vstup projevilo Somálsko, Rwanda a Libérie. Mezinárodní adresář nakladatelů (Publishers´ International ISBN Directory - PIID) vydává nyní DeGruyter. Tištěný obsahuje/ 6 svazků, online verze (která nahradila předchozí verzi na CD-ROM) je k dispozici od r. 2010. Adresář obsahuje více než 1 mil. adres ze všech účastnických zemí systému ISBN i mimo něj. Aktualizace údajů za poslední rok zaslalo 111 agentur (neposlali je např. Bhútán, Malawi, Mali, Mongolsko a Uzbekistán).

Zahájení 39. výročního zasedání Mezinárodní agentury ISBN

Zahájení 39. výročního zasedání Mezinárodní agentury ISBN. Za řečnickým pultem stojí ředitel Národní knihovny JAR, dr. John Tsebe.

Zpracováno bylo 1 403 770 údajů, z toho 32 795 chybných. Stručně se též zmínila o dalších tématech, která byla podrobněji probírána v samostatných blocích: ISBN a online publikace, mezinárodní příručka uživatele systému ISBN, webová stránka MA ISBN. Pokud jde o regionální zasedání, konal se v říjnu 2010 seminář v Dillí v Indii (za účasti Indie, Bangladéše, Nepálu, Seychel a Mauricia), v březnu 2011 proběhlo tradiční zasedání jihoamerické skupiny CERLALC sdružující 14 agentur, v červnu 2011 se konal balkánský regionální seminář v Lublani (za účasti Slovinska, Republiky srbské v Bosně a Hercegovině, Bulharska, Srbska, Kosova, Chorvatska a Albánie), v srpnu 2011 bylo seversko-baltské zasedání ve Stockholmu (Švédsko, Norsko, Finsko, Polsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko). A konečně 14. 9. byl africký regionální seminář za účasti 20 zemí (Alžírska, Botswany, Kamerunu, Etiopie, Ghany, Keni, Lesotha, Malawi, Mauricia, Namibie, Nigérie, Seychel, Sierry Leone, Jihoafrické republiky, Súdánu, Svazijska, Tanzánie, Ugandy, Zambie a Zimbabwe). Všech regionálních akcí se účastnila Stella Griffiths jako výkonná ředitelka MA ISBN a přednesla na nich hlavní referát.

Nick Woods a Stella Griffiths

Nick Woods (Mezinárodní agentura ISBN) a Stella Griffiths (výkonná ředitelka Mezinárodní agentury ISBN).

Hlavním problémem celého systému ISBN je již několik let přidělování čísel ISBN online publikacím, tedy knihám a dalším publikacím na nehmotných nosičích, na rozdíl od hmotných nosičů, ať už jsou jimi tištěné knihy nebo knihy na CD-ROM či DVD-ROM. Tyto publikace se nazývají e-books, e-knihy nebo elektronické či digitální publikace. Přestože se MA ISBN snaží průběžně tento problém řešit, je technický vývoj vždy o něco napřed. Jak připomněla ve své úvodní prezentaci Stella Griffiths, s přidělováním čísel ISBN online publikacím se začalo již před deseti lety, ale stále není jasné, kam až bude jejich vývoj pokračovat. Základní kritéria jsou sice jasná: číslo ISBN lze přidělit každému samostatnému formátu pouze ukončeného díla, určeného veřejnosti, příp. zpoplatněného. Hlavním cílem přidělení čísla ISBN je učinit publikaci odlišitelnou od jiného formátu a softwaru, který je pro ni použitelný. Jednotlivých formátů je již více než 30 a kromě jiného formátu může být publikace též chráněna před zneužitím (tzv. DRM – Digital Rights Management). Také DRM mohou být různá – nebo žádná. A při kombinaci obou předpokladů nutnost přidělit samostatná ISBN ještě větší. V současné době jsou nejpoužívanějšími formáty ePub, pdf, Mobipocket a DRM Adobe ACS4, Apple Fairplay, OMA ad.

Stella Griffiths na zasedání přivezla pravidla pro přidělování čísel ISBN online publikacím, která jsme již u nás zapracovali do 8. kapitoly Příručky uživatele systému ISBN (na www.nkp.cz – Služby – ISBN, ISMN, ISSN a Příručka). Jedná se o současný stav řešení tohoto problému, jak jej navrhuje MA ISBN. Zejména ve Spojených státech je navíc problém komplikován tím, že čísla ISBN jsou zde zpoplatněna, a proto vydavatel přidělí pouze jedno číslo ISBN formátu, který považuje za nejprodávanější. Přitom publikaci produkuje ve více formátech, které pak distributor také potřebuje odlišit – a tak jim přidělí svá kvazi-ISBN. Ukazuje se ale, že velkou výhodou systému ISBN je jeho dlouhá úspěšná činnost, takže i ti, kteří by jej chtěli zneužívat např. přidělováním těchto quasi-ISBN si začínají uvědomovat, že by jej takto mohli zničit. Rychlost rozvoje online publikací se liší v každé zemi, ale dnes již se řešení tohoto problému žádná z nich nevyhne.

Domorodí hudebníci na slavnostní večeři

Na slavnostní večeři ISBN Dinner účinkovali domorodí hudebníci, ketří hráli jihoafrickou etnickou hudbu. Uprostřed autorka fotografií Sadhna Ramlallahová z ostrova Mauricius.

K problému s identifikací online publikací se v poslední době připojuje ještě problém knihoven s digitalizací jejich fondů. Řada knihoven si dnes digitalizuje své fondy nejen pro vlastní potřebu a potřebu svých čtenářů, ale v některých případech se stává i vydavatelem takto digitalizovaných knih. V tom případě musí postupovat k těmto knihám jako při vydání knižního faksimile: tato kniha musí mít nový titulní list s novým rokem vydání a novým vydavatelem. Pak jí tento nový vydavatel přidělí své číslo ISBN. V ostatních případech se jedná o kopii knihy vytvořenou pouze pro potřeby knihovny a jejích čtenářů (nikoliv určenou široké veřejnosti). Těmto publikacím se čísla ISBN nepřidělují.

Problémy s tím, co lze vůbec označit za produkt online publikace podléhající číslování ISBN, řeší MA ISBN tak, že za samostatný produkt považuje publikaci, která potřebuje samostatné číslo ISBN, jestliže ji kdokoliv v dodavatelském řetězci knih potřebuje mít odlišenou od jiné – a to formátem a/nebo softwarem DRM nebo možností tisku, kopírování, půjčování, namluvení textu apod. V řešení celé problematiky je důležitá a nezastupitelná role národních agentur ISBN. Ty mají zajistit plnění normy ISO v celém jejím rozsahu – a radit svým vydavatelům. Pokud jde o přidělování čísel ISBN částem publikací (kapitolám, jednotlivým článkům apod.), pak je to možné, pokud se jedná o text a tyto části mají samostatné bibliografické údaje.

Exkurze účastníků zasedání na digitalizační pracoviště

Exkurze účastníků zasedání na digitalizační pracoviště Národní knihovny.

Stella Griffiths také představila návrh 6. mezinárodního vydání mezinárodní příručky uživatele systému ISBN. Poslední 5. vyd. z r. 2005 reagovalo na přechod 10místného čísla ISBN na 13místné, MA ISBN byla v té době ještě v Berlíně. Od té doby se mnohé změnilo, a proto je třeba vydat nové vydání. To bude stručnější, budou zde aktualizované všechny údaje, v technickém oddílu bude konvertor převodu 10místného čísla ISBN na 13místné a naopak. Budou zde též pravidla pro přidělování čísel ISBN online publikacím. Část FAQ – otázek a odpovědí – bude též aktualizována a rozšířena. Jedná se stále pouze o návrh, který mají národní agentury ISBN připomínkovat tak, aby na příštím zasedání mohla být přijata definitivní verze. Bude se jednat o ukončený text, k němuž nebudou na internetu dodávány žádné doplňky, protože jinak by se jí nemohlo přidělit číslo ISBN.

Situace s přidělováním prefixu 979 zatím stagnuje. Byl přidělen pouze jeden identifikátor o 10 000 číslech ISBN jednomu francouzskému vydavateli. V rámci prefixu 978 je totiž stále k dispozici značné množství volných identifikátorů.

Ukázka procesu vysoušení ohrožených publikací

Ukázka procesu vysoušení ohrožených publikací

Piero Attanasio seznámil přítomné s projektem Arrow Plus – evropským systémem, jehož účelem je usnadnit vyhledávání autorských práv potřebných při digitalizačních projektech knihoven. Kdo je vlastníkem autorských práv? Jaký je právní status knihy (je to tzv. „sirotek“ čili kniha, o jejímž autorovi či vzniku není nic známo, je vyprodaná? apod.). Tento projekt financovala Evropská unie, aby zjistila možnost vytvoření a provozování databází „books-in-print“. Systém pracuje tak, že se dotazuje v řadě existujících databází na informace, které by jej mohly zajímat, a to:

  • v knihovních katalozích (ke zjištění dalších vydání knihy),
  • souborech autorit (k identifikaci autorů a údajů o něm),
  • v books-in-print (ke zjištění komerční dostupnosti dat) a
  • v RRO (ke kontrole registrace vlastníků autorských práv).

Pilotáž proběhla ve Francii, Německu, Španělsku a Velké Británii. V polovině září publikovala Britská knihovna průzkum, z něhož vyplývá, že ruční vyhledávání těchto potřebných informací by trvalo 4 hodiny na 1 titul, kdežto při použití systému Arrow to trvá jen 5 minut. Vzhledem k tomu, že MA ISBN podporuje národní agentury ISBN, aby vytvořily své books-in-print, spolupracuje s Arrow na tomtéž – v 6 zemích: Bulharsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Portugalsku. K vytvoření books-in-print je ale třeba dosáhnout souhlasu mezi vydavateli, knižním velkoobchodem, internetem, knihovnami, agenturami ISBN atd. Dále shromáždit požadavky, navrhnout systém a software. Arrow zahájil činnost v dubnu 2011 a zatím shromažďuje potřebné souhlasy. Bylo zjištěno, že národní agentury ISBN nejsou ale vhodným kandidátem na řízení books-in-print, ale ve spolupráci s nimi hrají klíčovou roli. Systém ale zatím pracuje pouze s metadaty normy ONIX.

Komory na vysoušení publikací

Komory na vysoušení publikací

V závěrečném bloku zasedání byly předneseny a prezentovány příbuzné identifikátory. Kromě ISMN, ISRC a ISBN-A (které propojuje DOI a ISBN) se jednalo o ISTC a ISNI.

Prezentaci systému ISTC (International Standard Text Code) předvedl ředitel Mezinárodní agentury ISTC pan Julian Sowa, který též současně vede britskou agenturu ISBN. Systém ISTC se řídí normou ISO 21047:2009. Kód ISTC se přiděluje stejným dílům/obsahům bez ohledu na jazyk nebo druh vydání. Má řešit problémy z praxe, kdy různá díla mají často stejný název (dají se odlišit autorem) nebo naopak stejné dílo vychází pod různými názvy (nejde jen o překlady ale např. i o zfilmování literární předlohy, kdy scénář má jiný název než kniha dílo může být zfilmováno vícekrát s různými názvy či uvedeno jako divadelní hra ještě s jiným názvem apod.). Toto dílo i jeho „verze“ či „odvozeniny“ by měly jeden kód ISTC. Stejné tak jako kompilace, které toto dílo obsahují, jeho kritická či opravená, rozšířená či doplněná vydání apod. Ke zjištění, o jaké dílo se jedná, používá metadat, která nahlásí buď autor nebo vydavatel, knihovna, literární agent apod. V MA ISTC se metadata prověří, přidělí základnímu dílu ISTC a pak je propojí s textovým dílem stejného obsahu. Metadata se zpracovávají podle normy ONIX pro knihy verze 3.0, která též umožňuje určit, zda je dílo obsaženo v knize nebo zda má dílo vztah k jinému dílu obsaženému v knize. Uvažuje se i o možnosti uvádět pole ISTC v záznamech MARC.

Beat Barblan, Paul Jessop, Piero Attanasio a John Tsebe

Na zasedání přijelo celkem 55 účastníků ze 33 zemí. Zde zleva: Beat Barblan (USA), Paul Jessop (Mezinárodní agentura ISRC), Piero Attanasio (Itálie), John Tsebe (Národní knihovna JAR).

Zatím je v provozu 10 registračních agentur v Kanadě, Číně, Spojených státech, Velké Británii, Austrálii, Rusku, Francii, Belgii, Německu a na Novém Zélandě. Dosud bylo zaregistrováno 13 000 děl (zejména v angličtině), kterým byl přidělen kód ISTC. Díky tomuto kódu došlo k napojení na celkem 100 000 knih stejného obsahu. Dotazy na databázi ISTC jsou volně dostupné na webové stránce MA ISTC.

Dalším systémem standardního číslování je ISNI (International Standard Name Identifier). Je to překlenovací identifikátor (bridge identifier) propojující jména autorů či původců díla napříč různými zdroji. Těmito identifikátory jsou označovány fyzické i právnické osoby i vymyšlené (fikční) subjekty – jako autoři i interpreti. Nejedná se tedy pouze o autory knih, ale i o zpěváky, hudebníky apod. Pomocí těchto identifikátorů mohou být původci děl propojeni k dílům, jichž jsou autoři nebo interpreti. Mezinárodní agentura ISNI (MA ISNI) je registrována ve Velké Británii a je nevýdělečnou organizací. Jejími zakládajícími členy jsou R. R. Bowker, CISAC, OCLC, IFRRO, národní knihovny a IPDA. MA ISNI zahájila činnost koncem roku 2010. V současné době je v její databázi na 3 mil. záznamů.

Nick Woods, Mark Bide, Julian Sowa a Paul Jessop

Zleva: Nick Woods (Mezinárodní agentura ISBN), Mark Bide (EDItEUR), Julian Sowa (Mezinárodní agentura ISTC), Paul Jessop (Mezinárodní agentura ISRC).

Posledním příspěvkem byl referát pana Stanleyho S. Gondweho o systému ISBN v Malawi, který letos oslavil 20 let své činnosti. Příštím místem konání výročních zasedání Mezinárodních agentur ISBN i ISMN bude na podzim roku 2012 Malta.

Výlet na safari

V rušném konferenčním programu se našel čas i na výlet na safari do Rhinos and Lions Parku.

Poznámka: Autorkou fotografií je Sadhna Ramlallahová.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
JEŘÁBEK, Antonín. 39. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN a 19. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 11 [cit. 2024-11-21]. urn:nbn:cz:ik-13776. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13776

automaticky generované reklamy