elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Doležel, Lubomír. Život s literaturou: vzpomínky a rozhovory. Academia, Praha, 2013, 284 s. Paměť; sv. 60.
VíceBáez, Fernando. Obecné dějiny ničení knih: od sumerských tabulek po digitální éru. Brno: Host, 2012. 597 s. ISBN 978-80-7294-697-6.
Více„Tožť jest ona veleslavná Praha, ty zdi, hrady, věže obrovské, ono město Čechů královské, krásné jako Slávy dcera drahá“. Těmito slovy oslavil Jan Kollár krásu Prahy, a uvedl tím zároveň plejádu slovenských spisovatelů, kteří po něm do Prahy putovali a putují a píší o ní (ukázky z těchto textů byly shromážděny na jednom místě v knize Pražské inšpirácie slovenských spisovateľov: Praha v zrcadle slovenské literatury z roku 2001).
Ve dnech 16. – 19. května se v Praze sešlo hned 42 soudobých slovenských spisovatelů (společně se slovenskými herci či hudebníky) na knižním veletrhu Svět knihy, na kterém bylo letos Slovensko čestným hostem (byl mezi nimi i Juraj Šebo, který se v knize O socialismu s láskousvěřil, že jeho obdiv k Praze byl tak velký a jeho vychvalování pro Šebovy bratislavské přátele tak nesnesitelné, že mu začali hanlivě přezdívat Pražský chuj). Tento rok nebyl zvolen náhodně: připomíná se 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje, 20. výročí vzniku samostatného Slovenska a Česka (současně ale i zániku společného státu), i sto let od narození významného slovenského spisovatele, disidenta a „přítele českého národa“ Dominika Tatarky.
VíceZačátek letošního Lipského knižního veletrhu (konal se ve dnech 14. až 17. března) se téměř kryl se zahájením pozoruhodné marketingové kampaně. Tu spustil krátce před zahájením veletrhu Svaz německých knihkupců a nakladatelů, nese název Pozor kniha a má trvat asi tři roky. Zdánlivě před knihami varuje, ve skutečnosti ovšem upozorňuje na to, jak silný (a potenciálně pozitivní) vliv mohou na čtenáře mít: „Také to znáš? Intenzivní zážitek, který vzniká jen při čtení knihy: Sotva přečteš pár vět, už se ti v hlavě rodí obrazy a najednou jsi tam – v nových rolích, na překvapivých místech a v neznámých světech plných emocí! Stručně řečeno: kniha ti změní život“.
VíceMatti Friedmann: Aleppský kodex. Skutečný příběh posedlosti, víry a honby za posvátnou knihou. Z angličtiny přeložila Klára Míčková. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2012
VíceSlovo za slovem: s překladateli o překládání se jmenuje kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920–1935) našich překladatelů (mezi jinými Josef Čermák, Josef Forbelský, Ludvík Kundera, Vladimír Mikeš, Antonín Přidal či Josef Škvorecký), kterou připravili pracovníci Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Překladatelé odpovídají na otázky týkající se obecně jejich profese, i konkrétně působení překladatelů a nakladatelů před rokem 1989 a po něm.
VíceZkušení návštěvníci Frankfurtského knižního veletrhu, který se letos konal od 10. do 14. října, jsou zvyklí na ledacos. Tohoto největšího veletrhu knih na světě se pravidelně účastní desítky států, a jsou tak na jednom místě soustředěni zástupci všech kontinentů. V transformované podobě se sem přenášejí také jejich spory, nejen ve formě knižních polemik a pamfletů, ale třeba prostřednictvím strhávání map nebo hlasitých demonstrací. I letos měli svoje stánky na veletrhu také íránští a syrští emigranti protestující proti vlastním režimům a jejich veletržním reprezentantům; laureát Mírové ceny německých knihkupců udělované ve Frankfurtu, čínský spisovatel a disident Liao Yiwu, zase kritizoval vlastní režim i udělení Nobelovy ceny svému krajanovi Mo Yanovi…
VíceCASANOVA, Pascale: Světová republika literatury [z francouzského originálu přeložil a doslov napsal Čestmír Pelikán], Praha : Karolinum, 2012. 439 s.
Jak dlouho už existuje „světová literatura“? A je nějaká obecná cesta, jak se stát známým spisovatelem? Na tyto otázky hledala odpověď francouzská literární kritička a socioložka Pascale Casanova (1959) v knize Světová republika literatury. Vychází v ní z představy kulturního kapitálu, koncipovaného sociologem P. Bourdieuem, podle kterého tento kapitál funguje v rámci „směnného systému“ jako sociální vztah, jenž zahrnuje nashromážděné kulturní vědění poskytující moc a sociální status. Kapitál určité národní literatury existuje v podobě literárních institucí, časopisů, kritiků či porot, jejichž legitimita se měří jejich starobylostí a účinkem uznání, o němž rozhodují. Spisovatel, který se narodí do určitého jazykového (a tedy i literárního) společenství, může dědictví své literatury odmítnout a snažit se integrovat do jiného literárního univerza (kupříkladu Samuel Beckett odmítl být jen irským spisovatelem, Henri Michaux jen belgickým), či ho může „přijmout a bojovat za jeho proměnu a osamostatnění“ (jako další Ir James Joyce, o jehož Oddyseovi trochu v nadsázce píše jako o postkoloniálním románu), nebo může „potvrdit odlišnost a význam národní literatury“ (Franz Kafka ve vztahu k jidiš).
Více