Nakladatelství FCC PUBLIC uspořádalo 8. června pod záštitou Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci s Národní knihovnou ČR třetí pokračování semináře Autorské právo v praxi, tentokrát s podtitulem Elektronické publikování a digitalizace odborné a vědecké literatury. Cílem semináře bylo poskytnout informace a umožnit diskusi k problematice současných forem publikování vědecké a odborné literatury a způsobů její distribuce (prodeje, online distribuce, půjčování apod.).

Ing. Josef Košťál přivítal účastníky v zaplněné přednáškové místnosti Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR v Praze – Libni

Obsah semináře byl inspirován avizovaným záměrem Evropské komise, zveřejněným ve Sdělení z prosince 2015. Obsahem záměru je směřování k modernějšímu a evropštějšímu vymezení autorského práva. Evropská komise se v rámci další unijní harmonizace autorského práva hodlá zabývat mj. otázkami, jak podpořit dálkový přístup v uzavřených elektronických sítích k dílům uchovávaným ve vědeckých a akademických knihovnách a jiných příslušných institucích pro účely výzkumu a soukromého studia a jak usnadnit digitalizaci děl na trhu nedostupných a jejich zpřístupnění, a to v celé EU. Odbornou garantkou semináře byla JUDr. Adéla Faladová, zástupkyně vedoucího samostatného oddělení Autorského práva na Ministerstvu kultury ČR.

Program semináře byl koncipován tak, aby postupně vystoupil zástupce státní instituce, která má péči o autorské právo na starost (MK ČR), následně právníci, kteří se zabývají autorskoprávními aspekty zpřístupňování vědecké a odborné literatury, poté zástupci nakladatelů a vydavatelů, ale také zástupci knihoven a institucí, které o tyto fondy pečují. Seminář uzavřel příspěvek o roli kolektivní správy, zejména v návaznosti na připravovaný rejstřík děl nedostupných na trhu.

Úpravy legislativy a Horizont 2020

Po úvodním slovu šéfredaktora časopisu ELEKTRO, Ing. Josefa Košťála vystoupil Mgr. Michal Dubovan, vrchní ministerský rada ze samostatného oddělení autorského práva na Ministerstvu kultury ČR. Ten přiblížil důvody pro iniciativy ke sjednocování autorskoprávního prostředí napříč členskými státy EU, zejména s ohledem na snahy o akceleraci úprav legislativy. Jejich cílem je odstranění výjimek úzce spojených se vzděláváním, výzkumem a přístupem ke znalostem, které jsou největšími překážkami vzniku jednotného celoevropského digitálního trhu postaveného na harmonizovanějším systému autorských práv. Ten by měl poskytovat motivaci k tvorbě a k investicím a současně umožňovat přenos a využívání obsahu přes hranice. Jen tak může být takto vzniklý systém předvídatelný a poskytovat právní jistotu pro nositele autorských práv.

Příspěvek JUDr. Jany Kratěnové z Technologického centra AV ČR, která je Národním kontaktem pro právní otázky Horizontu 2020 a Národním referenčním kontaktem pro otevřený přístup k vědeckým informacím, mířil již konkrétněji na aktuální podobu řešení otevřeného přístupu k vědeckým a odborným informacím. JUDr. Kratěnová srovnala pojetí otevřeného přístupu v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, který probíhal v letech 2007 až 2013, a Horizontu 2020, což je program pro období 2014 až 2020. Ten oproti svému předchůdci opět rozšiřuje hranice otevřenosti přístupu k vědeckým informacím.

Po Dr. Kratěnové (vlevo) promluvila o typech licencí, jejich fungování a dalších právních aspektech zpřístupňování Mgr. Lucie Straková z Ústavu práva a technologií na Masarykově univerzitě v Brně. Zastavila se u některých spornějších nebo méně jasných aspektů otevřených licencí a koncepcí sdílení autorských děl. Mgr. Jana Matějková (vpravo) byla jedním ze zástupců vydavatelů.

Zástupci vydavatelů a zpřístupňování děl

V následujícím bloku, nazvaném Vydávání vědecké a odborné literatury včera a dnes, vystoupili tři zástupci vydavatelů: Mgr. Jana Matějková z vydavatelství FF UK, Mgr. Petr Valo, ředitel nakladatelství Karolinum, a Ing. Eva Dibuszová, Ph.D., vedoucí Centra informačních služeb VŠCHT. Všichni tři přiblížili pohled nakladatelství, která zastupovali na publikování v otevřeném standardu a zkušenosti s ním.

Po vydavatelích vystoupil ředitel Knihovnického institutu PhDr. Vít Richter z Národní knihovny ČR a sdělil podrobnosti o zpřístupňování děl nedostupných na trhu národní knihovou ČR a o rejstříku děl nedostupných na trhu. Diskusi vyvolala otázka, jaký bude postup u děl, která sice nejsou na trhu dostupná, ale nositelé autorských práv k nim si nepřejí, aby díla byla zpřístupněna. Mgr. Jitka Vencláková, ředitelka Univerzitní knihovny TU Liberec představila zkušenosti s digitalizací a zpřístupňováním v této knihovně.

Zleva: Ing. Eva Dibuszová, Ph.D., PhDr. Vít Richter a Mgr. Jitka Vencláková

Role kolektivního správce práv

Přednáškový blok zakončil svým druhým příspěvkem Mgr. Michal Dubovan ze samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury ČR. Ten se tentokrát týkal role kolektivního správce autorských práv, navrhované úpravy v souvislosti s novelou autorského zákona plánovanou na rok 2016, a zejména toho, jaká bude role kolektivních správců ve zpřístupňování děl nedostupných na trhu.

Závěr a diskuse

Závěr semináře patřil dotazům a diskusi okolo plánovaného zřízení a implementace rejstříku děl nedostupných na trhu, která byla reakcí na příspěvek dr. Richtera.  Seminář sklidil dobré ohlasy a organizátoři doufají, že přispěl k lepší informovanosti o tendencích a iniciativách směřujících k co nejotevřenějšímu přístupu k odborným a vědeckým publikacím.

Prezentace jednotlivých přednášejících jsou k dispozici na stránce semináře http://www.odbornecasopisy.cz/seminare-konference/autorske-pravo-v-praxi-iii--73