V srpnu letošního roku jsme měly možnost zúčastnit se satelitního meetingu konference IFLA věnovanému dění kolem studie "Funkční požadavky na bibliografický záznam" (FRBR).

Konference se konala ve dnech 11. - 12. 8. 2005 v malém městečku Järvenpää asi 50 km vzdáleném od Helsinek. Díky účasti největších osobností světové katalogizace se jednalo o výjimečnou příležitost pro získání nejnovějších poznatků v této oblasti. Odborný program byl doplněn nabídkou exkurzí po knihovnách v Helsinkách a jejich okolí.

Finské moderní knihovny jsou krásné, vzdušné budovy, s interiéry obloženými dřevem. Takovou budovou je například Hollola Public Library. Interiér knihovny je otevřeným prostorem, který je podle potřeby dělen závěsy nebo pojízdnými regály s knihami. Toto operativní uzavírání je využíváno při konání programů v oddělení pro děti nebo při omezeném provozu knihovny, kdy zůstává přístupná čítárna denního tisku. Jediným trvale uzavřeným prostorem, i když pouze skleněnou stěnou, je místnost pro hru na hudební nástroje. V době naší návštěvy zde dvě dívky pilně cvičily čtyřručně na piano. Novým standardem ve všech navštívených knihovnách jsou samoobslužné pulty pro výpůjčku a vracení dokumentů. Jako alternativa zůstává možnost vypůjčit si dokument za pomoci knihovníka, ale většina uživatelů dává přednost "samoobsluze". O tom, že jejich transakce proběhla v pořádku, jsou ubezpečeni vytištěním stvrzenky.

Ve všech veřejných knihovnách, které jsme navštívily, nás zaujala skladba dokumentů nabízených čtenářům - knihy jsou téměř ve stejném poměru k DVD, CD-ROM nebo videokazetám. To vše je přístupné ve volném výběru, registrovaní čtenáři mají možnost si přehrávat hudbu i film. Obecně nízká kriminalita, příslovečná pro severské země, umožňuje knihovnám maximální zpřístupnění s relativně (alespoň z našeho pohledu) malým počtem pracovníků sledujících počínání čtenářů.

Speciální kategorií mezi navštíveným knihovnami představovala CELIA Library for Visually Impaired. CELIA je kulturním střediskem pro různé typy služeb určené zrakově postiženým. Věnuje se vlastní nakladatelské produkci, včetně výroby knih-hraček a audionahrávek knih. Zabezpečuje výpůjčky pro celé Finsko. Ve skladu jsou v kompaktních regálech uloženy dokumenty ve speciálních obalech pro trojrozměrné objekty, kazety, CD-ROM, v budově je zaveden hmatový informační systém. Katalog knihovny využívá finský software PallasPro a zobrazení záznamů v OPACu je v souladu s doporučeními pro zobrazování v intencích studie FRBR (Guidelines for Online Public Access Catalogue (OPAC) Displays - online dostupný draft z roku 2003, v letošním roce vyšla konečná verze tohoto materiálu IFLA).

Příkladem knihovny umístěné v historické budově je Rikhardinkatu Library, městská knihovna Helsinek. Součástí této knihovny je artotéka, kde jsou umístěny obrazy a další drobná umělecká díla současných umělců. Díla nabízená v artotéce poskytují přímo tvůrci a artefakty je možné si na určitou dobu pronajmout. Cenu pronájmu určuje autor díla. Pokud se uživateli umělecké dílo zalíbí, je stanovena i cena, za kterou si může obraz koupit. Knihovna tuto službu provozuje neziskově, veškeré finance takto získané dostává umělec.

Odborný program konference lze rozdělit na příspěvky, které informovaly o dalších krocích pracovní skupiny IFLA pro FRBR (Funkční požadavky na bibliografický záznam) a FRANAR (Funkční požadavky na autoritní záznam, v letošním byl zveřejněn konceptuální model pro jmenné a korporativní autority). Tyto studie jsou reakcí na změnu prostředí knihovních katalogů, která nastala po nástupu síťových technologií internetu a integraci více typů dokumentů do fondů knihoven. Uspokojivé pro nás bylo, že dosavadní české projekty, např. soubor národních autorit NK ČR, jsou koncipovány natolik progresivně, že jsou v souladu s navrženými koncepcemi. Překvapivé pro nás bylo, že žádný z přednášejících neprezentoval práci Britské knihovny v oblasti rozvoje studií FRBR a FRANAR. Také bohužel nezazněly žádné zprávy týkající se pokroků v definování Standard Autority Data Number (ISADN). Domníváme se, že identifikace na bázi ISADN by výrazně pomohla kooperativním projektům pro sdílení autoritních záznamů.

Studií FRBR a FRANAR se přímo týkaly tyto příspěvky:

• B. B. Tillett: Bibliographic universe created by FRBR a FRANAR
  Komplexní úvod do studie FRBR s nastíněním plánovaných aktivit.
• T. Delsey: Modeling Subject Access
  Prezentace grafického modelu FRANAR a připravovaného modelu FRSAR (Funkční požadavky na předmětový autoritní záznam).
• S. H. McCallum: MARC 21 meets FRBR
  Mapování elementů FRBR vůči jednotlivým polím MARC21.
• S. H. McCallum: The FRBR Tool of the Library of Congress
  Prezentace volně dostupného softwaru pro zobrazování dat uložených ve formátu MARC21 podle doporučení studie FRBR.

Další část příspěvků se zabývala grafickým rozhraním OPAC v intencích studie FRBR. Ze všech příspěvků vyplývalo, že pro kvalitní zobrazení je nutné, aby data uložená ve strukturách katalogu plně odpovídala formátu MARC21, včetně vazebních a selekčních polí. Katalogy, které nejsou stavěny na tomto principu, musí při konfigurování podle FRBR vytvářet velmi složitý konverzní model.

• G. Patton: FRBR Activities at OCLC
  Prezentace katalogu OCLC FirstSearch, služby integrované do služby vyhledávače Google "Find in a library".
• T. Aalberg: From MARC to FRBR - a case study in the use of the FRBR model on the BIBSYS database
  Projekt testu zobrazování v intencích FRBR narazil v případě BIBSYS na zjednodušený model formátu MARC bez vazebních polí.
• E. T. Jepsen: Structuring the Catalogue according to FRBR user task: Collocation and linking
  Výsledky dánského projektu lze již najít na internetu v OPACu Biblotek.DK.
• Ch. Magliano: Metadata in relation to FRBR
  Italský projekt mapující formáty metadat vůči strukturám FRBR.
• J. Bazuzi: Software Virtua, VTLS
  Prezentace komerčního softwaru pro OPAC zobrazujícího bibliografické záznamy podle doporučení FRBR.

Třetí část příspěvků se zaměřovala na projekty orientované na uživatele a organizaci informací obecně, tedy projekty související myšlenkově se studií FRBR, ale nepodléhající zcela jejím doporučením:

• J. Kekäläinen: To the basics: is it possible to organise all information
  Zamyšlení nad organizací zvukových a obrazových informací, které nelze slovně popsat, a přesto je třeba je organizovat.
• P. le Boeuf. To the basic: is it possible to organise all information?
  Obecné zamyšlení nad (ne)možností organizace všech informací jako ideálu knihovnického světa. Prezentace možností alternativního zpřístupnění knihovních katalogů - formou myšlenkových map, internetových vyhledávačů apod. Velmi mne zaujala prezentace grafického rozhraní OPACu AcquaBrowser Library realizovaného nizozemskou firmou Medialab Solution BV.
• E. Lounasvuori: Case "Citizen`s Gateway to Information", the Finnish library portal for information search, based on the ideas of the semantic web.
  Prezentace finského metavyhledávacího portálu kombinujícího vyhledávání předmětu v prostředí volného webu a knihovních zdrojích.
• M. Zumer: FRBR as User`s Model
  Prezentovala výzkum vyhledávání uživatelů ve veřejné knihovně - selekční prvky, obratnost při vyhledávání, úspěšnost vyhledávání apod. - a výsledky informačního rozhovoru s uživateli, kteří dávali tipy na možné zlepšení elektronického katalogu. Ne vždy jsou výsledky těchto doporučení v souladu se studií FRBR.
• S. Havu: Bibliotheca Universalis, the creation of Conrad Gessner (Gesner) 1516-1565, Father of Bibliography and Monster of Science
  Závěrečný příspěvek věnovaný osobnosti a odkazu Konráda Gesnera.

Během naší cesty se nám podařilo získat mnoho informačního materiálu o finském knihovnictví i o problematice semináře. Případné zájemce o tyto dokumenty prosíme, aby se na nás obrátili a domluvili se s námi na jejich zpřístupnění.