České knihovny někde mezi dnem a vrcholem
Vážení čtenáři, asi jste už v příloze Lidových novin Orientace z 15. října 2005 četli článek Petra Zídka o současné situaci českých knihoven publikovaný pod názvem "Knihovny na dně". Asi nemá smysl zdůrazňovat, že informace v článku nejsou objektivním a zasvěceným popisem aktuálního stavu věcí. Možná je tomu tak i proto, že "...stále se zvyšující tlak na zisk vytěsňuje i z takzvaných marketingových či popmédií informace, kontext, komentář a proměňuje je v emoční chrliče, které obsluhuje intelektuální proletariát a plní je pouze míněními" [1]. V kontextu uvedeného citátu by možná bylo vhodné upravit titulek článku do podoby "Novináři na dně".
Nám však nejde ani o hodnocení novinářských kompetencí a odpovědnosti, ani o subjektivní názory na činnost knihoven a dalších informačních pracovišť, ale o dvě podstatné otázky:
- Jak vypadá článkem nezkreslená realita?
- Přináší článek relevantní otázky, kterými by se knihovníci a informační pracovníci měli seriózně zabývat?
U první otázky nám významně pomohl Ivo Brožek, jehož reakci na článek P. Zídka si v tomto čísle Ikara můžete přečíst. Situaci dokresluje i rozhovor se Sašou Skenderijou, který původně vznikl jako podklad pro článek "Knihovny na dně" a který zveřejňujeme v úplné podobě. V rozhovoru sice na adresu českých knihoven najdete chválu, která v článku P. Zídka nezaznívá, na druhou stranu S. Skenderija ve svém pohledu ze zámoří naznačuje řadu palčivých problémů, kterým české knihovny dlouhodobě čelí a které je často přesahují.
Se svou troškou do mlýna přišli i čtenáři a uživatelé, kteří v diskusních fórech vyjadřují na problematiku svoje pohledy. Škála názorů je skutečně široká a ukazuje, že situace není tak jednoznačná, jak se titulek i text článku "Knihovny na dně" snaží sugerovat. Tyto názory jsou podle nás téměř tím nejcennějším, co diskuse nad článkem vyvolala: bezprostřední, ničím nekorigované postoje a mínění uživatelů publikované na různých serverech jsou vynikajícím materiálem pro další úvahy a práci. Snad jen příkladem několik z nich (texty bez korekce, v původní podobě):
"...české knihovny jsou opravdu bída s nouzí." (uživatelka Andy na Neviditelném psu)
"jakožto vysloužilec z FF UK, kde se učí skoro i na záchodcích, můžu jen konstatovat, že situace s knihovnami je tam vskutku tristní. Bez podstatné finanční injekce se ale nedá udělat vůbec nic. Jak chcete vybudovat slušnou moderní informační fakultní knihovnu, když jediný možný prostor je bývalá kotelna." (uživatel Quetzal na Neviditelném psu)
"Milí přátelé, zkuste nebýt tak provinčně zahledění do Prahy a jejích ostud - včetně knihoven UK. Jsou města a školy, kde měli naštěstí všech pět pohormadě a včas. Novostavba, mimochodem ověnčená jakousi architektonickou cenou, knihovny FF MU je dokladem jedním, novostavba Moravské zemské knihovny zase druhým. Nicméně stav pražských knihoven jest vskutku tristní. Inu, hlavní město republiky..." (uživatel Čumil na Neviditelném psu)
"Ale vono to zas nebude tak zlý, jak píšou v novinách -- s funkčností městský knihovny jsem zatim, zaplať magisrát, celkem spokojenej..." (uživatel jonáš na Neviditelném psu)
"Knihovny, jak Městská, tak univerzitní, knihovna akademie věd i ta na hvězdárně Petřín, jsou příjemné oázy vzdělávání a relaxace. Ráda se v těch palácích plných knih občas spatřím, procházím jimi. Jen tak i převážně účelně." (uživatelka johanka na Centrum.cz)
Nejčetnější reakce najdete pod dvěma verzemi článku na serveru Centrum.cz (verze s více reakcemi, verze s méně reakcemi) [pozn. redakce z 2.11.2005: - dokumenty vč. diskuse byly ze serveru Centrum.cz staženy, text článku nyní na serveru Lidovky.cz: verze s obrázky, verze bez obrázků], ale diskuse pronikla i jinam (např. k úvodníku Neviditelného psa z 20. října 2005 "Protiptačí tažení" ).
Podle našeho názoru klíčovým momentem k zamyšlení ovšem je, z jakého důvodu přichází novinář P. Zídek za šéfredaktorkou Ikara P. Jedličkovou a dalšími odborníky s otázkou "Proč u nás nefungují knihovny?". Podstatou problému totiž není to, proč knihovny nefungují, resp. proč nefungují ideálně (na takto formulovaný dotaz se ani nedá smysluplně odpovědět), ale proč si něco takového myslí někteří novináři a nezanedbatelná část veřejnosti. Článek tedy nám, knihovníkům a informačním pracovníkům, neposkytl inspiraci, jak řešit problémy v oboru, ani nepřinesl kvalifikovanou analýzu současného stavu knihoven a dokonce ani dostatečně silně neapeloval na politiky, kteří jsou cílovou skupinou při řešení některých podstatných problémů v oboru. Text P. Zídka nás spíše nutí k zamyšlení nad otázkami, jak je náš obor viděn laiky, resp. jak veřejnost vnímá a oceňuje naši práci, co je pro ni podstatné a podle jakých kritérií vlastně knihovny hodnotí. Z tohoto pohledu článek inspiruje k zásadním otázkám, které mají bezprostřední souvislost s knihovními a informačními službami poskytovanými uživatelům:
- Přes mnohá zlepšení nejsou v řadě knihoven informační služby poskytovány s dostatečnou uživatelskou přívětivostí - uživatel není vnímán jako zákazník, ale jako kolečko v soukolí knihovního stroje.
- Veřejnosti není dostatečně obeznámena se službami knihoven - chybí systematická informační příprava a osvětová kampaň, na které by se podílely i knihovny.
- Knihovny disponují omezenými prostředky na nákup fondu, a to zejména zahraniční literatury.
Tyto vybrané okruhy prosím chápejte jako příklady problémů, které nás při čtení článku napadly. Určitě i vy přemýšlíte nad řadou dalších otázek a věříme, že se s nimi zapojíte do diskuse, kterou článek "Knihovny na dně" vyvolal. To bezesporu je jeho nejcennější přínos.
Máme zde 1 komentář
Nákup fondu
Kdyby bylo jen málo peněz na nákup knih psanými cizími jazyky... Ono není ani dost peněz na knihy psané česky. :-(