Celý ten příběh by mohl posloužit jako ukázka významu historických fondů nebo tištěných katalogů knihoven, případně akvizice v antikvariátech. Počátek je možno klást do roku 1991, kdy dr. Angelika Marsch, odbornice na problematiku historických vedut, objevila v jednom antikvariátu katalog univerzitní knihovny ve Würzburgu. Při běžném prohlédnutí ji zaujal obrázek města. Přestože vyobrazení bylo velikosti poštovní známky, rozpoznala neznámou vedutu Prahy. Od tohoto okamžiku začalo velké dobrodružství, jež bylo završeno výstavou prezentující výsledky dlouholetého bádání.

Svazek vedut, který byl v knihovně uložen v kožené vazbě bez titulního listu a bez dalších údajů, které by mohl posloužit při identifikaci, obsahoval 50 vedut s vyobrazením 70 středoevropských měst. Bylo zjištěno, že je pozůstatkem cesty falckraběte a později kurfiřta Ottheinricha (Ota Jindřich 1502-1559), kterou podnikl v letech 1536 a 1537. Vyšel z Neuburgu na Dunaji přes Plzeň a Prahu do Krakova, odtud do Berlína a zpět do Neuburgu na Dunaji. Ottheinrich si na cestu s sebou vzal do družiny i umělce, pravděpodobně Matthiase Gerunga (okolo 1500-1570), který měl za úkol zaznamenat na svých obrazech náročnou a dlouhou cestu. Skicář, který cestou zaplnil pohledy na jednotlivá města, mu pak posloužil k vytvoření velkolepých obrazů. Tento soubor je po vydání Kroniky světa Hartmana Schedela v Norimberku roku 1493 první sérií vedut středoevropských měst. S Kroniku světa se však shoduje pouze v pěti případech (Vratislav, Eichstätt, Krakov, Nisa a Praha). Všechna další vyobrazení, s výjimkou Plzně, je možno považovat za nejstarší veduty.

Výjimečnost a velkou historickou hodnotu celého souboru je možno doložit podrobným rozborem a popisem jednotlivých detailů z obrazů. Podrobný rozbor vyobrazení Plzně, Rokycan, Berouna a hradů Radyně1, Žebráka, Točníka a Křivoklátu zveřejnil roku 2001 Jan Pelant. [1] Z dalších pozoruhodností je možno upozornit na zveličené zobrazení nové renesanční kupole věže kostela sv. Alžběty ve Vratislavi (architektonická novinka), ruiny východního křídla královského zámku Wawel, zničeného požárem 18. října 1535. Z českých měst může zaujmout zobrazení stanové střechy královského paláce na Hradčanech spolu s původní podobou Černé věže s rohovými věžičkami, jež byla zapálena bleskem a shořela 10. dubna 1538. Na plzeňské vedutě je nejstarší vyobrazení hradu Radyně, opět krátce před jeho zničením ohněm. Přestože, umístil umělec hrad na zidealizované horstvo a na nesprávnou světovou stranu od města, je detailní kresba hradu velmi cenná, neboť vedle konstrukčních prvků ozřejmuje existenci nepoškozeného hradu v roce 1536.

Vedle zajímavých údajů k architektuře měst a lokalizaci řady stavebních památek lze na obrazech nalézt řadu oživujících prvků. Objevuje pasáky se stády různého domácího zvířectva, sedláky s povozy, tažené koňmy nebo sedláky při orbě. Zajímavé je zobrazení střeleckého terče ke střelbě na maketu ptáka (berounská veduta) nebo vlastní střelnice s terčem (veduta Lipska). Hutní pece na obrazech polských měst (Bedzin, Slawków, Olkusz) zase naznačují výskyt ložisek stříbra a olova. Častý výskyt popravišť různých konstrukcí, zhusta hojně obsazené, je nezbytným doplňkem předměstí.

Edice obrazů z dobrodružné cesty falckraběte Ottheinricha se ujalo nakladatelství Anton H. Konrád z Weissenhornu a v roce 2001 tak zpřístupnilo veřejnosti faksimile všech padesáti obrazů spolu s výsledky bádání Angeliky Marsch a skupiny německých, českých i polských odborníků, kterou A. Marsch sestavila k objasnění historie souboru nalezených vedut.

Výstava, která se nyní představuje v Západočeském muzeu v Plzni (26. 5. – 18. 7. 2004), je další formou prezentace tohoto podivuhodného díla. K prohlídce faksimilního zobrazení jednotlivých obrazů si může návštěvník zakoupit katalog, který obsáhle doplní informace k osobě falckraběte Ottheinricha a jeho souputníků, malíře Mathiase Gerundia k celé cestě a k dalším zajímavým okolnostem. Z tohoto katalogu je čerpána většina zde uvedených informací. Katalog byl zpracován v němčině, češtině a polštině a bohatě vybaven obrazovými přílohami. Za cenu 220,- Kč si jej můžete zakoupit v Západočeském muzeu nebo objednat písemně na adrese Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2, 301 50 Plzeň, případně elektronicky na adrese vpechackova@zcm.cz. Zájemci, kteří by nestihli v uvedeném termínu výstavu navštívit, si nemusejí zoufat, neboť po Plzni bude výstava k vidění v Muzeu východních Čech v Hradci Králové (29. 7. – 26. 9. 2004), v Regionálním muzeu v Náchodě (13. 10. – 21. 11. 2004) a v Clam-Callasově paláci v Praze (2. 12. 2004 – 30. 1. 2005).

falckrabě Ottheinrich

veduta Plzně

veduta Prahy