Letošní 15. pracovní seminář Automatizace knihoven, pořádaný Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK a Svazem knihovníků a informačních pracovníků (s podporou grantu MK ČR), se konal 30. září 2004 v aule Univerzity Karlovy v Praze 5-Jinonicích. Ústředním tématem letošního semináře se stala sdílená katalogizace, především měly být představeny možnosti stahování záznamů v jednotlivých knihovních systémech, dostupných na domácím trhu.

Účastníky semináře, kterých se sešel rekordně vysoký počet, přivítala Anna Stöcklová a Richard Papík z pořádajícího ÚISK FF UK. Poté začala přehlídka jednotlivých knihovních systémů. Záměrem pořadatele semináře bylo představit prakticky postup při stahování záznamů s využitím protokolu Z39.50 a zmínit se o případných problémech tohoto způsobu katalogizace. Vedle zástupců firem dodávajících knihovní systémy se v některých případech představili také pracovníci knihoven, které daný systém používají.

Jako první bylo demonstrováno stahování záznamů v systému Aleph, za Ústav výpočetní techniky UK jako distributora v ČR zde vystoupil Martin Ledínský. O zkušenosti se stahováním záznamů v KS Aleph ve Vědecké knihovně v Olomouci se podělila Libuše Machačová. Cílem VK v Olomouci je zde zkvalitnění bibliografických záznamů, zrychlení práce a jednotnost bibliografických záznamů. Pracovníci VK v Olomouci pro stahování záznamů využívají především Jednotnou informační bránu, kde má knihovna nastaven svůj profil. V součastnosti knihovna přebírá až 70 % záznamů z jiných knihoven, nejčastěji z Národní knihovny a Moravské zemské knhovny.

Na toto téma navázal později M. Ledínský příspěvkem nazvaným Přebírání záznamů prostřednictvím JIB. Tato služba, která je v provozu od roku 2002 a je poskytována zdarma, se stává vysoce užitečnou a aktuální nyní, kdy některé knihovny přecházejí na zpracování záznamů ve formátu MARC 21. Stávající verze stahování záznamů z JIB totiž zahrnuje konverzi mezi formáty Unimarc a MARC 21. Knihovna disponující klientem Z39.50, která chce využívat tuto službu, si vytvoří v rámci JIB svůj profil, kde zvolí a dle důležitosti uspořádá katalogy knihoven, ze kterých chce přebírat záznamy, a také formát, ve kterém se mají tyto záznamy stáhnout (Unimarc nebo MARC 21). Poté daná knihovna ve svém Z39.50 klientovi nastaví vytvořený JIB profil jako databázi Z39.50 serveru ve vlastním knihovním systému. Další informace a aktivace této služby jsou dostupné na http://jib-info.cuni.cz/prebirani. V době konání semináře využívalo tuto službu asi 20 knihoven (především krajské a univerzitní knihovny).

Postup při přebírání záznamů v systému T Series představila Eva Bulínová z Ústavu výpočetní techniky UK (distributor v ČR), online ukázkou pak navázala Barbora Drobíková z knihovny Evangelické teologické fakulty UK. Podobně jako ve všech systémech i v T Series po zjištění, že požadovaný záznam v lokální databázi zatím neexistuje, následuje připojení ke vzdálené knihovně, vyhledání záznamu a jeho uložení do lokální databáze a následná případná editace staženého záznamu dle potřeb dané knihovny.

Naděžda Andrejčíková z firmy Cosmotron (tvůrce a distributor systém Advanced Rapid Library), zdůraznila význam stahování autorit a příp. vazeb na jiné záznamy spolu se stažením vlastního bibliografického záznamu. Katalogizátor musí mít možnost rozhodnout, která pole záznamů skutečně chce stahovat/ukládat do vlastní databáze. Systém ARL umožňuje automatickou aktualizaci souborů autorit při změně v souboru národních autorit. Miroslava Nováková ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně poté seznámila nejen s postupem při stahování záznamů v ARL, ale také se zkušenostmi této knihovny při stahování záznamů z JIB (zejm. po přechodu některých knihoven na MARC 21) a zkušenosti ze spolupráce na projektu kooperativní tvorby národních autorit.

Jiří Šilha z firmy LANius hovořil především o modulu ISHARE knihovního systému Clavius, který umožňuje uživatelům tohoto systému vzájemnou výměnu záznamů.

Firmu KP-sys zastupoval na semináři Petr Štefan. Po ukázce stahování záznamů pomocí klienta Z39.50 v systému KP-win rozpoutal ostrou diskusi ohledně "nezbytnosti" přechodu českých knihoven na formát MARC 21 a problémů, které tento krok způsobuje knihovnám, jež zůstaly u formátu Unimarc.

Knihovní systém DAIMON a prostředí/funkcionalitu jeho klienta Z39.50 pro stahování záznamů představili Iva Celbová a Patrik Plachý z firmy SEFIRA. Po praktické ukázce způsobu stahování bibliografického i autoritního záznamu do systému DAIMON byly nastoleny některé otázky a připomínky týkající se nekorektních údajů v záznamech na straně vzdálených knihoven, které tak neprojdou interní kontrolou systému DAIMON (zejm. v záznamech NK zkonvertovaných z MARC 21 do Unimarcu - v NK se ovšem průběžně pracuje na opravě těchto nedostatků). Dalším zmíněným problémem je fakt, že není uspokojivá komunikace mezi knihovnami, resp. dodavateli knihovních systémů ohledně nastavování Z39.50 serverů; knihovny musejí být informovány v případě změny parametrů některého serveru a musejí být schopny samostatně podle toho změnit parametry v Z39.50 klientech svých knihovních systémů (jinak se nejsou schopny se připojit a stahovat záznamy z báze vzdálené knihovny).

Na semináři se z domácích knihovních systémů nepředstavil jen systém DaWinci, který svým uživatelům stahování záznamů ze vzdálených zdrojů neumožňuje. (Bohdana Stoklasová z Národní knihovny ČR v diskusi v této souvislosti konstatovala, že tato funkce by měla být pro knihovny jedním ze zásadních ukazatelů při případném výběru nového knihovního systému.)

S dalším příspěvkem na téma Produkty MarcMan vystoupil Pavel Krbec z Ústavu výpočetní techniky UK. MarcMan je nástroj umožňující konverzi záznamů mezi různými formáty a kontrolu správnosti těchto záznamů; konkrétní je pak implementace pro konverzi mezi formáty Unimarc MARC 21, na čemž spolupracovalo ÚVT UK s Národní knihovnou ČR. P. Krbec přiblížil strukturu a fungování tohoto nástroje a nastínil důvody, proč knihovny, které se rozhodnou tento nástroj použít, za něj musejí zaplatit.

Anna Stöcklová z ÚISK FF UK, která jako již tradičně celý seminář moderovala, vystoupila s příspěvkem Co by měl znát katalogizátor při vytváření a přejímání záznamů, který měl za cíl vyvážit spíše techničtější příspěvky jednotlivých firem pohledem knihovníka na celou problematiku. A. Stöcklová vzpomněla na počátky automatizace knihoven, schematicky vysvětlila kooperaci při sdílené katalogizaci a vlastním stahování záznamů ze vzdálené do lokální databáze. Zdůraznila hlavní cíl, který by měly mít knihovny nejen při sdílené katalogizaci - zpřístupnění záznamů uživatelům knihoven.

Závěrečné dva příspěvky, které zazněly na semináři, byly věnovány webovým portálům jako nové možnosti prezentace knihoven a jejich služeb v nejbližší budoucnosti. Příspěvky prezentovali zástupci Ústavu výpočetní techniky UK, Jan Pokorný a Jiří Pavlík. Webový portál umožní jednotný přístup k různým službám a informačním zdrojům knihovny i dalších externích subjektů (v podobě tzv. portletů portálu), s využitím jednotného přihlášení uživatelů. J. Pavlík pohovořil o využití link serveru v portálech pro kontextové propojení různých systémů.

Poznámka redakce: Na základě reakcí zástupců firmy ASP a. s. po zveřejnění tohoto článku upřesňujeme, že knihovní systém DAWINCI z produkce této firmy podporuje protokol Z39.50 na úrovni klienta i serveru. Informace o systému DAWINCI, které vyplynuly z diskuse v průběhu semináře a které jsou na základě toho uvedeny v článku, se nezakládají na pravdě. Firmě ASP a. s. se tímto omlouváme za přímo nezaviněné nedorozumění.