Může současná situace výrazně ovlivnit financování grantových programů v rámci resortu MK ČR? Ze slov ministra kultury Pavla Dostála totiž vyplývá, že s programem VISK nebude možné počítat ani letos, ani příští rok. Máte k dispozici již nějaké vyjádření ministerstva v této souvislosti?

Slova ministra kultury o redukci existujících grantových programů v letošním a příštím roce byla skutečně hrozivá, ale jak to ve skutečnosti dopadne, uvidíme v příštích měsících při přípravě a projednávání státního rozpočtu. Klíčové bude, jaké zdroje se najdou pro financování povodňových škod a do jaké míry budou redukovány rozpočtové kapitoly jednotlivých rezortů. Pokud jde o letošek, dopady zřejmě nebudou velké, protože většina finančních prostředků již byla přidělena a v řadě případů i utracena. Určitou nadějí pro VISK je fakt, že podpora veřejného internetu v knihovnách se dostala přímo do textu vládního prohlášení. Je ovšem otázkou, do jaké míry je vládní prohlášení závazné a jak ho bude aplikovat ministerstvo kultury.

Jaká forma pomoci knihovnám je v současné době nejvíce potřebná? Finanční, materiální, například dary knih, nebo technická?

Myslím si, že pro postižené knihovny je asi nejlepší přímá finanční pomoc, protože s hotovými penězi lze nakládat velmi pružně podle konkrétní situace a potřeb. Je ale asi také pravda, že přímé finanční pomoci nebude příliš mnoho. Ostatní formy pomoci jsou jistě také velmi užitečné a potřebné, ale měly by být poskytovány adresně a vždy po dohodě s konkrétní knihovnou, jinak se mohou stát i trochu "danajským darem". Z tohoto důvodu je důležité, aby si každá postižená knihovna našla čas na to, aby co nejpodrobněji specifikovala, co potřebuje a své potřeby zveřejnila, například na Ikarovi. V nejbližších dnech založí SKIP zvláštní bankovní konto a na jeho propagaci se soustředíme v průběhu Týdne knihoven.

Přišly již nějaké nabídky pomoci ze zahraničí? Oslovili jste zahraniční partnerské profesní organizace a knihovny?

Národní knihovna i SKIP vyslaly do zahraničí celou řadu informací o situaci zaplavených knihoven, včetně žádosti o pomoc. Nabídek pomoci ze zahraničí je celá řada, ale v těchto dnech se potýkáme především s tím, o čem jsem se již zmínil: nejsme schopni přesně specifikovat, co potřebujeme. Příkladem může být situace se zamraženými sbírkami. Velké množství knihoven, muzeí a archivů zamrazilo podstatné části sbírek, které byly postiženy vodou. Například jen Mochovské mrazírny odhadují objem zamražených dokumentu na 5000 m3, což je pro představu prostora o rozměrech 100 x 10 x 5 metrů zcela zaplněná knihami a archiváliemi. Tyto sbírky bude nutno postupně vysušit a restaurovat, ale potřebné technologie nejsou v ČR k dispozici a nejsou s nimi žádné zkušenosti. Vysoušení bude velmi nákladné a bude trvat nejspíše několik desetiletí. Nikdo ale dnes neví, kdo bude vysoušení provádět a jak bude vše financováno. Zahraniční partneři chtějí podrobné informace o tom, co z tohoto množství jsou skutečné a nenahraditelné unikáty a co běžná produkce. Na druhé straně některé instituce nemají přesné informace o tom, co vlastně bylo zamraženo a o jakou kategorii dokumentů se jedná. Za těchto okolností je velmi obtížné reagovat na zahraniční nabídky.

Jistě bude možno získat nějakou pomoc i při obnově sbírek zejména zahraniční odborné literatury, ale i v tomto případě je nezbytné, aby knihovny pokud možno přesně specifikovaly své potřeby. Pokud se týká obnovy knihovních fondů domácí literatury veřejných knihoven v obcích a městech, věřím tomu, že již v letošním roce bude možno využít finanční prostředky z Programu podpory výkonu regionálních funkcí knihoven.

Děkujeme za rozhovor.