Ve třetím ročníku bakalářského programu jsem měla možnost odjet na zimní semestr studovat v rámci programu Erasmus+ do Finska. V menším, ale poměrně rušném, studentském městě jménem Turku jsem přes čtyři měsíce navštěvovala švédskou univerzitu Åbo Akademi University. Turku je dobrou destinací pro studenty, kteří mají v plánu procestovat severské země, poznat nejen finskou, ale také švédskou nebo estonskou kulturu.

Finský vzdělávací systém je jedním z nejlepších v Evropě[1]. Na univerzitách je kladen důraz především na formulaci kritického myšlení pomocí rozebrání určité problematiky v seminární práci, jeho prezentování a následnou diskuzi. Ve většině předmětech jsme pracovali většinou samostatně nebo ve skupinách na různých úkolech.

Na studijním pobytu v Turku se mnou bylo dalších zhruba 180 zahraničních studentů z různých koutů světa, nejvíce z Německa a Francie. Čechů bylo na naší univerzitě pouze pět, včetně mě. I když se mi občas stýskalo po české konverzaci, ve výsledku jsem vděčná, že jsem většinu času trávila s cizinci. Brzy jsme se spřátelili díky různým univerzitním akcím pro zahraniční studenty. Při posedávání u horkého čaje jsme potom rádi porovnávali různé finské kulturní aspekty s kulturou naší. Jedním z témat byly také knihovny.

Tato reflexe zahrnuje srovnání městských a univerzitních knihoven ve Finsku a v Česku. Zároveň článek obsahuje informace, které mi v krátkém rozhovoru na toto téma poskytla kamarádka Kate, žijící v Jižní Koreji.

Městská knihovna v Turku

Architektura

Městská knihovna v Turku je z části nová moderní budova, postavená v roce 2017, která je propojená s více než sto let starou městskou knihovnou. Podle toho jsou nastaveny dva vchody, kdy z jednoho se vchází do historické části knihovny a z druhé strany do té moderní. Vnitřní prostor je logicky uspořádán. Stoly jsou situovány hodně u oken nebo mezi regály. I když je knihovna denně dost frekventovaná, většinou není problém najít klidné místo ke studiu. Knihovna má širokou nabídku literatury pro děti a přizpůsobené dětské oddělení pro četbu i zábavu.

Knihovna je rozdělena do tří pater, některá místa jsou hlučnější než ostatní a u některých stolů jsou upozornění na tichou zónu, na jejíž dodržování si jak personál, tak návštěvníci knihovny opravdu potrpí. V přízemí knihovny je kavárna s příjemnou obsluhou a výběrem různého občerstvení, kam jsem si chodila pro kávu.

Služby

I když podstatnou část obyvatelstva v Turku tvoří studenti, otevírací doba knihoven není studiu příliš nakloněna. Většina knihoven zavírá už v 8 hodin večer. O víkendu má městská knihovna otevřeno 4–⁠6 hodin. Výpůjční doba je také velmi krátká, a to pouhých 14 dní.

Knihovna pořádá řadu kulturních a vzdělávacích akcí, ať už v přednáškovém sále nebo v samém středu knihovny. Informační gramotnost pro seniory nebo různé druhy předčítání nalezne návštěvník v programu vyvěšeném na webu knihovny, včetně reportáží z akcí minulých.

Srovnání

Městská knihovna v Turku byla hned po univerzitních kampusech mým stěžejním místem pro vzdělání. Jelikož jsem od ní bydlela pár metrů, chodila jsem tam pravidelně studovat a půjčovat si knihy. V České republice je pro mne takovým místem Národní technická knihovna. V nabídce služeb NTK dominují oddělené místnosti jako možnost produktivního individuálního studia, nebo také velké uzavřené místnosti pro skupinové studium, kvalitně technicky vybavené, čímž knihovna v Turku nedisponuje.

Porovnávat knihovnu menšího města a národní knihovnu v hlavním městě není jednoduché. Obě knihovny pro mne představují důležitou součást zkouškových období. Snad jen podotknu, že v Národní technické knihovně bych se ráda vyhnula „bojům o místo“, zatímco v knihovně v Turku jsem nikdy neměla problém se posadit.

Když jsem se o městské knihovně v Turku bavila se spolužačkou z Koreje, v mnoha záležitostech jsme se názorově sešly, ale v některých viděla při vzpomínce na knihovny v Soulu silné rozdíly. Například jí chyběla místa pro pouhé čtení knih. Prostory v městské knihovně v Turku jsou opravdu spíše založeny na předpokladu, že tam lidé chodí pracovat nebo studovat. V městské knihovně v Soulu jsou pohodlné pohovky, do kterých se čtenář může usadit, jen tak si v pohodlí číst knihu a relaxovat. Knihovna v Soulu má také více místností pro skupinové práce, kavárny a menší kinosál. Neslouží tedy výhradně ke studiu, ale také jako komunitní centrum.

Další rozdíl viděla v tom, že knihovna je vytvořena spíše pro dospělé a dětská sekce je podstatně menší, zatímco v Soulu je dětská sekce úplně oddělena a je mnohem prostornější. U tématu dětských sekcí v knihovnách jsme se na chvíli pozastavily a shodly se na tom, jak je důležité, aby se děti v knihovnách cítily dobře, budovaly si k nim určitý vztah a spolu s tím chuť vzdělávat se. Jinak si kolegyně městskou knihovnu vcelku pochvalovala. Byla spokojená s výběrem, lokalitou knihovny a také s přehledností.

Univerzitní knihovny

Univerzitních a fakultních knihoven najdeme v Turku hned několik. Každý kampus a fakulta má minimálně jednu vlastní knihovnu s oborově zaměřenou literaturou a univerzitní knihovny nabízí široký výběr studijních i nestudijních materiálů.

Architektura

Většina fakultních knihoven, které jsem navštívila, jsou zařízeny v podobném stylu jako knihovna městská. Z poloviny jsou vybaveny v moderním stylu a z části jsou zachovány prvky z dob minulých. Prostředí univerzitních knihoven je příjemné a požadovaný klid na práci respektovaný. Mezi regály s knihami jsou umístěny pohovky na poklidné čtení. Pracovní místa jsou situována převážně u oken nebo mezi regály.

Služby

Úředním jazykem ve Finsku je jak finština, tak švédština, takže v knihovnách jsou k dispozici knihy v obou jazycích. Finští studenti musí také na univerzitě absolvovat minimálně jeden předmět vedený v angličtině. Na výběr mají tedy i zahraniční studenti. Na webu jsou také k dispozici vytvořené citace knih ve více formátech. Výhodou jsou samoobslužné výpůjční pulty, kde stačí naskenovat kartičku, kód knihy a poté si knihu odnést domů. Vedle pultů je regál s rezervovanými knihami, kde podle jména může student vyhledat svou rezervovanou knihu.

Online katalogy univerzitních knihoven mne příjemně překvapily. Většina publikací byla snadno dohledatelná a hlavně ve spoustě případech přístupná online ve formátu pdf. Za celou dobu jsem se nesetkala s technickým problémem. Vše bylo jasné, přehledné a co bylo důležité pro mne a všechny zahraniční studenty – dostupné v anglické verzi.

V univerzitních knihovnách je mnoho počítačů, které mohou studenti využívat po přihlášení přes univerzitní přihlašovací údaje. Jelikož jsem studovala na švédské univerzitě, potýkala jsem se v knihovnách se švédskou klávesnicí, což představovalo menší komplikaci, ale zvládnutelnou. Jistou nepříjemnost pro mě představovala výpůjční doba jen na 14 dní. Obzvlášť, když jsem potřebovala učebnici do kurzu po celý semestr, musela jsem chodit do knihovny každé dva týdny obnovit výpůjčku.

Srovnání

Co se týče univerzitních knihoven v Turku v porovnání s těmi českými, z mého pohledu jsou kvality služeb dost podobné. Personál v obou knihovnách byl nápomocný, v obou zemích knihovny disponují bohatým výběrem, u nás mi schází jen samoobslužný výpůjční pult, v univerzitních knihovnách v Turku jsem zase postrádala více prostoru ke studiu a delší výpůjční dobu.

Spolužačka z Koreje na téma univerzitních knihoven vypíchla otevírací dobu, na kterou si stěžovala většina zahraničních studentů. Na univerzitě v Soulu, má hlavní univerzitní knihovna otevřeno nonstop, zato ve Finsku pokud nejste studentem druhé univerzity – University of Turku, tak pro studium v univerzitních a fakultních knihovnách o víkendu nebo ve večerních hodinách nemáte oprávnění. Knihovny univerzity Åbo Akademi jsou o víkendu zavřeny úplně a v pracovní dny zavírají už v 8 hodin večer.

Kate mi popisovala také prostory univerzitních knihoven v Soulu, které jsou podle jejích slov mnohem větší, jak pro studium, tak pro samotnou četbu. Možná se zdá lehce pošetilé porovnávat hlavní město Jižní Koreji s menším Finským městem, když samotný Soul má více obyvatel než celé Finsko, ale myslím, že i přes nějaké menší poznámky dopadly knihovny v Turku v porovnání velmi dobře.

Nedostatky viděla Kate většinou v prostorových vlastnostech. Podle mého názoru, kdyby na to byl v Turku prostor, občané by rádi knihovní prostory rozšířili.

Finové jsou opravdu studijní dříči a v knihovnách tráví spoustu času, proto se tedy knihovní služby zaměřují hodně na studium a práci v knihovnách. Jejich zápal pro vzdělání dokazuje také takzvaná „knihovna budoucnosti“, která byla v prosinci roku 2018 postavena v Helsinkách k příležitosti výročí samostatnosti země. Její výstavba stála 98 miliónů eur a její účel nevězí pouze v půjčování knih, ale také v poskytnutí kulturního prostoru pro setkávání nebo rozvoj další umělecké činnosti[2].

Já osobně jsem se ve finských knihovnách cítila velmi dobře, na rozdíl od některých knihoven, které navštěvuji v České republice, mne atmosféra více motivovala. Lidé zde chodili opravdu pilně pracovat, což mi pomáhalo se lépe soustředit. Občas jsem si jen přála, abych mohla v knihovně zůstat ještě o hodinu nebo dvě déle.