1) Plánuje SKIP navrhnout změnu ve struktuře podpory knihovnických aktivit v rámci VISK ze strany MK? Máme na mysli třeba akvizici dalších (zahraničních) informačních zdrojů. Pociťují veřejné knihovny podle Vás v tomto směru deficit, existuje z jejich strany vůbec poptávka?

Program VISK a jeho priority jsou v dílčích aspektech upravovány každý rok. V průběhu roku 2010 bude Ministerstvo kultury ČR připravovat novou koncepci rozvoje knihoven na léta 2011–2014. Tato koncepce naváže na cíle definované ve vládou schválené Státní kulturní politice na léta 2009–2014. Předpokládá se, že bude nově koncipován dotační program na podporu akviziční činnosti knihoven. SKIP bude prosazovat, aby v této oblasti došlo ke koordinaci mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které doposud administruje program INFOZ, který je zaměřen na podporu získávání informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje. Tento program bude ukončen v roce 2011 a bude muset být nahrazen jiným dotačním titulem. Pokud jde o poptávku, Knihovnický institut v roce 2008 provedl průzkum doplňování knihovních fondů v knihách ČR. Cílem bylo zjistit celkový rozsah doplňování knihovních fondů, jeho zdroje i objem finančních prostředků, které jsou věnovány na získávání zejména zahraničních informačních zdrojů. Předmětem zjišťování bylo i vymezení či odhad potřeb v této oblasti. Bohužel, některé skupiny knihoven (např. vysokoškolské knihovny a knihovny AV ČR) průzkum bojkotovaly s poukazem na to, že objem finančních prostředků vydávaný z veřejných zdrojů považují za tajný. To způsobilo, že získané údaje nemají dostatečnou vypovídací schopnost. Podle mého názoru je doplňování zahraniční literatury do knihoven ČR s výjimkou nákupu licencí na elektronické informační zdroje ubohé, ale zdá se, že některým knihovnám to vůbec nevadí.

2) Podporuje SKIP nějak aktivně rovnost žen a mužů v oblasti, kterou se zabývá? Sleduje např. rovnost platů? Podniká v těchto směrech nějaké konkrétní kroky?

Nepamatuji si, že by SKIP za dobu své existence dostal nějaký podnět k tomu, aby se zabýval diskriminací žen v knihovnách. Podle posledního průzkumu věkové a vzdělaností struktury pracovníků knihoven z roku 2004 pracovalo v knihovnách 91 % žen a pouhých 9 % mužů. V průzkumu nebyly identifikovány nějaké podstatné rozdíly ve mzdové oblasti. Problém knihovnických platů vidím jinde – průměrné platy knihovníků se zpravidla pohybují cca 20 % pod celostátním průměrem. Tady by se spíše dalo hovořit o diskriminaci oboru či profese.

3) Bude SKIP v souladu s doporučeními ministerstva školství uvažovat o změně názvu organizace na Svaz knihovníků a knihovnic a informačních pracovníků a pracovnic (SKKIPP), popř. Svaz knihovnictva a informačního pracovnictva?

Jedná se o zcela otevřenou otázku. SKIP je demokratická organizace a zde platí, že pokud někdo návrh na změnu názvu předloží a při hlasování tento návrh získá většinu, může dojít ke změně. Vzpomínám si, že v průběhu devadesátých let, kdy tato diskuse byla živá v německy mluvících zemích, bylo několikrát toto téma předmětem diskuse i ve SKIP, ale většina členů neměla o změnu zájem. S ohledem na výše uvedený poměr mužů a žen není problém, aby – pokud se ženy rozhodnou – ke změně došlo.